Prezidentské volby ve světě

Prezidentské volby jsou v České republice poměrně novým fenoménem, když byly zavedeny v roce 2012 a poprvé proběhly v roce 2013. Nyní pokud se nestane něco nepředpokládaného, nás budou prezidentské volby čekat v roce 2018, 2023, 2028, 2033 a tak dále.

Přímé prezidentské volby v našem parlamentním systému postrádají vyšší relevanci, avšak společnost na ně zareagovala dobře. Prezidentské volby v roce 2013 dokonce zaznamenaly vyšší volební účast než volby do Poslanecké sněmovny.

Prezidentské volby ve světě

Určitě nejslavnější prezidentské volby se konají v USA. Obě hlavní strany pomocí primárek vyberou jednoho kandidáta a toho nasadí do celostátních voleb. Volby se konají stylem vítěz v daném státě bere všechny volitele z daného státu – v tomto systému se tedy může stát, že vítěz voleb získá méně hlasů než jeho protivník. Tak se tomu také stalo při volbách, kdy zvítězil George W. Bush.

Prezidentské volby jsou široce sledované a medializované. Vítěz voleb se stane možná nejmocnějším mužem světa. Zásadní rozdíl mezi prezidentskými volbami v USA a v České republice jsou pravomoci prezidenta. Prezident USA řídí vládu a je jejím hlavním strůjcem, kdežto prezident v České republice má jen velice omezené pravomoci a může být považován za „kladače věnců“. Naši bývalý prezidenti však ukázali, že není třeba postupovat striktně podle ústavy a prezident může mít vliv na vládu a další složky moci.

Prezidentské volby v Srbsku

Aleksandar Vučić se stal v roce 2017 prezidentem Srbska. V Srbsku prezident stejně jako v České republice nemá velké pravomoci. Proč je tedy volba srbského prezidenta zajímavá pro Českou republiku?

Ze dvou příčin – Aleksandar Vučić byl dříve předseda vlády stejně jako Miloš Zeman nebo Václav Klaus. V Srbsku tedy stejně jako v České republice přímé prezidentské volby generují kandidáty s premiérskými zkušenostmi. Ve volbách 2018 budou kandidovat hned dva takový kandidáti v ČR – Miloš Zeman a Mirek Topolánek.

Druhým důvodem je drtivé vítězství Aleksandara Vučiće již v prvním kole nadpoloviční většinou 55%. V prvním kole při možnosti velkého výběru se hned 55% občanů shodlo na jméně Aleksandar Vučić. Účast u voleb byla ale pouze 51%.

Prezident Francie

Ve Franci panuje poloprezidentský režim a prezident má tedy ve Francii mnohem větší pravomoci než v České republice. Co přináší dvoukolá volba ve Francii?

Jednoznačně eliminaci krajních směrů typu Marine Le Penové. Ta sice získala nejvíce hlasů v kole prvním, ale v kole druhém drtivě prohrála nad středovým kandidátem Emmanuelem Macronem.