Ve volbách do EU řeší irská vláda v Dublinu problém celého našeho kontinentu – nelegální migraci, problém s bydlením a bezdomovectví! Jak napsal vlivný proevropský list POLITICO, Keile Sheridana Odanzana se většinu svého mladého života nestarala o volby. Ale nyní je vše jinak.
„Nikdy jsem si nemyslela, že potřebuji chodit k volbám,“ řekla POLITICu čtyřiadvacetiletá kosmetička z přístavního města Waterford. Sheridana Odanzana byla bezdomovkyní. Po dětství stráveném stěhováním mezi pěstounskými rodinami oslavila své osmnácté narozeniny tím, že byla vyhnána na ulici.
Obsah článku
Centristé a křesťanští populisté recept nenašli
Keile Sheridana Odanzanaové trvalo jí roky, než našla stabilní bydlení a sledovala, jak se krize bezdomovectví zhoršovala. Než našla pevné ubytování, krátkodobý pronájem provozovaný neziskovou organizací, chtěla se k věci vyjádřit. „V minulých volbách jsme dostali falešnou naději. Bylo nám řečeno, že vyřeší bytovou krizi, udělají více domů,“ řekla hořce Keile a odsoudila vládnoucí koalici centristů ze strany Fine Gael a křesťanských populistů ze strany Fianna Fáil, která dominuje irské politice od třicátých let minulého století.
„Potřebujeme změnu – jinou vládu, která bude ve skutečnosti pomáhat nám sociálně slabším,“ tvrdí již zmíněná Keile. V centru hlavního města Irské republiky – v Dublinu jsou chodníky poseté hrubými pražci, což je důsledek naprostého nedostatku bydlení. Počet bezdomovců v hlavním městě Irska se odhaduje na téměř 14 000.
Až donedávna byli tito bezdomovci „prakticky bez hlasu“, kandidáti jednotlivých stran a hnutí je ignorovali a chyběli na volebním seznamu. Ve většině Evropy totiž platí pravidlo: žádná adresa, žádný hlas.
To je tentokrát jiné. Sedmého června budou irští bezdomovci odevzdávat své hlasy ve volbách do EU, což je první taková událost od reformy v roce 2022, která umožnila charitativním organizacím poskytnout neubytovaným lidem adresu, která je nezbytná k hlasování. To však není místo, kde mohou bydlet, pouze volit.
Aktivisté a experti přesto tvrdí, že tato příležitost pro voliče bez domova by mohla zákonodárce přimět řešit rostoucí krizi v době spirály rostoucích nákladů na bydlení a vrhnout tuto demografickou skupinu na scénu Evropské unie. Bezdomovci by tak v Irsku mohli rozhodnout volby!
„Fakt, že je krize bezdomovectví, není ani ve zprávách. Není to „trend“ proto vlastně nevíte, co politici dělají pro pomoc bezdomovcům,“ řekl James Flanagan listu POLITICO, dvacetiletý elektrotechnik, který je dobrovolníkem pro Focus Ireland, nevládní organizaci organizující kampaň na podporu bydlení.
Flanaganovy první vzpomínky jsou na spaní v autech se svou matkou. Když mu bylo šest let, oba se přestěhovali do bydlení podporovaného nevládními organizacemi, zatímco čekali na obecní byt, strávili tam čtrnáct let!
„Bezdomovci a bytová krize jsou největším problémem v irské společnosti v posledních letech a já chci využít svůj hlas k tomu, abych se pokusil podnítit řešení situace v této otázce,“ řekl Flanagan, který měsíc stojí v čele neziskové organizace. Téměř 70 000 lidí se v Irské republice nachází v nouzovém a žije v sociálním bydlení a další tisíce spí natvrdo na ulici.
Catherine Keenanová, třiapadesátiletá babička, se minulý měsíc přihlásila k volbám se svými syny. „Vrací mi to trochu síly a trochu naděje, že se věci změní,“ tvrdí Keenanová potom, co utekla z násilného vztahu a vzala si do péče dvě děti. Spala na vlakových nádražích, nemocnicích a na kamenné lavičce před místní obecní radou.
Rozhodnou evropské volby v Irsku bezdomovci?
Charita s ohledem na GDPR neprozradí, kolik lidí – bezdomovců se dosud zaregistrovalo k volbám do europarlamentu, ale jsou přesvědčeni, že většina z těch, kteří tak učinili, skutečně bude volit, a doufají, že i malá účast dostane téma bezdomovectví do politické agendy. Zvláště, když se krize v oblasti bydlení stále zvyšuje.
V posledních letech vláda nebyla schopna zvládnout velký příliv migrantů a uprchlíků, kteří musí být také ubytováni. A tak se zkomplikovaly jak problémy s migranty, tak i s bezdomovci, a pochopitelně i problémy s bydlením. Někteří tak museli založit stanové tábory v irském hlavním městě.
