Předvolební průzkum: Wilders posílil v Nizozemsku, v ČR lídr Přísahy Turek obviněn z neonacismu

Ve čtvrtek už volili nizozemští občané do Evropského parlamentu, v pátek jdou jako první odevzdat svůj hlas občané Irska a České republiky.

Průzkum agentury IPSOS pro proevropský list POLITICO naznačuje, že Wildersova krajsně – pravicová protiimigrační a protimuslimská Srana Svobody PVV je na cestě k sedmi křeslům v Evropském parlamentu, ale aliance Strany práce a Zelených (Labour-Green) je nastavena na osm mandátů.

Wilders opět získal, Timmermansova levice prý ale o jedno křeslo vyhrála

Strana nizozemského krajně pravicového vůdce Geerta Wilderse ve volbách do Evropského parlamentu podle všeho dosáhla velkých zisků, ale stále se zdá, že bude těsně poražena a skončí tentokrát v Nizozemí na druhém místě (v parlamentních volbách zvítězila).

Wildersova krajně pravicová Strana Svobody PVV nezískala v evropských volbách v roce 2019 žádné křeslo, ale nyní se zdá, že sedm z 31 míst přidělených Nizozemsku v Evropském parlamentu má podle průzkumu veřejného mínění Ipsos I&O jistých. To staví PVV hned za labouristicko-zelenou alianci s osmi křesly.    

„Dnes večer jsme zdaleka největším vítězem,“ řekl Wilders novinářům a vyjádřil naději, že PVV by se po oficiálních výsledcích 9. června mohla dostat na první místo poté, co všech 27 členských zemí odevzdá své hlasy.

Wilders i jeho soupeři ve svých kampaních označili čtvrteční hlasování za rozhodující pro budoucnost EU, čímž vlili naléhavost do hlasování, které je tradičně nizozemskými občany označováno za volby druhé kategorie.

Ačkoli to není konečné, nizozemský výsledek je považován za barometr toho, co by blok nacionalistických stran mohlo čekat dále. Očekává se, že krajní pravice dosáhne velkých výher ve Francii a v Itálii a klidně by mohla být druhá v Německu. 

Předpoklad se potvrzuje: Vzestup krajní pravice!

Politické „figurky nalevo“ v Nizozemí — zelený poslanec Bas Eickhout a vůdce národní aliance Frans Timmermans — okamžitě upozornili na rezonanci volebního průzkumu pro zbytek bloku. „Po sečtení všech křesel proevropských stran říkáme zbytku Evropy: Není samozřejmé, že tyto volby vyhraje radikální pravice!,“ tvrdí lídr Strany práce – Zelených v Nizozemí Frank Timmermans, bývalý šéf EU pro klima a dodává: „Podívejte se, co udělalo Nizozemsko: Udělejte prosím totéž!“

Ale i přes mírný a zatím jasně nepodložený jásot levice v Nizozemí, výsledky průzkumu potvrzují předpokládaný vzestup krajní pravice, který by mohl mít dopad na oblasti, jako je azyl a migrace, stejně jako na klimatickou politiku.

Podle Ipsos I&O byla volební účast v Nizozemí 47 procent, což je pětiprocentní nárůst oproti minulým volbám. Očekává se, že středopravá strana odcházejícího premiéra Marka Rutteho (VVD) získá čtyři křesla, přičemž jeden ztratí. A zdá se, že i menším Wildersovým spojencům z koalice, pravicově populistickému Farmer Citizen Movement (BBB) ​​a centristickému New Social Contract (NSC), oba nováčci v evropské aréně, se podařilo získat křesla v Evropském parlamentu, nacionalistické BBB dvě a NCS jedno křeslo.

S velkým jásotem se setkala v Nizozemsku i předpokládaná  ztráta jednoho mandátu pro liberální VVD. Wilders čelí v nizozemském průzkumu fúzi Green-Labor. Na volebním večírku Green Left-Labor (Zelená levice – Strana práce) vládla upovídaná nálada, ale obavy z toho, jak si strana povede proti radikálně pravicovému politikovi Geertu Wildersovi, který v listopadových celostátních volbách zaznamenal šokující úspěch.

