Volební účast v Česku se podle typu voleb liší až čtyřnásobně. Ve druhém kole prezidentské volby 2023 přišlo k urnám 70,25 % voličů a do Poslanecké sněmovny v roce 2025 volilo 68,95 %. Druhé kolo senátních voleb 2024 přilákalo jen 17,54 % voličů. Všechna čísla v článku pochází z oficiálních výsledků Českého statistického úřadu na volby.gov.cz.
Komunální volby a první kolo senátních voleb proběhnou 9. a 10. října 2026, druhé kolo senátních voleb 16. a 17. října. Tabulky obsahují výsledky do posledních sečtených voleb. Letošní účast do nich doplníme hned, jak ČSÚ dokončí sčítání.
Obsah článku
- 1 Jak se liší volební účast podle typu voleb
- 2 Jak se volební účast počítá
- 3 Jak se měnila účast ve volbách do Poslanecké sněmovny
- 4 Proč chodí do druhého kola senátních voleb tak málo lidí
- 5 Kolik lidí volí do obcí a krajů
- 6 Jaká je účast v prezidentských volbách
- 7 Jak nízká je účast ve volbách do Evropského parlamentu
- 8 Platí volby i při nízké účasti
- 9 Jak najít účast ve své obci po sečtení voleb
Jak se liší volební účast podle typu voleb
Nejvíc lidí v Česku chodí volit prezidenta a Poslaneckou sněmovnu, v posledních volbách obou typů účast přesáhla 68 %. Do zastupitelstev obcí přišlo v roce 2022 46,07 % voličů, do Evropského parlamentu v roce 2024 36,45 % a do zastupitelstev krajů 32,91 %. Nejnižší účast mají senátní volby, ve druhém kole od roku 2012 vždy pod 20 %.
| Typ voleb | Poslední volby | Účast | Nejvyšší účast | Nejnižší účast |
|---|---|---|---|---|
| Prezident, 2. kolo | 2023 | 70,25 % | 70,25 % (2023) | 59,11 % (2013) |
| Poslanecká sněmovna | 2025 | 68,95 % | 96,79 % (1990) | 58,00 % (2002) |
| Zastupitelstva obcí | 2022 | 46,07 % | 73,24 % (1990) | 44,46 % (2014) |
| Evropský parlament | 2024 | 36,45 % | 36,45 % (2024) | 18,20 % (2014) |
| Zastupitelstva krajů | 2024 | 32,91 % | 40,30 % (2008) | 29,62 % (2004) |
| Senát, 1. kolo | 2024 | 30,47 % | 44,59 % (2010) | 24,10 % (2002) |
| Senát, 2. kolo | 2024 | 17,54 % | 32,55 % (2002) | 15,38 % (2016) |
Rok 1990 u sněmovních voleb patří volbám do České národní rady, která se podle článku 106 Ústavy stala v roce 1993 Poslaneckou sněmovnou. Ve stejném termínu se volilo i do Federálního shromáždění a účast na území Česka byla také 96,79 %. U komunálních voleb 1990 ČSÚ upozorňuje, že se data za některé obce nedochovala v plném rozsahu, číslo 73,24 % proto vychází jen z dochovaných výsledků.
Jak se volební účast počítá
Volební účast je podíl voličů, kteří si ve volební místnosti převzali úřední obálku, ze všech voličů zapsaných v seznamech. Ve sněmovních volbách 2025 bylo v seznamech 8 253 316 lidí a obálku si vzalo 5 690 635 z nich. Účast tedy činila 68,95 % a zhruba 2,56 milionu oprávněných voličů k volbám nepřišlo.
Do účasti se započítá každý, kdo obálku převzal, i když potom hlasoval neplatně. Rozdíl je ale malý, v roce 2025 bylo platných 98,88 % odevzdaných obálek. Stejným způsobem počítá ČSÚ účast u všech druhů voleb i referend, jak popisuje jeho ukazatel Volební účast ve všech druzích voleb.
Jak se měnila účast ve volbách do Poslanecké sněmovny
Účast ve sněmovních volbách klesla z 96,79 % v roce 1990 na historické minimum 58,00 % v roce 2002. Od té doby se drží mezi 58 a 69 %. Volby v říjnu 2025 s účastí 68,95 % byly nejnavštěvovanější sněmovní volby od roku 1998, kdy k urnám přišlo 74,03 % voličů.
| Rok | Voliči v seznamu | Volební účast |
|---|---|---|
| 1990 (ČNR) | 7 553 477 | 96,79 % |
| 1992 (ČNR) | 7 738 981 | 85,08 % |
| 1996 | 7 990 770 | 76,41 % |
| 1998 | 8 116 836 | 74,03 % |
| 2002 | 8 264 484 | 58,00 % |
| 2006 | 8 333 305 | 64,47 % |
| 2010 | 8 415 892 | 62,60 % |
| 2013 | 8 424 227 | 59,48 % |
| 2017 | 8 374 501 | 60,84 % |
| 2021 | 8 275 752 | 65,43 % |
| 2025 | 8 253 316 | 68,95 % |
Účast se liší i mezi kraji. V roce 2025 nejvíc lidí volilo na Vysočině (72,53 %) a v Praze (71,44 %), nejméně v Karlovarském kraji (60,74 %). Na rozdílu záleží, protože podle § 48 zákona o volbách do Parlamentu se 200 poslaneckých mandátů dělí mezi kraje podle jejich podílu na všech platných hlasech v republice.
