Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí možnému zániku, pokud nepodnikne odvážné kroky k řešení amerického a čínského protekcionismu uprostřed vážných geopolitických hrozeb ze strany autoritářských režimů.
V bezútěšném a slavnostním projevu na pařížské univerzitě Sorbonna, který se často vracel k tématu rychle se měnícího globálního řádu, Macron evokoval smrt Evropy jako reálnou možnost. „Starý kontinent“ podle něj nedostatečně investuje do inovací, nedokáže ochránit svůj průmysl a posílit armádu a obranu.
I Evropa je podle Macrona smrtelná
„I Evropa je smrtelná, může zemřít. Záleží jen na našich volbách,“ řekl ve velmi očekávaném projevu,“ Emmanuel Macron a dodal: „V příštím desetiletí je obrovské riziko, že budeme oslabeni, dokonce sestoupíme. To řekl francouzský prezident publiku složenému z úředníků, novinářů a politiků a poukázal na měnící se geopolitiku a posílené autoritářské režimy.
„Éra naší výroby v Číně, delegování naší obrany na USA a získávání energie z Ruska skončila. Pravidla hry se změnila,“ řekl francouzský prezident a obvinil USA i Čínu, že při masivním dotování svých ekonomik nedodržují pravidla globálního obchodu. „Jakkoli silné je naše spojenectví s Amerikou, nejsme pro ně prioritou. Mají dvě priority: sebe – dostatečně spravedlivé – a Čínu,“ nešetřil kritikou prezident Francie.
Francouzský prezident v reakci na minulé výzvy ve prospěch hledání třetí cesty mezi USA a Čínou řekl, že Evropa musí ukázat, že „pro Spojené státy nikdy nebude vazalem“, když „promluví k jiným oblastem světa“. Evropa podle něj udělala v posledních letech velké pokroky ve své jednotě a autonomii tváří v tvář pandemii COVID a válce na Ukrajině, ale „probuzení je příliš pomalé“. Emmanuel Macron vyzval k mnohem agresivnější obchodní politice a mnohem větším veřejným investicím v řadě kritických oblastí.
Ale francouzský prezident byl méně konkrétní v klíčové otázce, jak bude Evropa schopna financovat svůj přechod k tomu, aby se stala tím, co nazýval „evropskou velmocí“. Zopakoval svou podporu získání nového společného dluhu, podobného tomu, jaký měla EU během pandemie, a navrhl navýšení vlastních zdrojů EU o příjmy z uhlíkové daně EU nebo daně z finančních transakcí.
Macronovy návrhy proti rozpadu EU
Francouzský prezident předložil řadu nových návrhů v oblasti obrany, ekonomiky a obchodu, které by podle něj mohly Evropu vrátit na správnou cestu. Francouzský prezident řekl, že EU by se měla do roku 2030 snažit stát se „světovým lídrem“ s „vyhrazenými strategiemi financování“ v pěti strategických oblastech: umělá inteligence, kvantové informace, vesmír, biotechnologie a nové energie.
Macron se také přimlouval za zavedení „evropské preference“ při nákupu vojenského materiálu. První muž Francie vyzval k tomu, aby k posláním Evropské centrální banky byl přidán „cíl růstu, nebo dokonce cíl dekarbonizace“. „Nemůžeme mít měnovou politiku, jejímž jediným cílem je inflace,“ řekl Macron a také vyzval k „revizi“ evropské obchodní politiky, aby „hájila evropské zájmy“.
„Nemůže to fungovat, pokud budeme jediní na světě respektovat obchodní pravidla, která byla napsána před patnácti lety, kdy je Číňané, Američané už nerespektují při dotování kritických oblastí,“ řekl s tím, že Evropa musí systematicky se uchylovat k „nástrojům loajální konkurence“.
V reakci na obrovské nové potřeby Evropy v oblasti obrany vyzval francouzský prezident Evropany, aby vybudovali „evropskou obrannou iniciativu“, která „může zahrnovat protiraketový evropský štít“, což je pokračující jablko sváru mezi Francií a Německem. Macron se také přimlouval za zavedení „evropské preference“ při nákupu vojenského vybavení a argumentoval tím, že příliš mnoho peněz EU se utrácí na mimoevropské výrobce.
Francouzský prezident se ve svém projevu na univerzitě Sorbonna snažil znovu zachytit ducha svého prvního projevu o Evropě jako čerstvě zvoleného prezidenta Francie v roce 2017, který se zpočátku setkal s chladným přijetím v několika evropských metropolích, ale později byl z velké části ospravedlněn geopolitickými událostmi. .
Francouzský tlak na větší evropskou strategickou autonomii a suverenitu nyní potvrdila Evropská komise, ale i další země EU. Emanuel Macron mluvil ve čtvrtek devadesát minut v poloprázdném amfiteátru. Jeho závěr, že zůstává „optimistický“ pro Evropu, však nemohl odvrátit pozornost od skutečnosti, že k Francii a jejím evropským partnerům oslovuje značně oslabený francouzský prezident.
Macron varoval před nacionalismem
Macron v roce 2024 škrtá v projevu i ve výdajích ekonomiky mnohem jinak, než tentýž Macron, který mluvil v roce 2017. Francouzský prezident od té doby ztratil absolutní většinu v parlamentu a doma má potíže s přijetím legislativy. Reputaci země v zahraničí poškodily protesty proti jeho vlajkové lodi penzijní reformy a nedávné fiskální problémy, včetně vyšších než očekávaných hodnot deficitu.
Macronův projev měl také odstartovat ochabující volební kampaň jeho renesanční strany REPUBLIKA V POHYBU v čele s Valerií Hayerovou, která za krajní pravicí zaostává, konkrétně Národním shromážděním Mary Le Penové o více než deset procentních bodů. Francouzský prezident se o kampani do evropských voleb nezmínil, ale zaměřil se na „nacionalisty“, kteří již neobhajují odchod z EU, ale pouze její narušení zevnitř.
„Tváří v tvář rostoucímu populismu, vidím riziko, že se všichni stanou plaší ze strachu, že přiživí další nacionalismus. Ale odpovědí není bázlivost, ale drzost,“ sdělil Macron. Ke konci projevu se francouzský prezident zamyslel nad budoucností kontinentu: „Dokonce se můžeme ptát sami sebe, co je to národ? Čím se chce Evropa stát? Toto je rozhodující okamžik, zlomový bod. Naše Evropa může zemřít.“
Podle Evropského institutu vede v průzkumech francouzských politických stran Národní shromáždění Marion Le Penové s velkým náskokem před Republikou v pohybu a Republikány, Levice je ve Francii roztříštěna, paradoxně osm procent má Nezávislé ekologické hnutí. Naopak klesají preference vždy silné Francouzské komunistické strany či Socialistické strany. Na krajní pravici vede v průzkumech „o parník“ Národní shromáždění Le Penové, zatímco Hnutí pro Francii (bývalé Žluté vesty) a Svaz pro lidové hnutí v preferencích klesají.
Použitý zdroj:
