Koaliční strany na Slovensku (Směr, Hlas a SNS) by už nyní vládu nesložily, ukazuje nový průzkum agentury NMS Market Research Slovakia.

Populistovi Igorovi Matovičovi stoupají preference

Hlavní opoziční strana Progresivní Slovensko si udrželo první místo, i když jeho podpora v listopadu poklesla. Naopak skokanem je populistické hnutí Slovensko Igora Matoviče (dříve Obyčejní lidé).

Progresivní Slovensko zůstává na prvním místě. V listopadu by ho volilo 23,1 procenta respondentů, což představuje pokles o 1,7 procentního bodu oproti říjnu.

Na druhém místě je vládní Směr premiéra Roberta Fica se ziskem 16,3 procenta. Strana si i přes pokles udržuje silnou podporu u voličů starších 65 let, lidí se základním nebo učňovským vzděláním a obyvatel měst s více než 20 tisíci obyvateli.

Nacionalistické hnutí Republika je třetí nejsilnější stranou na Slovensku

Koaliční stranu Hlas (její čestný předseda Peter Pellegrini je prezidentem Slovenska) označilo za preferovanou stranu 7,5 procenta dotázaných. Slovenská národní strana Andreje Danka by se nyní se ziskem 2,4 procenta do parlamentu nedostala.

Parlamentní většinu by vládní strany neudržely. Podle modelu agentury NMS by Směr získal ve 150 – členném zastupitelském sboru Slovenské republiky 29 poslaneckých mandátů, Hlas 13 a nacionalistická strana Republika, která se hlásí k odkazu Slovenského štátu a Jozefu Tisovi, by měla 22 mandátů. Republika je v průzkumech třetí s podporou 12,1 procenta voličů.

Z Obyčejných lidí se stalo hnutí Slovensko a kupodivu rostou jejich preference

Výraznější růst naopak zaznamenalo hnutí Slovensko vedené Igorem Matovičem, které by nově získalo 8,3 procenta hlasů a posunulo se na čtvrté místo. Problém ale je, že s Matovičovým populistickým hnutím hledá shodu těžko koalice i opozice. Navíc, poslanecký klub tohoto hnutí je značně rozdělen a několik jeho členů podporovalo návrhy vládnoucího Směru Roberta Fica.

Okolo hranice šesti procent se pohybují strany Svoboda a solidarita, KDH i mimoparlamentní Demokrati.

Nová protestní strana Právo na pravdu: V jejím čele stojí člověk, který uplácel tajnou službu

Agentura NMS poprvé měřila i nové politické hnutí Zoroslava Kollára Právo na pravdu. To překročilo hranici jednoho procenta podpory. Jak upozorňuje NMS, v případě podobných protestních subjektů bývá skutečný volební výsledek často nižší, než průzkumy uvádějí. „Mnozí deklarovaní voliči se nakonec vracejí od protestního hlasování ke své původní volbě,“ uvádí agentura v tiskové zprávě.

Jeho výraz na většině videí je stejný. Upřímně se dívá do kamery, mluví monotónně, na tváři mu jen málokdy spatřovat mimiku, emoci či úsměv. Právník, podnikatel, člověk pravomocně odsouzený za korupci a nejnovější zakladatel strany Právo na pravdu Zoroslav Kollár zaujal videi, kde na černém pozadí mluvil o slabostech, neřestech či údajných skandálech různých politiků.

Dnes se stejným výrazem, skoupým na emoce, natáčí videa, kde kopíruje instagramové a tiktokové trendy, cestuje, ochutnává čínské sladkosti nebo se pokouší utahovat si z politických konkurentů. Sedl si do jisté bratislavské kavárny, objednal si latté s příchutí matcha a svým sledovatelům vysvětloval, že to udělal proto, aby nebyl podezřelý, protože sedí v „PS-karském podniku“, kde jsou na okolí samí „PS-kari“.

O kom je řeč? O Zoroslavu Kollárovi! V první polovině října oznámil, že ministerstvu vnitra předal 20 tisíc podpisů k založení nové strany, kterou nazval Právo na pravdu. Většina průzkumných agentur ji zatím do pravidelných měření preferencí nezařadila, zvyknou to udělat až po její oficiální registraci, ale někteří respondenti Právo na pravdu už tak označili, že by stranu Právo na pravdu volilo!

Koho může Zoroslav Kollár oslovit, má šanci na úspěch a kým je vlastně nový politik, který se před pár lety přiznal k úplatku pro bývalé vedení Slovenské informační službě (SIS)?

Použité zdroje: NMS Market Research Slovakia, slovenský deník N