Analytický ústav STEM od začátku roku na týdenní bázi sleduje vývoj volebních preferencí. Nyní přinášíme podrobnější zprávu k situaci ve druhé půli dubna. Kdyby se nyní konaly volby do Poslanecké sněmovny, vyhrálo by s velkým náskokem hnutí ANO se ziskem kolem 31 procent hlasů. Hnutí však oproti stavu na začátku roku mírně oslabilo. Koalice SPOLU pak v posledních týdnech stagnuje na dvaceti procentech a stále drží druhé místo.
Situace na dalších místech je proměnlivá. Na třetím místě se se ziskem necelých 13 % usazuje hnutí SPD ve spolupráci se třemi menšími stranami. Hnutí STAN v dubnu postupně oslabilo a nyní je těsně pod 10 %. Podpora Pirátů od začátku roku osciluje mezi 5 a 7 %, nyní by lehce přesáhli 6 %. Na stejné hladině se pohybuje také hnutí STAČILO!, jehož zisky zůstávají spíše stabilní. Motoristé sobě v posledních týdnech oslabili pod 5% hranici nutnou pro vstup do Sněmovny – jejich výsledky jsou též poměrně rozkolísané.
Obsah článku
Jak se volební výsledky zpracovávaly?
Výběr dotazovaných je reprezentativní pro českou dospělou populaci a byl proveden kvótní metodou z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště. Pozornost věnujeme i tomu, aby soubor zohledňoval též volbu v posledních sněmovních volbách v roce 2021 a vážíme na sociálně pracovní postavení, na minulé volební chování ve volbách do PSP 2021 a ve druhém kole prezidentských voleb 2023.
Sběr dat metodou online (CAWI) dotazování respondentů a respondentek registrovaných v Českém národním panelu zajišťuje agentura STEM/MARK, která je stejně jako STEM a Český národní panel členem oborové organizace SIMAR a při realizaci projektů postupuje v souladu s jejími standardy.
Sedmnáctý volební model série vznikl na základě odpovědí 1 582 respondentů, dotázaných ve třech vlnách v době od 11. do 29. dubna 2025.
Pro co nejkvalitnější výsledky ověřujeme pozornost respondentů, logickou vazbu mezi odpověďmi na jednotlivé otázky a také vyřazujeme dotazníky, které byly vyplněny podezřele rychle. Statistická chyba výběrového souboru činí kolem ± 1,0 procentní bod u nejmenších stran, u větších stran kolem ± 3,0 procentní body.
Uváděné preference a model jsou součástí unikátní výzkumné série Týdenní model, kterou zpracovává STEM pro CNN Prima News.
Protestní hlasy mohou rozhodnout české volby
Volebnímu modelu, který analytický ústav STEM vytvořil na datech z druhé poloviny dubna, nadále dominuje hnutí ANO, které však v dubnu nedosahuje na letošní nejvyšší zisky kolem 35 %.
V aktuálním modelu by dosáhlo na 31,5 % a po přepočtu by mu náleželo 80 mandátů. Z vládních sil je nadále silnější koalice SPOLU. Do sněmovny by se nyní dostalo ještě hnutí SPD, STAN, Piráti a hnutí STAČILO!
Strana Motoristé sobě má nadále výrazný potenciál, ale stále jde o novou sílu, která pevnější podporu teprve buduje. Nyní by se se 4,8 % do Sněmovny těsně nedostala. Motoristé sobě vykazují vyšší míru podpory mezi nejmladší věkovou skupinou a rovněž mezi muži.
Hnutí STAČILO! by se ziskem, jaký mu přisuzuje aktuální model, tedy 6,3 %, získalo 12 mandátů. Příznivci STAČILO! se nacházejí zejména ve starších věkových skupinách.
V oblasti protestních hlasů posílilo svůj význam hnutí SPD. Aktuálně má podporu na 12,6 %, což by odpovídalo 28 mandátům. „Spolupráce hnutí SPD s Trikolórou, hnutím PRO a Svobodnými znamená konsolidaci hlasů. Zdá se, že většina voličů těchto čtyř stran, kteří společný projekt mohli podpořit, si už k němu cestu našla,“ popisuje analytik STEM Martin Kratochvíl. Hnutí je již tradičně silné mezi lidmi bez maturity.
Koalice SPOLU v posledních týdnech udržuje svůj zisk na 20 %, což by ve druhé polovině dubna znamenalo možný zisk 48 mandátů. Podpora koalice SPOLU je nadále rovnoměrně rozložená podle pohlaví i napříč věkovými skupinami.
Postupný pokles podpory zaznamenalo v dubnu hnutí STAN, které by se ziskem 9,7 % dosáhlo na 22 mandátů. Hnutí STAN hlavní voličskou základnu nachází mezi mladšími a nejmladšími voliči.
Piráti mají od začátku roku v modelu STEM mimořádně rozkolísané výsledky. Pohybují se mezi 5 a 7 %, přičemž v průběhu dubna oscilují těsně kolem 6 %. Pozice Pirátů zůstává nadále velmi nejistá, varovné je zejména, že mají oproti loňskému roku významně menší jádro voličů.
Nerozhodnutí? Důležitá volební skupina
Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. STEM se dotazuje na preference otevřenou otázkou a zaznamenává doslova odpovědi respondentů. Vedle sebe tak uvádíme jmenované strany i nerozhodné či odmítavé odpovědi.
Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.
Nejpozději od sněmovních voleb 2013 sledujeme významné změny ve volební strategii různých skupin voličů. Ubývají skalní voliči stran, naopak se zpestřuje nabídka politických stran a hnutí a častěji dochází k přelivům voličské podpory. Zesiluje fluktuace mezi voliči a nevoliči a dynamicky tak roste podíl těch, kteří se o tom, zda a koho budou volit, rozhodují až krátce před volbami.
Dosavadním vrcholem těchto jevů byly minulé sněmovní volby, kdy půl roku před volbami neměla o účasti či straně jasno třetina možných voličů.
Nejistota tak při odhadování politických preferencí a přelévání volebních nálad nabývá na významu a v současnosti dává smysl se jí blíže věnovat a analyzovat její roli.
Ukazatel motivace k volební účasti konstruujeme
na základě průniku tří otázek:
a) ochota přijít k nadcházejícím volbám,
b) obecný zájem o politické dění a
c) síla případného vztahu k preferované straně
či hnutí.
Asi polovina (45–50 %) lidí chodí k volbám stabilně, jejich účast ve sněmovních volbách je velmi pravděpodobná a mají převážně jasno, koho by volili.
Třetina obyvatel (30–35 %) si svojí volební účastí není jista, váhá nad svou účastí nebo nemá jasno ve výběru strany.
Asi pětinu tvoří lidé, kteří k volbám nechodí, jejich volební motivace je zanedbatelná.
Součet podílu Stabilních voličů a Nerozhodnutých (ve druhé polovině dubna 81 %) můžeme považovat za teoretickou maximální možnou volební účast, které by v českém prostředí bylo možné dosáhnout. Přehled motivace k volební účasti dále slouží jako výchozí pole pro konstrukci volební účasti a volebního modelu.
Jaká je ochota volit jednotlivé strany a hnutí?
Kromě otevřené výpovědi o přímé podpoře některé straně či hnutí zjišťujeme ve výzkumu též ochotu volit jmenovitě hlavní české politické subjekty. Na sedmibodové škále mohou respondenti vyjádřit míru přijatelnosti každé ze stran, hnutí či koalic.
Maximální výši teoretické podpory, tzv. potenciál za daný subjekt pak počítáme jako součet velikosti hlasů těch, kteří zvolili jednu z prvních tří odpovědí (Určitě by volil(a),
Spíše by volil(a) a Možná by volil(a)) u tohoto subjektu a kteří zároveň patří do skupiny Stabilních či Nerozhodnutých voličů.
A nakonec: Volební model
Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách, nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod.
Veřejnost se ve výzkumech ráda stylizuje do role odpovědných občanů: přímým dotazem zjišťujeme, že voleb se chce zúčastnit až 70 % voličů, realita je však zpravidla slabší. Klíčem pro volební výsledek i volební modely je tak odhad chování váhajících a nerozhodnutých občanů.
Při konstrukci současného volebního modelu STEM postupujeme ve třech následujících krocích:
Nejprve identifikujeme hlavní skupiny veřejnosti podle jejich motivace k volební účasti, jak jsme popsali v této zprávě výše. Dále již nepracujeme s respondenty identifikovanými jako Nevoliči a u zbylých dvou skupin – Stabilních voličů a Nerozhodnutých – spočítáme, jakou mají pravděpodobnost účasti u hypotetických sněmovních voleb.
