Republika je forma státu, v jehož čele nestojí panovník, ale hlava státu volená na omezenou dobu, nejčastěji prezident. Slovo pochází z latinského res publica, tedy věc veřejná. Stát v republice nepatří vládci, ale občanům, kteří volí své zástupce.

Republikou je dnes většina států světa, slovo republika má v oficiálním názvu 159 z 206 suverénních států. Republiky se ale liší tím, kolik moci má prezident, vláda a parlament. Níže je vysvětleno, čím se republika liší od monarchie, jaké jsou typy republik, odkud se pojem vzal a jaké republiky existovaly na českém území.

Co je republika

Republika je stát, ve kterém hlavu státu volí lid přímo, nebo nepřímo přes parlament či sbor volitelů. Hlava státu zastává funkci na pevně dané období. Moc v republice pochází od lidu a vymezuje ji ústava.

Pojem má antický původ. Římský politik Cicero přeložil řecké slovo politeia do latiny jako res publica. Od doby revolucí na konci 18. století se republikou rozumí hlavně stát s psanou ústavou, jehož představitelé odvozují legitimitu od souhlasu občanů.

Republika ale sama o sobě neznamená demokracii. Slovo nesly v názvu i státy bez svobodných voleb, například komunistická Československá socialistická republika. Rozhoduje, jestli lidé mohou skutečně svobodně volit a jestli se moc dělí mezi nezávislé orgány.

Republika a monarchie

Hlavní rozdíl je v hlavě státu. V monarchii stojí v čele panovník, král, kníže nebo císař, který funkci obvykle dědí a vykonává doživotně. V republice je hlava státu volená a po skončení mandátu ji vystřídá někdo jiný.

Rozdíl mezi republikou a monarchií ale neříká nic o tom, jak demokraticky stát funguje. Řada evropských monarchií jsou konstituční monarchie s parlamentem a vládou, kde panovník jen reprezentuje. Naopak některé republiky jsou diktaturami.

V Evropě převažují republiky od poloviny 20. století. V roce 1815 tu bylo 55 monarchií a 9 republik, v roce 1950 13 monarchií a 21 republik a v roce 2015 už jen 12 monarchií a 35 republik. Zlom přinesla první světová válka, po které vznikly republiky jako Československo, Polsko nebo Finsko.

Typy republik

Republiky se dělí podle toho, jak spolu souvisí prezident, vláda a parlament. Politologové rozlišují tři hlavní typy. Hranice mezi nimi nejsou vždy ostré a o zařazení některých zemí se vede debata.

Parlamentní republika

V parlamentní republice je středobodem systému parlament. Vláda z něj odvozuje svou legitimitu a odpovídá mu. Parlament ji může vyslovením nedůvěry odvolat a kontroluje ji například interpelacemi.

Prezident je hlavně reprezentant státu. Větší výkonnou moc má vláda v čele s premiérem. Prezident si ponechává některé pravomoci, třeba vrátit zákon nebo jmenovat ústavní soudce. Parlamentními republikami jsou například Česko, Německo, Itálie, Rakousko, Irsko, Řecko, Izrael nebo Indie.

Prezidenta v parlamentní republice nevolí vždy parlament. V Německu ho volí Spolkové shromáždění, v Itálii parlament se zástupci regionů, v Česku, Rakousku a Irsku ho volí přímo občané.

Prezidentská republika

V prezidentské republice je prezident hlavou státu i hlavou vlády. Výkonná moc je oddělená od zákonodárné. Prezident neodpovídá parlamentu a ten ho během mandátu nemůže odvolat, kromě mimořádných případů.

První skutečný prezidentský systém vytvořil Ústavní konvent ve Spojených státech v roce 1787. Podle něj si ústavy vzaly bývalé španělské kolonie v Americe, které získaly nezávislost v 10. a 20. letech 19. století. Prezidentský systém má například Brazílie od roku 1889 nebo Kostarika.

Poloprezidentská republika

Poloprezidentská republika je smíšený typ. Prezident je volen přímo a má větší pravomoci než v parlamentní republice. Jmenuje vládu v čele s premiérem, ta ale odpovídá parlamentu, který ji může svrhnout.