V Řecku narůstají obavy o právní stát

Zatímco se Řecko připravuje v neděli k volbám, zákonodárci země jsou v centru pozornosti, jak „zvládli uhájit svůj vliv na loňské vlakové nehodě“, při které zahynulo 57 lidí. Petice za zrušení imunity politiků před trestním stíháním shromáždila více než 1,3 milionu podpisů. Ve středu uspořádaly rodiny obětí, z nichž mnozí byli studenti, na tiskové konferenci doprovázené soudci a právníky, aby požadovali změnu současné legislativy o imunitě, která je v EU jedinečná.

Petici iniciovala Maria Karystianou, matka Marthi, dvacetileté dívky, která byla mezi 57 oběťmi srážky. Akce se zúčastnili zástupci stran napříč politickým spektrem, kteří se zavázali legislativní změnu podpořit. Vládnoucí strana Nová demokracie byla jedinou stranou, která chyběla. „Vaše nepřítomnost naznačuje vaši odpověď, ale já jako matka a jako občan mám právo vědět, proč bylo mé dítě upáleno,“ řekl Karystianou na adresu řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise.

Bývalá místopředsedkyně Státní rady Maria Karamanovová řekla: „Bezprecedentní reakce občanské společnosti také naznačuje společný zájem o právní stát v Řecku. Existuje v Řecku vůbec právní stát?

Turečtí Kypřani byli vyzváni, aby nevolili

Jedna z vládnoucích stran na severu Kypru řekla tureckým Kypřanům, že by neměli volit ve volbách do EU. Kypr byl od invaze tureckých sil v roce 1974 rozdělen na turecký sever a řeckokyperský jih. Ankara neuznává Kyperskou republiku, členský stát EU, který je mezinárodně uznáván jako jediná suverénní autorita nad ostrovem. Turecký kyperský sever a jeho vládu uznává pouze Ankara.

V nedělních volbách do EU se zaregistrovalo asi 103 269 tureckých Kypřanů, kteří žijí na severu země, a také 834 tureckých Kypřanů, kteří žijí v republice.

Místopředseda Demokratické strany Salih Celiker však řekl, že turečtí Kypřané by neměli volit, protože volby jim neumožňují volit pouze turecké kandidáty na Kypru.

Místopředseda Demokratické strany Salih Celiker zároveň řekl, že volby zpochybňují „legitimitu tureckých Kypřanů“. V evropských volbách kandidují tři turečtí Kypřané, ale Celiker tvrdil, že jejich kampaně „nebyly upřímné a byly nepřesvědčivé“.

Brusel je skeptický k vyzyvateli Viktora Orbána

Dlouholetý maďarský vůdce Viktor Orbán může čelit největší výzvě za poslední roky, protože bývalý zasvěcenec strany, ze kterého se stal rival, v průzkumech prudce stoupá. Ale neberte to, že nováček Peter Magyar znamená hladkou plavbu v Bruselu.

Europoslanec za stranu Zelených Daniel Freund – nejhlasitější kritik Orbána v Evropském parlamentu – je skeptický, že by Maďar prosadil skutečné zlepšení korupce v Maďarsku, pokud se jeho straně Respekt a svoboda (TISZA) v neděli povede dobře.

Bývalý funkcionář strany Fidesz a bývalý manžel bývalé maďarské ministryně spravedlnosti Judit Vargaové – Peter Magyar vyburcoval voliče tím, že nadával proti korupci. Jeho uskupení TISZA má v průzkumech 25 procent. Antiestablishmentová strana se zavázala, že v případě zvolení vstoupí do úřadu evropského veřejného žalobce a uvolní miliardy z evropských fondů pro Budapešť, které Evropská komise zmrazila kvůli otázkám právního státu.

