Jan Zahradil o programu ODS pro eurovolby a hlasu zdravého rozumu mezi extrémy

Jan Zahradil je nejen lídrem ODS pro volby do Evropského parlamentu, ale také má jako první český zástupce možnost ucházet se o pozici předsedy Evropské komise jako takzvaný spitzenkandidat za Evropské konzervativce a reformisty.

Proč by měli voliči v květnových volbách sáhnout právě po ODS?

Většina politických stran patří do tzv. federalistických nadnárodních frakcí, které usilují o co největší omezení rozhodování na národní úrovni. Zbytek zase chce unii rozbít nebo z ní odejít. My jsme hlasem zdravého rozumu mezi těmito dvěma extrémy. Přejeme si unii zachovat, ale tak, aby byla dobrým sluhou svých členů a ne jejich špatným pánem.

Které tři věci by Jan Zahradil prosazoval a vyzdvihoval v dalším pětiletém působení v Evropském parlamentu?

1. Jednotlivé parlamenty musí mít možnost zastavit evropskou legislativu ještě ve fázi příprav. Zatím mohly dát najevo svůj nesouhlas prostřednictvím tzv. žluté karty, kterou ale komise mohla zcela ignorovat, a také to dělala. “Červená karta” bude pro komisi znamenat stopku.

2. Velký právní úklid. Balík komunitárního práva obsahuje spoustu zastaralých, neefektivních a zbytečných předpisů, které je na čase zrušit. Jestliže budu zvolen předsedou Evropské komise, pustím se do toho, a jestli naše eurorealistická frakce v parlamentu posílí, jak doufáme, můžeme k tomu komisi dotlačit.

3. Jestli je v EU v něčem opravdu užitečná, je to mezinárodní obchod. Potřebujeme víc smluv o volném obchodu se třetími zeměmi, které pomohou našim exportérům na mimoevropské trhy.

Co se europoslancům i Vám za uplynulých 5 let povedlo a co nikoliv?

Povedlo se uzavřít několik důležitých ochodních smluv, například s Kanadou, s Japonskem nebo se Singapurem. Podařilo se zlevnit popatky za přeshraniční platby, a posílili jsme také některé kosmické programy, což je mimochodem úspěch ODS, který znamená zakázky pro výzkum a vývoj.

Lidovecko-socialistická většina podpořená liberály je ale stále přesvědčena, že je potřeba válcovat vůli členských států a jejich občanů a že je potřeba vše regulovat z Bruselu. Nevidí, jak moc to nefunguje, a proto jsou teď na nejlepší cestě tuto převahu ztratit.

Jak vidí Jan Zahradil budoucnost Evropské unie za 10 let? Kam se posune, kam ustoupí?

Věřím že zdravý rozum se prosadí a že za deset let uvidíme Evropskou unii mnohem pružnější a mnohem svobodnější, unii, kde spolu různé státy spolupracují tak, aby jim to přinášelo prospěch. Jinak by se mohlo stát, že ze deset let neuvidíme Evropskou unii vůbec žádnou, a to si nepřeji.

Jaké tři problémy EU identifikujete jako nejpalčivější?

1. Lpění na zastaralém dogmatu, že vše, každou maličkost, je potřeba řešit a regulovat celoevropsky. Opak je pravdou, řešení na úrovni států, regionů nebo dokonce obcí bývá často to nejrozumnější a nejefektivnější.

2. Potřebu velkých hráčů řešit si své ambice a potřeby na úkor těch menších.

3. Naprostá neochota a neschopnost naslouchat. Státům, občanům, průmyslu, vědcům a podnikatelům. A také jakýmkoli kritickým hlasům, které jsou obratem označovány za populismus, nacionalismus a extremismus. To je slepá ulička, ze které se musí unie dostat dřív, než bude pozdě.

Jste pro vyšší integraci členských států do EU? Jak se díváte na vizi EU jako federaci států?

Evropské státy jsou příliš odlišné, než aby se daly sjednotit do jakéhosi evropského superstátu. Potřebujeme naopak Evropskou unii mnohem pružnější než dosud. Státy musí mít možnost se integrovat tam, kde je to pro ně výhodné, ale nenutit ostatní, aby je následovaly. Pokud se například Německo a Francie dohodnou na sjednocení daní, nemám nic proti tomu. Nechci ale, aby byla Česká republika nucena se k tomu přidat, protože by to nutně znamenalo zvýšení daní.

Euro nebo koruna?

Rozhodně koruna. Eurozóna se od roku 2004, kdy jsme se v přístupové smlouvě zavázali euro přijmout, dramaticky změnila. Například platit cizí dluhy nebo i jen ručit za ně bylo tenkrát protiprávní. Krize ukázala, že bez fiskálních transferů se eurozóna do budoucna neobejde, že se bude muset proměnit v transferovou a dluhovou unii. Není v našem zájmu se na tom podílet. Pro středně velkou, otevřenou a exportně orientovanou zemi je mnohem výhodnější mít svou vlastní měnovou politiku.

Jaká oblast je podle Vás v EU přeceňována a kde naopak peníze chybí?

Peníze unie má, ale zachází s nimi špatně. Zbytečně moc jich spolkne sám provoz, například stěhování parlamentu mezi Bruselem a Štrasburkem. A když už se Evropské komisi podaří správně určit prioritu, například ochranu vnějších hranic, odpoví typicky: Zaměstnáme více úředníků. Přitom peníze na zvládání nelegální migrace by byly mnohem lépe než unijní agenturou využity přímo v dotčených členských státech.

Jaký máte rozpočet kampaně? Čím chcete oslovit voliče, aby si z 39 kandidujících subjektů vybrali právě ten Váš?

Rozpočet se musí vejít do deseti millionů korun. Chystáme se oslovovat veřejnost přímo, prostřednictvím sociálních sítí nebo kontaktní kampaně.

Naší velkou komparativní výhodou je, že jsme jediná česká strana, která na reformně Evropské unie dlouhodobě pracuje a která má jasnou představu, jak na to. Nemusíme tedy před voliči kličkovat a předstírat, že nám na naší zemi a jejích zájmech záleží, abychom se poté pohodlně schovali v nějaké eurofederalistické frakci.

Přečtěte si také rozhovor s Ditou Charanzovou nebo Pavlem Teličkou o programu a prioritách pro volby do Evropského parlamentu.