Hnutí ANO Andreje Babiše by podle průzkumu agentury Median získalo 32 procent hlasů. Druhá je koalice Spolu s 19 procenty, třetí pak se 14 procenty SPD s podporou dalších stran (Svobodní, Trikolóra, PRO). Piráti (v osmi krajích se Zelenými) zaznamenali nárůst z 5,5 procenta na osm procent.
Sněmovní volby by v červnu vyhrálo hnutí ANO, které by podle agentury Median stejně jako v květnu získalo 32 procent hlasů. Na druhém místě by s 19 procenty skončila koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), která si pohoršila o dva procentní body. Kandidátka SPD s podporou dalších stran by byla třetí se 14 procenty. Hnutí STAN oslabilo na devět procent a Piráti posílili na osm procent. Do Sněmovny by těsně prošla i hnutí Stačilo! a Motoristé sobě se shodným ziskem 5,5 procenta.
Průzkum se konal v době, kdy vypukla kauza bitcoinů darovaných státu, kvůli které podal demisi ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Odhadovaný volební zisk vedoucího hnutí ANO se oproti květnu nezměnil, prakticky stejná zůstala v červnu i podpora SPD, na jejíž kandidátce se mají objevit i zástupci PRO, Svobodných a Trikolory. Podpora koalice Spolu meziměsíčně klesla o dva procentní body a hnutí STAN si pohoršilo o 1,5 procentního bodu. Naopak Piráti zaznamenali nárůst z 5,5 procenta na osm procent. Přeskočili tak hnutí Stačilo!, které kleslo na 5,5 procenta.
Do Sněmovny by se stejným ziskem hlasů dostali i Motoristé sobě, kteří v květnu získali tři procenta. Obě hnutí se i podle jiných agentur dlouhodobě pohybují kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do dolní parlamentní komory.
Pod ní zůstává mimoparlamentní Přísaha, které model Medianu přisoudil 2,5 procenta.
Jak by si rozdělily strany mandáty ve Sněmovně?
ANO by nyní získalo ve dvousetčlenné Sněmovně podle propočtu Medianu 69 mandátů, Spolu 41 křesel, SPD s podporou dalších stran 30, Starostové 19, Piráti 17, Stačilo! 12 a Motoristé 12 poslanců.
Strany současné vládní koalice, tedy Spolu a STAN, by tedy dohromady získaly 60 mandátů. Nyní mají většinu 104 hlasů. „Případná koalice ANO + Spolu by měla většinu 110 poslanců a poslankyň. Jiné většinové koalice by musely být složeny ze tří a více stran,“ konstatovali analytici Medianu.
Voleb do Poslanecké sněmovny by se v červnu podle svého vyjádření zúčastnilo 59 procent dotázaných, z toho 48 procent určitě a dalších 11 procent respondentů účast zvažovalo. Ochota jít k volbám ve srovnání s minulým průzkumem vzrostla o šest procentních bodů. Byla by ale nižší než skutečná volební účast při posledních sněmovních volbách v říjnu 2021, která činila přes 65 procent.
V průzkumu se Median dotazoval 1022 lidí ve věku 18 let a víc. Statistická odchylka je plus minus půl procentního bodu u malých stran a až 3,5 procentního bodu u největších politických subjektů.
Má nebo nemá SOCDEM volitelná místa na kandidátkách hnutí Stačilo!?
Přestože špičky sociální demokracie – SOCDEM tvrdí, že se s hnutím Stačilo! shodly na programu do voleb, podle národoveckého uskupení k dohodě zatím nedošlo. Z obou stran tak vycházejí zmatečné informace. Jasněji má být prý koncem týdne.V hnutí Stačilo! se ještě finálně nedohodli, jestli do voleb vezmou na kandidátky zástupce sociálních demokratů. „Jsme už de facto dohodnutí,“ ohlásil přitom místopředseda SOCDEM Lubomír Zaorálek na akci, kde se mu postavili odpůrci dohodySOCDEM s komunisty. Řekl, že se obě uskupení domluvila na hlavních bodech programu.
Podobně o skoro hotovém paktu nadále mluví i další místopředseda SOCDEM Jiří Nedvěd, který by měl podle zveřejněného memoranda usilovat o pozici volebního lídra kandidátky Stačilo! v Karlovarském kraji. „V zásadě jsme dohodnuti na programové části. Řeší se ale i další aspekty, finišujeme. Nedokážu říct ale přesně, kdy to bude oznámeno,“ přibližuje Nedvěd, že jasnější termín výsledku komentovat nechce a ladí se čas tiskové konference za SOCDEM.
Přitom veřejnosti už bylo řečeno, že Jana Maláčová, předsedkyně SOCDEM, bude jedničkou hnutí Stačilo! v Praze a Lubomír Zaorálek dvojkou Stačilo! v Moravskoslezském kraji.
Navíc na Karlovarsku by se jedničkou Stačilo! měl stát místopředseda Nedvěd. Dále se má jednat i o volitelném místě pro zástupce SOCDEM v Ústeckém kraji.
Obě uskupení tlačí čas, protože strany musí do 29. července odevzdat seznam kandidátních listin.
Rozkol v SOCDEM? Nová strana SMS na obzoru?
Do boje o sněmovnu vstoupil subjekt s názvem SMS-Stát Má Sloužit. „SMSka“, jak si hnutí říká, podle tiskové zprávy zaslané redakcím reaguje na poptávku po kvalitní politice. Hnutí oslovilo část bývalých členů SOCDEM, kteří stranu opustili kvůli volebnímu spojení s hnutím Stačilo!.
„Základ našeho týmu tvoří zkušení manažeři, komunální politici, studenti i podnikatelé. Obsáhneme kompletní spektrum témat a odborností. Historické zkušenosti z politických projektů některých našich členů umožní efektivní komunikaci s voličskou základnou,“ píše strana v tiskové zprávě. Předsedou je Karel Laškovský, který se na stránkách strany identifikuje pouze jako Karel. Strana se označuje jako nová, zaregistrovaná ale byla podle rejstříku politických stran ministerstva vnitra roku 2014.
Hnutí SMS chce být transparentní a zajistit vyrovnaný rozpočet, reformu veřejných pojištění či podpora exportu. Dále podpora podnikání, snížení energetické závislosti, reforma justice včetně třeba faktické beztrestnosti a nedotknutelnosti soudců. Hnutí chce také aktivně podporovat žádoucí migraci a důsledně omezovat migraci nelegální.
Někdejší předseda ČSSD, bývalý premiér a exprezident Miloš Zeman rozhodnutí předsednictva SOCDEM být na kandidátkách hnutí Stačilo! podpořil. „Považuji to za rozumné řešení. V opačném v případě by hrozilo riziko, kdy by se buď obě, či nejméně jedna strana nedostala do Sněmovny,“ řekl serveru iDNES.cz k plánované spolupráci.
SOCDEM se podle místopředsedy Lubomíra Zaorálka dohodla v minulém týdnu s hnutím Stačilo! a s KSČM na programových prioritách pro letošní volby. Týkají se podle něj například otázek mezd, jako první věc by chtěli po volbách prosadit obecný zákon o referendu. Zaorálek to řekl novinářům v Praze, když dorazil na protest sociálních demokratů, kteří s kandidaturou členů SOCDEM na listinách Stačilo! nesouhlasí.
Zaorálek zároveň odmítl, že by společné programové priority zahrnovaly odchod ČR z EU či NATO, naopak týkají se podle něj levicových témat. Samotná Maláčová podle dostupných informací usiluje o pozici jedničky v Praze.
Použité zdroje: Median, idnes,cz, TZ SMS
