Domů Ekonomika Státní dluh Česka je 3,88 bilionu Kč, na obyvatele 356 000 Kč

Státní dluh Česka je 3,88 bilionu Kč, na obyvatele 356 000 Kč

1
29
Černá volební urna s uzamykatelným víkem stojící v místnosti

Státní dluh České republiky dosáhl ke dni 30. září 2026 částky 3 882,2 miliardy Kč. Údaj zveřejnilo Ministerstvo financí ve Čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu za první až třetí čtvrtletí 2026.

Když tuto částku vydělíte počtem obyvatel k 30. červnu 2026, tedy 10 903 655 lidmi podle Českého statistického úřadu, vyjde na jednoho obyvatele zhruba 356 000 Kč, od novorozence po důchodce. Za poslední rok dluh vzrostl o 364,3 miliardy Kč, což je v průměru zhruba 1 miliarda Kč každý den. Dál se dozvíte, jak rychle dluh roste v delší řadě let, kolik stojí jeho obsluha, čím se liší od takzvaného veřejného dluhu a kdo za ním jako věřitel stojí.

Jak rychle státní dluh roste

Státní dluh se za poslední rok zvýšil o 364,3 miliardy Kč, z 3 517,9 miliardy Kč k 30. září 2025 na 3 882,2 miliardy Kč k 30. září 2026. Meziroční tempo růstu tak dosáhlo 10,4 procenta. Mezi koncem roku 2025 a koncem třetího čtvrtletí 2026, tedy za devět měsíců, narostl dluh o 204,6 miliardy Kč.

Přepočet na dny ukazuje, jak rychlý je to pohyb. Za posledních dvanáct měsíců rostl dluh zhruba o 1 miliardu Kč denně, tedy o víc než 41 milionů Kč každou hodinu. Dlouhodobý pohled nabízí tabulka s částkami vždy k poslednímu dni roku, poslední řádek je nejnovější dostupný údaj.

Rok (k poslednímu dni)Státní dluh (mld. Kč)
20191 640,2
20202 049,7
20212 465,7
20222 894,8
20233 110,9
20243 365,2
20253 677,6
30. 9. 20263 882,2

Z tabulky je vidět, že dluh víc než zdvojnásobil hodnotu z roku 2019 za sedm let. Nejvýraznější přírůstky přišly v letech 2020 až 2022, každý rok přes 400 miliard Kč. V roce 2022 dluh narostl o 429,1 miliardy Kč, nejvíc z celé řady. V roce 2023 tempo zpomalilo na 216,1 miliardy Kč a od té doby zase roste.

Mezi koncem roku 2023 a koncem roku 2024 vzrostl dluh o 254,3 miliardy Kč, v roce 2025 o 312,4 miliardy Kč. Poslední meziroční přírůstek, 364,3 miliardy Kč k 30. září 2026, je vyšší než přírůstky let 2023 až 2025, ale nižší než v letech 2020 až 2022.

Kolik stát zaplatí ročně na úrocích

Za deset měsíců roku 2026, do konce října, vydal stát na obsluhu státního dluhu 82,1 miliardy Kč, o 8,6 miliardy Kč víc než za stejné období roku 2025.

Celoroční rozpočet na kapitolu Státní dluh počítá s výdajem 109 966 880 286 Kč, tedy zhruba 110 miliard Kč, podle zákona č. 38/2026 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2026. Za celý rok 2025 šlo na obsluhu dluhu 98,1 miliardy Kč. Letošní plán je tedy proti loňské skutečnosti vyšší o víc než 11 procent.

Přepočteno na obyvatele vychází rozpočtovaná částka na úroky na rok 2026 na zhruba 10 100 Kč na každého člověka v zemi, bez ohledu na to, kdo dluhopisy vlastní. Peníze na úroky jdou ze stejného rozpočtu, ze kterého se platí třeba chod vlády.

Rozdíl je v tom, že výdaj na úroky nejde ovlivnit zákonem o rozpočtu na příští rok. Vyplývá z dluhu nasbíraného v minulosti a z úrokových sazeb, se kterými stát dluhopisy prodal v dřívějších letech.

Čím vyšší je celkový dluh a čím vyšší jsou sazby, tím víc peněz musí stát na úroky každý rok vyčlenit, bez ohledu na to, co se v daném roce v ostatních kapitolách rozpočtu škrtá nebo přidává.

Čím se liší státní dluh od veřejného dluhu

Státní dluh a veřejný dluh nejsou stejné číslo. Státní dluh v podání Ministerstva financí, tedy 3 882,2 miliardy Kč k 30. září 2026, zahrnuje jen závazky státu jako takového. Veřejný dluh, odborně dluh sektoru vládních institucí, počítá Český statistický úřad metodikou ESA 2010 a přidává k tomu dluhy obcí, krajů, zdravotních pojišťoven, státních fondů a příspěvkových organizací.

Podle poslední dostupné čtvrtletní informace ČSÚ dosáhl dluh sektoru vládních institucí k 30. červnu 2026 hodnoty 3 842,4 miliardy Kč, což je 43,8 procenta hrubého domácího produktu. Veřejný dluh tu vychází nižší než státní dluh ze dvou důvodů. Je o čtvrtletí starší a při sčítání se odečítají státní dluhopisy, které drží jiné vládní instituce, třeba pojišťovny nebo obce.

