Domů Ekonomika Návrh státního rozpočtu počítá se schodkem 386 miliard Kč

Návrh státního rozpočtu počítá se schodkem 386 miliard Kč

0
13
Černá volební urna s uzamykatelným víkem stojící v místnosti

Vládní návrh státního rozpočtu na rok 2027 počítá se schodkem 386 miliard Kč, tedy o 76 miliard víc, než má schválený rozpočet na rok 2026. Sněmovna návrh propustila do druhého čtení na 34. schůzi 21. a 22. října 2026 a schválila přitom jeho základní údaje. Další projednávání je na programu 37. schůze, která začíná 24. listopadu 2026. K 22. listopadu 2026 rozpočet schválený není, výši schodku ale podle jednacího řádu Sněmovny už nelze měnit. Tento přehled odpovídá na nejčastější otázky kolem čísel, lhůt a pravidel, podle kterých se státní rozpočet sestavuje a schvaluje.

Jak vysoký je schodek státního rozpočtu podle návrhu na příští rok

Návrh rozpočtu počítá s příjmy 2 198,6 miliardy Kč a výdaji 2 584,6 miliardy Kč. Rozdíl mezi nimi, schodek 386 miliard Kč, schválila Sněmovna v prvním čtení jako součást základních údajů tisku. Vyšší schodky měly v historii samostatné České republiky jen rozpočty na pandemické roky 2020 a 2021, kdy Sněmovna schválila schodek 500 miliard Kč.

Do příjmů státního rozpočtu se nepočítá ta část vybraných daní, která putuje přímo obcím a krajům formou sdílených daní. Obcím šlo loni v průměru 24 500 Kč na obyvatele a Praze 69 600 Kč, podrobně to popisuje článek o sdílených daních obcí. Po schválení základních údajů v prvním čtení už poslanci výši schodku nemohou měnit, pozměňovací návrhy mohou jen přesouvat peníze mezi kapitolami.

Součástí vyšších výdajů jsou i investice, tedy kapitálové výdaje, které mají podle návrhu dosáhnout 290,8 miliardy Kč. Ministerstvo financí tuto částku ve své tiskové zprávě označuje za rekordní. Investice jsou jedním z důvodů, proč výdaje v návrhu meziročně rostou rychleji než příjmy.

Do kdy musí vláda předložit návrh rozpočtu Poslanecké sněmovně

Zákon o jednacím řádu Sněmovny ukládá vládě předložit návrh zákona o státním rozpočtu nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku, tedy do 30. září. Vláda letošní návrh schválila 21. září 2026 a Sněmovně ho předložila 30. září 2026 jako sněmovní tisk 324.

Po prvním čtení, které se věnuje jen základním údajům, jde tisk k jednotlivým kapitolám do výborů. Garančním výborem je rozpočtový výbor, který určuje zpravodaje a připravuje pozměňovací návrhy pro druhé čtení. Třetí, závěrečné čtení s hlasováním o celém zákonu může začít nejdříve 48 hodin po skončení druhého čtení.

Jednací řád stanoví i nejkratší dobu na projednání jedné kapitoly v příslušném výboru, a to pět dní. U tisku 324 přijal rozpočtový výbor pozměňovací návrhy svým usnesením z 12. listopadu 2026 (tisk 324/3). Mezi 13. a 20. listopadem 2026 zaregistrovali poslanci dalších šest pozměňovacích návrhů k projednání ve Sněmovně.

Co je rozpočtové provizorium a kdy k němu dochází

Rozpočtové provizorium nastává, pokud zákon o rozpočtu nenabude účinnosti do začátku roku. Stát pak podle § 9 rozpočtových pravidel hospodaří po jednotlivých měsících zhruba s jednou dvanáctinou výdajů rozpočtu z předchozího roku. Provizorium trvá až do dne, kdy zákon o rozpočtu nabude účinnosti, ne jen do jeho schválení.

Česko si provizorium vyzkoušelo na začátku roku 2026, kdy po podzimních volbách předkládala návrh až nová vláda. Sněmovně ho předložila 3. února 2026 jako sněmovní tisk 94. První čtení proběhlo 11. a 12. února, třetí čtení 11. března 2026, kdy pro zákon hlasovalo 103 poslanců a 88 bylo proti.

