Francouzským Zeleným hrozí vyhynutí, to by mohlo paradoxně prospět von der Leyenové

Ekologické hnutí ve Francii se podle posledních průzkumů připravuje na volební debakl v evropských volbách. Pokud jsou předvolební průzkumy IPSOS pro proevropský list POLITICO přesné, čeká Stranu Zelených Francie a Nezávislou ekologickou alianci (koalici šesti ekologických stran Francie) nejhorší volební výsledek ve volbách do Evropského parlamentu za posledních třicet let.

Zelení jsou ve Francii na okraji preferencí

„Francouzští Zelení jsou na pokraji volební katastrofy,“ píše vlivní francouzský deník Le Monde. Pokud budou předvolební průzkumy přesné, čeká Stranu Zelených Francie nejhorší volební výsledek ve volbách do Evropské unie za posledních 30 let a mohla by se ocitnout úplně mimo evropský parlament.

Zelení ve Francii se pohybují těsně nad pětiprocentní hranicí podpory pro zastoupení, kterou má Francie pro volby do EU. Pokud tuto neděli dosáhnou nižšího skóre, nebudou mít křesla v Evropském parlamentu.

Jejich ztráta by ale mohla být ziskem předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Šéfka Evropské komise se uchází znovu o tuto pozici v čele exekutivy EU – a výsledek je nyní podle průzlumů IPSOS pravděpodobně padesát na padesát!

Evropští Zelení otevřeli dveře potenciálnímu spojenectví s von der Leyenovou, pokud se nespojí s tvrdě pravicovými evropskými konzervativci a reformisty (ECR), ale francouzští politici Zelených tvrdí, že von der Leyenová je na jejich vkus už příliš národně konzervativní a její Křesťansko-demokratická strana Německa (CDU) se už kloní příliš doprava.

 „Nemám důvod hlasovat pro Ursulu von der Leyenovou,“ řekl pro POLITICO poslanec za Zelené Mounir Satouri a dodal: „V roce 2019 jsem ji nepodpořil, takže není důvod, abych ji podporoval v roce 2024.“ Satouri je přitom na čtvrtém místě na kandidátce francouzských Zelených pro nedělní volby.

Podle průzkumu veřejného mínění společnosti POLITICO mají Zelení ztratit více než třetinu svých křesel v parlamentu, ze 75 poslanců a měli by se propadnout až na 41 poslanců evropského parlamentu. To by omezilo jejich schopnost prosazovat klimatickou agendu a snížilo by je na vliv, který měli až doposud obrovský!

Nejsou zelení politici, jako jiní zelení politici

Protesty zemědělců a všeobecný posun Evropy doprava, kdy Brusel nyní přijímá politiku šetrnější k průmyslu , nutí Zelené, aby se více zaměřili na podporu zeleného podnikání. Bez francouzských Zelených by skupině Zelených v parlamentu pravděpodobně dominovali němečtí „Grünen „ – členové vládní německé koalice, kteří tuto novou politickou realitu přijímají mnohem pohodlněji, než jejich francouzští kolegové ze Zelené frankce. To by mohlo hrát do karet ve prospěch von der Leyenové, aby jí frakce Zelených dala hlas jako předsedkyni Evropské komise. A navíc, vždyť Ursula von der Leyenová je Němka.

Německý europoslanec Terry Reintkeová, jedna ze dvou hlavních kandidátů Evropských zelených pro volby do EU, během kampaně zopakoval, že frakce potřebuje přijmout diskurz, který je vstřícnější k průmyslu, aby získala hlasy. Ale její europoslanci jsou klíčoví pro zajištění pokračování Zelené dohody. O budoucnosti Von der Leyenové se pravděpodobně rozhodne těsným hlasováním a Zelení – Grünenmohou být jazýčkem na hlasovacích vahách.

„Jsme připraveni být součástí většiny podporující příštího předsedu Evropské komise, pokud bude jasný závazek dodržet Zelenou dohodu a vyloučit jakoukoli spolupráci s krajní pravicí,“ řekla pro POLITICO německá poslankyně za Zelené Anna Cavazzini s odkazem na von der Leyenovou ajejí nedávné prohlášení , že by byla ochotna spolupracovat s poslanci Evropského parlamentu z krajně pravicové strany Bratři Itálie italské premiérky Giorgie Meloniové, navazující na odkaz Mussoliniho, kteří v současné době zasedají v ECR.

Marie Toussaintová, vedoucí kandidátka francouzských Zelených, zatím nezaujala stanovisko, zda podpořit von der Leyenovou, řekl její volební tým listu POLITICO s tím: „Nyní bojujeme o přežití.“

Dilema mezi pragmatismem a idealismem je pro Zelené stále se opakujícím problémem a francouzsko-německá dynamika uvnitř frakce Zelení/Evropská svobodná aliance tento boj zuří. Vzhledem k tomu, že frakce v Evropském parlamentu směřuje k velkým ztrátám, spojení s širokou koalicí podporující von der Leyenovou by Zeleným poskytlo příležitost zachránit klimatické ambice EU zevnitř.

V Německu jsou Zelení ve vládě, ve Francii dlouho v opozici

Ale dvě největší delegace skupiny Zelených mají odlišnou politickou kulturu. Zelení jsou součástí německé vládnoucí koalice sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP. Od roku 2021 se posouvají k pragmatičtějším pozicím, zatímco Zelení ve Francii jsou dlouho opoziční stranou 

Tato propast již dříve vedla ke vzájemným třenicím ohledně mezinárodních obchodních dohod, rozšíření trhu EU s uhlíkem na paliva pro automobily a kotle a pokračujícího konfliktu v Gaze. Němečtí Zelení jsou spíše na straně Izraele, zatímco Zelení ve Francii ustupují demonstracím Palestinců a muslimů ve francouzských ulicích.

Mélanie Vogelová, francouzská senátorka za Zelené a spolupředsedkyně Evropské strany zelených, pro list POLITICO řekla, že evropští Zelení se ještě nerozhodli, zda podpoří von der Leyenovou. „Bude existovat skupinová nebo chcete-li frakční pozice, která bude zvolena demokraticky,“ řekla Mélanie Vogelová. Očekává se, že v tomto rozhodnutí budou hrát ústřední roli i menší zelená strana, než ta německá, včetně „delegace těžké váhy“ nizozemských Zelených Bas Eickhout – který by měl v příštím funkčním období vést frakci -skupinu v Evropském parlamentu.

Kampaň francouzských Zelených je považována za příliš zaměřenou na rozdělující sociální problémy, kterým se nepodařilo získat široký záběr a nepodařilo se jim povýšit změnu klimatu na hlavní téma voleb do EU. Poslankyně za Zelené Sandrine Rousseauová, hlavní postava strany, označila to, co vnímala jako „formu zeleného odporu“ a dodala: „Je udivující, jak málo ekologie bylo v této kampani problémem. Přitom přicházejí klíčové roky, Evropa hraje extrémně důležitou úrovní v klimatické krizi a my nejsme schopni tento problém prosadit.“

Francouzští Zelení se zatím snaží zajistit své ztráty mobilizací mladších voličů, které považují za nevyužitou rezervu podpory: „Kampaň pokračuje až do poslední minuty!“

Evropská lidová strana (EPP) vsadila na bývalého Orbánova spojence právníka Magyara

„Naše dveře jsou otevřené,“ řekl Manfred Weber, vůdce a lídr Evropské lidové strany (EPP), když se objevil Péter Magyar, bývalý tajemník strany FIDESZ Viktora Orbána, se svojí novou stranou Respekt a svoboda.

Péter Magyar si podle projekcí klade za cíl zajistit pro svou stranu Respekt a svoboda zhruba šest křesel v Evropském parlamentu a projevil zájem o vstup do skupiny Lidové strany EPP v Evropském parlamentu.

Středopravicová Evropská lidová strana, kdysi politický domov Viktora Orbána, nyní vítá hlavního vyzyvatele maďarského premiéra ve volbách do EU.

Německý europoslanec Manfred Weber, který vede skupinu EPP, vyjádřil ochotu spolupracovat s Péterem Magyarem a řekl, že by to „velmi rád“.

„Naše dveře jsou otevřené,“ řekl Weber v prohlášení pro POLITICO a dodal, že je „šťastný“, že Viktor Orbán našel důstojného soupeře. 

Potopí bývalý úředník Fideszu svého bývalého šéfa Viktora Orbána?

Magyar, bývalý úředník Fideszu, bývalý manžel bývalé maďarské ministryně spravedlnosti Judit Vargové, je nyní známý tím, že v Maďarsku vede velké hnutí proti establishmentu. Jeho cílem je zajistit zhruba šest křesel v Evropském parlamentu pro svou stranu Respekt a svoboda a projevil zájem o vstup do skupiny EPP v Evropském parlamentu.

Budapešť mezitím prosazuje svůj „protiválečný“ postoj, přičemž  maďarská vláda Viktora Orbána ostře kritizuje, že Péter Magyár se nechal Weberem zlákat, a šéf evropských lidovců stojí za údajným plánem na rozsáhlou vojenskou službu v EU. Je to něco, co EPP  bez obalu popsala  jako „zavádějící dezinformaci“.

Respekt a svoboda (TISZA Párty) je doposud mimoparlamentní populistická politická strana v maďarském městě Éger založená v prosinci 2020 a zaregistrovaná v dubnu 2021, která se stala veřejně více známou až na jaře roku 2024 poté, co do ní vstoupil a zároveň se jejím místopředsedou stal právník Péter Magyar s cílem kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024.

Maďarský název strany Tisztelet és Szabadság Párt lze do češtiny přeložit jako Respekt a svoboda nebo Úcta a svoboda. Zkratka TISZA složená z prvních slabik obou slov názvu strany je v maďarštině označením pro druhou největší řeku v zemi Tisa (a jezero Tisza-tó). Čehož mnozí kritici, kupříkladu i z Evropské lidové strany využívají ke kritickým postojům a usuzují, že tato strana bude mít i jepičí život.

Do širšího povědomí veřejnosti se strana TISZA dostala dne 10. dubna 2024, když byl jedním ze dvou místopředsedů strany zvolen Péter Magyar, který se svými kolegy z hnutí Talpra Magyarok (Udělejte to pro své Maďarsko) obsadili většinu funkcí ve výkonných orgánech strany TISZA. K této spolupráci došlo, jelikož právník Péter Magyar už nemohl stihnout zaregistrovat vlastní politický subjekt před volbami do Evropského parlamentu v červnu 2024. 

Jako nový stranický lídr Péter Magyar k tomuto převzetí strany řekl: „Jednali jsme s několika stranami a snažili jsme se najít takovou, jejíž minulost, pozadí a program by se sešel s programem naší komunity Talpra Magyarok!“ Svou roli v rozhodování podle něj sehrál i název strany, protože svoboda a respekt je podle Pétera Magyára v dnešním veřejném životě bolestně chybějící a zkrácený název strany Tisza „má v maďarské kultuře pozitivní a dějinný podtext.“

K působení zakladatelů strany TISZA dodal: „Obecně mohu říci, že od 6. dubna strana Respekt a svoboda vlastně funguje jako nová strana, s novým vedením, novými členy a novým programem. Neneseme odpovědnost za předchozí činnost strany, politické aktivity ani zázemí předchozích funkcionářů.“

Nový lídr strany Péter Magyar se sice stal i kandidátem číslo jedna pro volby do Evropského parlamentu, které se v Maďarsku budou konat 9. června 2024, ale zároveň se europoslancem stát nechce. V rozhovoru pro maďarský bulvární deník Blikk k tomu uvedl: „Zároveň nemám ambice stát se poslancem Evropského parlamentu, chci pracovat doma do roku 2026, do parlamentních voleb, abychom si vzali zpět naši zemi.“

Mimochodem, ve stejný termín, kdy se konají v Maďarsku volby do Evropského parlamentu, se konají v Maďarsku i komunální a župní volby. Podle výsledků průzkumu veřejného mínění agentury Nézőpont zveřejněných 5. dubna 2024 by pro stranu TISZA ve volbách do Evropského parlamentu hlasovalo 13 procent rozhodnutých voličů. Jedná se přitom spíše o voliče levicové opozice, jelikož preference vládní pravicové koalice stran Fidesz–KDNP (Aliance maďarské solidarity – Křesťanskodemokratická strana Maďarska).

Podle řady maďarských politologů se ale strana Pétera Magyara vůbec do Evropského parlamentu nedostane a Evropská lidová strana vsadila na „špatného lídra“.

Použité zdroje: Blikk.com/hu, Le Monde.com/fr