Většinový volební systém do Senátu ČR

Do Senátu České republiky je voleno 81 senátorů většinovým volebním systémem. Většinový volební systém předpokládá vždy jednoho vítěze, proto je Senát někdy nadneseně titulován jako horní komora vítězů.

Dvoukolový většinový systém pro volby do Senátu ČR

Volby do Senátu České republiky se konají každé dva roky a to přesně v jedné třetině horní komory. Při 81 senátorech v ČR se tedy každé dva roky konají volby v 27 volebních obvodech.

Volební obvody pro volby do Senátu jsou jednomandátové a Česká republika je tak rozdělena do 81 jednomandátových volebních obvodů. Proč volby každé dva roky do jedné třetiny Senátu? Důvodem je kontinuita a pomalejší podléhání společenským a politickým trendům. Senát má být stabilní pojistkou demokracie.

Do senátních voleb se může přihlásit každý občan České republiky, jemuž v den konání voleb bude 40 let. Podmínkou je složení kauce a následné transparentní sdělování vynaložených nákladů na volby. Finanční limit pro senátní volby je dva a půl miliónu korun.

„Pojem senát vznik odvozením od latinského senex neboli stařec.“

Senáty byly historicky politicky významnými sněmy, kde byli především starší a zkušení členové skupiny. V ČR je cenzus pro senátory 40 let.

Senát jako komora vítězů

Každý senátor musí absolutně zvítězit ve svém volebním obvodu. Senátní volby se konají od 14:00 do 22:00 hodin v pátek a od 8:00 do 14:00 hodin v sobotu. Následně jsou hlasy sečteny a pokud žádný z kandidátů nezískal nadpoloviční (absolutní) většinu, tak se přesně za týden koná druhé kolo senátních voleb.

Pokud například kandidát A získá 48 %, kandidát B 14 % a kandidát C 13 %, tak postupuje do druhého kola kandidát A a kandidát B. Za týden začínají volby de facto od začátku. Druhé kolo je velmi častým jevem a rozhodnutí v prvním kole senátních voleb je spíše výjimečné. V senátních volbách 2018 se to povedlo z 27 volebních obvodů pouze ve dvou obvodech panu Čunkovi a panu Drahošovi.

Většinou se koná přesně po týdnu druhé kolo senátních voleb, kde se střetnou první dva kandidáti z kola prvního. Zatímco v prvním kole dosahuje volební účast k 45 %, když jsou volby propojeny s komunálními volbami a 30 %, když tomu tak není. V druhém kole je často účast pod hranicí 20 % hlasů oprávněných voličů.

Většinový systém a obraz Senátu

Většinový systém nahrává velkým politickým stranám a ještě více silným a známým osobnostem v regionu, volebním obvodu. Tradičně ČSSD a ODS byly velice silné politické strany na poli Senátu. Naopak většinové volby vůbec nenahrávají kontroverzním a extrémním kandidátům.

V roce 2018 vypadla KSČM z horní komory Parlamentu ČR a nemá zde jediného zástupce. Naopak velmi silná je v Senátu KDU-ČSL, která zastává středovou pozici. Obě strany mají přitom v celostátním měřítku podobné volební preference.

Smysl Senátu

Po změně systému prezidentské volby Senát přišel o jednu z důležitých kompetencí. Senát je tak o poznání slabší komorou, kterou může Poslanecká sněmovna snadno obejít.

Senát by měl být jakousi pojistkou demokracie a ústavnosti, proto také jiný volební systém než do Poslanecké sněmovny, kam jsou poslanci voleni proporčním volebním systémem.