Jak se přepočítávají hlasy na mandáty v českých volbách?

V České republice je uplatňován poměrný nebo také často nazývaný proporční volební systém, který by měl zjednodušeně poskytnout poměrně mandáty politickým subjektům podle počtu získaných hlasů ve volbách.

Jelikož se však rozděluje menší počet mandátů než je odevzdaných hlasů, tak se musí hlasy na mandáty určitým způsobem přepočítat, což určitým způsobem vždy proporčnost mírně zdeformuje. Poměrné volební systémy mají nespornou výhodu v tom, že ve voleném orgánu sedí přibližný názorový vzorek populace.

Tento orgán  zjednodušeně reprezentuje zájmy celé populace. Hlavní nevýhodou však je možné zablokování moci zákonodárné a problémy při sestavování vlád a schvalování zákonů. Český politický systém využívá plně proporční volební systém a jako klíč slouží d’Hondtova metoda.

Zastupitelské orgány pomocí d’Hondtovy metody

K přepočtu z hlasů na mandáty je d’Hondtova metoda rozšířena ve velké části světa od Argentiny přes Polsko až po Japonsko. V České republice je d’Hondtova metoda využívána téměř ve všech typech voleb (volby do obecních zastupitelstev, v zastupitelstvech krajích, volby do Poslanecké sněmovny i do Evropského parlamentu). Pro volby do Poslanecké sněmovny byla d’Hondtova metoda zavedena zákonem č. 204/2000 Sb. a nahradila tak dříve používanou Hagenbach-Bishoffovu metodu.

Za pojmenováním této metody volebního dělitele stojí belgický matematik Victor D’Hondt, jenž populární volební dělitel vymyslel. Tento volební model pro přepočet hlasů na mandáty byl představen belgickým matematikem roku 1878 a v roce 2018 je stále nejvyužívanějším modelem pro přepočet hlasů na mandáty na celém světě.

Kalkulačka pro přepočet hlasů na mandáty zde.

Jaký je klíč d’Hondtovy metody v České republice pro přepočet hlasů na mandáty?

D’Hondtova metoda je lehce disproporční ve prospěch velkých stran. To v praxi znamená, že menší strany potřebují na jeden mandát v průměru více hlasů než strany velké.  V České republice se účastní rozdělování mandátů pouze politické strany, jenž v celorepublikovém průměru dosáhly magické 5% volební klauzule.

Důležitým vstupem pro d’Hondtovu metodu je počet rozdělovaných mandátů. Volební obvody určují  počet rozdělovaných mandátů podle velikosti populace daného obvodu. V České republice jsou volební obvody na úrovni krajů například ve volbách do Poslanecké sněmovny.

Druhou potřebnou informací pro rozdělení mandátů je logicky počet hlasů získaný všemi stranami. Následně se pak rozdělují  mandáty a to vícekolově. Nejlépe je vše vidět na jednoduchém příkladu. Pokud se ve volebním obvodu budou rozdělovat 4 mandáty a budou zde čtyři politické strany s výsledkem A-1000, B-700, C-500 a D-420 hlasů, tak v prvním kole obdrží mandát strana A.  V druhém kole se však bude číslo dělit +1, tedy 1000 hlasů se vydělí 2, u ostatních stran bez mandátu zůstávají hodnoty z prvého kola.

V  druhém kole tedy získá mandát strana B, protože má nejvíce tedy 700 hlasů (strana A má již výsledek krácený o získaný mandát v prvém kole). V dalších dvou kolech získá mandát opět strana A a také jeden strana C. Výsledné rozdělení mandátů přiřklo podle D’Hondtovy metody dva hlasy straně A, po jednom hlasu straně B a C.

Kalkulačka pro výpočet d’hondtova metoda

D’hondtova metoda je součástí i mnoho webových aplikací na výpočet mandátů a kalkulaček. Přikládám odkaz na jednu z nejlepších a nejpřehlednějších kalkulaček pro výpočet d’hondtovy metody. Lze zde počítat také s propadlými a prázdnými hlasy u voleb a vše je přehledně procentuálně vyjádřeno.

Díky této volební kalkulačce pro přepočet hlasů voličů na mandáty v zákonodárných orgánech, lze jednoduše zjistit, jaké by bylo aktuální obsazení například Poslanecké sněmovny podle aktuálních volebních preferencí.

Tato volební metoda se dočkala i jisté modifikace, když v prvním kolem místo 1 bylo děleno číslem 1,42  a mnohé další, avšak standardem zůstává dělení číslem 1.