Zákon vyšel ve Sbírce 20. března 2026 jako zákon č. 38/2026 Sb. a účinnost nabyl 21. března 2026. Od 1. ledna do 20. března tak stát hospodařil podle pravidel provizoria. Na konci února vykazoval podle pokladního plnění schodek 16,9 miliardy Kč.

Které kapitoly čerpají ze státního rozpočtu nejvíc peněz

Zdaleka největší kapitolou je Ministerstvo práce a sociálních věcí s 1 031,0 miliardy Kč, tedy zhruba dvěma pětinami všech výdajů. Peníze jdou především na důchody a další sociální dávky.

Druhou největší kapitolou je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s 292,1 miliardy Kč. Následují Ministerstvo obrany se 190,9 miliardy Kč, Ministerstvo dopravy se 162,4 miliardy Kč a kapitola Státní dluh se 130,0 miliardy Kč, ze které se platí hlavně úroky. Dluh, ze kterého úroky plynou, dosáhl ke konci září 2026 částky 3,88 bilionu Kč, jak popisuje článek o státním dluhu.

KapitolaVýdaje v mld. Kč
Ministerstvo práce a sociálních věcí1 031,0
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy292,1
Ministerstvo obrany190,9
Ministerstvo dopravy162,4
Státní dluh130,0

Malou kapitolu má naopak Ministerstvo zdravotnictví, 13,0 miliardy Kč. Většina peněz na zdravotní péči totiž neprochází přímo touto kapitolou. Stát platí pojistné za děti, důchodce, nezaměstnané a další státní pojištěnce z kapitoly Všeobecná pokladní správa.

Jak se návrh rozpočtu liší od schváleného rozpočtu na předchozí rok

310 miliard Kč je schodek, se kterým Sněmovna v březnu 2026 schválila zákon č. 38/2026 Sb. o rozpočtu na rok 2026, při příjmech 2 117,8 miliardy Kč a výdajích 2 427,8 miliardy Kč. Návrh na rok 2027 zvyšuje všechny tři hodnoty, příjmy o 80,8 miliardy, výdaje o 156,8 miliardy a schodek o 76 miliard Kč.

Pro srovnání je v tabulce i skutečný výsledek hospodaření za rok 2025, tedy čísla z uzavřeného roku, ne z plánu.

RokPříjmy v mld. KčVýdaje v mld. KčSchodek v mld. Kč
2025, skutečnost1 976,82 267,5290,7
2026, schválený rozpočet2 117,82 427,8310,0
2027, návrh po prvním čtení2 198,62 584,6386,0

Rozpočet na rok 2025 skončil podle Ministerstva financí schodkem 290,7 miliardy Kč, o 49,7 miliardy víc, než počítal schválený plán 241 miliard. Návrh na rok 2027 je o 95,3 miliardy Kč vyšší než skutečný schodek roku 2025.

Pokladní výsledek roku 2026 zveřejní ministerstvo začátkem ledna 2027, výsledek za rok 2025 vyšel 6. ledna 2026. Státní závěrečný účet s podrobnými čísly přichází až na jaře.

Hlasuje o státním rozpočtu i Senát

Například u běžného zákona může Senát návrh vrátit Sněmovně s pozměňovacími návrhy nebo ho zamítnout. U zákona o státním rozpočtu tato možnost neplatí. Podle Ústavy, článku 42 odstavce 2, o návrhu zákona o státním rozpočtu jedná a usnáší se jen Poslanecká sněmovna.

Ze státního rozpočtu se platí i provoz obou komor a vlády. Loni stál Senát 740 milionů Kč a Sněmovna 1,54 miliardy Kč, podrobný přehled nákladů obou komor i vlády přinášejí samostatné články o Senátu, Sněmovně a vládě. Kdy tisk 324 dostane konečnou podobu, ukáže jeho historie na webu Sněmovny.

Předchozí článekStátní dluh Česka je 3,88 bilionu Kč, na obyvatele 356 000 Kč

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here