Pravděpodobnost účasti u voleb počítáme na základě odpovědí respondenta na otázky spojené s jeho dlouhodobým, minulým a očekávaným volebním chováním:
a) dlouhodobá tendence chodit k volbám,
b) účast u minulých sněmovních voleb a
c) deklarovaná účast v hypotetických sněmovních volbách příští týden.
Tato pravděpodobnost dosahuje hodnot 0 až 1, podle toho, nakolik pevným voličem respondent je. Velikost hlasu každého respondenta potom v modelu odpovídá pravděpodobnosti jeho účasti u voleb.
Aplikací přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb na výchozí skupinu Stabilních voličů získáme novou sadu, kterou označujeme za „loajální voliče“.
Dále s nimi pracujeme jako se spodní hranicí možné podpory příslušných stran a hnutí. Jde tedy o podporovatele, o které subjekt ve střednědobém horizontu velmi pravděpodobně nepřijde a jimiž může otřást pouze závažná kauza. Loajální voliči též tvoří základ volebního modelu STEM, v němž představují dvě třetiny hlasů. Při modelové účasti 60 % tak přinášejí asi 41 procentních bodů.
Zbylou třetinou hlasů (ve druhé polovině dubna asi 19 p. b.) do modelu přispívá skupina Nerozhodnutých voličů. K té vedle přepočtu pravděpodobnosti účasti u voleb přidáme ještě přepočet pravděpodobnosti volby stran, které respondent vážněji zvažuje.
Přepočet volebního modelu na sněmovní mandáty
Aplikujeme-li na model STEM zákonná pravidla přepočtu volebních zisků na mandáty a odhadneme-li chování voličů v krajích i celorepublikovou volební účast, můžeme přepočítat volební zisky na odhadovaný počet mandátů, který by náležel jednotlivým subjektům, které by se nyní dostaly do Sněmovny.
Systém přerozdělování mandátů v České republice tradičně zvýhodňuje subjekty s největším ziskem hlasů. Takový „bonus pro vítěze“ bývá tím větší, čím výraznější je rozdíl mezi prvním a ostatními. Výhodu mají rovněž strany s rovnoměrně rozloženou podporou napříč kraji, případně ty, které výrazně uspějí ve čtyřech nejlidnatějších krajích – v Moravskoslezském, Jihomoravském, Středočeském a v Praze – kde se rozděluje téměř polovina (94) všech mandátů.
Změny oproti předchozím týdnům opět ukazují, že kromě posunů v preferencích samotných hraje klíčovou roli i počet subjektů překračujících pětiprocentní hranici.
Navíc i změny na úrovni statistické odchylky mohou výrazně ovlivnit konečné rozdělení mandátů. Výsledky modelu je tedy třeba vnímat nejen jako odraz nejistoty matematických výpočtů, ale i jako důkaz toho, že v českém volebním systému může rozhodovat každý hlas.
Podle aktuálního modelu STEM hnutí ANO i nadále jednoznačně dominuje se ziskem 80 mandátů. Pro ANO platí, že méně subjektů ve Sněmovně nejvíce pomáhá jeho zisku v mandátech. To se ukazuje především tak, že přes mírné oslabení v modelu získává hnutí, díky výsledku Motoristů sobě, kteří by na mandáty těsně nedosáhli, více mandátů než v nedávné době. ANO si nadále udržuje stabilní pozici napříč kraji, kde těží z rozložení voličské podpory, která mu přináší významný bonus v přepočtu na mandáty.
Na druhém místě zůstává koalice SPOLU, která si polepšila na 48 mandátů. Hnutí STAN si naopak pohoršilo na 22 mandátů, což odráží pokles jejich voličské podpory. Piráti v modelu prozatím výrazně oscilují, nyní získávají hypoteticky 10 mandátů.
SPD aktuálně získává 28 mandátů a jde o jeho letošní nejlepší výsledek, ve kterém se plně odráží růst podpory v modelu. Podpora SPD stoupá především v souvislosti s dohodnutým společným postupem se Svobodnými, hnutím PRO a Trikolorou. Hnutí si i nadále udržuje stabilní voličské jádro.
Hnutí STAČILO! se i nadále drží nad pětiprocentní hranicí a získává 12 mandátů. Motoristé sobě by se tentokrát do Sněmovny těsně nedostali a „jejich“ mandáty by tak připadly ostatním subjektům, zejména těm s nejsilnější voličskou podporou.
Použité zdroje: TZ STEM/MARK, TZ CNN Prima News
