Před nedávnem to vypadalo, že ve volbách do Evropského parlamentu má největší šanci na vítězství na Slovensku opoziční Progresivní Slovensko (PS) Michala Šimečky.
Vše ale změnil atentát na premiéra Roberta Fica a průzkumy už zaznamenaly značný nárůst popularity Ficovy strany Směr – Sociální demokracie. Slováci zvolí 8. června 15 poslanců do Evropského parlamentu.
Obsah článku
Změnil vše atentát na ministerského předsedu?
Atentát na předsedu vlády v Handlové (nedaleko Banské Bystrice) otřásl celou zemí a Slováci s napětím sledují jeho boj o život, přestože už byl propuštěn do domácího ošetřování.
Kampaň se utlumila, ale vládní politici neustále připomínají, že atentátník Juraj Cintula navštěvoval protivládní protesty proti stranám Směr – Sociální demokracie, HLAS – Sociální demokracie a Slovenská národní strana, kterou organizovala opozice, což přispělo k radikalizaci na Slovensku.
Místopředseda parlamentu a strany Směr Ľuboš Blaha právě vedl schůzi zákonodárného sboru, když se dozvěděl o atentátu na slovenského premiéra a svého stranického kolegu. „Tohle je vaše práce, vy jste z nás všech udělali terče,“ pronesl Blaha v návalu emocí na adresu opozice.
Šance PS na vítězství v eurovolbách po atentátu rapidně klesly, i když postavilo velmi silnou kandidátku v čele s expremiérem Ľudovítem Ódorem, jediným příslušníkem maďarské menšiny, který stál v čele slovenské vlády. Přesně řečeno úřednické vlády sestavené bývalou prezidentkou Čaputovou.
Směr kontra Progresivci
Monika Beňová, lídryně kandidátky Směru, se ještě před atentátem na Roberta Fica pozastavila nad předvolebním sloganem strany PS „Udržme Slovensko v EU“. Beňová zdůraznila, že podle Lisabonské smlouvy není možné z EU nikoho vyloučit. „Z EU se dá jen vystoupit a takový návrh nemá žádná z relevantních stran,“ uvedla Beňová.
Ódor europoslankyni za Směr obratem připomněl, že Evropská komise, Evropský parlament i evropská prokuratura kritizují Slovensko za trestní zákon. „Máme proto pozastavené platby z plánu obnovy. Pozastavena jsou také jednání s českou vládou. Naši partneři se s námi bojí sdílet citlivé informace. Taháte nás do izolace, obrazně ven z Evropy,“ reagoval Ódor.
„To, co je dnes, může být zítra úplně jiné“. Robert Fico řekl, že pokud by v EU nemělo fungovat právo veta v otázkách zahraniční politiky, tak to tam ani nemusíme být.
Podle Ficova šéfa poradců Erika Kaliňáka je předvolebním programem Progresivního Slovenska (PS) škodit Slovensku. „My ve Směru jdeme do Evropského parlamentu bojovat za Slovensko, nikoliv proti,“ uvedl Kaliňák, který je trojkou na kandidátce Směru. Dodal, že Progresivní Slovensko by se mělo přejmenovat na „Proti Slovensko“.
Podle Kaliňáka chce Směr – Sociální demokracii jako Evropskou unii národů, v níž se bude opět respektovat suverenita a názor všech, nikoliv nějaký superstát, v němž bruselští technokraté a velké země vnutí všem své názory.
Otřesy a změny v průzkumech
Těsně před atentátem na premiéra, který se stal 15. května ve městě Handlová, bylo PS ještě v čele průzkumu agentury AKO se ziskem 25,6 procenta hlasů před Směrem (17,6 procenta). Třetí místo v pomyslném žebříčku obsadila strana Hlas zvoleného prezidenta Petra Pellegriniho (14,4 procenta), následovalo mimoparlamentní a národovecké hnutí Republika (8,5 procenta), Křesťanskodemokratické hnutí (KDH –sedm procent), strana Svoboda a solidarita (SaS – 6,7 procenta) a Slovenská národní strana (SNS – 5,2 procenta).
Z této prognózy vyplývalo, že by Progresivní Slovensko získalo čtyři mandáty v Evropském parlamentu, Směr a Hlas po třech, Republika dva, KDH, SaS a SNS po jednom mandátu.
Agentura Ipsos pro Denník N zjišťovala preference částečně už po atentátu a do čela se dostal Ficův Směr s předpokládaným ziskem 24,4 procenta. Na druhém místě bylo Progesivní Slovensko se ziskem 23,5 procenta, následované Hlasem (10,3 procenta) Republikou (devět procent), KDH (7,1 procenta), SaS (5,7 procenta) a hnutím Slovensko (dříve Obyčejní lidé – nezávislé osobnosti OLaNO) Igora Matoviče (5,3 procenta).
Směr – Sociální demokracie a Progresivní Slovensko by podle tohoto průzkumu získaly čtyři křesla v Evropském parlamentu, Hlas a Republika po dvou, KDH, SaS a Slovensko po jednom mandátu.
Agentura Ipsos se dotazovala respondentů od 14. do 21. května. Zhruba 30 procent dat získala před atentátem a 70 procent po útoku na předsedu vlády.
Sílí národně – konzervativní Republika, ale i maďarská Aliance
V minulých volbách do Evropského parlamentu dopadly výsledky nesmírně vyrovnaně. Směr – Sociální demokracie získala dva mandáty, tehdejší překvapení voleb Patriot Slovenska jeden (toto překvapení se ale alespoň podle průzkumů nebude opakovat). A jeden mandát získalo hnutí Republika, takže předseda tohoto hnutí Milan Uhlík, který se hlásí i se svým hnutím k odkazu Slovenského státu Jozefa Tisa, dostalo jeden mandát.
Takže Milan Uhlík, ale i poslanci Směru a Patriot Slovenska zasedli v Evropském parlamentu jako nezařazení. Hodně se očekává, jak v těchto volbách dopadne právě Republika, která byla „černým koněm“ sněmovních voleb na Slovensku, ale nakonec se do Sněmovny vůbec nedostala. Nyní to ale vypadá, že sjednotila Národní-konzervativce a zřejmě do Evropského parlamentu pronikne s více poslanci.
Progresivní Slovensko, Nezávislí a Křesťansko-demokratické hnutí (KDH) získalo v eurovolbách roku 2019 dva mandáty, po jednom pak Svoboda a Solidarita (SaS). A další nezávislý poslanec Evropského parlamentu.
Paradoxně hlavní otázkou slovenských voleb, jak dopadne hnutí Igora Matoviče Slovensko, jelikož tato organizace se nejen přejmenovala a už nevystupuje jako hnutí OLaNO, ale navíc s Matovičem a jeho lidmi nechce spolupracovat ani koalice, ba ani opozice.
A co teprve HLAS – Sociální demokracie? Tato strana uspěla ve Sněmovních volbách, stala se jazýčkem na vahách a nyní už její bývalý předseda Peter Pellegrini se stal prezidentem Slovenské republiky. To může ale paradoxně straně HLAS ve volbách do europarlamentu ublížit, jelikož nový předseda HLASu, ministr vnitra SR Eštok zdaleka není tak známým lídrem jako byl Pellegrini.
Bez šance na zvolení do parlamentu EU je i Aliance, jejíž hlavní silou je Strana Maďarské koalice, reprezentující maďarskou a rusínskou menšinu.
A jak vypadají preference podle agentury Ipsos pro deník N a deník SME?
Směr – Sociální demokracie 24,4 procenta
Progresivní Slovensko 23,3 procenta
HLAS – Sociální demokracie 10,3 procenta
Hnutí REPUBLIKA 9 procent
KDH 9 procent
SaS 5,7 procent
SLOVENSKO (Igor Matovič) 5,3 procenta
ALIANCE (Strana Maďarské komunity) 4,8 procenta
Slovenská národní strana (SNS) 4 procenta
DEMOKRATI 3,4 procenta
Použité zdroje:
