Kdy budou výsledky voleb a kdy zastupitelé zvolí starostu

Hlasování v komunálních volbách a v 1. kole senátních voleb končí v sobotu 10. října ve 14 hodin. Výsledky zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ) průběžně na volby.gov.cz, jak mu okrskové komise předávají zápisy. Čísla přibývají od odpoledne, velká města se dopočítávají v noci. Při stejné kombinaci voleb v roce 2022 zpracoval ČSÚ poslední okrsek v neděli ráno v 6.08.

Starostu ve výsledcích nenajdete. Volí ho nové zastupitelstvo na ustavujícím zasedání a podle lhůt v zákoně to vychází nejdřív koncem října. Případné 2. kolo Senátu proběhne 16. a 17. října, v minulých letech bylo sečtené v sobotu mezi 16.15 a 17.08. Pokud se teprve chystáte volit, praktické informace najdete v průvodci komunálními volbami.

Kdy budou výsledky voleb v sobotu 10. října

Okrskové komise začnou sčítat, jakmile odvolí poslední voliči. Kdo ve 14 hodin stojí ve volební místnosti nebo před ní, ještě hlasovat smí. Hotový zápis nese člen komise na přebírací místo, tedy pracoviště ČSÚ pro danou oblast. Do té doby nesmějí členové komise prozradit žádné dílčí výsledky, první oficiální čísla proto přicházejí až od statistiků.

Sobotní tempo brzdí souběh dvou voleb. Podle pokynů ČSÚ komise sčítá jedny volby po druhých a zápisy za obojí předává najednou. V obvodech, kde se volí i senátor, tak senátní čísla z okrsku zpravidla dorazí až s komunálními. Okrsků je celkem 14 553, Senát se volí v 5 021 z nich.

Komunální volby se sčítají déle než krajské. Volič smí dát tolik křížků, kolik se volí zastupitelů, a komise zapisuje hlasy každého kandidáta zvlášť.

Kde sledovat výsledky na volby.gov.cz

Oficiální výsledky jsou na volby.gov.cz, starší adresa volby.cz na ni přesměrovává. Na úvodní stránce vyberte v sekci Zastupitelstva obcí nebo Senát Parlamentu ČR rok 2026. Komunální aplikace má pět přehledů, které se v sobotu hodí nejvíc.

• Průběžná volební účast a počet sečtených okrsků na úvodní stránce aplikace. Dokud tam není 100 %, výsledek se může měnit.
• Výsledky voleb pro konkrétní zastupitelstvo, tedy hlasy stran, mandáty, pořadí podílů hlasů a hranice pro změnu pořadí kandidáta.
• Jmenné seznamy se zvolenými zastupiteli a náhradníky.
• Výsledky za jednotlivý okrsek, když chcete vidět svou volební místnost.
• Informace o stavu zpracování s přebíracími místy, která ještě nemají hotovo. Data jdou stáhnout do CSV.

V senátní aplikaci vybíráte obvod a kolo, postupující kandidát má u jména značku +), zvolený *). Výsledky v každé obci oficiálně vyhlašuje registrační úřad, u obcí je to pověřený obecní úřad. V Praze je to Magistrát pro celoměstské zastupitelstvo a pro městské části úřad městské části určený zákonem. Udělá to zveřejněním zápisu na své úřední desce a zápis musí viset i na úřední desce obce.

Jak poznat, kdo se dostal do zastupitelstva

Do rozdělení mandátů postoupí jen volební strana, která má aspoň 5 % platných hlasů. Pět procent se ovšem nepočítá z celku, ale z přepočteného základu podle toho, kolik kandidátů strana postavila (§ 45 zákona 491/2001 Sb.). V aplikaci ČSÚ proto rozhoduje sloupec Přepočtené % platných hlasů, ne prosté procento.

Příklad pro obec s 11 zastupiteli a 20 000 platnými hlasy. Plná kandidátka s 11 jmény potřebuje 1 000 hlasů, sdružení se 4 kandidáty stačí 364. Se 400 hlasy má takové sdružení jen 2 % všech hlasů, v přepočtu ale 5,5 %. Do dělení mandátů tedy postupuje. Jestli křeslo opravdu získá, rozhodne až další krok.

