Česká republika je parlamentní demokracie. Moc je rozdělena mezi zákonodárnou, výkonnou a soudní, které se navzájem kontrolují. Zdrojem veškeré moci je podle Ústavy lid, který volí poslance, senátory, prezidenta, europoslance a zastupitele krajů a obcí.

Schéma nahoře ukazuje, kdo koho volí, jmenuje a kontroluje. Po kliknutí na instituci uvidíte její pravomoci a kdo ji právě vede, tlačítko Jak vzniká zákon provede celým legislativním procesem.

Zákonodárná moc, Parlament

Parlament má dvě komory. Poslanecká sněmovna má 200 poslanců volených na čtyři roky poměrným systémem ve 14 krajích. Do Sněmovny se dostane strana s aspoň 5 % hlasů, koalice dvou stran potřebuje 8 % a koalice tří a více stran 11 %. Sněmovna schvaluje zákony a státní rozpočet a vyslovuje vládě důvěru.

Senát má 81 senátorů volených na šest let většinovým systémem v jednomandátových obvodech. Každé dva roky se volí třetina senátorů, Senát proto nelze rozpustit. Zákony může schválit, zamítnout nebo vrátit Sněmovně s pozměňovacími návrhy, Sněmovna ho přehlasuje hlasy 101 poslanců.

Jak by dnes vypadala Sněmovna podle průzkumů, ukazuje stránka aktuální preference s přepočtem na mandáty.

Výkonná moc, prezident a vláda

Prezident republiky je hlava státu volená přímo na pět let, nejvýš dvakrát po sobě. Jmenuje premiéra a na jeho návrh ministry, soudce Ústavního soudu se souhlasem Senátu a bankovní radu ČNB. Zákon může vrátit Sněmovně, tomu se říká veto. Od března 2023 je prezidentem Petr Pavel.

Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci a odpovídá Poslanecké sněmovně. Tvoří ji předseda vlády a ministři. Od prosince 2025 vládne koalice ANO, SPD a Motoristů v čele s Andrejem Babišem, která má ve Sněmovně 108 ze 200 mandátů.

Soudní moc

Ústavní soud v Brně má 15 soudců jmenovaných na deset let. Ruší zákony, které odporují ústavě, rozhoduje o ústavních stížnostech a o sporech mezi ústavními orgány. Soustavu obecných soudů tvoří okresní, krajské a vrchní soudy, Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud. Soudce jmenuje prezident bez časového omezení.

Kontrolní instituce

Nejvyšší kontrolní úřad kontroluje hospodaření se státním majetkem a rozpočtem. Veřejný ochránce práv chrání lidi před nesprávným postupem úřadů, volí ho Sněmovna na šest let. Česká národní banka je nezávislá centrální banka, která pečuje o cenovou stabilitu a určuje úrokové sazby.

Územní samospráva a Evropská unie

Česko má 14 krajů včetně hlavního města Prahy a asi 6 250 obcí. Krajská a obecní zastupitelstva se volí na čtyři roky, v čele krajů stojí hejtmani a v čele obcí starostové. Jako člen Evropské unie volí Česko také 21 poslanců Evropského parlamentu na pět let.

Jak vzniká zákon

Zákon může navrhnout vláda, skupina poslanců, Senát nebo krajské zastupitelstvo. Sněmovna ho projedná ve třech čteních a schválí většinou přítomných poslanců. Senát má na projednání 30 dní, a pokud zákon zamítne nebo vrátí, Sněmovna ho může přijmout znovu hlasy 101 poslanců.

Prezident má 15 dní na podpis. Pokud zákon vrátí, Sněmovna veto přehlasuje opět 101 hlasy. Zákon pak vyjde ve Sbírce zákonů a pokud odporuje ústavě, může ho zrušit Ústavní soud.

Časté otázky

Jaký politický systém má Česká republika? Parlamentní demokracii s dělbou moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Vláda odpovídá Poslanecké sněmovně.

Kolik má Parlament poslanců a senátorů? Poslanecká sněmovna má 200 poslanců a Senát 81 senátorů.

Kdo jmenuje vládu? Prezident jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh ministry. Vláda pak musí získat důvěru Poslanecké sněmovny.

Může prezident zablokovat zákon? Jen dočasně. Vrácený zákon Sněmovna přehlasuje 101 hlasy a prezident ho pak musí nechat vyhlásit.

Profily současných politiků najdete na stránce Politici. Údaje k 22. 10. 2026.