Pro srovnání, podle Eurostatu činil dluh vládního sektoru v celé Evropské unii ke stejnému čtvrtletí 82,9 procenta HDP, víc než dvojnásobek české hodnoty.

Součástí veřejného dluhu jsou i závazky obcí, které si samy řídí sdílené daně a plat svého starosty z vlastního rozpočtu, nezávisle na státním rozpočtu.

Hospodaření celého sektoru vládních institucí, včetně státního rozpočtu, skončilo ve druhém čtvrtletí 2026 deficitem 33,3 miliardy Kč, tedy 1,5 procenta HDP. Meziročně se saldo zhoršilo o 42,6 miliardy Kč.

Jak dluh souvisí se schodkem rozpočtu

Dluh roste každý rok přibližně o tolik, o kolik se státní rozpočet dostane do schodku, případně i o další položky mimo rozpočet. Rok 2025 skončil podle pokladního plnění státního rozpočtu schodkem 290,7 miliardy Kč, přitom schválený plán počítal s 241 miliardami Kč. Rozdíl 49,7 miliardy Kč šel nad rámec původního plánu.

Rok předtím, 2024, byl schodek 271,4 miliardy Kč a rok 2023 skončil schodkem 288,5 miliardy Kč, takže posledních pár let se schodek pohybuje opakovaně nad 270 miliardami Kč.

Na rok 2026 schválila Poslanecká sněmovna zákonem č. 38/2026 Sb. rozpočet se schodkem 310 miliard Kč, tedy o 19,3 miliardy Kč víc, než byl skutečný výsledek roku 2025. Příjmy rozpočtu na rok 2026 zákon stanovuje na 2 117 837 146 587 Kč a výdaje na 2 427 837 146 587 Kč.

Schodek se podle zákona kryje zvýšením státního dluhu, prodejem státních dluhopisů a pokladničních poukázek. Ze stejných peněz se platí chod státu, od Senátu přes Poslaneckou sněmovnu až po organizaci voleb.

Kdo Česku peníze půjčuje

V polovině roku 2026, konkrétně od 14. května do 28. června, nabídlo Ministerstvo financí veřejnosti Dluhopis Republiky a občané za něj zaplatili 74 miliard Kč. V říjnu 2026 vydalo ministerstvo Flexi Bondy za 44,6 miliardy Kč. Z toho 16,3 miliardy Kč byly nové peníze a 27,1 miliardy Kč výměna dluhopisů z prvního kola.

Pokud si koupíte státní dluhopis určený přímo pro veřejnost, stáváte se jedním z věřitelů státu stejně jako banka nebo penzijní fond.

Podle statistiky Ministerstva financí k 30. září 2026 držely české státní dluhopisy především domácí instituce. Mezi hlavní skupiny držitelů patří: – úvěrové instituce, tedy banky, s podílem 40,39 procenta, – penzijní fondy s podílem 10,02 procenta, – investiční fondy s podílem 7,30 procenta, – domácnosti s podílem 5,02 procenta, v absolutní částce 186 miliard Kč, – pojišťovny s podílem 4,84 procenta.

Zbytek, 28,37 procenta, tedy necelou třetinu, drželi zahraniční investoři. Česká národní banka státní dluhopisy nekupuje, její podíl je nulový.

Co nastane, když dluh dosáhne 55 procent HDP

Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, stanovuje pro veřejné finance takzvanou dluhovou brzdu. Jde o běžný zákon, ne o ústavní. V paragrafu 14 říká, že činí-li výše zadlužení nejméně 55 procent, uplatní se od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení této výše zadlužení opatření vedoucí k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí.

Výše zadlužení se podle paragrafu 13 počítá z dluhu sektoru veřejných institucí ke konci předchozího roku a z HDP za předchozí rok. Od dluhu se odečítá rezerva na financování státního dluhu a další položky, které zákon vyjmenovává. Výši zadlužení vyhlašuje Národní rozpočtová rada.

Po dosažení této hranice platí podle písmen a až d čtyři opatření, zde zkráceně: – vláda předloží sněmovně rozpočet státu a státních fondů vedoucí k udržitelnému stavu veřejných financí, jinak ho musí vzít zpět, – zdravotní pojišťovny mají mít vyrovnané rozpočty, schodkové jen za podmínek zvláštních zákonů, – obce, kraje a dobrovolné svazky obcí schvalují rozpočet vyrovnaný nebo přebytkový, schodkový jen za podmínek zákona, – ostatní veřejné instituce omezí nové závazky, které by zvýšily dluh, s výjimkami například pro projekty z fondů EU a Norska.

Podle paragrafu 15 se opatření neuplatní v nouzovém stavu, ve stavu ohrožení státu ani ve válečném stavu. Když dluh přesáhne 60 procent HDP, vláda podle paragrafu 16 navrhne jeho snížení.

Výši zadlužení podle paragrafu 13 zákona hlídá Národní rozpočtová rada, nezávislý tříčlenný orgán se sídlem v Praze. Jeho předsedu volí Poslanecká sněmovna na návrh vlády, další dva členy na návrh Senátu a České národní banky. Čtvrtletní údaj ČSÚ k 30. červnu 2026, dluh sektoru vládních institucí 43,8 procenta HDP, sice není výší zadlužení podle zákona, ale ukazuje, že dluh byl k tomu dni pod hranicí 55 procent.

Předchozí článekSdílené daně obcí, průměrně 24 500 Kč na obyvatele, Praha 69 600

1 komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here