Hranice je stejná pro strany, hnutí, koalice i sdružení nezávislých kandidátů. U sněmovních voleb je to jinak, koalice dvou stran tam potřebuje 8 % a koalice tří a více stran 11 %. Když hranici v obci splní méně než dvě strany, snižuje se postupně o 1 %. Stejně se snižuje i tehdy, když by postupující strany neobsadily aspoň polovinu křesel. Kde kandiduje jediná kandidátka, hranice neplatí.

Mandáty se pak dělí d’Hondtovou metodou, kterou krok za krokem ukazuje článek o přepočtu hlasů na mandáty. Hlasy každé postupující strany se dělí čísly 1, 2, 3 a dál a za každý z nejvyšších podílů dostane strana jeden mandát. V aplikaci je to sloupec Pořadí podílů hlasů. Při shodě rozhoduje vyšší celkový počet hlasů strany, potom los.

Přednostní hlasy a proč je hlasů víc než voličů

V komunálních volbách má každý volič tolik hlasů, kolik se volí zastupitelů, v obci s 11 zastupiteli tedy až 11. Křížek u strany dá hlas každému jejímu kandidátovi. Kdo k němu přidá jednotlivce z jiných stran, dá hlasy nejdřív jim a zbytek připadne kandidátům označené strany podle pořadí. Podrobně to vysvětluje článek o úpravě hlasovacího lístku.

Strana s 11 kandidáty a 5 500 hlasy proto mohla mít jen 500 voličů, pokud každý z nich dal jediný křížek u strany. Absolutní čísla nesrovnávejte mezi obcemi ani se sněmovními volbami. Kolik lidí platně volilo, ukazuje sloupec Lístky s platným hlasem, kdežto Platné hlasy jsou součet všech hlasů pro kandidáty.

Pořadí na kandidátce mohou změnit přednostní hlasy. Kandidát, který má aspoň o 10 % víc hlasů, než je průměr jeho strany, postoupí na první místo. Průměr je počet hlasů strany vydělený počtem jejích kandidátů, počítá se jen celá část a desetinná místa se škrtají.

U strany s 11 kandidáty a 5 500 hlasy, kde voliči dávali křížky i jednotlivcům, je průměr 500 a hranice 550. Kandidát z devátého místa s 560 hlasy se posune na první místo, a pokud strana získá aspoň jeden mandát, dostane ho přednostně. Splní-li hranici víc kandidátů, seřadí se podle počtu hlasů. ČSÚ tuto hranici u každé strany vypisuje. Kdo mandát nezíská, stává se náhradníkem, strana bez mandátu náhradníky nemá.

Kdo bude starostou a kdy ho zastupitelé zvolí

Starostu nevolí voliči, ale nové zastupitelstvo ze svých členů (§ 84 a § 103 zákona o obcích). Potřebuje nadpoloviční většinu všech zastupitelů, ne jen přítomných, a musí být občanem ČR. Z výsledků vyčtete jen rozdělení křesel a to, jaké většiny z něj lze poskládat. Nenajde-li se na ustavujícím zasedání většina, volba se přesune na další zasedání. Ve statutárních městech se stejným postupem volí primátor.

Mandát nových zastupitelů vzniká ukončením hlasování 10. října. Do zvolení nového starosty úřaduje ten dosavadní. Noví zastupitelé skládají slib na začátku prvního zasedání, kdo ho odmítne nebo složí s výhradou, o mandát přijde.

Ustavující zasedání svolává dosavadní starosta, ale až po uplynutí lhůty pro návrhy soudu na neplatnost voleb. Návrh může podat každý volič zapsaný v okrsku, kde se do zastupitelstva volilo, i každá strana s registrovanou kandidátkou. Lhůta je 10 dnů a běží od chvíle, kdy Státní volební komise vyhlásí celkové výsledky ve Sbírce zákonů, ne od zveřejnění na úřední desce.