Typickým příkladem je Francie a její Pátá republika z roku 1958. Pojem poloprezidentský systém použil novinář Hubert Beuve-Méry v roce 1959 a rozšířil ho politolog Maurice Duverger v roce 1978. Poloprezidentský systém má také Portugalsko, Rumunsko, Litva nebo Ukrajina.

Římská republika jako původ

Římská republika vznikla podle tradice v roce 509 př. n. l., když Římané vyhnali posledního pololegendárního krále Tarquinia Superba. Trvala do roku 27 př. n. l., kdy senát udělil Octavianovi titul Augustus. Tím začalo římské císařství.

V čele republiky stáli dva konzulové volení každý rok. Měli nejvyšší výkonnou moc, veleli vojsku a každý z nich mohl zablokovat rozhodnutí druhého. Senát měl velký vliv díky své autoritě, kolem roku 312 př. n. l. měl 300 členů.

Lidová shromáždění rozhodovala o válce a míru a schvalovala zákony. Prosté obyvatelstvo, plebejové, mělo své tribuny lidu. Ti byli nedotknutelní a mohli vetovat zákony. Řecký historik Polybios popsal římskou republiku jako spojení prvků monarchie, aristokracie a demokracie.

Jak se republiky šířily

Po Římu přežívaly republiky hlavně v městských státech. Benátky byly středověkou městskou republikou, San Marino považuje za rok svého vzniku 301. Nizozemské Spojené provincie byly republikou v letech 1581 až 1795.

Moderní republiky přinesla doba revolucí. Spojené státy vznikly jako republika v roce 1776 a v roce 1787 přijaly ústavu. Francouzská revoluce vytvořila republiku jen na krátko, ve Francii republika definitivně zvítězila až na konci 19. století. Portugalsko se stalo republikou revolucí 5. října 1910.

Myšlenkovým základem moderních republik je dělba moci. Francouzský myslitel Montesquieu ji popsal v díle O duchu zákonů z roku 1748. K výkonné a zákonodárné moci přidal moc soudní, protože bez ní podle něj dochází k potlačení svobody.

Republiky na českém území

České země byly až do roku 1918 součástí habsburské monarchie. Od té doby na jejich území existovala republika pod několika názvy a s různým zřízením, od parlamentní demokracie po komunistický režim.

Československá republika

Samostatný stát vznikl 28. října 1918. Prozatímní parlament zvolil 14. listopadu 1918 prvním prezidentem Tomáše Garrigua Masaryka. Ústava z roku 1920 zavedla název Československá republika, zkratkou ČSR, a parlamentní systém s dvoukomorovým Národním shromážděním. Podrobně toto období popisuje stránka První republika.

Po Mnichovské dohodě se stát v letech 1938 a 1939 jmenoval Česko-Slovenská republika. Po válce byla Československá republika obnovena. Ústava 9. května z roku 1948, kterou prezident Edvard Beneš odmítl podepsat, ji prohlásila za lidově demokratický stát.

Československá socialistická republika

Ústava ze dne 11. července 1960, zákon č. 100/1960 Sb., přejmenovala stát na Československou socialistickou republiku, zkratkou ČSSR. V článku 4 zakotvila vedoucí úlohu Komunistické strany Československa. Název republika tak neznamenal svobodné volby ani dělbu moci.

Ústavní zákon o československé federaci č. 143/1968 Sb. z 27. října 1968 rozdělil stát od 1. ledna 1969 na Českou socialistickou republiku a Slovenskou socialistickou republiku. Zákonodárným sborem se stalo Federální shromáždění se dvěma komorami, Sněmovnou lidu a Sněmovnou národů, každá měla 150 poslanců.

Článek 4 o vedoucí úloze strany zrušil ústavní zákon č. 135/1989 Sb. z 29. listopadu 1989, 12 dní po začátku sametové revoluce 17. listopadu. Prezidentem byl 29. prosince 1989 zvolen Václav Havel.

