Demokracie je forma vlády, ve které o státní moci rozhoduje vůle většiny oprávněných občanů, nejčastěji ve volbách. Slovo pochází z řeckého dēmokratia, složeného z dêmos, lid, a krátos, moc. Doslova tedy znamená vláda lidu.

Demokracie má víc podob. Lidé mohou rozhodovat přímo, nebo volit zástupce. Vláda může stát na důvěře parlamentu, nebo v jejím čele může být přímo volený prezident. Níže je popsáno, co demokracii odlišuje od jiných zřízení, kde vznikla, jaké má znaky a jak funguje v dnešním Česku.

Co je demokracie

V demokracii je zdrojem moci lid. Občané si ve volbách vybírají, kdo bude vládnout, a po skončení funkčního období mohou vládu vyměnit. Protikladem je autokracie a autoritářský režim, kde moc drží jednotlivec nebo úzká skupina a občané ji ve svobodných volbách odvolat nemohou.

Česká ústava to říká přímo. Podle článku 1 je Česká republika demokratický právní stát a podle článku 2 je lid zdrojem veškeré státní moci. Tu vykonává prostřednictvím moci zákonodárné, výkonné a soudní.

Většina moderních států kombinuje demokracii s ochranou základních práv. Takové zřízení se označuje jako liberální demokracie. Ústava v ní omezuje, co může většina prosadit, a chrání menšinu, typicky její svobodu projevu a sdružování.

Vznik demokracie v Athénách

Za kolébku demokracie se považují Athény. Už státník Solón v roce 594 př. n. l. rozdělil občany do čtyř majetkových tříd a otevřel lidové shromáždění všem mužům občanům. Za skutečný počátek demokracie se ale pokládají reformy Kleisthena z let 508 až 507 př. n. l. Rozdělil občany do deseti nových kmenů a zřídil radu pěti set.

Athénská demokracie byla převážně přímá. O hlavních věcech hlasovalo lidové shromáždění, ekklésia. Mohl do něj přijít každý muž občan starší 20 let a pro důležitá rozhodnutí muselo být přítomno nejméně 6 000 lidí. Ve 4. století př. n. l. se scházelo čtyřicetkrát ročně.

• Rada pěti set, bulé, měla 500 členů. Losovali se na jeden rok, 50 z každého kmene, a museli mít aspoň 30 let.
• Soudy tvořili porotci vylosovaní ze 6 000 občanů. U veřejných sporů jich zasedalo nejméně 501.
• Ostrakismus, střepinový soud, umožňoval hlasováním vyhostit politika na deset let.

Los měl zajistit, aby se k úřadům dostal kdokoli, nejen bohatí. Ze stejného důvodu se kolem roku 462 př. n. l. zavedl plat pro porotce, jeho zavedení se připisuje Periklovi, který Athény vedl v letech 461 až 429 př. n. l.

Athénská demokracie ale byla úzká. Politická práva měli jen svobodní muži, jejichž oba rodiče byli Athéňané. Ženy, otroci a usedlí cizinci, metoikové, je neměli. Ve 4. století př. n. l. žilo v Attice 250 000 až 300 000 lidí a dospělých mužů občanů bylo asi 30 000.

Demokracii přerušily oligarchické převraty v letech 411 a 404 př. n. l. V roce 338 př. n. l. Athény porazil Filip II. Makedonský. Po lamijské válce v roce 322 př. n. l. si politická práva podrželi jen občané s majetkem nad 2 000 drachem. Počet občanů s právy klesl z asi 21 000 na 9 000.

Přímá a zastupitelská demokracie

V přímé demokracii občané hlasují sami o konkrétních otázkách. Hlavním nástrojem je referendum, dále lidová iniciativa, kterou občané sami navrhují zákon, lidové veto nebo odvolání voleného zástupce. V čisté podobě se dnes přímá demokracie používá jen v malých společenstvích, třeba ve spolcích a obcích.

V zastupitelské demokracii občané volí poslance, senátory a zastupitele, kteří potom rozhodují za ně. Je to základní podoba demokracie ve všech dnešních státech. Většina z nich ji doplňuje prvky přímé demokracie a pak se mluví o demokracii polopřímé.

Přímá demokracie ve Švýcarsku

Nejčastěji uváděným příkladem je Švýcarsko. Hlasuje se tam zhruba každé tři měsíce. U některých rozhodnutí je referendum povinné. Proti schválenému zákonu mohou občané vyvolat referendum, když za 100 dní sesbírají 50 000 podpisů. Se 100 000 podpisy za 18 měsíců mohou podat vlastní návrh, lidovou iniciativu. U části hlasování je potřeba dvojí většina, lidu i kantonů.

