Hnutí ANO vystoupí z liberální frakce Renew Europe i z evropské strany ALDE

Momentálně nejsilnější český politický subjekt – hnutí ANO vystoupí z liberální frakce Renew Europe OBNOVA v Evropském parlamentu i z evropské strany ALDE.

Na tiskové konferenci ve Sněmovně to oznámil předseda hnutí Andrej Babiš. V dosavadní frakci by podle něj ANO nemohlo plnit svůj program.

O postoji hnutí ANO tak rozhodlo předsednictvo ANO, které v nedávných volbách získalo sedm europoslaneckých mandátů a vyhrálo české eurovolby.

Liberální OBNOVA – Renew se nechce vzdát green dealu, či ho revidovat

Renew a ALDE mají zkrátka jiná stanoviska než hnutí ANO, podotkl Babiš na tiskové konferenci. Hnutí nyní pokračuje v jednání v Evropském parlamentu o možném členství v jiné frakci. „Rozhodne se v příštích dvou týdnech,“ uvedl Andrej Babiš v Českém rozhlasu Plus. Vstup do konzervativní pravicové frakce Evropských konzervativců a reformistů, tedy ECR, podle něj není řešením, její součástí jsou i dva europoslanci za ODS, kteří ale uvažují o tom, že z této frakce také odejdou.

„Šli jsme do voleb, abychom bojovali proti ilegální migraci, abychom změnili Green Deal, který ničí evropský průmysl a zemědělství a má negativní dopad na naše občany. Na základě jednání jsme dospěli k názoru, že Renew a ALDE mají zkrátka jiná stanoviska než hnutí ANO,“ dodal Andrej Babiš.

Frakce Renew – OBNOVA i strana ALDE podle něj chtějí integrovat Evropskou unii do federace, posilovat Brusel, potlačit malé a střední členské státy unie a jejich identitu a kulturu, zrušit právo veta a zavést nadnárodní kandidátky do Evropského parlamentu. Zároveň nejsou připraveny udělat dostatečnou revizi Green Dealu.

„ECR určitě není pro nás řešení. Ve frakcích velké slovo mají zástupci jiných českých politických stran a ECR není určitě naše volba. Uvidíme, možná vznikne nějaká nová frakce,“ dodal šéf ANO.

Frakce Renew měla podle posledních údajů v Evropském parlamentu 81 europoslanců, aktuálně jich tedy bude o sedm méně. Nejsilnější – Lidovecká frakce EPP má 189 mandátů, socialisté a demokraté, tedy S&D, má 136 mandátů, ECR jich má nově 83. Skupina Identita a demokracie, tedy ID má 58 mandátů, Zelení/Evropská svobodná aliance má 51 mandátů a Levice jich má 39.

Nově zvolených poslanců nepatřících k žádné ze skupin bývalého Evropského parlamentu ani k nezařazeným je 38, nezařazených je 45.

Konzervativci a reformisté z ECR se stávají třetí největší silou v Evropském parlamentu

Italské premiérka a předsedkyně strany „Bratři Itálie“ Giorgie Meloniová, jejíž strana je nejsilnější ve frakci Konzervativců a reformistů ECR překonává v počtu europoslanců frakci prezidenta Francie Macrona – Renew a stává se třetí nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu.

Mezi nové členy frakce Konzervativců a reformistů ECR patří pět nových europoslanců z rumunské pravicové strany AUR a Marion Maréchalová, neteř Marine Le Penové, která se s několika dalšími novými europoslanci rozloučila se stranou Reconquest (znovudobytí) francouzského novináře a vědce Érica Zemmoura.

Frakce Evropského parlamentu, která obsahuje europoslance italské premiérky Giorgii Meloniové, přijala nových členů strany „Bratři Itálie“ a posunula uskupení ECR před to, kterému dominují europoslanci francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Evropští konzervativci a reformisté (ECR), složení především z euroskeptických pravicových stran, mají nyní v 720členném parlamentu 83 členů. A to by do této frakce chtěl i Filip Turek z české politické strany Motoristé sobě, ale díky „své lásce ke svastice“ mu to asi nevyjde.

Liberální Renew – OBNOVA, která je součástí současné vládnoucí koalice se středopravou Evropskou lidovou stranou (EPP) a socialisty, je nyní na 80 europoslanci. Renew sice jednalo s pěti europoslanci z Voltu, ale jednání jim nevyšlo a nové členy OBNOVA nezískala.

ECR se označuje za „konstruktivní středopravou sílu“ a zahrnuje politiky od demokratické pravice, jako je Občanská demokratická strana českého premiéra Petra Fialy, až po krajní pravici spektra unijní politiky, jako je španělská strana Vox. Ostatně „Bratři Itálie“ se zase hlásí k odkazu Benita Mussoliniho.

Levice sleduje, zda se Macronova Renew – Obnova přeci jen zvedne

Levicové politické spektrum Evropského parlamentu bude s obavami sledovat nárůst velikosti ECR. Socialisté, zelení a liberálové už měsíce varují EPP, aby se formálně nezapojovala do jednání s ECR, pokud jde o nalezení koalice v nově složeném Evropském parlamentu.