Ale je jasné, že se to nestane přes noc. Podle jednoho diplomata EU velká výhra pro Maďary pravděpodobně nepovede k žádným zásadním změnám ve vztazích mezi EU a Maďarskem. Možná „s novou vládou? Ale Magyr na Orbána ztrácí a navíc byl kdysi jeho pravou rukou.

Lídr Přísahy a Motoristů Turek je zapletený do skandálu se symboly nacismu

Bývalý pilot Formule 3 Filip Turek, lídr do europarlamentů koalici stan Přísaha a Motoristé sobě, byl obviněn Stranou Zelených z neonacismu a čelí výzvě k odstoupení z voleb poté, co se objevily jeho fotografie s neonacistickými symboly.

Na fotografiích je Filip Turek zachycen, jak vzdává nacistický pozdrav v autě a nosí helmu bývalé řecké neonacistické strany Zlatý úsvit. Sám Turek se přiznal, že vlastní historickou sbírku nacistických artefaktů, z nichž některé zahrnují dýku se symbolem SS nebo svícen s hákovými kříži. V posledních týdnech byl Turek kritizován za kontroverzní prohlášení týkající se žen a lidí s duševními chorobami.

Bosnu a Hercegovinu nedovolila svým slovinským, polským a rumunským občanům volit

Slovinským, polským a rumunským občanům s bydlištěm v Bosně a Hercegovině bylo zakázáno volit v evropských volbách. Slovinská ministryně zahraničí Tanja Fajon rozhodnutí kritizovala a označila jej za „nepřijatelné“ a zdůraznila, že Bosna teprve nedávno zahájila přístupové rozhovory o členství v EU.

Tři ministři naladění na koalici bosenskosrbského vůdce Milorada Dodika v Radě ministrů na státní úrovni zablokovali přijetí rozhodnutí, které by umožnilo hlasování v diplomatických misích tří zemí. Dodikův spojenec popsal tuto akci jako reakci na podporu rezoluce OSN, která uznala oběti genocidy ve Srebrenici z roku 1995 těmito zeměmi.

Podle slovinského ministerstva vnitra má 1977 slovinských občanů žijících v Bosně právo volit ve volbách do Evropského parlamentu.

Kybernetické útoky zasáhly nizozemské strany

V polovině dne nizozemských voleb do EU a několik stran hlásilo kybernetické útoky a k odpovědnosti se později přihlásila ruskojazyčná skupina.

„Nizozemsko je první zemí, která hlasovala pro nový Evropský parlament,“ napsala skupina nazvaná HackNet, která tvrdila, že je „z Ruska“, v rusky psaném příspěvku na Telegramu. Všechny nizozemské politické strany CDA, PVV a FvD hlásily problémy.

„V den voleb to považujeme za útok na svobodné, demokratické volby,“ uvedly některé nizozemské politické strany prohlášení s tím, že incident byl nahlášen nizozemským úřadům a jeho webové stránky jsou opět v provozu.

Vůdce krajně pravicového Forum voor Democratie (FvD) Thierry Baudet oznámil, že jeho tým „pracuje přesčas“, aby čelil „matrixovému útoku“.

„Rusové?“ zavtipkoval a zveřejnil rozesmáté emotikony, čímž zlehčil obavy z ruského vměšování do voleb do EU.

Skupina Hacknet také zveřejnila snímky předpokládaných útoků na webové stránky jiných stran, jako je nizozemská strana SGP a Evropské křesťanské politické hnutí (ECPM), jejichž webové stránky byly v době psaní tohoto článku nedostupné.

Německý premiér slibuje, že zvýší deportace Afghánců a Syřanů

Pobodání policejního důstojníka podezřelým z Afghánistánu dostalo kancléře Německa Olafa Scholze ze sociální demokracie  pod tlak, aby před volbami do EU zaujala tvrdší postoj k migraci.

Příšerné zabití policisty podezřelým z Afghánistánu dostalo německého kancléře Olafa Scholze pod nový tlak, aby zaujal tvrdší postoj k migračntům z muslimských zemí. Ve čtvrtečním projevu k poslancům se Scholz zavázal deportovat migranty z Afghánistánu a Sýrie, kteří se dopustili zločinů navzdory skutečnosti, že v těchto zemích vládnou represivní režimy.

