V současné době probíhá na domácí politické scéně snaha různých podobně smýšlejících stran a hnutí o vytváření koalic a rostou tendence ke spojování sil. Voliči, zvláště na nynější opoziční scéně, k takovému spojení vedení stran a hnutí vyzývají, protože by se mohla jinak opakovat situace z minulých voleb, kdy propadl hlas takřka milionu voličů.

Šlachta podlézá hnutí ANO, jeho Přísaha ale sama na Parlament nemá

Jak vyplývá z aktuálního měření společnosti SANEP, volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky by v první polovině září vyhrálo hnutí ANO v čele s jeho předsedou a bývalým premiérem Andrejem Babišem se ziskem 30,2 procentního bodu. 

Na druhém místě by skončila vládní trojkoalice SPOLU (ODS + TOP 09 + KDU-ČSL) se ziskem 19,5 %.  

Třetí příčku by v nynějších hypotetických volbách do Poslanecké sněmovny obsadilo uskupení SPD, Trikolory a strany PRO se ziskem 13,8 %.  Čtvrtou příčku by v současné době obsadilo hnutí STAN (nově Starostové) se ziskem 8,4 procentního bodu, které by následovali na místě pátém Piráti se ziskem 7,1 procenta hlasů. Ale samotná výzkumná agentura přiznává, že sociologický volební výzkum probíhal i v době. Kdy byl Piráti ještě ve vládě. A potom, co je z vlády vyhodili, začali jejich preference klesat.

Šesté místo by nyní získalo uskupení Přísahy a Motoristů sobě se ziskem 6,5 procentního bodu. Toto spojení se osvědčilo během voleb do Evropského parlamentu a navíc Motoristé neustávají v oslovování nových, a zvláště mladých, voličů, a to prostřednictvím jejich nově zřízené mládežnické organizace zvané MotorGen pod vedením Matěje Gregora (ten k Motoristům přestoupil těsně po eurovolbách ze strany Svobodní). Nicméně jako koalice by Přísaha s Motoristy potřebovala osm procent, aby se dostala do Parlamentu.

Róbert Šlachta, který se dostal do Senátu, navíc vstoupil do senátního klubu hnutí ANO a potvrdil, že Přísaha je „jakýmsi béčkem“ hnutí ANO. Navíc Přísaha i Motoristé !vybouchli“ v krajských volbách a nezískali ani jeden mandát

Další místo by pak obsadila koalice „STAČILO!“ pod vedením Kateřiny Konečné (KSČM), která rovněž uspěla v letošních červnových volbách do Evropského parlamentu. V současné době by si tato koalice získala přízeň 5,9 procent voličů. 

Na dalších místech by skončili SOCDEM  – již pod vedením nově zvolené předsedkyně Jany Maláčové (2,5 %), Strana zelených (2 %) a Svobodní (1,5 %). 

Nutno připomenout, že strany či hnutí kandidující do Sněmovny Parlamentu ČR musí překonat hranici 5 %, zatímco koalice dvou stran musí získat ve volbách alespoň 8 % hlasů a pro koalici tvořenou ze tří a více stran pak platí kvórum jedenácti procent.

Jaké politické subjekty, koalice či politická uskupení skutečně budou kandidovat do dolní komory Parlamentu ČR na podzim v roce 2025 je v tuto chvíli otázkou. 

Piráti padají, TOP 09 je za komunisty i Přísahou

Podle říjnového volebního modelu agentury NMS Market Research by volby do Poslanecké sněmovny vyhrálo hnutí ANO s 32,9 procenty hlasů. Do sněmovny by se podle tohoto průzkumu dostala i ODS a hnutí STAN (Starostové) s přibližně 12 procenty, následovaná SPD s 7,5 procenta a Piráty s 6,8 procenta.