V kantonu Glarus se dodnes schází lidové shromáždění občanů, Landsgemeinde. Mimo Švýcarsko se v Evropě v letech 1945 až 1995 konalo asi 300 celostátních referend.

Parlamentní a prezidentská demokracie

Demokracie se liší i tím, jak je postavená výkonná moc. Rozhodující je, zda vláda potřebuje důvěru parlamentu.

• Parlamentní systém. Vládu vede předseda vlády, který se opírá o většinu v parlamentu. Parlament může vládu odvolat obyčejnou většinou.
• Prezidentský systém. Prezident je hlavou státu i vlády a volí se odděleně od parlamentu na pevné období. Parlament ho nemůže odvolat kvůli politickému nesouhlasu, jen ve výjimečných případech ústavní žalobou. Typickým příkladem jsou Spojené státy.
• Poloprezidentský systém. Výkonnou moc sdílí volený prezident a předseda vlády, který odpovídá parlamentu.

Česko je parlamentní republika. Prezident je sice od roku 2013 volen přímo, vláda ale odpovídá Poslanecké sněmovně a bez její důvěry nemůže vládnout.

Znaky a principy demokracie

Demokracii nedělají jen volby. Rozhodující je, zda jsou volby svobodné a zda moc kontrolují nezávislé instituce. Česká ústava a Listina základních práv a svobod popisují tyto hlavní principy.

Svobodné volby

Volby se konají v pravidelných lhůtách a jsou všeobecné, rovné, přímé a tajné. Všeobecné znamená, že volit může každý dospělý občan, rovné, že každý hlas má stejnou váhu, a tajné, že nikdo nemusí prozradit, koho volil. Podle Listiny mají občané za rovných podmínek přístup k volené i jiné veřejné funkci.

Dělba moci

Moc je rozdělená na zákonodárnou, výkonnou a soudní, aby žádná nemohla ovládnout ostatní. Myšlenku popsal Montesquieu v roce 1748 v díle O duchu zákonů, starší úvahy o omezení vlády sepsal John Locke v roce 1690. Jednotlivé moci se navzájem brzdí, například prezident může vrátit zákon parlamentu a soud může zrušit protiústavní předpis.

Práva menšin

V demokracii rozhoduje většina, nesmí ale menšinu zbavit práv. Ústava to formuluje v článku 6, rozhodování většiny dbá ochrany menšin. Listina výslovně chrání národnostní a etnické menšiny. Příslušnost k nim nesmí být nikomu na újmu a mají právo na rozvoj vlastní kultury a na informace v mateřském jazyce.

Svoboda projevu a soutěž stran

Bez svobodných informací nemohou voliči rozhodovat. Listina proto zaručuje svobodu projevu a zakazuje cenzuru. Chrání také právo pokojně se shromažďovat bez povolení úřadů a zakládat spolky a politické strany, které jsou oddělené od státu.

Politický systém podle Ústavy stojí na svobodné soutěži stran, které respektují demokratické principy a odmítají násilí. Podstatné náležitosti demokratického právního státu nelze měnit ani ústavním zákonem. Listina dává občanům i právo odporu proti každému, kdo by chtěl demokratický řád odstranit.

Demokracie v českých zemích

V českých zemích začaly prvky demokracie fungovat ještě v monarchii. Prosincová ústava z roku 1867 přinesla omezenou demokracii a od roku 1907 platilo v rakouské části monarchie všeobecné a rovné volební právo pro muže.

Plnou demokracii přineslo Československo, které vzniklo v roce 1918. Ústavní listina z roku 1920 zavedla parlamentní systém a ženy volily do parlamentu poprvé. Jak tato demokracie fungovala, popisuje stránka o první republice v rozcestníku Politický systém.

Po Mnichovu, okupaci a válce demokracii v únoru 1948 ukončil komunistický převrat. Komunistický režim trval do roku 1989. Po sametové revoluci zvolilo Federální shromáždění 29. prosince 1989 jednomyslně prezidentem Václava Havla. Volby 8. a 9. června 1990 byly první od revoluce a volební účast dosáhla 96,24 %.

Ústava samostatné České republiky byla přijata 16. prosince 1992 a platí od 1. ledna 1993. Prvním prezidentem se stal Václav Havel, kterého parlament zvolil 26. ledna 1993.

