Víte, kde v minulých volbách do Evropského parlamentu volilo nejméně lidí z celé Evropy? Budete se divit, ale bylo to v sousedním Slovensku, konkrétně na košickém sídlišti Luník IX. Chudá romská čtvrť má jednu z nejnižších volebních účastí v evropských volbách.
Jak napsal vlivný proevropský list POLITICO na tomto sídlišti žije i nezaměstnaný sedmačtyřicetiletý muž Jozef Fratel v bytě s přítelkyní a jejich malým synem. Sice jim ještě jde elektřina, ale neteče voda. Naposledy volil ve volbách jakéhokoli druhu podle svých slov „možná“ před 20 lety.
Obsah článku
Místo z nejnižší volební účastí je na Slovensku
Stejně jako většina lidí na Luníku IX, zchudlé romské čtvrti na okraji druhého největšího slovenského města Košic, neplánuje Jozef Fratel účastnit se jako volič v nadcházejících evropských volbách. „Volit pro mě nemá smysl, protože Evropská unie v mém životě nezměnila absolutně nic,“ říká Jozef Fratel. Tento vzdálený kout východního Slovenska, mimochodem jen 90 minut jízdy autem od ukrajinských hranic, je naprosto vyřazen ze spletitosti bruselské politiky.
Obyvatelé Luníku se potýkají s bezuzdnou nezaměstnaností – více než polovina práceschopného obyvatelstva podle místních úřadů nemá práci – a s obtížnými podmínkami bydlení. Mnoho z nich žije ve zchátralých, přeplněných bytech, kde podle místních úřadů průměrně žije asi tucet lidí na byt.
Voleb do Evropské unie v roce 2019 se zúčastnilo pouze 137 ze 4 419 registrovaných voličů na Luníku IX – 3,1 procenta. Čtvrť je zastrčená na svahu, pod obří otevřenou skládkou, oddělenou od zbytku města dálnicí. Většina místních nevlastní auta. Aby se dostali do centra města za potravinami nebo vyřídili administrativní práci, musí jet speciálním autobusem, odděleným od zbytku městské hromadné dopravy.
Místní říkají, že v posledních letech zaznamenali určitá zlepšení, k nimž přispěl nový starosta z romské komunity a nevládní organizace.
Hromady odpadků, které sahají téměř až k oknům prvního patra, byly odstraněny a nahrazeny dětským hřištěm. Obyvatelé také říkají, že se čtvrť cítí bezpečněji díky instalaci veřejného osvětlení. Donedávna by většina taxíků na Luník IX nepřijela. Nyní se několik lidí z místní převážně romské komunity stalo řidiči aplikace Bolt pro spolujízdu.
Brusel je jako vesmír – daleko!
„Každá vláda je stejná,“ tvrdí sedmačtyřicetiletá Maria Horváthová, sedící u kuchyňského stolu, používá k osvětlení baterku svého telefonu. Její třípokojový byt, který sdílí se svými šesti dětmi a dalšími čtyřmi dospělými, má elektřinu, ale právě přestala fungovat žárovka a stísněný jídelní prostor dočasně ponořil do tmy. Horváthová o EU „nic neví“, ale „jako normální občan volím,“ dodala.
Téměř polovina romské populace na Slovensku, kterou zadal Evropský parlament roku 2020, se prohlásila za nezaměstnanou, přičemž mnoho respondentů uvedlo diskriminaci a nízkou úroveň vzdělání. Žijí v oddělených čtvrtích daleko od městských center, chodí do různých škol a potýkají se s mírou nezaměstnanosti, která je mnohem vyšší než u běžné populace.
Loni v dubnu podala Evropská komise úřady Slovenské republiky k soudu za to, že neřešily segregaci ve vzdělávání, protože 65 procent romských žáků ve věku od šesti do patnácti let navštěvuje školy, kde jsou všichni nebo většina studentů Romové. „Každá vláda je stejná,“ tvrdí Horváthová a dodává: „Rasismus existuje v každé vládě a všude.“
Slovensko má romského poslance za OLaNO
V červnu plánuje hlasovat pro Petera Polláka, sedícího poslance Evropského parlamentu (EP) z konzervativní, nicméně velmi populistické strany OĽaNO, který je romského původu. Právě tato strana Obyčejní lidé a Nezávislé osobnosti Igora Matoviče sbírá hlasy v romských komunitách, zbytek hlasů posbírá Aliance, která zastupuje maďarskou menšinu, ale také rusínskou a romskou.
Když se Horváthová v patnácti letech přestěhovala na Luník IX, nebyli tam všichni Romové. Na základě usnesení zastupitelstva města Košice z roku 1995 se ale běloši přestěhovali do centra města, zatímco Romové žijící ve městě – stejně jako neplatiči nájemného a lidé považovaní za „sociálně neschopné“. Dnes tvoří 99 procent obyvatel Luníku IX Romové – včetně starosty Marcela Šaňi.
