Volební preference je v českém překladu přednost, kterou udělujeme dané možnosti před ostatními. Obzvláště ve volební a politické terminologii se tento původně latinský pojem velmi ujal prae-feró. Angličtina má pro volební preference velmi podobný výraz election preferences a němčina Wahlpräferenzen.
Obecně také znamená dávat přednost nebo stavět do popředí. Výzkum volebních preferencí tedy zjišťuje procentuální zisky, zvýhodnění pro dané politické strany nebo politické kandidáty. Volební preference a průzkumy volebního chování vychází povětšinou z určité metodologie sběru a vyhodnocování dat. Méně přesné průzkumy veřejného mínění mohou být zjišťovány jako anketa.
Volební preference je specifické slovní spojení, které spíše nepřesně nahrazují synonyma tohoto slova tedy volební výhoda, volební zvýhodnění nebo volební priorita.
Volební preference jako předvolební fenomén
Volebními preferencemi se v České republice zabývá mnoho specializovaných agentur (Median, Stem, Kantar, Factum, CVVM, Sanep nebo Médea). Tyto agentury zveřejňují volební preference například na základě dotazníkového šetření určitého vzorku populace. Tento vzorek populace je velmi pečlivě sestavován a obsahuje většinou skupinu vyšší než 1000 respondentů.
Volební preference jsou velice pečlivě sledovány médii i samotnými politiky. Preference volebních výsledků však nejsou nikterak přesné, jak jsme mohli vidět při tuzemských nebo například prezidentských volbách v USA. V České republice jsou nejvíce sledovány volební preference při volbách do Poslanecké sněmovny a druhé nejvíce sledované jsou volební preference před prezidentskými volbami. Průzkumy volebních preferencí připouštějí možné odchylky svých šetření. Odchylky do 1% jsou považovány za velice dobré, do dvou procent jako průměrné a odchylky nad tři procenta jako nepřesné. Odchylky se také dají měřit procenty tedy například odchylka do 10% od volebního výsledku je akceptovatelná.
„Podíl osob, které preferují určitou politickou stranu, ze souboru všech oprávněných
voličů. Součet 100 % budou u tohoto údaje tvořit příznivci jednotlivých politických stran,
kteří hodlají volit, ale v době realizace nevěděli, na kterou stranu se přiklonit, a lidé, kteří
volit nechtějí.“ – definice SIMAR
Limity volebních preferencí a předvolebních průzkumů
Rozdíly výsledků volebních průzkumů s reálnými výsledky voleb mají tři hlavní důvody. Prvním jsou limity statistické indukce tedy usuzování z omezeného vzorku na cílovou populaci. Je jasné, že úsudek ze vzorku 1000 respondentů nemůže být naprosto odpovídající reálnému výsledku voleb.
Častné nedostatečné pochopení výzkumných produktů ze strany jeho uživatelů například média nebo koncových uživatelů. Posledním samotné systematické nedostatky výběrových šetření volebních průzkumů a výzkumů preferencí.
Volební potenciál jako rozšíření volebních preferencí
Volební potenciál je jakýmsi rozšířením výzkumů volebních preferencí. Ukazuje kolik má daná politická strana, kandidát na prezidenta nebo senátor šanci oslovit voličů. Vysoký volební potenciál je dobrým znamením pro předvolební kampaň, naopak nízký volební potenciál moc prostoru pro volební kampaň nedává.
Volební potenciál zjednodušeně ukazuje kolik voličů zvažuje volbu daného kandidáta. Méně kontroverzní kandidáti mají většinou nízký volební potenciál oproti novým nebo středovým kandidátů.
