Pokud by se parlamentní volby na Slovensku uskutečnily v první polovině října, zvítězilo by v nich opoziční hnutí Progresivní Slovensko (PS) Michala Šimečky se ziskem 20,87 procenta hlasů. Na druhém místě by skončila strana Směr – Sociální demokracie premiéra Roberta Fica (16,16 procenta), třetí by bylo mimoparlamentní hnutí Republika (11,58 procenta).
Obsah článku
- 1 Rostou preference krajní pravice, která se hlásí k odkazu Jozefa Tisa
- 2 Ficův Směr má název sociální demokracie už jen v názvu
- 3 Igor Matovič se svými necelými devíti procenty prakticky znemožňuje sestavení vlády vedené progresivními liberály
- 4 KDH a Demokraté na pětiprocentní hranici a navíc spolu s Maťovičovým hnutím vnitřně rozpolceny
- 5 Vládní Slovenská národní strana mimo parlament, Maďarská aliance má naopak do něj blízko
Rostou preference krajní pravice, která se hlásí k odkazu Jozefa Tisa
Progresivní Slovensko si podle průzkumu agentury SCIO mírně polepšilo, stejně tak krajně pravicové hnutí Republika, které vzniklo v roce 2021 odštěpením od Lidové strany Naše Slovensko Mariana Kotleby a které se veřejně hlásí k odkazu klerofašistického Slovenského štátu a Jozefa Tisa.
Šéf Republiky Milan Uhrík označuje hnutí za konzervativní a národně orientované. Hnutí je prorusky laděné – podporuje referendum o vystoupení Slovenska z NATO a za viníka války na Ukrajině označuje hnutí Republika Spojené státy americké.
Ve volbách v roce 2023 získala Republika 4,75 procenta hlasů a do parlamentu se nedostala. V současnosti se však těší značné oblibě především u mladých voličů, v posledních volbách na Slovensku – tedy do europarlamentu – hnutí Republika výrazně uspělo.
Nejsilnější vládní straně Směru – Sociální demokracie (byla nedávno vyloučena ze Socialistické internacionály a Socialistické strany Evropy s názvem PES) preference mírně klesly. Pro Ficovu partaj, která ve volbách v roce 2023 získala 23 procent hlasů a jíž v zářijovém průzkumu ji agentura SCIO přiřkla zisk 16,46 procenta, to ale nemusí být tak úplně negativní zpráva.
„Říjnové preference potvrdily, že mistrovský kousek Roberta Fica rozdělit opozici a zároveň se vemluvit konzervativním voličům prostřednictvím změny ústavy vyšel téměř dokonale a zářijový propad strany oproti období před létem úplně zastavil,“ konstatoval hlavní analytik agentury SCIO Martin Klus.
Igor Matovič se svými necelými devíti procenty prakticky znemožňuje sestavení vlády vedené progresivními liberály
Kromě zmiňovaných třech stran by uspělo i hnutí Slovensko (dříve kandidující pod názvem Obyčejní lidé – Nezávislé osobnosti) expremiéra Igora Matoviče (8,78 %). Problémem je ale skutečnost, že s hnutím Igora Matoviče nechce spolupracovat ani vládní a ani opoziční slovenský politický tábor.
Vládní strana Hlas (jejím čestným předsedou je prezident Slovenska Peter Pellegrini) vedená ministrem vnitra Matúšem Šutajem Eštokem (7,51 %). Do parlamentu by se dostala ještě strana Svoboda a Solidarita Branislava Gröhlinga (7,25 %), mimoparlamentní strana Demokraté exministra obrany Jaroslava Nadě (5,34 %) a Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) vedené Milanem Majerským (5,22 %).
Právě křesťanským demokratům uškodila epizoda s hlasováním o ústavě, kdy KDH podpořilo Ficovy návrhy, upozornil amalytik Klús. Pro vládní návrh novely hlasovala naprostá většina poslanců KDH a dva poslanci hnutí Slovensko.
„Evidentně se od KDH přinejmenším dočasně odvrátili ti jeho voliči, kteří hlasování o ústavě považovali víc za pomoc Robertu Ficovi, než hlasování o dvou pohlavích,“ doplnil Klus.
Vládní Slovenská národní strana mimo parlament, Maďarská aliance má naopak do něj blízko
Vládní Slovenskou národní stranu místopředsedy parlamentu Andreje Danka by volilo jen 3,94 procenta dotázaných a do parlamentu by se nedostala.
Z mimoparlamentních stran stojí za zmínku ještě zisku 4,7 procenta pro Maďarskou alianci, která zastupuje početnou maďarskou menšinu na Slovensku.
Použité zdroje. agentura SCIO
