Členka politického uskupení Poslední generace – Hnutí pro klima – Rakušanka Lena Schillingová měla posílit popularitu Strany Zelených – Zelenou alternativu.
Plán o zapojení radikální klimatické aktivistky ale selhal, ale provevropskému listu POLITICO sama Lena Schillingová řekla: „Nevzdávám to!“
Obsah článku
Zelení zažívají v Rakousku zlé časy, vsadili na špatnou lídryni
Rakouští Zelení se snaží zachránit volební preference. Strana ve své kampani do Evropského parlamentu ve velké míře vsadila na mladé klimatické aktivisty v naději, že obnoví „zelenou progresivní politiku“ a získají hlasů mladých lidí. Méně než dva týdny před otevřením volebních místností je však tato strategie v troskách.
V lednu vedení strany představilo třiadvacetiletou Lenu Schillingovou – rakouskou tvář klimatických stávek Fridays for Future, které zahájila známá Greta Thunberg – jako svou hlavní kandidátku pro volby do EU.
Nominace zvedla pár obočí, protože Schillingová byla v minulosti vůči Zeleným kritická, že jsou málo radikální, ale většina členů strany (je jich 4 600 – a většina mladých) byla nadšená: Minulý měsíc rakouští Zelení zahájili svou kampaň, přičemž Schillingová pózovala s prsty tvořícími srdce vedle sloganů jako „srdce pro klima“.
Krajní pravice: Preference stoupají Svobodným
Jenže, důvěra v Zelené v Rakousku klesá – což ohrožuje jejich šance jak na evropské volby příští týden, tak na blížící se národní volby koncem tohoto roku. Vítězem by se podle většiny volebních preferencí měla stát krajně pravicová Strana svobody (FPÖ), která má v průzkumech pohodlný náskok, téměř každý třetí Rakušan ji plánuje volit.
Zaměření na Schillingovou zastínilo volební kontroverze krajní pravice, od hlavního kandidáta FPÖ vyzývajícího Maďara Viktora Orbána, aby se stal předsedou Evropské komise, až po stranické plakáty obviňující Ursulu von der Leyenovou z „válečného štvaní“.
„Tento příběh o mně je zjevně vzrušující víc než to, co ohrožuje naši demokracii, konkrétně krajní pravici a extrémní pravici,“ řekla Schillingová v rozhovoru pro web POLITICO.
„Schillingova aféra“, jak ji rakouské noviny nazvaly, začala na začátku května, kdy místní média zveřejnila sérii zpráv zpochybňujících vhodnost bývalé aktivisty pro tuto roli.
Dokonce i velmi liberální rakouský „nebulvární deník“ Der Standard odstartoval mediální aféru, když vykreslil Schillingovou jako lhářku. A pravdou je, že několik anonymních zdrojů ji obvinilo z šíření škodlivých fám o přátelích, spojencích a novinářích.
Rakouští Zelení: Usvědčeni ze lží a antisemitismu
Klíčový důkaz? Příkaz o zastavení a upuštění od pokuty, kterou Schillingová měla dostat, ale byla jí odpuštěna! Radikální zelená politička čelí pokutě 20 000 EUR, pokud bude znovu opakovat nepravdivá tvrzení, že manžel bývalého přítele byl násilnický až do té míry, že způsobil, že jeho žena potratila.
Schillingová tvrdí, že se o svého přítele jednoduše bála a sdělila své starosti svému blízkému okolí. „Omluvila jsem se,“ říká radikální rakouská politička. A vzápětí list Der Standard publikoval další mediální bombu: Na základě textových zpráv a čestného prohlášení – noviny Der Standard uvedly, že Schillingová má zájem poté, co bude zvolena do Evropského parlamentu, aby se místo do frakce Zelených, vstoupila do krajně levicové frakci. Jenže, bude zvolena?
Následovala katastrofa krizové komunikace epických rozměrů. Zelení – kteří jsou v současné době vládnoucí koalice Rakouska v neklidné koalici s konzervativci s Lidové strany – zpočátku tyto zprávy odmítali. Vicekancléř za Stranu Zelených Walter Kogler obvinění odsoudil jako „anonymní reptání.“
Aféra se stala záležitostí celostátní politiky v Rakousku a prezident Alexander Van der Bellen, zvolený právě za Zelené, se postavil na obranu koalice Lidové a Zelené strany. Po další sadě uniklých chatů, které zpochybnily loajalitu radikální klimatické aktivistky Leny Schillingové k Zeleným, přešla Strana Zelených – Zelená alternativa Rakouska do režimu mediálního protiútoku. Obvinění, jak uvedli vysoce postavení členové strany Zelení, byla součástí zlověstného spiknutí proti Schillingové, šířeného dalšími levicovými politiky v Rakousku.
Na tiskové konferenci rakouských Zelených, široce popisované jako „PR debakl“ použila generální tajemnice rakouských Zelených Olga Voglauerová termín, který má antisemitské konotace, přičemž naznačovala, že sociální demokraté byli zapojeni do šíření obvinění Leny Schillingové. Na tiskové konferenci minulý týden Schillingová řekla, že jsou to jen „kecy.
