Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu za rok 2022. Rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7, jehož rozsudek není pravomocný. Intenzita zásahu však podle soudu nebyla tak vysoká, aby hnutí přiznal i omluvu. Zástupce ministerstva řekl, že se proti rozsudku odvolá.
Hnutí SPD žádalo konstatování porušení práv a omluvu kvůli tomu, že ho ministerstvo ve zprávě označilo za xenofobně zaměřenou populistickou skupinu a přisoudilo jí dominantní úlohu při projevování předsudečné nenávisti.
Obsah článku
Vedení ministerstva vnitra vedené Vítkem Rakušanem za STAN podle soudu poškodilo SPD
Soudkyně Marie Filippiová ale v úterý konstatovala, že nebylo prokázáno, že by projevy předsudečné nenávisti byly ve sledovaném období dominantní složkou aktivity SPD. Rozhodnutí je zatím nepravomocné!
I když jsou podle soudkyně názory hnutí kritické například k vládě či Evropské unii, nepřesáhly podle ní mez přípustné kritiky. Hnutí vyvíjí podle soudkyně i jinou, například legislativní činnost. Porušení práv však podle soudkyně nebylo natolik významné, aby bylo nutné přiznat i omluvu.

Právní zástupce SPD v závěrečné řeči uvedl, že hnutí se podle něj ve sledovaném období věnovalo například ochraně slabších nebo podpoře mladých rodin. Jeho aktivity byly podle něj jak v souladu se stanovami hnutí, tak s jeho politickým programem.
Ministerstvo vnitra podle něj SPD zařadilo do zprávy mezi extremistické subjekty, čímž vyvolává dojem, že je stejně škodlivé. Upozornil také, že ze zpráv vycházejí i jiné politické subjekty, když činí důležitá rozhodnutí, například o složení vedení Poslanecké sněmovny.
Tomiu Okamurovi hrozí až tři roky vězení
Kvůli zařazení do zpráv o extremismu za různá období podalo hnutí SPD (kandidující nyní v parlamentních volbách pod názvem SPD a pracovním názvem Jo! Spolu se Svobodnými, Trikolórou a hnutí PRO) na ministerstvo vnitra více žalob.
Zpráva po extremismu popisuje Hnutí SPD za rok 2024, a to v souvislosti se stíháním předsedy SPD Tomia Okamury kvůli kontroverzní kampani před krajskými volbami, která měla podle kriminalistů rasistický či xenofobní podtext.
Policie viní Okamuru i SPD z podněcování k nenávisti, za které hrozí až tři roky vězení.
Očekávaná spolupráce Zelených s Piráty podepsána, ale jen v osmi krajích
To, co se čekalo, se stalo. Pirátská strana a Strana Zelených podepsaly memorandum o vzájemné spolupráci do parlamentních voleb. Jestli to oběma stranám pomůže? Těžko říci, jelikož memorandum o spolupráci podepsali Zelení s Piráty „jen“ v osmi krajích. V šesti tedy nepodepsali a Piráty podporovat nebudou-

Zelení doplní Piráty ve volbách do Sněmovny třiceti lidmi v celkem osmi krajích. Společně na tiskové konferenci představili některé body z programu, který posledních pár týdnů ladili. Zelení chtějí mimo jiné lépe využít obnovitelné zdroje nebo podpořit malé zemědělce.
„Vidíme, že se napříč Evropou spojují populisté, extremisté a autoritáři, kteří chtějí šířit strach a nenávist. My na toto říkáme jasné ne. Právě proto tu stojíme bok po boku s odborníky a odbornicemi ze Strany zelených, abychom nabídli skutečně liberální a férovou alternativu,“ shodli se Piráti a Zelení, aby slavnostně podepsali memorandum o spolupráci pro nadcházející volby. Společně nabízíme progresivní, otevřenou a férovou alternativu v době, kdy Evropou otřásají populistické a extremistické síly.
Na tiskové konferenci představili konkrétní plán, jak posílit ochranu klimatu, tak zároveň rozhýbat českou ekonomiku a zvýšit příjmy pro devadesát procent rodin snížením daní.
Gabriela Svárovská, spolupředsedkyně Zelených, kandidátka v Praze, upozornila na potřebu změnit priority státu a posílit důvěru občanů: „Česká společnost je unavená nejen inflací a byrokracií, ale i tím, že zásadní rozhodnutí se často přijímají podle zájmů úzké skupiny nejbohatších. Chceme férový daňový systém a funkční stát, který neprivatizuje veřejné služby, ale posiluje je – a s nimi důvěru občanů. Společně s Piráty nabízíme odpovědnou, odbornou a demokratickou alternativu, protože o dobrou budoucnost Česka se musíme zasadit.“
Zdeněk Hřib, předseda Pirátů a celostátní lídr, zdůraznil, že v době, kdy se v Evropě spojují populisté a extremisté, je třeba nabídnout jasnou alternativu, která spojuje liberální voliče: „Vidíme, jak se napříč Evropou spojují populisté, extremisté a autoritáři, kteří chtějí rozdělovat společnost, šířit strach a nenávist. My na to říkáme jasné NE. Právě proto dnes stojíme bok po boku s odborníky ze Strany zelených – abychom nabídli skutečně liberální alternativu. Přinášíme konkrétní plán, jak rozhýbat českou ekonomiku, zvýšit příjmy a snížit daně pro 90 % rodin a zajistit dostupné bydlení. Společné heslo ‚Nakopneme to‘ není jen slogan, ale výzva – pojďme společně bránit svobodu, demokracii a budoucnost, která patří všem.“
A na závěr: Lídr Motoristů sobě přiznal nevěru a čelí obvinění z domácího násilí
Europoslanec a čestný prezident politického uskupení Motoristé sobě Filip Turek čelí obvinění ze znásilnění a dalších činů, které na něj podala bývalá přítelkyně. Odborník na politický marketing Oto Klempíř ale míní, že je nevinný a že jde o zneužití labilní osoby, která se nedokázala vyrovnat s rozchodem.
Zároveň podotkl, že může jít o „náborový plakát na nové oběti“. Komentátor Petros Michopulos namítl, že Turek si měl před vstupem do politiky udělat inventuru a označil ho za „debila“.

Filip Turek čelí trestnímu oznámení z domácího násilí, vyhrožování střelnou zbraní a v jednom případě i ze znásilnění. Podala jej jeho bývalá přítelkyně, přičemž k činům mělo dojít v období před patnácti až dvaceti lety. Europoslanec obvinění odmítl, připustil jen nevěru.
Politický komentátor Michopulos v pořadu 360° na CNN Prima News uvedl, že si Turek měl před vstupem do politiky udělat inventuru. „Nabízíte voličům celý svůj život a než vstoupíte do politiky, musíte si prostě udělat inventuru vlastního života. Nevíme, co se stalo, ale spoustu věcí politici ignorují, když do politiky jdou, a pak jsou hrozně překvapeni, že se o tom píše v novinách,“ řekl komentátor.
V očích politického komentátora Klempíře je Turek nevinný. „Před dvaceti lety se stala nějaká věc, o který nikdo z nás neví. Ví to jen on a holka, která to na něj podala.“
Dodal, že každý článek, v němž se o obvinění píše, považuje spíš za „náborový plakát na nové oběti“.
V době, kdy mělo k činům dojít, činila promlčecí lhůta pět let, respektive dvanáct, pokud čin způsobil těžkou újmu na zdraví. Případ tak může být vyhodnocen jako promlčený.
Pouřité zdroje: TK Piráti a Zelení, CNN Prima News








