Ve volbách do Evropského parlamentu v ČR je voleno 21 europoslanců poměrným volebním systémem, kde jsou hlasy na mandáty přepočítávány za pomocí d’Hondtova volebního dělitele.
Volby podle předpokladů vyhrálo hnutí ANO 2011 s 21,18 % hlasů a ziskem 6 mandátů. Druhá skončila ODS s 14,54 % hlasů a třetí Piráti s 13,95 % hlasů. ČSSD skončila překvapivě pod volební klauzulí 5 % a je tak na období 2019-2024 bez zastoupení v Evropském parlamentu.
Obsah článku
Výsledky voleb do Evropského parlamentu 2019 v České republice
Celkem sedm politických subjektů překročilo hranici 5 % a dosáhlo tak na mandát v Evropském parlamentu. ANO 2011 si o dva mandáty polepšilo, ale i přesto nebyl Andrej Babiš bezprostředně po volbách spokojený a volil spíše útočný tón.
Výsledky voleb do Evropského parlamentu 2019 | Procentuální zisk | Mandáty |
ANO 2011 | 21,18 % | 6 |
ODS | 14,54 % | 4 |
Piráti | 13,95 % | 3 |
STAN+TOP 09 | 11,65 % | 3 |
SPD | 9,14 % | 2 |
KDU-ČSL | 7,24 % | 2 |
KSČM | 6,94 % | 1 |
ČSSD | 3,95 % | 0 |
Hlas | 2,82 % | 0 |
ANO, vytrollíme europarlament | 1,56 % | 0 |
Naopak velmi spokojeně působila ODS. Petr Fiala byl spokojený především ze čtyřmi mandáty, druhým místem a malým rozestupem mezi ODS a ANO 2011. ODS získala pouze o půl procenta více než třetí Piráti, ale toto půl procento se promítlo do zisku mandátů. Třetí Piráti obdrželi tři mandáty stejně jako čtvrtý STAN+TOP 09.
Pro Piráty byl tento výsledek mírným zklamáním, když jejich očekávání několik měsíců před volbami směřovalo k absolutnímu vítězství voleb. STAN+TOP 09 si po volbách oddychlo a se ziskem 3 mandátů jsou spokojeni.
S SPD to dva měsíce před volbami nevypadalo vůbec dobře. Volební preference do Poslanecké sněmovny se pohybovaly na hranici 4-5 %, k tomu se objevovaly vnitrostranické problémy a mezi 39 kandidujícími subjekty byla široká konkurence takzvaných vlasteneckých stran. Výsledek 9,14 % byl pro SPD příjemným překvapením.
Za KDU-ČSL se do Evropského parlamentu probojovali také dva zástupci, ovšem bez lídra kandidátky Svobody, který byl díky preferenčním hlasům přeskočen. Dva mandáty získali díky 7,24 % hlasů tvrdého jádra KDU-ČSL, které přišlo i k volbám tzv. druhého řádu.
Komunisté dokázali své voliče přesvědčit k volbě a získali jeden mandát s procentuálním výsledkem 6,94 %.
Pouze tři politické subjekty se vešly do rozmezí 1-5 %, které sice nezaručuje žádný mandát v Evropském parlamentu, ale zajistí těmto subjektům alespoň příspěvek na úhradu volebních nákladů ve výši 30 Kč za každý hlas.
Největším zklamáním je z těchto subjektů ČSSD, kde je ztráta 4 mandátů, a to i přes poměrně masivní předvolební kampaň. Hlas Pavla Teličky také ve svém tažení na mandát v Evropském parlamentu neuspěl.
Překvapením je formace ANO, tytrollíme europarlament, která získala 1,56 % a přijde si tak na přibližně milion korun. Výhoda této formace plynula především z názvu a je pravděpodobné, že mnozí voliči chtěli volit ANO 2011 a omylem vložili do obálky špatný volební lístek.
Čeští europoslanci v Evropském parlamentu na volební období 2019-2024
Seznam poslanců v Evropském parlamentu zvolených v květnových volbách 2019 na volební období 2019-2024.
Dita Charanzová | ANO 2011 |
Martina Dlabajová | ANO 2011 |
Martin Hlaváček | ANO 2011 |
Radka Maxová | ANO 2011 |
Ondřej Knotek | ANO 2011 |
Ondřej Kovařík | ANO 2011 |
Jan Zahradil | ODS |
Evžen Tošenovský | ODS |
Veronika Vrecionová | ODS |
Alexandr Vondra | ODS |
Marcel Kolaja | Piráti |
Markéta Gregorová | Piráti |
Mikuláš Peksa | Piráti |
Jiří Pospíšil | STAN+TOP09 |
Stanislav Polčák | STAN+TOP09 |
Luděk Niedermayer | STAN+TOP09 |
Ivan David | SPD |
Hynek Blaško | SPD |
Tomáš Zdechovský | KDU-ČSL |
Michaela Šojdrová | KDU-ČSL |
Kateřina Konečná | KSČM |
Mimo KDU-ČSL se do Evropského parlamentu probojovali všichni lídři kandidátek svých stran. Nejvyšší počet preferenčních hlasů získal překvapivě Luděk Niedermayer s rekordním počtem 67 430 hlasů. Dalším neočekávaným počinem bylo vykroužkování Alexandra Vondry z 15 místa kandidátky. Bývalý ministr Vondra získal téměř třicet tisíc preferenčních hlasů.
Druhé a třetí místo v počtu preferenčních hlasů získali očekávaně lídři nejsilnějších formací Dita Charanzová za ANO 2011 a Jan Zahradil za ODS. Neočekávaně se také vyšvihl kandidát SPD Blažko se ziskem 47 505 preferenčních hlasů.
Volební účast ve volbách do Evropského parlamentu 2019
Volební účast se zvýšila oproti volbám v roce 2014 o 10 % z 18,2 % na 28,72 %, což je absolutně nejvyšší volební účast ve volbách do Evropského parlamentu od vstupu do EU.
Volební výsledek ve srovnání s volebním očekáváním
Pokud se podíváme na agregovaný volební model preferencí od serveru Politico, tak můžeme viděl, že se velmi dobře trefil do zisku vítězného hnutí ANO. Naopak forma ODS a Pirátů byla ve skutečnosti oproti průzkumům opačná.
Koalice STAN+TOP 09 se dostala před SPD a získala ve volbách tři mandáty oproti očekávaným dvěma. Ztráty pak zaznamenali komunisté a ČSSD – oběma formacím Politico přisuzovalo o jeden mandát více. Že se ČSSD vůbec do Evropského parlamentu nedostane nebylo ještě týden před volbami moc pravděpodobné.
Jak bylo již zmíněno výše, tak KDU-ČSL ukázala, že má věrné a disciplinované voliče, kteří dokázali dorazit v hojném počtu k volbám.
Oznámení výsledků voleb je u voleb do Evropského parlamentu v jednotlivých zemích pozdrženo až do uzavření volebních místností ve všech členských státech.
[…] průzkum preferencí politických stran po volbách do Evropského parlamentu 2019. Jak ovlivnily volby a předvolební kampaně volební preference pro volby do Poslanecké […]
[…] je tento volební model preferencí ovlivněn výsledky voleb do Evropského parlamentu a významnými událostmi posledního […]