Kraj, kde k volbám přijde větší část voličů, má větší podíl hlasů a získá víc mandátů, než by odpovídalo jen počtu voličů v jeho seznamech. Jak se hlasy v kraji potom přepočítávají na mandáty jednotlivých stran, vysvětluje článek o přepočtu hlasů na mandáty.
Proč chodí do druhého kola senátních voleb tak málo lidí
Účast v senátních volbách se nejvíc liší podle toho, jestli se volí současně s jinými volbami. Od roku 1998 se první kolo až na rok 2002 konalo spolu s komunálními nebo krajskými volbami a přišlo na něj 29 až 45 % voličů. Druhé kolo se koná samostatně o týden později a od roku 2012 nepřekročilo 20 %.
Rok 2002 ukazuje, jak silný je souběh voleb. První kolo tehdy proběhlo samostatně 25. a 26. října a přišlo jen 24,10 % voličů, nejméně ze všech prvních kol řádných senátních voleb. Druhé kolo připadlo na 1. a 2. listopadu spolu s komunálními volbami a účast stoupla na 32,55 %. Je to jediný případ v řádných senátních volbách, kdy mělo druhé kolo vyšší účast než první.
| Rok | 1. kolo | 2. kolo | Souběh s jinými volbami |
|---|---|---|---|
| 1996 | 35,03 % | 30,63 % | žádný, volil se celý Senát |
| 1998 | 42,37 % | 20,36 % | 1. kolo s komunálními |
| 2000 | 33,72 % | 21,56 % | 1. kolo s krajskými |
| 2002 | 24,10 % | 32,55 % | 2. kolo s komunálními |
| 2004 | 28,97 % | 18,41 % | 1. kolo s krajskými |
| 2006 | 42,09 % | 20,73 % | 1. kolo s komunálními |
| 2008 | 39,52 % | 29,85 % | 1. kolo s krajskými |
| 2010 | 44,59 % | 24,64 % | 1. kolo s komunálními |
| 2012 | 34,90 % | 18,60 % | 1. kolo s krajskými |
| 2014 | 38,62 % | 16,69 % | 1. kolo s komunálními |
| 2016 | 33,54 % | 15,38 % | 1. kolo s krajskými |
| 2018 | 42,26 % | 16,49 % | 1. kolo s komunálními |
| 2020 | 36,74 % | 16,74 % | 1. kolo s krajskými |
| 2022 | 42,65 % | 19,44 % | 1. kolo s komunálními |
| 2024 | 30,47 % | 17,54 % | 1. kolo s krajskými |
Souběh voleb jako hlavní příčinu potvrzuje studie Karla Kouby v Sociologickém časopise z roku 2015, která prošla senátní volby z let 1996 až 2012. Pokles účasti mezi koly podle ní nejlépe vysvětluje souběh prvního kola s jinými volbami a méně vyhraněný souboj ve druhém kole. Těsnost souboje ani obhajoba mandátu vliv na účast neměly.
Když se první kolo volí s komunálními volbami, přijde v průměru 42,1 % voličů, s krajskými volbami 34,0 %. Jde o prostý průměr šesti, respektive sedmi voleb od roku 1998. V roce 2026 se první kolo koná spolu s komunálními volbami.
Senátní účast se přitom počítá jen ze 27 obvodů, kde se právě volí, a druhé kolo nemusí proběhnout ve všech. Kandidát s nadpoloviční většinou platných hlasů vyhrává už v prvním kole podle § 75 zákona o volbách do Parlamentu, proto se v roce 2024 ve druhém kole volilo jen ve 22 obvodech. Jak dvoukolový většinový systém funguje, popisuje článek o většinovém systému voleb do Senátu.
Kolik lidí volí do obcí a krajů
Do zastupitelstev obcí v roce 2022 přišlo 46,07 % voličů, do zastupitelstev krajů v roce 2024 jen 32,91 %. Komunální volby se od roku 1998 drží mezi 44 a 49 %, krajské kolísají mezi 29 a 41 %. Od roku 1998 nepřekročil polovinu voličů ani jeden z obou typů voleb.
| Rok | Voliči v seznamu | Účast v komunálních volbách |
|---|---|---|
| 1990 | 7 471 402 | 73,24 % (neúplná data) |
| 1994 | 7 788 145 | 62,26 % |
| 1998 | 8 103 053 | 46,72 % |
| 2002 | 8 229 272 | 45,51 % |
| 2006 | 8 325 892 | 46,38 % |
| 2010 | 8 408 941 | 48,50 % |
| 2014 | 8 406 047 | 44,46 % |
| 2018 | 8 345 081 | 47,34 % |
| 2022 | 8 255 204 | 46,07 % |
| 2026 | doplníme po sečtení | doplníme po sečtení |
V komunálních volbách 2022 měla nejvyšší účast Vysočina (52,75 %) a nejnižší Ústecký kraj (40,60 %). Vysočina tak vede ve sněmovních volbách 2025 i v komunálních volbách 2022. Praha s 43,91 % zůstala v komunálních volbách pod celostátním průměrem, přestože ve sněmovních volbách patří k nejaktivnějším krajům.