Česká a Slovenská Federativní Republika

Dne 29. března 1990 se stát přejmenoval na Československou federativní republiku. Kvůli sporům se slovenskými poslanci, kterým se říká pomlčková válka, platil tento název jen měsíc. Ústavní zákon č. 101/1990 Sb. ze dne 20. dubna 1990 zavedl s účinností od 23. dubna název Česká a Slovenská Federativní Republika, zkratkou ČSFR.

Ústavní zákon č. 542/1992 Sb. z 25. listopadu 1992 stanovil, že ČSFR zaniká uplynutím 31. prosince 1992. Nástupnickými státy se staly Česká republika a Slovenská republika. Havel abdikoval už 20. července 1992.

Česká republika

Samostatná Česká republika vznikla 1. ledna 1993. Její Ústavu přijala Česká národní rada 16. prosince 1992. Prvním prezidentem byl 2. února 1993 zvolen Václav Havel, který úřad zastával do 2. února 2003.

Ústava definuje Česko jako svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát. Podle článku 2 je lid zdrojem veškeré státní moci a vykonává ji přes orgány moci zákonodárné, výkonné a soudní.

Jak funguje Česká republika

Česko je parlamentní republika. Zákonodárnou moc má Parlament se dvěma komorami. Poslanecká sněmovna má 200 poslanců volených na 4 roky, Senát 81 senátorů volených na 6 let, třetina se obměňuje každé dva roky.

Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci a odpovídá Poslanecké sněmovně. Ta jí může vyslovit nedůvěru, návrh musí podat nejméně 50 poslanců a schválit nadpoloviční většina všech poslanců. Soudní moc vykonávají nezávislé soudy, Ústavní soud může rušit zákony, které jsou v rozporu s ústavním pořádkem.

Prezident je hlavou státu, jmenuje a odvolává předsedu vlády a ministry. Od roku 2013 ho podle ústavního zákona č. 71/2012 Sb. volí přímo občané na 5 let a nikdo nemůže být zvolen víc než dvakrát za sebou. Prvním přímo zvoleným prezidentem byl Miloš Zeman, v lednu 2013 získal ve druhém kole 54,8 % hlasů.

Přímá volba vedla část politologů k otázce, jestli se Česko neposunulo k poloprezidentskému systému. Mezinárodní srovnání ho ale dál řadí mezi parlamentní republiky. Další díly systému popisuje rozcestník Politický systém ČR a přehled stran a lidí sekce Politici.

Časté otázky

Co je republika?

Stát, v jehož čele nestojí panovník, ale hlava státu volená na omezenou dobu, obvykle prezident. Moc pochází od lidu a vymezuje ji ústava.

Jaký je rozdíl mezi republikou a monarchií?

V monarchii je hlavou státu panovník, který funkci obvykle dědí a vykonává doživotně. V republice je hlava státu volená na pevně dané období.

Je Česko parlamentní republika?

Ano. Vláda odpovídá Poslanecké sněmovně a prezident má omezené pravomoci. Od roku 2013 je prezident volen přímo, část politologů proto debatuje o prvcích poloprezidentského systému.

Jaké jsou typy republik?

Nejčastěji se rozlišuje republika parlamentní, kde vláda odpovídá parlamentu, prezidentská, kde prezident vede i vládu, a poloprezidentská, kde přímo volený prezident sdílí výkonnou moc s premiérem.

Kdy vznikla Česká republika?

Samostatná Česká republika vznikla 1. ledna 1993 rozdělením České a Slovenské Federativní Republiky. Ústavu přijala Česká národní rada 16. prosince 1992.

Co znamená zkratka ČSSR?

Československá socialistická republika, název státu od 11. července 1960 do 29. března 1990. Ústava ČSSR zakotvila vedoucí úlohu KSČ.

Údaje vycházejí ze znění Ústavy České republiky a dalších ústavních zákonů na zákonyprolidi.cz, z článků Wikipedie s odkazovanými zdroji, například Parliamentary republic a Římská republika, úplný seznam je níže v sekci zdrojů.