Od červencového měření doznívají v české politice výsledky voleb do Evropského parlamentu. Větší pozornosti se tak těší strany, které nyní stojí mimo Poslaneckou sněmovnu.

Strany míří ke krajským a senátním volbám

Z parlamentních stran jsou kvůli spuštění digitalizovaného systému stavebního řízení kritizováni Piráti, a to zejména jejich předseda Ivan Bartoš. Strany pokračují v přípravách na zářijové krajské a senátní volby. Rozruch vzbudil zejména plakát hnutí SPD, který naznačuje vyhrocenost ve zbytku kampaně v reakci na dlouhodobý pokles podpory.

Mluví se i o korupční kauze hnutí ANO, kvůli které vyloučilo chomutovského primátora a lídra krajských voleb v Ústeckém kraji. Plakát SPD i korupční kauza hnutí ANO však přitáhly pozornost veřejnosti až v průběhu sběru dat srpnového volebního modelu NMS.

Klíčové závěry volebního průzkumu: pád Pirátů, TOP 09 i SPD

Volby by na začátku srpna vyhrálo hnutí ANO. Jeho podpora se po červencovém poklesu vrátila k 30% hranici, na níž se před poklesem dlouhodobě pohybovala.  

Srpnový volební model poprvé zohlednil samostatnou kandidaturu Motoristů sobě, která se odrazila v poklesu podpory Přísahy. Obě strany balancují těsně pod 5% hranicí pro vstup do Poslanecké sněmovny. 

Dlouhodobý trend klesající podpory SPD pokračuje i v srpnu, kdy by si hnutí připsalo zisk 6 % hlasů. 

Nejvyšší meziměsíční pokles zaznamenali Piráti (na 8 %). Přibližují se tak svému výsledku ve volbách do Evropského parlamentu (6 %). Srpnový pokles může souviset s kritizovanou digitalizací stavebního řízení. 

Na začátku srpna by se do Poslanecké sněmovny ČR dostalo celkem 6 politických subjektů. Oproti měření ze začátku července by 5% hranici pro vstup do PS nepřekročily TOP 09 ani Přísaha, šanci na vstup do Sněmovny však mají. Podobně jsou na tom i Motoristé sobě, které srpnový model poprvé zahrnuje samostatně. Podpora stran vládní koalice i opozice zůstává od červencového měření stabilní s výjimkou výrazného nárůstu podpory ODS. 

Dlouhodobé trendy? Lidovci na dně!

Nejvyšší podporu si stabilně drží hnutí ANO s 29,3 %. Meziměsíčně by si připsalo o 1,1 p.b. více, což je stále v rámci intervalu spolehlivosti. Mírný nárůst reflektuje i volební jádro hnutí, které vzrostlo o 1,3 p.b. na 17,9 %.  

ODS by srpnu získala 14,3 % hlasů. To je o 3 p.b. více než v červenci a jde o největší meziměsíční nárůst ze všech měřených stran. Naměřený nárůst je nad intervalem spolehlivosti, ale jeho potvrzení se ukáže až v dalším měření.  

Jako třetí by se umístilo hnutí STAN se stabilním ziskem 9,6 %. Ze stran, které by se v srpnu dostaly do PS, má však nejmenší volební jádro (1,5 %) a jeho voliči při volbách často nakonec upřednostní jinou stranu (jako v posledních volbách do Evropského parlamentu). 

Pirátům by dalo hlas 8 % oprávněných voličů, kromě Přísahy jde o největší meziměsíční pokles (o 1,1 p.b.). Klesl i volební potenciál Pirátů, a to o 1,8 p.b. na 14,4 %.  

Pozvolný pokles podpory pokračuje u SPD, která by získala 6 % hlasů. SPD nyní ze 2/3 naplňuje svůj volební potenciál, většina ze zbytku potenciálních voličů by dala přednost hnutí ANO. 

KSČM se stabilně drží pod 6 %, s přihlédnutím k intervalu spolehlivosti však vstup do Poslanecké sněmovny nemá jistý. 