Zeptejte se skupin občanské společnosti a řeknou vám o vládě Fianny Fáilové, která po finančním krachu Irska v roce 2008 rozprodala skoro všechno, co bylo ve státních rukou, včetně bytů, jaké má řešení na bezdomovectví a migraci? Následuje dlouhé mlčení!
Ale na bezdomovectví i migraci se dá slušně vydělat! Státní a obecní byty koupily soukromé firmy – Big Tech koupil nemovitosti a Airbnb zdecimovalo dlouhodobé pronájmy. Střední ceny domů se v Dublinu pohybují na 430 000 EUR, zatímco nájemní byty v průměru 1 513 EUR měsíčně.
To udělalo z irského hlavního města v loňském roce třetí nejdražší evropské město na pronájem, za Ženevou a Londýnem, podle listu The Economist. Po očištění o místní mzdy byl Dublin pátým nejméně dostupným městem, hned po dalších nechvalně známých „vypalovačích peněz“ jako Budapešť, Praha, Lisabon a Záhřeb.
Bezdomovci i ubytovaní, si jsou jisti, že téma dostupnosti bydlení bude určovat volby do EUv Irsku – průzkumy to potvrzují. Podle údajů tazatelské společnosti Ipsos je bydlení hlavním problémem, který identifikovalo 5 milionů obyvatel Irské republiky a výrazně převyšuje migraci, životní náklady a zdravotní péči.
Vítězná alternativa? Překvapivě Sinn Féin
„Je velmi důležité o tom mluvit, protože v tom musí irští politici přijmout opatření,“ tvrdí Jenny Lopezová, osmatřicetiletá matka bez domova, která žije v charitativním bytě. Stejně jako většina jejích krajanů letos v červnu podporuje stranu, která nikdy nebyla ve vládě, kdysi radikální alternativu, která je nyní nejpopulárnější silou v Irsku i na britském území Severního Irska.
Sinn Féin, která je součástí skupiny The Left v Evropském parlamentu, se těší pozoruhodnému vzestupu preferencí, díky kterému má nyní 28 procent a je „na míle daleko“ v průzkumech před 18 procenty Fine Gael a 15 Fianny Fáil, podle Poll of Polls společnosti POLITICO.
Sinn Féin, vyslovuje se [šin fejn], je název používaný řadou irských politických hnutí 20. století. Každá z nich tvrdila, že je nástupcem původní strany založené Arthurem Griffithem. Tento název znamená „sami“ nebo „my sami“. Název původně pochází z názvu regionálních novin.
V moderní politice, je toto jméno téměř vždy spojováno s politickou stranou oddané irskému republikanismu, která je často vnímána jako politické křídlo Irské republikánské armády. Stěžejním rysem Sinn Féin je její tvrdá nacionalistická linie, ale je to také levicová organizace, hlásící se k demokratickému socialismu podporující zvýšení veřejných výdajů na chudé a bezplatné zdravotnictví.
Sinn Féin? Postupní spojení Irska?
Strana existuje jak v Irské republice (momentálně s 37 křesly ze 166 v Dáil Éireann), tak v Severním Irsku (s 28 křesly ze 108 je největší irskou nacionalistickou stranou v severoirském parlamentu). Jedná se o jedinou relevantní politickou stranu, která úspěšně působí v obou částech irského ostrova.
Strana Sinn Féin je rovněž nejsilnější irskou nacionalistickou stranou v Britském parlamentu s 5 křesly (z celkových 646), ale tito poslanci praktikují abstencionismus (prostě do britského parlamentu nechodí).
Sinn Féin je radikální republikánská strana, která dlouhodobě usiluje o vytvoření sjednoceného Irska. Sinn Féin začala spolupracovat v rámci irského parlamentu v roce 1986 a stala se součástí irského stranického systému. A to i přes prakticky nulový koaliční potenciál (zatím – pozn. autora).
V dnešní době je Sinn Féin pátou nejpočetnější politickou stranou v Irsku. V irské politice zastává značně levicový názor a poměrně negativní je také postoj k evropské integraci
Tradiční recept Bruselu: Vznikla diskuzní platforma
Úspěch kdysi „velmi extrémní“ Sinn Féin? To je z velké části způsobeno bytovou krizí a doznívajícími důsledky finanční krize z roku 2008 a propodnikatelskou politikou vládní koalice.
„Bytová krize je přesně jedním z příkladů nespravedlivého současného systému, ve kterém se nacházíme,“ řekl rakouský komunista divákům na akci pořádané POLITICO.
V Bruselu se stále častěji mluví o potřebě komisaře pro bydlení (bohužel až příliš slouho – pozn. autora) a podle Mike Allena, viceprezidenta Evropské federace národních organizací pracujících s bezdomovci (FEANTSA), Berlaymont stále častěji najímá bytové politiky.
V březnu irští bezdomovci Flanagan a Sheridana Odanzaová odcestovali do Bruselu, aby hovořili o svých zkušenostech s poslanci Evropského parlamentu, Výsledek? Tradičně jako v parlamentu EU. Vznikla platforma pro boj proti bezdomovectví.
Použité zdroje:
