Příspěvek na úhradu volebních nákladů ve volbách do Evropského parlamentu

Věděli jste, že ačkoliv subjekt kandidující ve volbách do Evropského parlamentu 2019 nepřekročí magickou hranici pěti procent a nezíská mandát, má šanci získat peníze od státu a to nemalý finanční obnos? Jde o příspěvek na úhradu volebních nákladů. Kolik peněz ze státního rozpočtu na to padne? A jaký to má smysl? Pojďme se podívat.

Získat příspěvek na úhradu volebních nákladů ve volbách do Evropského parlamentu je jednodušší, než ve volbách do PS

Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1 % z celkového počtu platných hlasů je za každý hlas uhrazeno 30 Kč. V Česku je tradičně nízká volební účasti v evropských volbách. Pro překročení jednoprocentní hranice není tedy zapotřebí zdaleka tolik hlasů jako například ve volbách do Poslanecké sněmovny. V těch je hranice stanovena na 1,5 % z celkového počtu platných hlasů, a za každý odevzdaný hlas se ze státního rozpočtu vyplatí 100 Kč

Pro ilustraci můžeme uvést příklad. V minulých volbách do Poslanecké sněmovny obdržela Strana zelených 74 335 hlasů, což se rovnalo 1,46 % všech odevzdaných hlasů. Na proplacení nákladů tedy nedosáhla.

Oproti tomu například Rozumní v posledních volbách do Evropského parlamentu získali „pouhých“ 24 724 hlasů, tedy 1,63 % všech hlasů. Od státu obdrželi příspěvek ve výši 741 720 Kč. A to je pro stranu Petra Hanniga nějaký rozpočet.

Když kandidát získá mandát, může se těšit na pohádkově vysoký plat. V přepočtu hrubý plat poslance v Evropském parlamentu činí 225 000 Kč měsíčně. Ve srovnání s tím je hrubý plat poslance v Poslanecké sněmovně 82 400 Kč almužnou.

Některé menší politické strany hlásají to, že by chtěli i plat europoslance použít na další své propagační aktivity. Při takto vysokých platech také není divu, že europoslanci s končícím mandátem klidně kampaň za své znovuzvolení dotují až miliónem korun ze svého.

Smysl příspěvku na úhradu volebních nákladů

Příspěvek na úhradu volebních nákladů má umožnit účast v politické soutěži i těm subjektům, které by k tomu samy neměly finanční sílu. To je ale lehce kontroverzní. Předem totiž nemůže žádný subjekt vědět, kolik hlasů obdrží a zda se případně nezadluží bez vidiny návratu prostředků.

Na druhou stranu tu máme Příspěvek na volební náklady, který skládají kandidující subjekty. Ten má za úkol odradit od účasti ve volbách ty volební strany, které nemají naději na významný úspěch, nebo nemyslí kandidaturu vážně. Plní požadovaná částka 19 000 Kč svou úlohu? Odpovědí může být strana ANO, vytrollíme europarlament kandidující v eurovolbách 2019.

Není divu, že ANO plánuje investovat do volební kampaně zdaleka největší částku ze všech kandidujících subjektů, a to 35 000 000 Kč. Příspěvek na úhradu volebních nákladů by tak mohl pokrýt zhruba třetinu celkových nákladů na předvolební kampaň, což je pro stranu přijatelný přínos.