TOP 09 by se se ziskem 4,7 % hlasů do Poslanecké sněmovny samostatně nedostala. Při zohlednění horní hranice intervalu spolehlivosti (6,3 %) však šance na vstup do PS má. Volební potenciál 12,8 % naplňuje zhruba z 1/3, její potenciální voliči zpravidla preferují ostatní strany vládní koalice kromě Lidovců. 

Zisk Přísahy při samostatném měření Motoristů sobě poklesl na 4,7 %, to je o 2,6 p.b. méně než červenci. S ohledem na interval spolehlivosti by tak Přísaha již neměla místo v Poslanecké sněmovně jisté. Kleslo i volební jádro (1,1 %) a potenciál Přísahy (7,6 %). 

Motoristé sobě by samostatně dosáhli na 4,1 % hlasů. Volili by je spíše muži a lidé ve věku 25-34 let. Volebním jádrem jsou sice Motoristé sobě na úrovni Přísahy (1,2 %), potenciálně však mohou oslovit více voličů (8,6 %). Jejich potenciální voliči častěji preferují hnutí ANO než Přísahu.  Jiné strany by šanci na vstup do PS ČR na začátku srpna neměly. 

V srpnovém měření deklarovalo účast ve volbách do PS 56,5 % oprávněných voličů, drží se tak na úrovni z minulých měsíců. Deklarovaná účast by byla nižší než ve volbách do PS v roce 2021 (65,43 %). 

Volební jádro udává procento voličů, kteří jsou pevně rozhodnuti volit danou stranu. 

Nejmenší volební jádro mají Starostové ze STAN

Ze stran, které by se v srpnu 2024 dostaly do Poslanecké sněmovny, má dlouhodobě nejsilnější volební jádro hnutí ANO (17,9 %). Naopak nejmenší volební jádro má hnutí STAN (1,5 %), které je dlouhodobě přijatelné pro široké spektrum voličů, svou volbou si ale nejsou zcela jistí. 

Volební potenciál udává maximální procentuální zisk dané politické strany v momentu, kdy by stranu volili všichni, kteří stanu alespoň zvažují. Volební potenciál v grafu znázorňuje horní číslo, spodní číslo udává podporu strany ve volebním modelu. 

Nejvyšší volební potenciál si stabilně drží hnutí ANO (32,9 %) s tím, že většinu svých potenciálních voličů se mu daří proměňovat ve voliče (ve volebním modelu NMS dosahuje 29,3 %). Druhého nejvyššího volebního potenciálu dosáhla v srpnu ODS (20,8 %), vystřídala tak hnutí STAN (19,8 %). Motoristé sobě, které volební model NMS v srpnu měřil poprvé, by mohli dosáhnout až na 8,6 %, což je na úrovni potenciálu opoziční SPD a mimoparlamentní KSČM. 

U profilu voličů stran s ohledem na základní sociodemografické ukazatele je třeba mít na paměti, že výsledky jsou pouze indikativní, obzvláště u stran s nižší podporou. 

Hnutí ANO: i nadále nejvyšší podpora v nejstarší věkové skupině 65 a více let, mezi voliči se základním vzděláním či vyučením a v městech do 100 tisíc obyvatel; nejnižší podpora mezi mladými lidmi ve věku 18-24 let a vysokoškolsky vzdělanými (14,8 %, respektive 14,6 %). 

ODS: podpora častěji mezi voliči ve věku 45-54 let a s vysokoškolským vzděláním. 

STAN: preferováno zejména mladšími voliči do 34 let a vysokoškolsky vzdělanými. 

Piráti: vyšší podpora voličů do 44 let, dále podpora s rostoucím věkem klesá. 

SPD: vyšší podpora u voličů se základním vzděláním či vyučením, jinak se jeho podpora oproti celkovému výsledku volebního modelu významně neodchyluje. 

KSČM: spíše voliči v nejstarší věkové skupině 65 let a více, naopak nejmladší voliči ve věku 18-24 let by ji téměř nevolili (0,5 %), podpora klesá s vyšším dosaženým vzděláním. 

Použitý zdroj:

NMS Market Research

Zpracoval: Václav Prokůpek