„Nerad tomu říkám ghetto, ale z tohoto usnesení to vyplynulo,“ řekl Šaňa, když z okna jeho kanceláře v srdci městské části pronikaly ozvěny romské lidové hudby. Účast ve všech volbách je poměrně nízká — s výjimkou komunálních voleb, kde si obyvatelé Luníku IX volí svého starostu, což je o to důležitější, že městská část je převážně samosprávná. Mnoho lidí, kteří jsou stále přihlášeni k volbám na Luníku IX, se odstěhovalo do zahraničí, což uměle snižuje volební účast, uvedl Šaňa. To však nestačí k vysvětlení, proč se k volbám do EU dostane tak málo lidí. „Změny tam mohou být důležité pro vaše děti,“ řekl Šaňa a dodal: „Ale lidé očekávají okamžitou změnu.“
Europoslanec za OLaNO chce peníze pro Luník IX
Podle romského europoslance Polláka, který se bude v červnu ucházet za OLaNO o znovuzvolení, by se to mohlo podařit přilákáním více peněz z EU na Luník IX. Mimochodem, většina kandidátů nenavštěvuje romské osady. A když se v kampaních nebo ze strany politiků nastolí romská témata, je to často v negativním smyslu.
Současný premiér Robert Fico (SMĚR – Sociální demokracie), když byl v opozici, se v roce 2019 veřejně zastal Milana Mazureka, krajně pravicového poslance, který byl nedávno odsouzen za rasistické komentáře o Romech. „Mazurek řekl jen to, co si myslí téměř celý národ,“ uvedl tehdy Robert Fico a dodal: „Máme se bát říci, že část Romů zneužívá sociální systém?“
A na Luníku IX těch pár slovenských politiků, kteří projevili zájem o romskou problematiku, za sebou zanechalo historii nedodržených slibů.
„Až budou volby, chtějí cikánský hlas,“ řekl pro POLITICO Matúš Pohlok, čtyřicetiletý stavební dělník.
Během studené vlny před pár týdny vybuchlo v jedné z budov poblíž kanceláře starosty vodovodní potrubí. Potrubí také pravidelně prosakuje a vytváří velké louže na ulici, která je nyní plná hravých dětí a toulavých psů.
„Nechci nikoho urazit,“ řekl místní občan Gazi a dodal: „Slovensko je skvělá země, ale jen pro bílé.“
Okamura jde do voleb za Zelené
Ostatně i v České republice existují takzvané vyloučené lokality, zejména na severu Čech a severu Moravy. I tam se předpokládá nízká volební účast. Strany, která se chce problémy romských lokalit věnovat? Piráti a Zelení. Právě Strana Zelených nedávno zahájila volební kampaň. „Zajistíme právní uznání práva na manželství bez ohledu na sexuální orientaci nebo genderovou identitu v celé EU a ochráníme práva dětí z duhových rodin,“ řekla pro české-volby.cz lídryně evropské kandidátky Zelených Johanna Nejedlová, ředitelka organizace Konsent a dodala: „Poslední dekádu v Česku pracuji na prosazování rovnoprávnosti, respektu a souhlasu. Cítím ale, že skutečně důležitou změnu lze zajistit jen v evropském měřítku. Český populismus nesmí přehlušit skutečně důležitá témata. Rovnost, lidská práva a planetu obyvatelnou i za mnoho let.“
Jistě zajímavostí je, že za Stranu Zelených kandiduje na šestém místě evropské kandidátky architekt a urbanista Osamu Okamura. S bratry Okamurovými (jeden je šéfem SPD, druhý poslancem za KDU-ČSL) má společné pouze příjmení. Zelení podle agentury STEM/MARK dosahují volební preference 0.9 procenta hlasů.
Demokratická strana Zelených – Za práva zvířat vidí inspiraci v nizozemské Straně pro zvířata, která v posledních parlamentních volbách v Nizozemsku dostala 6,9 procent hlasů a má v parlamentu pět poslanců. Česká DSZ – Za práva zvířat ale za menšiny, ba ani romské nebojuje. Její předseda, bývalý člen SPR-RSČ Jiří Anderle je zastupitelem v Klenčí pod Čerchovem (okres Domažlice) a v nizozemské Straně pro zvířata vidí velký vzor. „Bojujeme za ty, co se nemohou sami bránit, za zvířata. Odmítáme třeba silvestrovské petardy,“ říká pro české-volby.cz Jiří Anderle.
A co etnické politické strany v ČR? Romská občanská iniciativa a Romská demokratická strana byly rozpuštěny Nejvyšší správním soudem ČR.
Použité zdroje:
STEM/MARK, www.zeleni.cz, www,mvcr.cz