ECR byla naposledy třetí největší skupinou v parlamentu po volbách do EU v roce 2014, kdy rozšířili její řady tehdy úspěšní britští konzervativci.

Sedm politických skupin Evropského parlamentu se po červnových volbách mění a všechny frakce soupeří o rozšíření svých řad a tím o zvýšení svého vlivu přilákáním nových členů – nových stran nebo alespoň jednotlivých odpadlíků z těchto politických stran a hnutí.

Odsunutí na čtvrté místo je pro liberální Renew nepříjemným milníkem, protože francouzský prezident Macron po katastrofálních výsledcích voleb v EU vyhlásil předčasné volby, což jeho zemi uvrhlo do politického chaosu. Strana odcházejícího nizozemského premiéra Marka Rutteho, která je v Renew, navíc vstupuje do koaliční vlády s krajně pravicovou stranou Geerta Wilderse a dvěma dalšími krajně pravicovými stranami.

Renew v současné době vyjednává o balíčku nejvyšších pracovních míst v EU se svými silnějšími rivaly, středopravicovou EPP a socialisty.

Další neúspěch pro Renew, nových pět poslanců Evropského parlamentu zvolilo Zelené

Pět nových poslanců z Voltu říká, že Zelení jsou v boji proti pravicovým populistům „důvěryhodnější“ než Renew. V evropských volbách v červnu 2024 získal Volt dva mandáty v Nizozemsku a tři v Německu. Panevropská strana Volt svým členům sdělila, že se chce připojit ke skupině Zelených v Evropském parlamentu.

V ČR Volt Česko v koalici se SEN 21 neuspěl.

V současném „zhroucení příštího“ Evropského parlamentu má nyní tvrdá pravicová skupina Evropských konzervativců a reformistů 83 křesel, a s hrdostí oznámila, že předstihla Renew (která má 81 europoslanců) jako třetí síla – frakce v Evropském parlamentu. Zelení ze sedmi skupin v 720 členném parlamentu zaostávají na šestém místě.

Změny v uspořádání by mohly ovlivnit vyjednávací pozici Renew při rozhovorech o balíčku nejvyšších pracovních míst v EU mezi jejich současnými koaličními partnery, středopravicovou Evropskou lidovou stranou a socialisty.

Volt k Renew – Obnově nemíří, dal přednost Zeleným

V současném parlamentu měl Volt jednoho člena u Zelených a jednoho v Renew. V červnových evropských volbách získal Volt pět mandátů: dva v Nizozemsku a tři v Německu a všichni zamířili k Zeleným. Těchto pět křesel mohlo být pro Renew důležitým přínosem v boji o udržení třetí největší síly parlamentu.

Pět poslanců z Voltu nyní doporučilo, aby se připojili k Zeleným – o rozhodnutí mohou hlasovat až do pozdního nedělního večera, potvrdil německý europoslanec Volt Damian Boeselager pro web POLITICO, což sdělil nizozemský tisk.

Europoslanec za Volt Nizozemsko Damian Boeselager uvedl, že jedním z faktorů ovlivňujících rozhodnutí byla reakce frakce Renew – Obnova na vstup nizozemské liberální Lidové strany pro svobodu a demokracii do vlády s krajně pravicovou stranou Geerta Wilderse.

„Ve skutečnosti pro nás byl rozdíl v tom, že skupina Zelených je důvěryhodnější, pokud jde o boj proti pravicovým populistům,“ píše se v dopise zaslaném pěti europoslanci z Voltu členům strany Renew, který získal proevropský portál POLITICO.

Lídři EU se nedohodli na druhém funkčním období von der Leyenové 

Velké naděje na dohodu o nejvyšších pozicích se rozplynuly, když se hlavy států a vlád hádaly o jmenování. Vedoucí představitelé EU nedokázali v pondělí večer podpořit Ursulu von der Leyenovou na další funkční období předsedkyně Evropské komise, a to navzdory ujištění od Francouze Emmanuela Macrona a Němce Olafa Scholze v minulých dnech, že se blíží k dohodě, to řekli tři diplomaté EU POLITICO:

„Dnes večer jsme se na ničem nedohodli,“ řekl novinářům předseda Evropské rady Charles Michel v pondělí pozdě večer po večeři vedoucích představitelů států Evropské unie.

Evropský diplomat, kterému byla udělena anonymita, aby mohl otevřeně mluvit o rozhovorech jako ostatní, řekl, že zatímco se vyjednavači shodli na třech jménech, lídři budou v jednáních pokračovat později, pravděpodobně na svém příštím setkání 27.-28. června.

Po volbách do Evropského parlamentu se objevil brzký konsenzus kolem Němky von der Leyenové na druhé funkční období ve funkci předsedkyně Evropské komise, Portugalce Antónia Costy jako předsedy Evropské rady, Roberty Metsolaové z Malty jako šéfky Evropského parlamentu a Estonky Kaji Kallasové jako šéfky zahraniční politiky Evropské unie. 

Očekávání byla vysoká, když se sedmadvacet hlav států a vlád se sešlo v Bruselu v naději, že rozdělí čtyři nejvyšší funkce Evropské unie mezi současnou koalici středopravé Evropské lidové strany, socialistů a liberálů.

Poté, co byla Macronova strana ve volbách poražena krajní pravicí, jeho rozhodnutí rozpustit francouzský parlament a vyhlásit předčasné volby zdánlivě urychlilo diskuse o nejvyšších funkcích. Jednání obvykle trvají týdny. V posledních týdnech i další evropští lídři zdůrazňovali potřebu kontinuity vzhledem k ruské válce na Ukrajině a potenciálnímu návratu bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. 

Naděje na rychlou dohodu se ale v pondělí večer vypařily, když Evropská lidová strana EPP, vítěz voleb do Evropského parlamentu, požádala o více ústupků a více pravomocí mezi vedoucími pozicemi. Jak se očekávalo, EPP chtěla znovu jmenovat von der Leyenovou a europoslankyni Metsualovou z Malty do vedoucích funkcí EU, oba patří do politické rodiny Evropská lidové strany EPP.

EPP navíc socialistům navrhla, aby bylo funkční období předsedy Evropské rady rozděleno na dva dvou a půl leté části – a EPP by získala jeden z nich.

To zase rozčílilo socialisty a demokraty (S&D), kteří doufali, že si zajistí místo pro Costu. A brzy poté, co se rozhovory zastavily. Byla to prý částečně arogance ze strany EPP.

Dalším důvodem, proč jednání selhala, bylo, že italská premiérka Giorgia Meloniová nebyla spokojena s tím, jak se večer vyvíjel, uvedlo několik diplomatů EU. Meloniová, která byla jednou z mála lídrů, kteří vyšli z evropských voleb s volebním vítězstvím, nesla nelibě snahu ostatních lídrů EU vyloučit ji z jednání.

Italská premiérka „napadla typ přístupu k diskusi“. V projevu na G7 koncem francouzský prezident Macron, který je jedním z klíčových makléřů v dohodě o nejvyšších pozicích v EU, řekl, že věří, že pondělní jednání by mohla přinést zásadní rozhodnutí. Nepřinesla!

„Je to diskuse, která se odehrává mezi sedmadvaceti lídry, volali jsme si,“ řekl Macron. Německý sociálně – demokratický premiér Olaf Scholz tyto komentáře zopakoval později a řekl, že věří, že rozhodnutí o nejvyšších funkcích v Bruselu přijde pokud možno rychle. „Nyní budou velmi rychle přijímána rozhodnutí o nejdůležitějších postech, které je třeba v Evropě obsadit, aby mohla Evropská unie jednat,“ řekl Scholz v rozhovoru pro média vydavatelství Axel Springer.

Lídři EU se nyní 27. až 28. června znovu sejdou v Bruselu a doufají, že najdou shodu na vůdcích bloku před hlasováním o příštím předsedovi Komise Evropským parlamentem, které se má uskutečnit v polovině července.

Čtrnáct europoslanců usiluje o vstup do Evropské lidové strany

Pokud se všech čtrnáct europoslanců, kteří o to žádají, připojí k Evropské lidové straně – EPP, tak si Lidová strana zachová předpokládanou velikost 190 poslanců Evropského parlamentu.

Podle dokumentu, který viděli novináři webu POLITICO, 7 ze 14 žadatelů pochází ze strany Tisa vedené vůdcem maďarské opozice Péterem Magyarem, bývalým spojencem a právníkem Viktora Orbána, nyní jeho hlavním soupeřem.

Čtrnáct poslanců Evropského parlamentu podalo svou kandidaturu do Evropského parlamentu za středopravé uskupení Evropské lidové strany. Sedm ze 14 žadatelů pochází ze strany Tisa vedené vůdcem maďarské opozice Péterem Magyarem. Dva z nizozemského hnutí Zemědělec-občan známého jako BBB, dva z české strany Starostové a nezávislí známé jako STAN, jeden z Dánské liberální aliance, jeden z nizozemské strany Nová sociální smlouva a jeden z Německé strany pro rodinu.

BBB a NSC tvoří koaliční vládu s krajně pravicovým Geertem Wildersem v Nizozemsku. Předseda EPP Manfred Weber řekl, že všichni politici, kteří se chtějí připojit ke skupině, musí být proevropští, pro – ukrajinští a zastánci právního státu.

Předpokládaný počet křesel EPP již zahrnuje všech 14 europoslanců, takže pokud budou všichni do této frakce přijati, zůstane EPP na 190 křeslech, což je zdaleka největší frakce – uskupení. Ti, kteří chtějí vstoupit do skupiny EPP, se musí přihlásit k jejímu politickému programu a vnitřním pravidlům.

Použité zdroje: ČRo