Svobodní navrhli do senátu známou ekonomku, Markétu Šichtařovou. Ta avizuje pády bank

Strana SVOBODNÍ do senátních zářijových voleb nominovala známou ekonomku Markéta Šichtařová za volební obvod číslo dvacet – Praha 4, kde je doposud senátorem Jiří Drahoš, a také Zdeňka Hrabu, který byl před šesti lety zvolen za STAN, ale z tohoto „starostovského hnutí“ vystoupil a je členem klubu ODS – TOP 09.

Monarchisté a konzervativci mají šanci dostat se do Senátu

V září 2022 vystoupil Zdeněk Hraba z hnutí STAN, které se podle něj stalo příliš liberálním. V rámci Senátu PČR také přestoupil ze Senátorského klubu Starostové a nezávislí do Senátorského klubu ODS a TOP 09.

Pro generální sněm Koruny České (monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska) dne 1. dubna 2023 poslal Zdeněk Hraba zdravici, kde se mimo jiné vyjádřil, že by se „neměla zavrhovat monarchistická tradice našich zemí“, která je podle něj „nedílnou součástí našich dějin a dáli Bůh třeba i budoucnosti“.

V senátních volbách v roce 2024 bude obhajovat mandát senátora s podporou stran Svobodní, Konzervativní strana a Monarchisté.

Šichtařová versus. Drahoš?

Zdeněk Hraba, dlouholetý zastupitel města Říčany bude kandidovat ve volebním obvodu Benešov, kde ho jako soupeř za TOP 09 zřejmě čeká bývalý hokejový brankář Spartaku Moskva Dominik Hašek. Ve volebním obvodu Praha 4, kde je senátorem bývalý prezidentský kandidát Jiří Drahoš, půjde do souboje o senátorské křeslo půvabná a známá ekonomka Markéta Šichtařová – autorka populárně zaměřených textů zejména z oblastí ekonomiky a finančních trhů.

Vystudovala VŠE v Praze, obory hospodářská politika a finanční trhy, absolvovala studijní pobyt v Německu. Má tři makléřské diplomy Komise pro cenné papíry (pro Obchodování s investičními instrumenty, pro Obhospodařování portfolií a poradenskou činnost a pro Finanční deriváty. Působila na analytických pozicích ve Volksbank CZ, kde se časem stala hlavní ekonomkou. Z pozice odešla ve svých 28 letech, aby založila vlastní analytickou a konzultační společnost Next Finance, s.r.o.

Je také bloggerkou. Poukazovala na problémy u připravované důchodové reformy (rok 2011) a jejích případných dopadů na obyvatele. Ve svých knihách se hlásí k politickému konzervatismu, klasickému ekonomickému liberalismu a k teorii veřejné volby. Podle kritiky serveru Manipulátoři.cz k říjnu 2020 publikovala mimo jiné na dezinformačním webu AC24.

V letech 2006 a 2007 byla součástí týmu ekonomických poradců ministra financí České republiky Vlastimila Tlustého.  Od srpna 2019 do února 2020 radila na komerční bázi jako externí poradce hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího, stala se garantem programu hnutí pro oblast rozvoj ekonomiky a podnikatelského prostředí.

V listopadu 2023 oznámila vstup do politické strany Svobodní a stala se její odbornou mluvčí pro oblast ekonomiky.^[9] V senátních volbách v roce 2024 za ni kandiduje v obvodu č. 20 – Praha 4 do Senátu PČR.

Je autorkou diskutabilních prohlášení varujících před ekonomickým úpadkem, zapříčiněným údajným evropským kolektivismem či ideologií.

V roce 2021 v rozhovoru s Janou Bobošíkovou  pro internetovou televizi XTV v pořadu Penzijní fondy se vykrádají, státní dluhopisy se nevyplatí. Lídrem bude Čína, mezi jiným uvedla: „Já jsem nikdy nenašla žádnou studii, žádný důkaz, že v zemích kde byla přijata drakonická opatření, že by se virus šířil pomaleji a bylo tam méně mrtvých, ale máme mnoho důkazů, že tyhlety země ekonomicky jsou zlikvidovány“. 

Kritička Green dealu tvrdí, že budou padat banky jako domino

Markéta Šichtařová k situaci po roku 1989 říká: „Po revoluci v roce 1989 jsme se chtěli stát součástí Západu – ne geograficky, ale prosperitou. Jenomže dnešní Západ už není tím Západem, po kterém jsme toužili. Dnes je třeba postavit se  zlu, které k nám přináší nová kolektivistická a progresivistická ideologie nazývaná ESG a reprezentovaná např. Green Dealem, který nemá nic společného s ekologií (která je důležitá), ale jehož jediným cílem je destrukce průmyslu z ideologických důvodů. Nesmíme se nechat ukolébat tím, že například naše energetika ještě nezavřela všechny jaderné elektrárny tak jako Německo – náš premiér Fiala zase pro změnu slíbil v Dubaji konec spalování uhlí do roku 2033, což je srovnatelně ničivé. Všechny tyto důvody mne přivedly k zásadnímu rozhodnutí.“

„Je to tu znovu a je to tady víc než dříve. Nabaluje se to jako sněhová koule, ale ta koule se pořád valí a valí z kopce dolů a dosud nenarazila. O čem je řeč? O bankách. Zásadní problém bank, současně ale o problémech, které jsou pro veřejnost dosud neviditelné. Zodpovědné orgány už bijí na poplach. Ale současně bijí na poplach tak, aby veřejnost zůstala pokud možno klidná. Proč bijí na poplach: velmi vysoké úrokové sazba v USA doslova vyrobily 63 amerických bank, které jsou z pohledu amerického fondu FDIC pojištění vkladů problémové. Vysoké úrokové sazby totiž snižují reálné hodnoty akcií i dluhopisů. Tyto cenné papíry mají banky nakoupené ve svých portfoliích a kryjí jimi vklady klientů. Když hodnota těchto cenných papírů klesne, sníží se krytí klientských vkladů. Účetní ztráty, takzvané nerealizované ztráty, nyní podle amerického fondu pojištění vkladů FDIC dosahují 517 miliard dolarů. Jen za první kvartál roku se zvýšily o 39 miliard dolarů, nerealizované ztráty přitom rostou už deváté čtvrtletí v řadě! Vysoké úrokové sazby snižují schopnost dlužníků splácet hypotéky. Navíc snižují zájem o hypotéky. Bankám tedy narůstá podíl nesplácených úvěrů, klienti nemají zájem o úvěry nové, a co hůř, pokud už banka má problémového dlužníka a žene ho do exekuce, dostane za jeho dům či byt menší cenu, než jakou čekala, nedokáže tak z prodeje zastavené nemovitosti ztráty pokrýt. Pokud vám to nápadně připomíná rok 2008, kdy bouchly americké hypotéky, jste na správné stopě, jen s tím rozdílem, že dnes je tento problém větší u komerčních nemovitostí než u hypoték na rezidenční bydlení. Během covidu se totiž lidé naučili pracovat z domova a po světě je kvantum nově postavených, ale neobydlených kancelářských prostor. Podíl těchto neobsazených prostor je nyní na nejvyšší úrovni od čtvrtého čtvrtletí 2013. Já na tento fakt upozorňuju už dlouho, jenomže problém stále roste a daří se jej velmi úspěšně maskovat. A to z prostého důvodu: jedná se o takzvané nerealizované ztráty. Tedy ztráty, které „nejsou vidět“, jen se skrývají v účetnictví bank, a to až do okamžiku, kdy se klienti leknou a začnou si vybírat své vklady. V tu chvíli se nezadržitelně spustí domino pádu bank,“ tvrdí Markéta Šichtařová.

Markéta Šichtařová: Inflace je manipulována, zdražování je mnohem větší!

Téma inflace je v současnosti v Česku znovu intenzívně skloňované. Podle údajů statistiků inflace v dubnu meziročně vyskočila o 2,9 procenta, což bylo o 0,9 procentního bodu vyšší tempo než v březnu.

Tato čísla se objevují po období, kdy mnoho vládních ekonomů již veřejně projevovalo nadšení, že „inflace je poražena“.

„Zjevně tedy není, když zase roste. Zjevně není poražena ani na jiných místech světa, protože například ve Spojených státech amerických se již před řadou měsíců předpokládalo, že od počátku roku 2024 bude americká centrální banka Fed soustavně snižovat úrokové sazby, jelikož inflace již bude poražena – a skutek utek a dnes se uvažuje o snížení úrokových sazeb až ve druhé polovině tohoto roku, protože inflace stále neklesá tak, jak by si američtí centrální bankéři přáli,“ tvrdí kandidátka do Senátu za stranu Svobodní – Markéta Šichtařová.

Zdražení energie? Růst cen potravin!

Takže inflace už „měla být“ dávno podle amerického FEDu poražena, ale v realitě roste. A v realitě je mnohem vyšší, než jak ji vykazují statistici.

„Pokud chcete odhadnout, jaká je pravděpodobně inflace v té které zemi, podívejte se raději na dlouhodobý procentní růst cen zlata vyjádřený v té které měně – a budete realitě blíž. A právě nyní to vypadá, že se rozjíždí druhá inflační vlna. Ta je daná nejen dlouhodobým celosvětovým tiskem peněz, ale v tomto případě zejména nákladově,“ tvrdí Markéta Šichtařová a dodává: „Zdražuje energie a komplikuje průmyslu život, a tím roztáčí inflační spirálu pro celou ekonomiku. Domnívám se, že do tří let už zase budeme naříkat na drahé potraviny.“

Použité zdroje: