Ve volbách do Poslanecké sněmovny by v říjnu zvítězilo hnutí Andreje Babiše ANO se 33,5 procenta hlasů. Na druhé příčce by se umístila ODS s 12 procenty, následovaná STAN (hnutí Starostové) s 11 procenty. Celkem by se do Sněmovny dostalo sedm stran včetně KSČM a Motoristů sobě. Vyplývá to z ankety agentury Median.

SPD klesá, komunisté a Motoristé stoupají

Do Sněmovny by se kromě ANO, ODS a hnutí STAN dále dostali Piráti s 6,5 procenta hlasů, Motoristé (6 %), KSČM (5 %) a SPD (5 %).

Agentura Median připomíná, že Pirátům a hnutí SPD klesly voličské preference i volební potenciál.

U Pirátů se navíc jedná o pokles z dvaceti procent o celých třináct a půl procenta. V září obě uskupení získala o dvě procenta více než nyní. Hranici pěti procent potřebnou pro vstup do Sněmovny poprvé překonali Motoristé sobě a dostali se přes ni i komunisté.

Naopak pod pětiprocentní hranicí by skončili partneři ODS v koaličním uskupení SPOLU, se kterými chce také kandidovat v koalici. Pro TOP 09 by se v říjnu rozhodla čtyři procenta voličů, pro lidovce 3,5 procenta. Stejnou podporu má i Přísaha, která jedná o případné společné kandidátce s Motoristy, ale podle posledních zpráv se „tato koalice“ spíše rozpadá. Tři procenta model přisuzuje SOCDEM a dvě procenta straně PRO Jindřicha Rajchla.

Strany nynější vládní koalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN by získaly v součtu 30,5 procent hlasů, což bez sestavení předvolebních koalic představuje padesát sedm poslaneckých křesel, uvádí Median.

ANO by v říjnových volbách získalo 85 poslaneckých mandátů, ODS by měla 30 a STAN by získal 27 poslanců. Piráti a Motoristé by měli shodně 16 poslanců, KSČM a SPD by měli po 13 poslancích. Většinu ve Sněmovně by tak mohlo mít ANO s ODS a také se STAN. Nebo těsnou většinu by mělo ANO s ODS a se 101 hlasy také s Piráty nebo s Motoristy, uvádí Median. Ochota zúčastnit se voleb oproti září vzrostla na 59,5 procent.

Další spolupráce Motoristů se Šlachtou je nejistá

Ačkoliv koalice Přísahy a Motoristů zaznamenala nebývalý úspěch v evropských volbách, teď to vypadá, že se jejich spojenectví roztrhne a do Sněmovny budou obě strany kandidovat zvlášť. Motoristům má k osamostatnění pomoci i kongres začátkem prosince, po kterém se partaj rozroste na tisíc členů.

„Je to ještě předčasné. Zatím debaty nevedeme. Máme 7. prosince velký kongres. Po něm se uvidí, jakou formou se zúčastníme voleb,“ sdělil ČTK předseda Motoristů Petr Macinka na otázku, zda chtějí kandidovat do Sněmovny s Přísahou.

Podobně se k tématu postavil i šéf Přísahy Robert Šlachta: „Je to tak padesát na padesát, záleží na Motoristech, co bude po kongresu. Ještě po evropských volbách, ve kterých strany získaly v koalici přes deset procent, vypadal společný postup do Sněmovny jako hotová věc. Nyní oba subjekty tvrdí, že na rozhodnutí mají ještě spoustu času. Přijít by mohlo až na začátku příštího roku.

Že se ve straně může blížit rozkol, naznačila i zářijová konference Motoristů „Pátek třináctého pro českou pravici“, na kterou strana pozvala zástupce ANO, lidovců i ODS, ale ne Přísahy.

Motoristé se profilují jako ryze pravicová strana, „ODS revival“, zatímco Šlachta trvá na zařazení do politického středu. Navíc tohoto bývalého traktoristu a nyní senátora Róberta Šlachtu v ODS nemají rádi.

Krajské volby zase ukázaly, že Přísaha není tak silná a pro Motoristy „atraktivní“. Hnutí, které Motoristé podpořili, získalo pouze necelá dvě procenta voličů. Uspělo jen v senátních volbách, když získalo mandát pro Šlachtu.

