V České republice před volbami do Evropského parlamentu nejvíce rezonují pravidelná šetření volebních preferencí pro Poslaneckou sněmovnu nebo volební potenciály kandidujících subjektů pro eurovolby.
Obsah článku
Volební preference a volební potenciál
Pravidelné průzkumy volebních preferencí od Kantaru CZ či STEMu nám napoví o možném rozložení sil před volbami do EP velmi málo. Proč?
- volební preference se snaží postihnout model pro Poslaneckou sněmovnu, který je odlišný od EP
- u voleb do EP se počítá s téměř třetinovou volební účastí oproti volbám do Poslanecké sněmovny
- v modelu pro Poslaneckou sněmovnu nejsou nadějné subjekty pro eurovolby jako Hlas či ESO
Volební potenciál je zase často chybně interpretován. Volební potenciál je většinou ono maximum, kam může politický subjekt dosáhnout, když udělá všechno dobře a zlomí nerozhodnuté voliče na svoji stranu. Vysoký volební potenciál mají středové a nekonfliktní politické subjekty a naopak nízký krajní strany jako KSČM.
Politico – volební preference a mandáty v Evropském parlamentu
Česká republika má v Evropském parlamentu 21 křesel, které se podle procentuálních zisků ve volbách rozdělí mezi strany nad 5 % hlasů. Na portálu Politico tuto volební klauzuli nemají zahrnutou, avšak to při výsledcích týden před volbami nevadí.
V některých zemích EU je v eurovolbách nižší volební klauzule a někde není dokonce žádná.
Hlavním favoritem voleb je hnutí ANO s lídryní Ditou Charanzovou, které si však podle modelu Politico připíše téměř o 10 % nižší zisk než uvádějí průzkumy preferencí pro národní volby.
Piráti v modelu sahají po druhém místě s téměř 16 % hlasů a 4 mandáty. ODS by si již připsala jen 3 mandáty, ale i přesto by o jeden mandát oproti minulým volbám posílila.
Na čtvrté místo se nejen v předvolebním modelu od Politico dostala měsíc před volbami SPD, která mohutně posílila. Analytici předpokládají, že SPD přetáhla především voliče KSČM a ČSSD, kteří nebyli spokojeni s příliš proevropským programem.
I společná kandidátka STAN+TOP 09 by dosáhla společně s KSČM na 2 mandáty. Zde se ukazuje, jak i rozdíl více než 4 % nemusí v přepočtu na mandáty znamenat nic. SPD s 11,37 % i KSČM s 7,25 % má v modelu totožný zisk dvou mandátů v Evropském parlamentu.
ČSSD a KDU-ČSL jsou pouze na jednom mandátu, které by pravděpodobně získali lídři kandidátky.
Euroskeptici a proevropské strany
Politico také dělí ostře strany proevropské a euroskeptické a ukazuje poměr mezi nimi. Zatímco v roce 2014 získaly politické strany euroskeptiků pouze 10 křesel v Evropském parlamentu, tak v roce 2019 to vypadá rovnou na 13 křesel.
Euroskeptici
- ANO 2011 – 6
- ODS – 3
- SPD – 2
- KSČM – 2
Proevropské strany
- Piráti – 4
- STAN+TOP 09 – 2
- ČSSD – 1
- KDU-ČSL – 1
[…] se podíváme na agregovaný volební model preferencí od serveru Politico, tak můžeme viděl, že se velmi dobře trefil do zisku vítězného hnutí ANO. Naopak forma ODS […]