Zasedání se pak musí konat do 15 dnů a pozvánka musí viset na úřední desce aspoň 7 dní předem. V roce 2022 projednala Státní volební komise výsledky v pondělí po volbách a sdělení vyšlo ve Sbírce o den později. Stejný postup se opakoval i v letech 2024 a 2025. Pokud se zopakuje a výsledky budou vyhlášené v úterý 13. října, skončí lhůta v pátek 23. října v 16 hodin. Ustavující zasedání pak podle výpočtu ministerstva vnitra vychází mezi pátkem 30. října a pondělím 9. listopadu.

Svolání odkládá jen návrh na neplatnost voleb nebo hlasování, o kterém krajský soud rozhodne do 20 dnů. Nevyhoví-li mu, koná se zasedání do 15 dnů od právní moci rozhodnutí. Když vyhoví, zastupitelstvo zvoleno nebylo a volby se opakují. Nekoná-li se včas, svolá ho Ministerstvo vnitra. V Praze svolává zasedání dosavadní primátor se stejnou lhůtou, zasedání městské části, které se nesvolá včas, svolává Magistrát. Kolik bude nový starosta brát, ukazuje přehled odměn starostů a zastupitelů.

Kdo postupuje do 2. kola Senátu

Senátorem se v 1. kole stane jen ten, kdo získá nadpoloviční většinu platných hlasů v obvodu. V roce 2022 se to povedlo ve 3 obvodech z 27, v roce 2024 v 5. Ve zbylých obvodech postupují do 2. kola 16. a 17. října dva kandidáti s nejvíce hlasy, při shodném počtu hlasů jich postupuje víc. Jména ve všech 27 obvodech najdete v přehledu kandidátů do Senátu.

Když se jeden ze dvou postupujících před 2. kolem vzdá, ztratí právo být volen nebo zemře, nastoupí za něj další v pořadí z 1. kola. Takový obvod volí až 23. a 24. října. Ve 2. kole vyhrává ten, kdo má víc hlasů, při úplné shodě se volby v obvodu opakují. Lístky pro 2. kolo domů nechodí, dostanete je až ve volební místnosti.

Do 2. kola v minulých letech chodilo výrazně méně lidí. V roce 2022 přišlo 19,44 % voličů proti 42,65 % v 1. kole, v roce 2024 to bylo 17,54 % proti 30,47 %. Účast se počítá jen v obvodech, kde se v daném kole volilo. Srovnání se všemi typy voleb od roku 1990 nabízí článek o volební účasti.

Samostatné 2. kolo se sčítá rychle, poslední okrsek měl ČSÚ v letech 2018 až 2024 hotový vždy mezi 16.15 a 17.08. Mandát senátora vzniká podle Ústavy zvolením. Osvědčení vydá Státní volební komise do měsíce od uveřejnění výsledků. První schůze nového Senátu se musí sejít nejpozději do 30 dnů od uveřejnění výsledků a noví senátoři na ní skládají slib.

Kde výsledky najdete jako první

Rychlejší než souhrnné zprávy je přímo aplikace ČSÚ, data z přebíracích míst se v ní objevují průběžně a tlačítko Obnovit data je načte bez znovunačtení stránky. V sobotu po 14. hodině stačí pět kroků.

1. Na volby.gov.cz otevřete Zastupitelstva obcí 2026 a zapište název obce.
2. Hlídejte údaj okrsků sečteno. Do 100 % se pořadí může měnit, ve velkých městech počítejte s nocí.
3. Strana těsně pod 5 %? Rozhoduje přepočtené procento, ne prosté.
4. Svého kandidáta porovnejte s hranicí pro změnu pořadí kandidáta.
5. V senátní aplikaci vyberte obvod a 1. kolo.

Další data si poznamenejte do kalendáře. V sobotu 17. října po 14. hodině přepněte senátní aplikaci na 2. kolo. Po skončení lhůty pro návrhy soudu, při vyhlášení 13. října od pátku 23. října odpoledne, sledujte úřední desku obce. Pozvánka na ustavující zasedání tam visí aspoň 7 dní předem a zasedání je veřejné, takže u volby starosty můžete být osobně.