Jak funguje demokracie v dnešním Česku

Zákonodárnou moc má Parlament se dvěma komorami. Volit může každý občan od 18 let.

• Poslanecká sněmovna má 200 poslanců volených na 4 roky poměrným systémem. Kandidovat lze od 21 let.
• Senát má 81 senátorů volených na 6 let většinovým systémem, každé 2 roky se volí třetina. Kandidovat lze od 40 let.

Silnější komorou je Sněmovna. Když Senát zákon zamítne, Sněmovna ho přehlasuje nadpoloviční většinou všech poslanců, tedy aspoň 101 hlasy. Stejnou většinou přehlasuje i prezidenta, který může zákon vrátit do 15 dnů.

Prezident je hlavou státu a volí ho občané přímo na 5 let. Přímou volbu zavedl ústavní zákon č. 71/2012 Sb., do té doby prezidenta volil Parlament. Od 9. března 2023 je prezidentem Petr Pavel, ve druhém kole získal 58,32 % hlasů.

Výkonnou moc má vláda. Prezident jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh ministry. Vláda musí do 30 dnů požádat Sněmovnu o důvěru a Sněmovna jí ji může kdykoli vzít, návrh na nedůvěru musí podat aspoň 50 poslanců. Po volbách v říjnu 2025, kde byla účast 68,95 %, jmenoval prezident premiérem Andreje Babiše. Jeho vláda ANO, SPD a Motoristů sobě získala důvěru 15. ledna 2026 poměrem 108 ku 91.

Soudní moc mají nezávislé soudy, soudce nelze proti jeho vůli odvolat. Nad dodržováním ústavy bdí Ústavní soud s 15 soudci, které jmenuje prezident se souhlasem Senátu na 10 let. Může zrušit zákon, který je v rozporu s ústavním pořádkem. Přehled poslanců, senátorů a dalších politiků najdete v sekci Politici.

Referendum v Česku

Česko je zastupitelská demokracie a přímé rozhodování je výjimka. Podle článku 2 Ústavy vykonává lid moc přímo jen tehdy, když to stanoví ústavní zákon.

Celostátní referendum se proto konalo jen jednou, 13. a 14. června 2003, o vstupu do Evropské unie. Vypsáno bylo podle zvláštního ústavního zákona č. 515/2002 Sb. Účast byla 55,21 % a pro vstup hlasovalo 77,33 % hlasujících. Česko vstoupilo do EU 1. května 2004.

Častější je místní referendum podle zákona č. 22/2004 Sb. Občané v něm rozhodují o věcech obce, ne však o rozpočtu, poplatcích nebo volbě starosty. Návrh musí podepsat 6 až 30 % oprávněných voličů podle velikosti obce. Referendum je platné při účasti aspoň 35 % a závazné, když pro hlasuje většina účastníků a zároveň aspoň 25 % všech voličů.

Časté otázky

Co je demokracie?

Demokracie je forma vlády, ve které o státní moci rozhoduje vůle většiny oprávněných občanů, nejčastěji ve volbách. Slovo pochází z řečtiny a znamená vláda lidu.

Jaký je rozdíl mezi přímou a zastupitelskou demokracií?

V přímé demokracii občané hlasují sami o konkrétních otázkách, třeba v referendu. V zastupitelské volí poslance a další zástupce, kteří rozhodují za ně. Česko je zastupitelská demokracie s prvky přímé.

Kde vznikla demokracie?

V Athénách. Za počátek se považují reformy Kleisthena z let 508 až 507 př. n. l. Politická práva tam ale měli jen svobodní muži s athénským občanstvím, ne ženy, otroci a cizinci.

Jaké jsou znaky demokracie?

Svobodné a pravidelné volby, dělba moci, nezávislé soudy, svobodná soutěž politických stran, svoboda projevu a ochrana práv menšin.

Je Česko parlamentní, nebo prezidentská demokracie?

Parlamentní. Vláda odpovídá Poslanecké sněmovně a ta jí může vyslovit nedůvěru. Prezident je od roku 2013 volen přímo, ale vládu neřídí.

Kolikrát se v Česku konalo celostátní referendum?

Jednou, 13. a 14. června 2003 o vstupu do Evropské unie. Účast byla 55,21 % a pro vstup hlasovalo 77,33 % hlasujících.

Údaje vycházejí z textu Ústavy České republiky a Listiny základních práv a svobod, ze zákona o místním referendu a z Wikipedie s odkazovanými zdroji, úplný seznam je níže v sekci zdrojů.