Voleb do Poslanecké sněmovny České republiky by se v červenci 2024 dle svého vyjádření určitě zúčastnilo 50,5 procent lidí. Dalších 10,5 procenta dotázaných účast zvažuje. Ochota zúčastnit se voleb oproti minulému šetření poklesla.
Určitě by k volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR nešlo 32,5 % dotázaných, spíše by nešlo 6,5 %. Volební účast ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 byla 65,43 %. Oproti volbám z roku 2021 by v červenci 2024 přišlo volit méně voličů a to o více než čtyři procentní body.
Obsah článku
Drtivá výhra hnutí ANO, KSČM, TOP 09 i Lidovci mimo parlament
ANO by v červenci volilo 33 % voličů. Na druhém místě by skončila ODS se 14 %. Starostové (9 %) jsou nyní třetí. Piráti (8 %) mají shodně s SPD (8 %). Do Poslanecké sněmovny by se znovu dostala Přísaha (5 %).
Pod 5% hranicí jsou TOP 09 (4 %), KSČM (4 %) a SOCDEM (3,5 %). Lidovci i Zelení mají 2,5 % a PRO 2022 s Trikolorou 2 %. Hnutí ANO je nejčastější volbou lidí ve věku 45 a více let. V kategorii 65 a více let by jej volila více než polovina účastníků voleb. Je také na prvním místě u všech vzdělanostních skupin kromě vysokoškolsky vzdělaných, u kterých je na druhém místě po ODS.
ODS by v červenci byla nejčastější volbou lidí od 25 do 44 let a podnikatelů včetně OSVČ. Mezi vysokopříjmovými zaměstnanci je na druhém místě po hnutí ANO.
Piráti by zvítězili mezi voliči do 24 let, kde by získali téměř čtvrtinu hlasů podobně jako mezi studenty a prvovoliči. Po skandálech jejich předsedy bartoše Piráti ještě více klesají!
V červenci 2024 by se do Poslanecké sněmovny dostalo 6 politických stran a hnutí. Od posledního šetření by ze sněmovny vypadla strana TOP 09.
Preference hnutí ANO po poklesu v minulé vlně měření vzrostly na 33 %. Preference stouply i ODS (14 %), ale stále se drží v pásmu mezi 10 % a 15 %. Starostové (9 %) přeskočili Piráty (8 %), kteří klesli pod hranici 10 %. Preference SPD zůstávají na úrovni 8 %. Nad hranicí potřebnou pro vstup do sněmovny zůstala Přísaha (5 %). Naopak TOP 09 (4 %) v tomto měření zůstala mimo poslaneckou sněmovnu podobně jako KSČM (4 %). Na státní příspěvek (3 %) hlasů by dosáhli SOCDEM (3, 5 %). Lidovci (2,5 %) si ve srovnání s minulým měřením pohoršili, shodné preference mají Zelení. Trikolora a PRO 2022 mají shodně 2 %.
Poslanecké mandáty? ANO, SPD a Přísaha mají ústavní většinu
ANO by si v hypotetických volbách za měsíc červenec připsalo 85 poslaneckých mandátů, ODS 35, STAN 24, Piráti 21, SPD 21 a Přísaha 14. Případná koalice ANO + ODS by měla většinu 120 poslanců a poslankyň.
Koalice o dvou stranách by mohla vzniknout také mezi ANO a Starosty (109 mandátů), ANO a Piráty (106 mandátů) i ANO a SPD (106 mandátů). Současná vládní koalice by si připsala 80 poslaneckých mandátů. Zisky mandátů ovšem nezohledňují případné předvolební spojení stran.
Hnutí ANO si nadále dokáže nejlépe udržet své voliče. Jen jeho přibližně každý pátý bývalý volič by ho nyní nevolil nebo neví, koho volit. ANO naopak získává nové voliče, zejména z řad těch, kteří v roce 2021 k volbám nepřišli a těch, kteří volili strany, které se do Sněmovny nedostaly. Voliči koalice SPOLU dnes nejčastěji uvažují o volbě ODS.
Přibližně desetina voličů SPOLU nyní neví, koho volit, nebo by k volbám nešli. Primární volbou minulých voličů koalice PirSTAN jsou stále Piráti. Více než desetina z nich ale aktuálně není rozhodnuta, koho volit. Je fakt, že STAN označil majitel Přísahy v XTV Róbert Šlachta za korupční hnutí, které bylo vytvořenou mafiánskými strukturami na zakázku a uvedl jako příklad kauzu Dozimetr. Zároveň vyzval Víta Rakušana a policejního prezidenta k odstoupení!
Více než polovina (51,5 %) respondentů odpověděla, že si jsou v případě voleb jistí svou účastí i volenou stranou. Je to méně než v červnu. 31,5 % respondentů si je jisto svou účastí, ale zatím nejsou pevně rozhodnuti o tom, kterou stranu by volili.
Svou účastí ani volenou stranou si není jistých 11,5 % respondentů. 5,5 % dotázaných ví, koho by v případných volbách volili, ale nejsou si jistí, zda by k volbám dorazili. S ohledem na nezakotvenost téměř poloviny voličů není vhodné predikovat, která ze stran se ziskem okolo 5 % by se nyní dostala do Poslanecké sněmovny.
Volební jistota? Babišovo hnutí ANO
Nejjistější voličskou základnu má hnutí ANO. Necelé tři čtvrtiny (74 %) voličů ANO si jsou jisti svou účastí u voleb a nezvažují jinou stranu. Rozhodnuté voliče má také ODS, Přísaha a SPD.
Dvě třetiny voličů ODS i Přísahy se k volbám chystají a jinou stranu nezvažují. Ze sněmovních stran mají aktuálně nejméně zakotvené voliče Piráti. Více než polovina (53 %) z nich si není zcela jista, že by volili právě je.
Pokud by hnutí ANO získalo hlasy od všech voličů, kteří ho plánují volit a nevylučují účast ve volbách, získalo by 39 % hlasů. Jádro voličů ANO je na úrovni 24,5 %. Volební jádro ODS je v červenci na úrovni 9 %, potenciál na 23 %, tedy druhý nejvyšší.
STAN má malé volební jádro, kleslo i volební jádro Lidovců
STAN i přes relativně malé jádro (2,5 %) voličů dosahuje třetího nejvyššího potenciálu (21,5 %). Strana SPD má
volební potenciál na úrovni 12 %. Z hlediska jádra i potenciálu oslabili Lidovci, ale v obou těchto aspektech stále zaostávají za KSČM a v současném šetření i za SOCDEM.
Použitý zdroj: MEDIAN
Zpracoval: Ing. Václav Prokůpek, Ph.D