Krajské volby se konají ve 13 krajích, Praha volí své zastupitelstvo spolu s obcemi. Účast v nich byla 33,64 % v roce 2000, 29,62 % v roce 2004, 40,30 % v roce 2008, 36,89 % v roce 2012, 34,57 % v roce 2016, 37,95 % v roce 2020 a 32,91 % v roce 2024.
Jaká je účast v prezidentských volbách
Přímá volba prezidenta má od roku 2013 účast mezi 59 a 71 %. Ve druhém kole v roce 2023 přišlo 70,25 % voličů, nejvíc ze všech voleb v Česku od sněmovních voleb 1998. V letech 2018 a 2023 bylo druhé kolo navštěvovanější než první, v roce 2013 účast mezi koly mírně klesla.
| Rok | 1. kolo | 2. kolo |
|---|---|---|
| 2013 | 61,31 % | 59,11 % |
| 2018 | 61,92 % | 66,60 % |
| 2023 | 68,24 % | 70,25 % |
Česko má dvě dvoukolové volby, prezidentskou a senátní. U prezidentské volby přilákalo druhé kolo víc lidí než první dvakrát ze tří, u řádných senátních voleb od roku 1996 jen jednou. Okolnosti volby 2023 rozebírá článek o vítězství Petra Pavla, další přímá volba prezidenta proběhne v roce 2028.
Jak nízká je účast ve volbách do Evropského parlamentu
Volby do Evropského parlamentu mají v Česku účast dlouhodobě hluboko pod průměrem Evropské unie. V roce 2024 volilo 36,45 % českých voličů, v celé Unii 50,74 %. Nejnižší účast přišla v roce 2014, kdy k urnám došlo 18,20 % voličů, tedy méně než každý pátý.
| Rok | Česko | Průměr EU |
|---|---|---|
| 2004 | 28,32 % | 45,47 % |
| 2009 | 28,22 % | 42,97 % |
| 2014 | 18,20 % | 42,61 % |
| 2019 | 28,72 % | 50,66 % |
| 2024 | 36,45 % | 50,74 % |
Rok 2024 přinesl nejvyšší účast v historii českých evropských voleb, o 7,73 procentního bodu víc než v roce 2019. Odstup od průměru EU se tím zmenšil z 21,94 na 14,29 procentního bodu. Unijní průměry zveřejňuje Evropský parlament, česká čísla ČSÚ. Kdo v roce 2024 v Česku mandáty získal a kdo ztratil, shrnuje přehled výsledků evropských voleb.
Platí volby i při nízké účasti
Volby do Poslanecké sněmovny, Senátu, krajů a obcí ani volba prezidenta v Česku nemají minimální účast, pod kterou by byly neplatné. Senátor je zvolen i tehdy, když do druhého kola přijde jen 15 % voličů, rozhoduje počet platných hlasů. Minimální účast platí u místního referenda, které je platné až při účasti 35 % oprávněných voličů.
Druhá hranice se týká závaznosti. Podle § 48 zákona o místním referendu je rozhodnutí závazné, když pro ně hlasuje nadpoloviční většina zúčastněných a zároveň aspoň 25 % všech oprávněných. Na první hranici narazilo referendum o průmyslovém parku v Chebu, kam přišlo jen 21 % voličů, a je proto neplatné.
Jediné dosavadní celostátní referendum, o vstupu do Evropské unie 13. a 14. června 2003, mělo účast 55,21 %. Kladně odpovědělo 3 446 758 lidí, tedy 77,33 % platných hlasů. Ústavní zákon o referendu k přijetí vyžadoval nadpoloviční většinu hlasujících, minimální účast nestanovil.
Jak najít účast ve své obci po sečtení voleb
Průběžnou i konečnou účast komunálních a senátních voleb zveřejňuje ČSÚ na volby.gov.cz už během sčítání v sobotu 10. října, u druhého kola senátních voleb 17. října. Kromě celostátního čísla tam najdete účast v každém kraji, okrese i obci.
- Na úvodní stránce volby.gov.cz otevřete Zastupitelstva obcí 2026, pro Senát odkaz Senát Parlamentu ČR 2026.
- Úvodní stránka aplikace ukazuje průběžnou volební účast za celou republiku a podíl sečtených okrsků.
- V nabídce zvolte Územní přehledy o volební účasti a vyberte kraj, okres a obec.
- Konečné číslo platí, až podíl sečtených okrsků dosáhne 100 %.
Účast z komunálních voleb a prvního kola senátních voleb (9. a 10. října) i z druhého kola (16. a 17. října) do tabulek v tomto článku doplníme po sečtení. Krajské a prezidentské volby v roce 2028 a sněmovní v roce 2029 přehledně řadí kalendář voleb do roku 2030.