Ukrajinský prezident si stěžoval na volební plakáty
„Mám značné problémy s některými postoji krajní levice, například ohledně Ukrajiny,“ řekl Schillingová listu POLITICO a dodala: „A ochrana klimatu je téma, za které vedu kampaň. Nevím, s kým lépe dělat ochranu klimatu než se Zelenými.“
Mnoho z obvinění uváděných v rakouském tisku pochází z uniklých soukromých zpráv mezi političkou Lenou Schillingovou a jejími bývalými přáteli. Rakouská tisková rada – samoregulační mediální orgán spolkové země Rakousko – oznámila, že vyšetřuje zpravodajství listu Der Standard, jeho používání anonymních zdrojů a toho, zda splňuje standardy veřejného zájmu.
Ale škoda už mohla být způsobena. Aféry zatím výrazně zhoršila preferenční čísla Zelených o dvě procenta! Důvěra Schillingové jako lídryně Zelených do parlamentu EU klesla o 33 procentních bodů, čímž zaostala i za lídrem krajní pravice Herbertem Kicklem.
Schillingová tvrdí, že nedokáže odhadnout, jak její aféry ovlivní volební výsledky rakouských Zelených. Jisté je, že nic nenasvědčuje tomu, že by se stranické sny Zelených o zvýšení počtu hlasů díky klimatické aktivistce Schillingenové naplnily – místo toho se příští týden pravděpodobně probojuje k vítězství krajní pravice.
Svobodní na cestě do rakouské vlády
Strana Svobodní FPÖ je na cestě k rekordnímu výsledku – v průzkumech má 29 procent. Pokud tyto průzkumy vydrží, koncem tohoto roku, má FPÖ slušnou šanci na vedení tamní vlády, pokud se sociální demokraté a konzervativní lidovci nespojí v rakouských parlamentních volbách s další menší stranou. Zelení by mohli být jednou z možností pro trojkoalici, ale pouze v případě, že se jejich podíl na hlasech nezhroutí.
Radikální klimatická aktivistka Lena Schillingová, na prvním místě na kandidátky rakouských Zelených, přesto pravděpodobně vstoupí do Evropského parlamentu. Její straničtí kolegové ji soustavně hájili: „Lena Schillingová je skvělá vedoucí kandidátka,“ řekl europoslanec Thomas Waitz, druhý na kandídátce Zelených.
Jako aktivistka „pět let bojovala na Lena Schillingová na ulici“ za opatření v oblasti klimatu, účastnila se demonstrací, nyní říká: „Nyní jsem snad blízko tomu, abych dostala příležitost zabojovat o to v Evropském parlamentu. To je to, co chci dělat se vší svou energií.
Kdo jsou rakouští Zelení?
Zelení – Zelená alternativa (Die Grünen – Die grüne Alternative) je rakouská ekologická politická strana. Po předčasných volbách v roce 2019 se stali Zelení poprvé ve své historii vládní stranou. Předsedou je Werner Kogel. Rakouští Zelení se zasazují nejen o ekologii, ale také o práva menšin a o eko-sociální daňovou reformu. Jejich hodnoty v souladu s programovým prohlášením z roku 2001 znějí: „přímá demokracie, mír, ekologie, solidarita, feminismus, sebeurčení.“
Za zrození rakouského zeleného hnutí je považována kampaň proti uvedení jaderné elektrárny Zwentendorf (1978). Roku 1986 se sjednotili konzervativnější Sjednocení zelení Rakouska (VGÖ – založení 1982) s progresivní Alternativní kandidátkou Rakouska (ALÖ – založení rovněž 1982) ve společnou stranu Zelená alternativa (GA). Od roku 1993 zní jejich název Zelení – Zelená alternativa (Zelení).
Prvního úspěchu dosáhla tato strana ve volbách v roce 1986, kdy získala 4,82 % hlasů a v dolní komoře rakouského parlamentu 8 poslanců (uzavírací klauzule pro vstup do rakouského parlamentu jsou 4 %). Podobného výsledku (4,78 %) ovšem s polepšením o dva poslance
Od voleb 1999 (7,40 %, 14 křesel) si Zelení již pouze polepšovali. Volby 2002 (9,47 %, 17 křesel) a volby 2006 (11,05 %, 21 křesel), kdy skončili za sociálními demokraty (SPÖ) a lidovou stranou (ÖVP) jako třetí nejsilnější parlamentní strana.
V předčasných parlamentních volbách 2008, kdy byl uveden v platnost nový volební zákon, který umožňoval aktivní volební právo od 16 let a prodlužoval poslanecký mandát na 5 let (na tomto zákoně se výrazně podíleli právě Zelení), získali 10,4 % a zaznamenali tak ztrátu 0,6 % a jednoho křesla. Vzhledem ke ztrátě 6 % u sociálních demokratů a 8,3 % u lidové strany a výrazným ziskům Svobodné strany Rakouska (FPÖ – polepšili si o 6,5 %) a Svazu budoucnosti Rakouska (BZÖ – polepšili si o 6,6 %) lze říci, že Zelení byli v Rakousku stranou s asi nejpevnější voličskou základnou.
