Jednoznačným favoritem voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025 je hnutí ANO. Za hlavního vyzyvatele lze podle volebních preferencí považovat koalici SPOLU – složenou s ODS, TOP 09 a KDU-ČSL která se už dohodla na pokračování spolupráce a její preference se nesnížily ani potom, co šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ohlásila, že již nebude kandidovat a obhajovat poslanecký mandát.

Pět stran ve Sněmovně?

Volební průzkumy naznačují, že do parlamentu proniknou ještě Starostové (STAN), SPD, hnutí stačilo vedené předsedkyní KSČM Kateřinou Konečnou. Otázkou je účast Pirátů a také strany Motoristě sobě, které oscilují kolem pětiprocentní hranice nutné ke vstupu do Sněmovny. Jaké další strany mají podle aktuálních volebních modelů šanci na zvolení a proč někdy může rozhodovat spíše volební potenciál než preference?

Vzhledem k termínu posledních parlamentních voleb je jisté, že k volebním urnám půjdeme na podzim roku 2025. Agentury zkoumající volební preference nás ale již nyní zásobují modely, které odhadují výsledky voleb. Pohled na volební preference mohou zpřesnit další sledované ukazatele. K nejdůležitějším aspektům patří volební potenciál. Tato hodnota vyjadřuje, kolik procent hlasů by strana získala, pokud by přesvědčila všechny voliče, kteří o její volbě uvažují.

Dalším ukazatelem zveřejňovaným agenturami v rámci volebních průzkumů je voličské jádro. Údaj vyjadřuje procento voličů, kteří jsou pevně rozhodnuti danou stranu volit. Voličské jádro bude vždy menší než volební potenciál strany. Z pohledu politických stran je voličské jádro velmi důležité – obvykle se jedná o voliče, kteří ke straně mají silný a dlouhodobý vztah. Větší volební jádro mívají etablované politické strany. Naopak u nových stran a hnutí bývá procento pevně rozhodnutých voličů nižší.

Na základě nasbíraných dat z volebních průzkumů vytváří agentury volební modely. Jejich cílem je ukázat výsledek hypotetických voleb konaných v době sběru dat. Volební model pracuje jen s respondenty, kteří by k parlamentním volbám pravděpodobně dorazili. Hlasy nerozhodnutých voličů se rozdělují mezi kandidující subjekty podle odpovědí na doplňující otázky. Výsledky volebního modelu by se v době těsně před volbami měly nejvíce přibližovat jejich reálnému výsledku. Nicméně i při interpretaci volebních modelů je nutné zohlednit, že se značná část voličů rozhodne až v posledním týdnu před volbami.

Volební průzkumy pro volby do Poslanecké sněmovny 2025 vykazuje obecné trendy – hnutí ANO si udržuje náskok. Hlavní opoziční strana vedená Andrejem Babišem si podle většiny volebních průzkumů udržuje podporu více než 30 procent voličů. V březnu roku 2024 atakovaly volební preference hnutí ANO v průzkumu agentury Kantar dokonce 40 procent. Ostatní průzkumy však tak vysoká čísla nepotvrdily a hnutí se spíše pohybuje nad 30 procenty. Podle aktuálních průzkumů bychom se tak ani neměli ptát, kdo volby do parlamentu vyhraje, ale spíše o kolik a kolik politických stran se do Sněmovny dostane.

Lidovci by se samostatně do Sněmovny nedostaly

K volebním preferencím hnutí ANO se nejvíce přibližuje SPOLU – subjekt složený z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL se v průzkumech umisťuje na druhé příčce se ziskem přesahujícím 20 procent. Volební preference samostatných stran tak vysoké pochopitelně nejsou, ODS má většinou kolem 15 procent, TOP 09 balancuje na hraně zvolení. KDU – ČSL je pravidelně mezi stranami, které se nachází pod hranicí pěti procent. Přededevším lidovci by se tak bez koalice do sněmovny nejspíš nedostali.

Na třetím místě se poslední dobou pravidelně objevují Starosté (STAN). Jejich preference mírně překonávají desetiprocentní hranici. Na rozdíl od Pirátů STAN  své preference potvrdil v letošních volbách do Evropského parlamentu, krajských volbách i volbách do Senátu.mVolební průzkumy i výsledky voleb tak ukazují, že mezi liberálnějšími voliči je to populárnější volba než Piráti.