Podpora Pirátů, kteří čekají na nového předsedu z listopadového sněmu, nadále klesá. Do dolní komory by se podle posledního průzkumu nedostaly TOP 09 ani lidovci.NMS Market Research podobně jako zveřejněný model agentury Median potvrzuje silnou pozici hnutí ANO, které by podle Medianu získalo v září 33 procent hlasů, což je velmi blízko výsledku NMS (32,9 procenta). V případě ODS a STAN se ale objevují menší rozdíly. Zatímco Median přisuzuje ODS 11,5 procenta a STAN 11 procent, NMS je řadí na zhruba stejnou úroveň s 12 procenty podpory pro oba subjekty. Výrazné rozdíly jsou u Pirátů, kteří podle Medianu, kteří podle průzkumu NMS klesli na 6,8 procenta. „Pokles Pirátů je může tímto tempem dostat na hranici volitelnosti do PS,“ komentuje sestupný trend u Pirátů jako jeden z hlavních poznatků průzkumu NMS analytik agentury Mikuláš Hanes. V tomto kontextu je patrné, že zatímco Median jim přisuzoval ještě relativně stabilní pozici, NMS ukazuje na jejich další oslabování. Dáno je to zřejmě jejich vyhozením z vlády. https://984ff3119fd3c7e1f8a214b1351f8b66.safeframe.googlesyndication.com/safeframe/1-0-40/html/container.html SPD zůstává v obou modelech relativně stabilní. Podle Medianu by v září získali 7 procent hlasů, což se téměř shoduje s výsledky NMS, která jim přisuzuje 7,5 procenta. Tento výsledek potvrzuje, že hnutí SPD dokázalo zastavit pokles podpory z předchozích měsíců.

Jedním z nejzajímavějších aspektů průzkumu NMS je přítomnost čtyř politických subjektů, které se pohybují těsně pod hranicí pěti procenta, nutných pro vstup do sněmovny. KSČM, Přísaha, TOP 09 a Motoristé sobě se pohybují mezi 3,6 a 4,6 procenta hlasů. „S přihlédnutím k intervalu spolehlivosti ovšem nelze vyloučit, že by se všechny tyto subjekty do PS nakonec také dostaly,“ uvedla agentura NMS.

Naopak Median v září naznačil, že se do sněmovny tyto subjekty pravděpodobně nedostanou. KSČM, Přísaha a TOP 09 zde skončily shodně na 4,5 procenta, což je výsledek, který by je ponechal mimo sněmovnu. Motoristé obdrželi v září podle Medianu 3,5 procenta, což je téměř stejné jako v průzkumu NMS.

Zásadní rozdíl mezi oběma modely však spočívá v odhadu volební účasti. Zatímco Median uvádí, že by se v září voleb zúčastnilo jen 46,5 procent lidí, NMS odhaduje v říjnu účast na 55,9 procenta.

„Ukazuje se, že bez konsolidace politického spektra do širších volebních koalic nebo společných kandidátek se může zopakovat scénář z roku 2021, kdy se mimo Poslaneckou sněmovnu ocitlo hned několik subjektů s podporou těsně pod hranicí 5 procent.“

Tento komentář naznačuje, že pokud se malé strany nedokáží sjednotit, hrozí jim, že se ocitnou mimo sněmovnu, což by mohlo mít zásadní vliv na povolební rozložení sil. NMS průzkum prováděla na vzorku 1301 respondentů starších 18 let.

Zelení ve volbách propadli, obhájili jediný mandát, vedení odstoupilo

Zatímco debaklu Pirátů si média všímají a hovoří o tom, kdo se stane jejich novým šéfem, pádu vedení českých Zelených si už ani nevšímají.

Po debaklu v krajských volbách, které se konaly v pátek a sobotu, odstoupilo vedení Zelených. Strana obhájila pouze jeden mandát ze sedmi, které dosud v krajských zastupitelstvech v celém Česku členové Zelených měli. V tiskové zprávě to v neděli oznámila spolupředsedkyně Zelených Magdalena Davis. Nové vedení si členové strany zvolí v listopadu.

Zelení podobně jako při předchozích krajských volbách v roce 2020 kandidovali letos pouze v koalicích s jinými stranami nebo na kandidátkách jiných uskupení. Jediný mandát letos za Zelené získala sociální pracovnice Jitka Kylišová. Kandidovala v Plzeňském kraji na šestém místě kandidátky hnutí Starostové a nezávislí (STAN).

„V Olomouckém kraji se podařilo uspět v rámci koaličního uskupení Spojenci24 s vámi, které dosáhlo výsledku 9,62 procenta. Zvoleni byli ale jen zástupci koaličních partnerů, Zelení své dva mandáty neobhájili,“ doplnila Davis.

Ani ve Středočeském, Jihomoravském, Ústeckém, Královéhradeckém a Zlínském kraji, kde dosud Zelení měli po jednom mandátu, se nikdo z jejich kandidátů a kandidátek do krajského zastupitelstva nyní nedostal.

