Lednové volební preference jsou stále tvořeny v režimu jednotlivých politických stran, i když jsme zaznamenali na politické scéně zformování dvou hlavních předvolebních koalic. Prvně vyšlo najevo propojení České pirátské strany a hnutí STAN. V následujícím měsíci stvrdila spolupráci ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.
Tyto dvě volební koalice pro volby do Poslanecké sněmovny 2021 budou tvořit společně s hnutím ANO trojlístek, který se popere o prvenství. Ze současného rozložení to však vypadá, že vítěz voleb nebude od druhého a třetího subjektu příliš daleko. K vládní většině tak bude třeba propojení minimálně dvou těchto koalic nebo strany.
💡 Informace: Volby do Poslanecké sněmovny proběhnout již v termínu 8. a 9. října 2021.
Obsah článku
Jaké jsou volební preference v lednu 2021?
Hnutí ANO je hlavní tváří současné vlády, která není rozhodně v záviděníhodné situaci. Boj s koronavirem a neustálá adaptace na dění je velmi náročná. Vláda tak dělá objektivní chyby i drobné přešlapy, za které to schytává od opozice i mnoha mediálních domů.
Na druhé straně vláda nesoustředí všechny své kapacity na boj s koronavirem a v nedávné době stojí jistě za zmínku zrušení superhrubé mzdy nebo paušální daň pro drobné živnostníky. Těmito kroky i načasováním se snaží především hnutí ANO sebrat vítr z plachet ODS, která by jistě měla tyto dvě změny jako programové tahouny předvolebního snažení na podzim tohoto roku.
Zajímavé je ovšem načasování těchto programových změn, které připraví stát o značnou část příjmů. Přichází totiž v roce rekordního zadlužení, čímž se tato vláda stane jednoznačně nezapomenutelnou. Právě rozpočtová neodpovědnost, nekoncepčnost a rozhazování do všech stran jsou při racionálním hodnocení současné vlády těmi největšími a fatálními mínusy.
Andrej Babiš je u své základny příznivců ale stále velmi oblíbený stejně jako jeho hnutí ANO. Ve volebním modelu má hnutí stále 25 %. Lze předpokládat, že nyní ANO drží především elektorát nad 50 let mimo velká města. Z velké části to jsou lidé, kteří dříve volili sociální demokraty. Ti mají totiž dnes čtvrtinu příznivců oproti době před 6-8 lety.
Koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09
Prvním vyzyvatelem bude koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09, která se chce jasně zarámovat jako středopravicová, konzervativní a tržně liberální síla. Vymezením sice může ztratit manévrovací prostor, ale ten při propojení těchto stran asi není třeba.
A jaká je současná síla této koalice a jaký má volební potenciál?
- ODS → 14 %
- TOP 09 → 5,3 %
- KDU-ČSL → 4,3 %
To ovšem neznamená, že můžeme jednoduše preference sečíst a říci, že koalice má nyní volební preference 23,6 %. V propojení třech subjektů hraje svou roli také to, jak se sympatizantům subjektu A líbí strana C a tak dále dokolečka.
Piráti + STAN
Druhá koalice propojující Piráty a STAN nebude stát tolik na ideovém základu, i když samozřejmě se strany hlásí k liberálnímu programu. U této kolice bude možná zajímavější než u koalice první, jak „zkousnou“ voliči STAN propojení s Piráty a také naopak. Kdybychom totiž měli zařadit Piráty někam na škále pravice-levice, tak by se blížili spíše k druhé možnosti, kdežto příznivci STANu se zase více kloní k pravici.
Můžeme předpokládat, že někteří konzervativněji ladění voliči STAN dají přednost koalici SPOLU. Naopak se také dá předpokládat, že liberálněji ladění voliči TOP 09 (jestli této straně ještě nějací takový zůstávají nakloněni) dají přednost formaci Pirátů + STAN.
Volební preference STAN ve volebním modelu Českých voleb dosahují 9,5 %. Piráti jsou nyní na 16,2 %. Obě strany od minulých voleb výrazně vyrostly.
S určitou nadsázkou a velkým zjednodušením nás ve volbách do Poslanecké sněmovny 2021 čeká souboj jako z ideového trojúhelníku. ANO se bude ještě více soustředit na levicové voliče, jimž před očima zanikají dvě historicky hlavní alternativy v podobě ČSSD a KSČM. Piráti se STANem se budou situovat do role „cool moderních liberálů“ a koalice SPOLU půjde z pozice „jediné pravicové strany“.
A co ostatní strany?
Poměrně dobře se ve volebním modelu stále daří SPD s 8,5 % hlasů. I když současná situace a nastolená témata veřejného dění této straně příliš nevyhovují. Na druhé straně Trikolóra s 3,6 % stále nedokáže přebrat voliče SPD, po kterých se Václav Klaus mladší poohlížel.
Volební preference obou tradičních levicových stran nedosahují ani na hranici 5 % pro vstup do Poslanecké sněmovny. ČSSD má 4,5 % a komunisté dokonce pouze 3,9 %. Začíná se stávat reálnou možností, že ani jedna z těchto tradičních levicových stran nebude v od října v Poslanecké sněmovně.
Přečtěte si také náš článek o spořicích produktech nebo o složeném úročení.