Socialistický premiér Německa Olaf Scholz dodal: „Zájem Německa o bezpečnost převažuje nad zájmem pachatele o ochranu.“  Není to poprvé, co se německý kancléř zavázal zaujmout k migraci tvrdší postoj. Začátkem tohoto roku schválila vládní koalice – skládající se ze Scholzovy Sociálně demokratické strany (SPD), Zelených a liberální Svobodné demokratické strany (FDP).

Provádění takových deportací v praxi, a to i pro osoby odsouzené za závažné trestné činy, je však stále obtížné. Německo zastavilo deportace do Afghánistánu v roce 2021 poté, co se k moci vrátil Tálibán. Sýrii nadále vládne Bašár al-Asad.

Politický dopad brutálního pobodání policisty afghánským státním příslušníkem minulý týden však Scholze podnítil k tomu, aby zaujal tvrdší postoj k deportacím, přestože realizace takových návrhů zůstává poněkud vzdálenou vyhlídkou.

Podezřelý z případu – který se podle úřadů zdál být motivován  islamistickým extremismem  – přijel do Německa v roce 2014 a jeho žádost o azyl byla zamítnuta. Po pobodání Georg Maier, ministr vnitra SPD ze spolkové země Durynsko, vyzval k jednání se zeměmi sousedícími s Afghánistánem. Afghánští migranti, kteří pro Německo představují bezpečnostní riziko, by podle něj mohli být nejprve deportováni do Pákistánu, aby se předešlo přímé spolupráci s Talibanem.

Němečtí Zelení se zastávají afghánského vraha policisty

„Chápu, že pár lidí je před volbami trochu nervózních,“ řekl veřejnoprávní televizní stanici MDR spolupředseda strany Zelených Omid Nouripour. Došlo i na hádku v německé koalici. „To, co zde kancléř požaduje, porušuje základní lidská práva,“ uvedla poslankyně Zelených Schahina Gambir v prohlášení po Scholzově projevu a dodala: „V Afghánistánu jsou zdokumentovány svévolné popravy a mučení je legální. Převažuje právo šaría, což je neslučitelné s našimi principy právního státu. Požadavek na deportace připravuje cestu k uznání islamistického teroristického režimu -Talibanu.“

Německo Taliban oficiálně neuznalo, ale podle expertů by k provedení deportací byla nutná určitá forma spolupráce. „Pokud se úřadům podaří přesvědčit soudy, že v Afghánistánu identifikovaly region – například v pohraniční oblasti s Pákistánem – kde jsou životní podmínky dostatečně dobré pro konkrétní osobu, kterou chtějí deportovat, pak je tu velká šance že to soudy akceptují,“ řekl veřejnoprávnímu vysílání ZDF Daniel Thym, právní expert z Univerzity v Kostnici.

Německá konzervativní opozice, která se v otázce migrace od vlády Angely Merkelové výrazně posunula doprava, kritizovala zejména politiku současné vlády v oblasti azylu a deportací. „V Německu se stále více potýkáme s radikálním islamismem,“ řekl po zabití policisty Friedrich Merz, vůdce Křesťanskodemokratické unie (CDU), a vyzval k „tvrdým následkům“.

Merz v reakci na Scholzův projev v parlamentu obvinil koaliční vládu, že se snaží deportace spíše bránit, než urychlovat.

V konečném důsledku může debata nejvíce prospět krajně pravicové Alternativě pro Německo, jejíž politici již dříve vyzývali k „deportační ofenzívě“. Strana podle průzkumů usiluje o druhé místo v nedělních volbách do EU v Německu. Po zabití mladého policisty národní spolupředsedové strany Tino Chrupalla a Alice Weidelová vyzvali k „bezpečným hranicím a pevnosti Evropa“, zastavení imigrace a „repatriaci“ afghánských migrantů, kteří již v zemi jsou.

Použité zdroje: Ipsos I&O