Hnutí STAN Víta Rakušana se udržuje stabilně na třetím místě volebních preferencí, přestože senátor Robert Šlachta (Přísaha) toto hnutí označuje za skořápku organizovaného zločinu ve svých e-mailech, které rozesílá: „Hejtman Libereckého kraje Martin Půta byl uznán vinným v korupční kauze. Už teď se hrozně těším na to, jak se Rakušan zas bude tvářit, že se ho to netýká. Nejdřív zakladatel a sponzor Redl, pak náměstek primátora Prahy Hlubuček a teď jejich největší regionální hvězda Půta. A předpokládám, že další jména budou následovat.  Celý případ ale nesmí skončit jenom další minimální pokutou. To je málo! Hnutí Přísaha navrhuje, aby všichni pachatelé korupčních trestních činů museli prokázat původ veškerého svého majetku. Majetek, jehož původ pachatelé nedokážou doložit, bude považován za nabytý nelegálně, a proto propadne státu. Tímto způsobem konečně zabráníme tomu, aby někdo, kdo krade miliony, pak platil jenom desetitisícové pokuty.“

Motoristé a Stačilo! na hraně, Přísaha ztrácí

Poslední parlamentní volby v roce 2021 přinesly jeden unikát. Více než milion voličů hlasovalo pro strany, které se nakonec do parlamentu nedostaly. Propadl téměř každý pátý hlas – nejvíce v historii samostatné České republiky. Nejblíže k překonání potřebné pětiprocentní hranice byla Přísaha, která získala 4,68 % hlasů.

Ta po úspěchu ve volbách do europarlamentu nezopakuje koalici s hnutím Motoristé, jelikož členové Motoristů sobě si v lednu odhlasovali, že nevstoupí ve volbách do Poslanecké sněmovny do žádné koalice. Motoristé mají poslední měsíce vyšší preference než Přísaha, která se na rozdíl od Motoristů pravidelně nachází pod hranicí pěti procent, která je potřebná ke zvolení do Poslanecké sněmovny. Pod pětiprocentní hranici spadli i zmínění Motoristé sobě, zejména potom, co si začali klást podmínky, že pokud půjdou do vlády s Babišovým ANO, nebudou „jen“ podporovateli vlády, ale chtějí i ministerské funkce.

Návrat na hlavní politickou scénu chystají také komunisté v „levicovém“ hnutí Stačilo!, které sice vede komunistka Kateřina Konečná. Volební preference má Stačilo! poslední dobou poměrně vysoké (až osm procent), ale od hnutí se odklonili již Jana Maláčová, Jiří Paroubek a jejich subjekty. KSČM dokonce vyloučila Jiřího Dolejše, který nechtěl za Stačilo! kandidovat, jelikož mu tento subjekt přišel jako ne příliš důvěryhodný.

SOCDEM, ČSSD a PRO v rolích outsiderů? Zelení úplně mimo

Z Poslanecké sněmovny v roce 2021 po třiceti letech vypadla ČSSD se ziskem 4,65 %. Pokusí se o reparát pod novým názvem (SOCDEM) a pod vedením Jany Maláčové? Tradiční značku ČSSD se pokouší vzkřísit lidé kolem Jiřího Paroubka, který vede subjekt s názvem Česká suverenita sociální demokracie. Jeho preference jsou ale zcela mizivé. V Poslanecké sněmovně by rád zasedl i organizátor protivládních a protiukrajinských demonstrací Jindřich Rajchl se stranou PRO. Své naděje živí i Svobodní a Trikolóra, Zelení jsou u voličů „jaksi v nemilosti.

Pod pět procent klesli i Piráti pod vedením Zdeňka Hřiba a zdá se, že celé „pirátské hnutí“ v Evropě mizí a neláká. Neúspěchy v tradičních severoevropských baštách, potvrdil i propad Pirátů v nedávných volbách v Německu.

Volební preference může zkreslovat zvolená metodologie nebo tzv. syndrom stydlivého voliče. Ten označuje situaci, kdy se dotazovaný za svoji volbu stydí a raději v průzkumu uvede jinou stranu. Kvůli „stydlivým voličům“ typicky dochází k podhodnocení kontroverzních stran a kandidátů. Data agentur nám tedy poskytují informace, které o stavu ve společnosti výrazně vypovídají, ale stále k nim musíme přistupovat obezřetně.

Stranické versus. voličské preference

V minulosti byly často špatně interpretovány volební preference. Uživatelé výstupů zaměňovali různé druhy volebních preferencí a ve veřejném prostoru docházelo ke zkreslení výsledků. Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění (SIMAR) proto iniciovalo zavedení jednotné terminologie. V rámci hlavních výstupů výzkumu byly definovány stranické a voličské preference.

Stranické preference: Vypovídají o rozložení politické přízně mezi všemi osobami s volebním oprávněním. Do výpočtu stranických preferencí jsou zahrnuté i osoby, které k volbám nepůjdou nebo neví, koho budou volit.

Voličské preference: Zahrnují jen osoby, jež by pravděpodobně šly volit. Lidé, kteří ještě neví, jestli by se voleb zúčastnili a koho by případně volili, mají samostatnou kategorii. Voličské preference se proto více podobají skutečným výsledkům voleb.

Jako další základní termín byla definovaná volební prognóza, jejímž cílem je odhadnout výsledek budoucích voleb. Především kvůli nestabilitě voličských postojů v ČR ale agentury začaly časem pracovat spíše s volebními modely, které ukazují hypotetický výsledek voleb v době sběru dat.

Volební průzkumy v České republice zpracovává několik agentur. K nejznámějším patří Median, STEM, STEM/MARK, Kantar, Data Collect, Ipsos a CVVM.

Použité zdroje: Median, STEM, STEM/MARK, Kantar, Data Collect, Ipsos a CVVM, e-mail senátora Roberta Šlachty