Ve sněmovních volbách 3. a 4. října 2025 bylo v seznamech voličů na území Česka zapsáno 8 253 316 lidí. Úřední obálku si vyzvedlo 5 690 635 z nich a účast dosáhla 68,95 procenta, tedy zhruba 69 ze 100 voličů. K tomu se připočítávají Češi zapsaní ve zvláštních seznamech u velvyslanectví a konzulátů, které ČSÚ vede zvlášť.
Počet voličů se liší podle typu voleb. Pro Sněmovnu, Senát a prezidenta zákon počítá jen s občany České republiky, kteří dosáhli 18 let. V obecních a evropských volbách mohou volit i občané jiných států Evropské unie s pobytem v Česku, krajské volby se nekonají v Praze a Senát volí najednou jen třetinu obvodů. Kolik voličů mají jednotlivé volby, kolik lidí volí poprvé a jak se liší účast, ukazují data Českého statistického úřadu.
Kolik je v Česku oprávněných voličů
V celostátních volbách je v seznamech na území Česka 8,2 až 8,3 milionu voličů. Ve sněmovních volbách 2025 jich bylo 8 253 316, ve druhém kole prezidentské volby 27. a 28. ledna 2023 celkem 8 242 566 a v evropských volbách 7. a 8. června 2024 celkem 8 212 628. Nejvíc jmen měly seznamy v komunálních volbách 9. a 10. října 2026, celkem 8 283 058, protože v nich jsou zapsaní i voliči z jiných států Evropské unie.
Číslo se mezi volbami mění jen málo. Rozhodují úmrtí, nové ročníky, které dosáhnou 18 let, a stěhování, ne změna zákona. Kolik má dolní komora poslanců a od jakého věku lze kandidovat, popisuje článek o počtu poslanců Sněmovny. Jak se hlasy voličů přepočetly na mandáty a kolik hlasů stál jeden mandát, vysvětluje text o složení Poslanecké sněmovny.
Jak se liší počet voličů a účast podle typu voleb
Nejvyšší účast mají volby, které rozhodují o celostátní moci. Přehled šesti posledních hlasování podle Českého statistického úřadu ukazuje i to, jak se liší samotný základ voličů.
| Typ voleb | Voličů v seznamech | Vydané obálky | Účast |
|---|---|---|---|
| Sněmovna, 3. a 4. 10. 2025 | 8 253 316 | 5 690 635 | 68,95 % |
| Prezident, 2. kolo, 27. a 28. 1. 2023 | 8 242 566 | 5 790 001 | 70,25 % |
| Evropský parlament, 7. a 8. 6. 2024 | 8 212 628 | 2 993 252 | 36,45 % |
| Kraje bez Prahy, 20. a 21. 9. 2024 | 7 325 529 | 2 410 892 | 32,91 % |
| Obce, 9. a 10. 10. 2026 | 8 283 058 | 3 975 500 | 48,00 % |
| Senát, 1. kolo ve 27 obvodech, 9. a 10. 10. 2026 | 2 781 935 | 1 204 983 | 43,31 % |
Nejvíc lidí přišlo k druhému kolu prezidentské volby, 70,25 procenta. Evropské volby přilákaly jen něco přes třetinu voličů, i když to byla nejvyšší účast u eurovoleb od vstupu Česka do Evropské unie. Vývoj účasti u jednotlivých typů voleb srovnává článek o volební účasti v Česku, rozdíly mezi obcemi popisuje text o účasti v komunálních volbách.
Krajské volby a Senát mají menší základ ze dvou důvodů. Praha je hlavní město i kraj zároveň a krajské zastupitelstvo nevolí, chybí tak necelý milion pražských voličů. Senát volí každé dva roky jen ve 27 z 81 obvodů, proto bylo v seznamech 1. kola 9. a 10. října 2026 jen 2 781 935 lidí.
Kolik je v Česku prvovoličů
Přesný počet prvovoličů Český statistický úřad nezveřejňuje. Ve sněmovních volbách 2025 volili poprvé lidé, kteří dosáhli 18 let mezi evropskými volbami v červnu 2024 a druhým dnem sněmovních voleb 4. října 2025, tedy zhruba narození od června 2006 do 4. října 2007.
Pro představu o velikosti ročníku slouží počet narozených. V roce 2007 se podle ČSÚ narodilo 114 632 dětí, nejvíc od roku 1993. Ne každý z nich je ale voličem v Česku, část žije v cizině a do čísla se nepromítají úmrtí ani stěhování. Lidé narození mezi 5. říjnem 2007 a 10. říjnem 2008 mohli poprvé volit až v komunálních a senátních volbách 9. a 10. října 2026. Ročník 2008 byl s asi 119 600 narozenými ještě silnější.
Mohou volit Češi v zahraničí a cizinci z EU
Češi s bydlištěm v cizině mohli ve sněmovních volbách 2025 poprvé volit korespondenčně. Podle předběžných údajů ministerstva zahraničí se do uzávěrky 24. srpna 2025 zapsalo do zvláštních seznamů zhruba 24 200 lidí, nejvíc u úřadů v USA a ve Velké Británii. Jak zápis a hlasování poštou fungují, popisuje návod na korespondenční volbu ze zahraničí.
Opačným směrem funguje právo občanů jiných států Evropské unie volit v Česku. Zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu, v § 5 stanoví, že právo volit má i „občan jiného členského státu, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku 18 let a je po dobu nejméně 45 dnů přihlášen k trvalému pobytu nebo k přechodnému pobytu“ (zakonyprolidi.cz, znění k 6. listopadu 2026).
U obecních voleb stanoví podmínky zákon č. 491/2001 Sb., lhůtu 45 dnů ale nemá. Ve volbách 2026 tak musel cizinec splnit pět podmínek.
- je občanem jiného členského státu Evropské unie,
- dosáhl aspoň 18 let nejpozději druhý den voleb,
- má v obci přihlášený trvalý nebo přechodný pobyt,
- u evropských voleb trvá tento pobyt aspoň 45 dnů,
- požádal o zápis do dodatku stálého seznamu voličů.
Kolik cizinců v dodatcích je, úřady souhrnně nezveřejňují. Podle ČSÚ žilo v Česku k 31. prosinci 2024 celkem 1 094 089 cizinců a 21,2 procenta z nich byli občané Evropské unie, tedy zhruba 232 tisíc lidí včetně dětí (csu.gov.cz).
Jak si ověřit, že jste v seznamu voličů
Zápis v seznamu ověříte na obecním úřadě. Zákon č. 88/2024 Sb., o správě voleb, platný od 1. ledna 2026, umožňuje ověřit zápis u kteréhokoli obecního úřadu nebo přes portál veřejné správy s občanským průkazem s čipem či bankovní identitou. Ministerstvo vnitra má podle tohoto zákona vytvořit jednotný seznam voličů do 30. června 2027, do té doby obce vedou stálé seznamy a dodatky podle dosavadních pravidel.
Pokud budete v den voleb mimo svůj okrsek, pomůže voličský průkaz. Lhůty pro podání žádosti a formuláře shrnuje návod na žádost o voličský průkaz. Zápis Čechů v zahraničí do zvláštního seznamu u velvyslanectví nebo konzulátu platí, dokud trvá volební právo, a před každými volbami se nemusí obnovovat. Zkontrolujte si ho s předstihem, ne až ve volební den.