V parlamentních volbách 2013 získali rakouští Zelení 11,46 % a stali se tak čtvrtou nejsilnější z šesti politických stran, zastoupených v rakouském parlamentu. V předčasných volbách roku 2019 získali téměř 14 procent, což je nejvíce v jejich historii.
Poté spolu s vítěznou Lidovou stranou vytvořili konzervativně liberální vládu premiéra Sebastiana Kurze, který byl dlouhou dobu označován za „velkého rakouského a dokonce i světového“ politika. Jenže musel odstoupit kvůli finančním machinacím a je stále vyšetřován. Vláda Lidové strany a Strana Zelených ale skandál přežila a do dalších voleb bude zřejmě v Rakousku vládnout.
Propadák Zelených, úspěchy rakouských komunistů
Volby do Evropského parlamentu se pro Rakousko stanou jakousi generálkou pro parlamentní volby, které se mají konat letos koncem září. Zdá se, že jsou karty rozdány. Favoritem eurovoleb je podle průzkumů krajně pravicová nacionalistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Ta podle komentátorů dlouhodobě těží z mdlého angažmá současné vládní koalice pod vedením kancléře Karla Nehammera za Lidovou stranu (ÖVP).Do předvolebního klání vyrazili Svobodní ostře. Vymezují se proti migrační politice Evropské unie, proti takzvané Zelené dohodě (Green Deal) a stali se zarytými obránci rakouské neutrality. Voličům slibují nulovou toleranci k migraci a suverénní vnitřní a zahraniční politiku, kde budou hrát hlavní roli zájmy Rakušanů.
„FPÖ ve své kampani činí Evropskou unii spoluodpovědnou za četné krize posledních let. Hovoří o azylové krizi, válečném štvaní či ekokomunismu. Strana je tak lidi, kteří jsou velmi kritičtí vůči EU, nebo dokonce požadují vystoupení z EU “ uvedl politolog z Vídeňské univerzity Manuel Scharrer.
Kampaň Svobodných si už vysloužila ostrý protest ukrajinského velvyslanectví ve Vídni. Rozčílil je plakát, na němž byla kresba ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v objetí s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a hlavním předvolebním sloganem strany „Zastavit šílenství EU“, doplněným hesly o „Zatahování do války“ či „Ekokomunismu“.
Ambicí FPÖ je zisk dvojnásobného počtu europoslanců, ze současných tří na šest. Našlápnuto má dobře, průzkumy jí přisuzují prvenství před sociálními demokraty (SPÖ) a lidovci (ÖVP) a zisk 25 až 28 procent hlasů. „To nám ukazuje, že se svými tématy trefujeme do nálady rakouských obyvatel lépe než ostatní,“ řekl Harald Vilimsky, lídr kandidátky FPÖ.
Narážel na již zmíněný totální propadák Leny Schillingové, lídryně kandidátky Zelených. Rakušany naprosto šokovala její neznalost. Například netušila, že Norsko není v Evropské unii.
V Rakousku soupeří o 20 europoslaneckých mandátů sedm politických stran, přičemž jen pět (možná šest či možná čtyři) má reálnou šanci, že budou mít své zástupce. Straně FPÖ průzkumy slibují šest křesel proti třem vzešlých z voleb v roce 2019, SPÖ by mohla zůstat na pěti, lidovci (ÖVP) kancléře Karla Nehammera se budou muset spokojit se čtyřmi až pěti proti dosavadním sedmi.
Liberální NEOS (dříve Strana Nové Rakousko, nyní strana Nová Evropa) , kteří teď mají jednoho europoslance, by si mohli o jeden či dva mandáty polepšit, zatímco Zelení pravděpodobně oslabí. A možná i vypadnou z Evropského parlamentu. Překvapit může Rakouská komunistická strana, která nedávno vyhrála volby ve Štýrském Hradci (Grazu), druhém největším městě Rakouska a hlavním městě Štýrska, kde je nyní primátorkou Elke Kahrová z Komunistické strany Rakouska (KPO).
A tak jedinou stranou, která je prakticky bez šancí je hnutí DNA (Demokratická – Neeutrální – Autentická). Rakušané nepovažují volby do Evropského parlamentu za hlasování druhého řádu. V alpské republice se bude volit 9. června a očekává se, že by účast mohla přesáhnout 60 procent.
V posledních volbách do Evropského parlamentu využilo v Rakousku aktivního volebního práva téměř 60 procent oprávněných voličů, zatímco u voleb do parlamentu bývá volební účast zpravidla kolem 75 až 80 procent. Přitom ještě v roce 2014 se voleb do EP zúčastnilo zhruba 45 procent rakouských voličů.
Použité zdroje: Die Standart, Die Presse
