Volby do Evropského parlamentu aneb volby do europarlamentu

První volby do Evropského parlamentu se konaly až mnoho let po vzniku Evropského společenství v roce 1979 (tehdy se ještě nazýval Shromážděním). Takzvané eurovolby vyslyšely volání po demokratizaci Evropského společenství, kdy byly na jednu stranu přesouvány pravomoci směrem ke společenství, avšak společenství nemělo vlastní přímo volený zákonodárný orgán.

Základní parametry Evropského parlamentu:

• V současnosti 751 křesel
• Volební období na 5 let
• Hlavní sídlo ve Štrasburku, dále Lucemburk a Brusel
• Dělení do frakcí (největší Socialisté a Křesťanští demokraté)
• Nejvíce poslanců má Německo 96

První volby do Evropského parlamentu

V prvních volbách do Evropského parlamentu bylo voleno pouze 410 europoslanců. Volby se konaly ve všech tehdy členských zemích a těsně vyhrály Socialisté před Křesťanskými demokraty.

Evropský parlament je dodnes jediným přímo voleným orgánem EU občany členských zemí EU. Evropská rada i Evropská komise jsou sestavovány nepřímo na základě výsledků národních voleb.

Kdy budou volby do europarlamentu a systém hlasování?

Volby do Evropského parlamentu se od samotného začátku konají v pravidelných pětiletých cyklech tedy mandát europoslance trvá oněch 5 let. Volby se konají v celé Evropské unii ve stejném týdnu a to proporčním volebním systémem.

Kdy se konaly volby do Evropské parlamentu?

• Volby do Evropského parlamentu 1979 v tehdy devíti členné sestavě států těsně zvítězili Sociální demokraté (113 křesel) před Křesťanskými demokraty (107 křesel) z 410 volených.
• Volby do Evropského parlamentu 1984 se konaly v deseti členských státech s přistoupivším Řeckem v roce 1981. Těsně opět vyhrála Sociální demokracie (130 křesel) před Křesťanskou demokracií (110 křesel) z 434 volených.
• Volby do Evropského parlamentu 1989 se uskutečnily v 12 členských státech obohacené o Španělsko a Portugalsko přistoupivší v roce 1986. Ve volbách jasně zvítězila Sociálně demokratická frakce (180 křesel) před Křesťansko-demokratickou frakcí (121 křesel) z 518 možných.
• Při volbách do Evropského parlamentu v roce 1994 vzrostl počet poslanců z 518 na 567, avšak nepřistoupil žádný nový stát. Volby vyhrál opět Sociáně-demokratický tábor před Křesťansky-demokratickým.
• Voleb do Evropského parlamentu 1999 se účastnily tři nové státy (Finsko, Švédsko a Rakousko). Počet volených europoslanců dosáhl 626 a poprvé v historii byla početnější frakce Křesťanských demokratů před Sociálně-demokratickým táborem.
• Volby do Evropského parlamentu 2004 přišly těsně po největší rozšiřující vlně v historii. Do EU vstoupilo společně s Českou republikou dalších devět zemí. Nejpočetnější frakcí se opět stala Křesťansky demokratická a druhá skončila Sociálně-demokratická.
• Při volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 nebyl téměř zaznamenán růst poslaneckých mandátů i přes vstup Bulharska a Rumunska. Důvodem bylo snížení počtu poslanců stávajících zemí. 
• Volby do Evropského parlamentu po vstupu Chorvatska 2014 stanovily počet poslanců na 751. Ve volbách oslabily obě hlavní frakce na úkor euroskepticky zaměřených subjektů.

Území státu může být rozdělené, avšak Česká republika je jedním velkým volebním obvodem. Zde je rozdíl oproti volbám do Poslanecké sněmovny ČR, kde je ČR rozdělená podle krajů.

Volby se konají poměrným systémem při maximálně 5 % volební klauzuli, kterou ČR využívá společně s dalšími osmy zeměmi. Čtrnáct členských zemí EU naopak nemá žádnou volební klauzuli.

Počet poslanců v Evropském parlamentu

Počet poslanců se v každých eurovolbách navyšuje, tak jak se zvyšuje počet zemí v Evropské unii. Zatímco v roce 1979 bylo voleno 410 europoslanců, tak v roce 1994 tomu bylo již 567 poslanců. Ve volbách 2014 bylo voleno celých 751 poslanců Evropského parlamentu.

Jednotlivé země mají europoslance odvislé od své populační velikosti. Malé země jsou při tomto přepočtu značně zvýhodněné počtem poslanců oproti zemím velkým. Německo má nejvíce 96 europoslanců a oproti tomu Česká republika má poslanců v Evropském parlamentu 21. Kdyby to bylo striktně podle populační velikosti, tak by ČR musela mít něco okolo 12 poslanců.

S tím jak se navyšuje počet zemí a europoslanců, tak klesá volební účast. Jedním z faktorů je přijetí východních zemí, kde je volební morálka slabší než v zemích západních. V eurovolbách 1979 byla účast téměř 62 %, avšak v roce 1999 již jen necelých 50 % a ve volbách 2014 pouze 42 % oprávněných voličů.

Nepříliš vysoká volební účast souvisí s narůstajícím euroskepticismem a také velikostí a vzdáleností Evropského parlamentu. V některých zemích se vrcholným politikům také nedaří vysvětlit důležitost EU a tak občané nevidí důvod k volební aktivitě.

Termín voleb voleb do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu 2019 se budou po celé Evropě konat v termínu 23. 5. 2019 – 26. 5. 2019. Jarní datum voleb je vybíráno čistě z pragmatických důvodů a mělo by přistihnout většinu voličů v EU ve svých domácnostech.

První odhady z přelomu roku 2018 a 2019 hovoří o oslabení dvou hlavních a vůdčích frakcí evropské integrace (středopraví lidovci – EPP) a levicoví socialisté – S-D). I když u nás podle předvolebních průzkumů v posledních letech euroskeptici příliš neposilují, tak v ostatních zemí je tomu naopak.

Celý diskurs o evropské integraci se totiž posunul k mírnému euroskepticismu a politické strany, které se tomu nepřizpůsobily jako TOP 09, nemají volební podporu.

Pravomoci Evropského parlamentu

Zajímavostí je, že zatímco volební účast při volbách do Evropského parlamentu klesala, tak pravomoci tohoto tělesa s časem jen posilují. Při vytvoření europarlamentu v roce 1979 to byl spíše jen poradní orgán, avšak s Maastrichtskou smlouvou se díky spolurozhodování Evropský parlament najednou mohl podílet výrazněji na legislativním procesu.

V roce 2009 se Lisabonskou smlouvou Evropský parlament dostává do rovnocenného postavení při legislativním procesu s Radou Evropské unie. Zároveň Evropský parlament společně rozhoduje s Radou EU schvaluje celkový rozpočet i dílčí části.