Pět procent voličů, nebo osm? Ke konci spojenectví tak přispívá i volební matematika. Pro vstup do Sněmovny totiž potřebuje jedna strana získat alespoň pět procent voličů, zatímco koalice dvou stran potřebuje zisk alespoň osm procent.

Motoristé chtějí být ve vládě s hnutím ANO, Šlachtu nechce ODS a ani ANO

A poslední faktor, který hovoří proti koalici Přísahy s Motoristy, je fakt, že ze Šlachty nejsou nejen v ODS, ale i v hnutí ANO někteří jeho členové nadšení, zatímco s Macinkou se dokážou domluvit. Už do Senátu postavilo ANO i společného kandidáta Borise Šťastného v Praze. „Chceme být příští vládní strana,“ přiznal Macinka našemu webu. A právě na koalici s ANO, které průzkumy favorizují, pomýšlí.

Kongres Motoristů sobě v prosinci by měl podle něj přerodit Motoristy ze startupu v opravdovou politickou stranu. Do strany Motoristé sobě má na sjezdu vstoupit první tisícovka členů. „Představíme tam, že jsme dospělá, plnohodnotná politická strana, která je zastoupena ve všech krajích, má funkční vedení, funkční týmy,“ řekl Macinka. „Hnutí má zároveň nastínit svá základní ideová východiska. „Komplexní program představíme na jaře před volbami,“ dodal Macinka.

Právě program je podle Šlachty klíčový. „Uvidíme, jestli by to vůbec šlo dohromady. Jak vpravo budou, program je pro nás strašně důležitý. ODS revival k Přísaze moc nejde. Ale záleží i na tom, jakými lidmi se Motoristé sobě obklopí,“ uvádí nynější senátor Šlachta.

Vedení Motoristů má zůstat stejné. Šéfem bude nadále Macinka, na pozicích místopředsedů by měli být Renáta Maršíková a Jiří Barták. Zvláštní post by měl získat i nestranický europoslanec Filip Turek. „Bude to oznámeno na kongresu,“ slíbil Macinka. O Turkovi se spekuluje, že by mohl případnou kandidátku do Sněmovny vést. Tím spíše, že jeho hajlování je podle policie promlčeno.

Piráty opouští významní členové

Po zvolení nového předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba a oznámených reformách vnitřních mechanismů strany opouští Piráty řada členů. Podle některých politologů míří Piráti nejen mimo Sněmovnu, ale do úplného zapomnění.

Po Janě Michailidu odchází od Pirátů bývalý europoslanec a dřívější první místopředseda strany Marcel Kolaja. Se Zdeňkem Hřibem v čele se podle nich strana vydává směrem, který jim není vlastní a stává se jakousi Pražskou soldateskou.

Piráti si po rezignaci předsedy Ivana Bartoše zvolili na zasedání celostátního fóra v Praze do čela pražského náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba. Ve druhém kole volby získal v internetovém hlasování 454 hlasů z celkového počtu kolem 1200 členů. Jeho hlavní vyzývatel, bývalý senátor za jednu pražskou část Lukáš Wagenknecht dostal 401 hlasů.

Piráti na sjezdu zároveň s velkým jásotem schválili Hřibův návrh vnitřní reformy s názvem Nová vlna. Zároveň však tento balík reforem přiměl některé straníky k tomu, že ještě téhož dne zažádali o vyloučení ze strany nebo o pozastavení členství.

Kolaja Pirátskou stranu opouští po čtrnácti letech, během kterých se zabýval především digitálním právem. „Pirátská strana byla jediná, která vnímala měnící se realitu jako důsledek digitální transformace a kladla důraz na skutečně zásadní témata,“ napsal k důvodům, proč do strany vstoupil.

Již před ním oznámila odchod ze strany Jana Michailidu, vedoucí meziresortního programového týmu Návykové chování. Členkou byla od roku 2012. Končí také vedoucí zahraničního odboru Pirátů Michal Gill. S Piráty se po šesti letech loučí také bývalá předsedkyně Mladého Pirátstva Georgia Hejduková.

Použitý zdroj: Tisková zpráva agentury Median