KDU-ČSL se rozhodla do takzvaných evropských voleb 2019 kandidovat samostatně bez politických stran TOP 09 a STAN.
Celostátní výbor strany rozhodl, že pro lidovce bude výhodnější volby do Evropského parlamentu absolvovat samostatně a poprat se o některé z 21 možných mandátů.
Volby do Evropského parlamentu se konají každých 5 let již od roku 1979. V minulých eurovolbách 2014 vyhrálo hnutí ANO s více než 16 % hlasů a ziskem 4 mandátů. KDU-ČSL získalo necelých 10 % a slušné 3 mandáty v Evropském parlamentu.
Obsah článku
- 1 Proč měla vzniknout koalice pro volby do Evropského parlamentu TOP 09, STAN a KDU-ČSL
- 2 Volební preference KDU-ČSL, TOP 09 a STAN před volbami do Evropského parlamentu
- 3 Volební preference TOP 09 před eurovolbami 2019
- 4 Volební preference STAN
- 5 Volební preference KDU-ČSL
- 6 Proč je výhodnější kandidovat do Evropského parlamentu v koalici?
Proč měla vzniknout koalice pro volby do Evropského parlamentu TOP 09, STAN a KDU-ČSL
V prvé řadě tento druh spolupráce uznala za vhodný Evropská lidová strana, které je KDU-ČSL, TOP 09 i STAN součástí a doporučila kandidaturu v tomto složení.
Druhý a pragmatický důvod pro spojení těchto sil byla současná kondice všech třech subjektů KDU-ČSL, TOP 09 a STAN ve výzkumech volebních preferencí. Žádné ze stran se nedaří a je šance, že bez koalice dojde k velkému propadu hlasů.
Vyjádření Pavla Bělobrádka k samostatné kandidatuře KDU-ČSL:
„Pro tento typ kandidatury máme podporu nejen v celostátním výboru, ale i v krajských organizacích a v členské základně. Když jsme si dělali průzkum, tak zvítězil názor, že bychom jako KDU-ČSL, jako jediná křesťanskodemokratická, konzervativní, proevropská síla měli kandidovat sami, abychom byli jednoznačně čitelní pro naše voliče.“
KDU-ČSL se tedy podle slov Pavla Bělobrádka cítí rozdílná oproti dvěma politickým subjektům TOP 09 a hnutí STAN. KDU-ČSL chce budovat svojí jedinečnou značku a tomu účast v koaličních kandidátkách nepřeje.
Bělobrádek vidí pozici KDU-ČSL více konzervativně oproti zbylým dvěma subjektům. Voliči STAN jsou podle Bělobrádka mnohem více konzervativní a témata lidovců jim nejsou po chuti.
Závěr je jasný: Partnerství se konat nebude a KDU-ČSL bude kandidovat samostatně. Konec konců je to pro všechny subjekty lepší varianta než uzavření koalice a následné vycouvání, jako tomu bylo před volbami do Poslanecké sněmovny 2017.
Volební preference KDU-ČSL, TOP 09 a STAN před volbami do Evropského parlamentu
Všechny tři politické subjekty jistě počítaly i s pragmatickou rovinou volebních preferencí a formou politických stran před eurovolbami.
Všechny tři strany jsou na hraně 5 % volební klauzule do Evropského parlamentu, takže je pro ně velice riskantní jít do voleb samostatně, jelikož za výsledek pod 5 % je mimo ostudy ještě 0 mandátů v Evropském parlamentu.

Volební preference TOP 09 před eurovolbami 2019
TOP 09 je na tom ze všech třech politických subjektů nejhůře. TOP 09 ztratila atraktivitu i přízeň voličů a ani změna předsedy na Jiřího Pospíšila nepomohla.
Volební preference od Medianu ukazují formu na 5,5 %, avšak ostatní průzkumy jsou mnohem horší. Například u CVVM má TOP 09 pouze 3 %. Proto také z řad členů TOP 09 i samotného Jiřího Pospíšila bylo volání po koalici nejhlasitější.
Volební preference STAN
STAN je na tom jen o málo lépe. U Medianu má 5,5 % a u CVVM 4 % hlasů, avšak ambice hnutí STAN pro eurovolby nejsou tak markantní a rádi by také koalici.
Nutno podotknout, že výsledek těchto dvou politických subjektů bude nejspíše vzhledem k charakteru voleb do Evropského parlamentu vyšší než u jiných stran. Liberálně pravicový voliči vidí v těchto volbách vyšší prioritu než voliči ostatních ideových směrů a jsou disciplinovaní. Účast u voleb do Evropského parlamentu je odhadována okolo 35 % oprávněných voličů.
Volební preference KDU-ČSL
Lidovci mají jako samostatná strana nejvyšší šance. V průzkumu od CVVM dosahují výsledku 7 % hlasů.
V minulých volbách získali slušné 3 mandáty, avšak v letošní formě by byla i obhajoba dvou křesel velkým úspěchem.
Proč je výhodnější kandidovat do Evropského parlamentu v koalici?
Díky přepočítávání hlasů na mandáty pomocí D’Hondtovy metody se vytváří lehká disproporce mezi potřebou hlasů na jeden mandát u malého a u většího subjektu.
Tento přepočet se používá v České republice i pro volby do Poslanecké sněmovny ovšem s tím rozdílem, že u voleb do Evropského parlamentu se přepočítává na úrovni celé České republiky, kdežto u voleb do Poslanecké sněmovny na úrovni samotných krajů.

Jistá disproporce d’Hondtovy metody nahrává tvorbě větších politických subjektů. Například koalice TOP 09 a hnutí STAN získala ve volbách do Evropského parlamentu 2014 výsledek 14,17 % hlasu. Za tento výsledek jí po přepočítání byly přiděleny čtyři mandáty.
Piráti získali výsledek 4,78 % hlasů a díky 5 % klauzuli nezískali mandát žádný, i když TOP 09 a STAN na jeden mandát stačilo v přepočtu pouze 3,54 % hlasů.
[…] KDU-ČSL, TOP 09 a STAN se opět krásně vyrovnali na hranici 5 %. Před volbami do Evropského parlamentu měli jedinečnou šanci se spojit, ale KDU chce do Evropského parlamentu kandidovat samostatně. […]