„Výsledek letošních krajských voleb je pro Zelené velkým neúspěchem,“ uvedla Davis. „Já sama jsem byla koaliční lídryní ve Středočeském kraji, kde jsme získali jen 1,05 procenta. Po evropských volbách je to tak další neúspěch strany během pár měsíců. Za výsledek přijímám plnou odpovědnost a budu rezignovat na svoji funkci, společně s ostatními členy a členkami předsednictva,“ doplnila.

Volba nového předsednictva a spolupředsednické dvojice Zelených se uskuteční na sjezdu strany 2. listopadu.

„Nepochybuji, že zelený program má na spektru politické nabídky své pevné místo. A obávám se, že se o tom v budoucnu přesvědčíme při podobných krizích, jako byly nedávné povodně způsobené extrémními výkyvy počasí,“ sdělila Davis.

Přežijí Lidovci klíčový Olomoucký sjezd

Už zítra začne v Olomouci klíčový sjezd KDU-ČSL, kde se bude volit nový předseda. Volba, která rozhodne nejen o osobě lídra, ale i o samotném směřování strany a možná i o její existenci.

Je třeba si přiznat, že současná KDU-ČSL balancuje na pokraji politického propadliště. Preference strany oscilují kolem ubohých 3 %, což je hluboko pod hranicí nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny. Kdo stranu povede, určí, zda se KDU-ČSL propadne do bezvýznamnosti, nebo si konečně uvědomí, jaké voliče musí oslovit, aby přežila.

O předsednické křeslo současný předseda Marian Jurečka, který se do role lídra znovu tlačí, i když nesplnil své vlastní sliby. Dále Marek Výborný, bývalý předseda, který prosazuje liberálnější směr. Jiří Čunek, jediný kandidát, který skutečně reprezentuje konzervativní hodnoty, na nichž byla strana postavena a poslanec Heller.

Jurečka i Výborný se zoufale snaží udržet stranu ve vleku středových a liberálních sil, často ve spojenectví s ODS. Jejich strategie? Přizpůsobit se moderním liberálním trendům a oslovit širší spektrum voličů. Jenže to je fatální chyba. KDU-ČSL nikdy nemůže získat hlasy liberálů či progresivistů. Komunity jako LGBT a liberální městští voliči mají své jasné favority jinde.

Naopak, tímto směřováním odcizují tradiční voliče, na které strana vždy spoléhala: konzervativní rodiny, křesťany, starší voliče z venkova. Tito lidé chtějí ochranu rodinných hodnot, národní identity a zachování křesťanských základů evropské společnosti. Přizpůsobovat se liberálnímu proudu znamená ztrácet základní pilíře, které KDU-ČSL držely v politické hře po celé dekády.

Recept Jiřího Čunka: „Oslovit mladé, ale ne liberály“ Potenciál oslovit mladé konzervativní voliče je zde, ale k tomu je nutná změna kurzu. Mladí lidé, kteří ctí křesťanské hodnoty a rodinu, se stále více cítí opomíjení v liberální atmosféře dnešní politiky. Otevřená diskuze o potřebě zachovat tradiční rodinné struktury, ochrana národních zájmů a důraz na duchovní hodnoty, to jsou témata, která mohou přitáhnout i mladší voliče, kteří odmítají dekadentní liberalismus a postmoderní chaos. Ale to je směr, který současní lídři odmítají.

Pokud má KDU-ČSL přežít, potřebuje silného lídra, který si uvědomuje, kdo jsou skuteční voliči strany, a kdo jimi nikdy nebudou. Tím lídrem není ani Jurečka, ani Výborný. Oba zklamali v prosazování jasného, konzervativního směru. Strana potřebuje Jiřího Čunka – jediného kandidáta, který chápe, že budoucnost KDU-ČSL neleží v poklonkování ODS či liberálním ideálům. Čunek může znovu probudit stranu k životu, nasměrovat ji zpět ke křesťanským hodnotám, ochraně rodiny a národní identity. Bez něj se KDU-ČSL stane jen přílepem ODS, bez vlastní identity a bez šance přežít. KDU-ČSL musí přestat honit chiméru liberálního středu a vrátit se ke svým kořenům, pokud nechce skončit v propadlišti dějin.

Použitý zdroj: Sanep, Median, NMS, politico.eu