Le Penová nechce spolupracovat v jedné frakci s AfD: Přesto je Macron před prohrou

Francouzské Národní shromáždění nezasedne s Alternativou pro Německo v Evropském parlamentu v jedné frakci! Francouzská krajně pravicová strana neupřesnila, co to znamená pro budoucnost ve frakci – skupině ID (Identita a Demokracie) v Evropském parlamentu.

Méně než tři týdny před volbami do EU francouzské Národní shromáždění prohlásilo, že v příštím Evropském parlamentu nezasedne po boku německé strany Alternativa pro Německo (AfD).

Francouzské Národní shromáždění nechce být v jedné frakci s Alternativou pro Německo

„Po nedávných prohlášeních AfD s nimi nebudeme během příštího mandátu v Evropském parlamentu sedět,“ řekla Caroline Parmentierová, zákonodárce Národního shromáždění a tisková mluvčí kampaně francouzského Národního shromáždění ve volbách do parlamentu EU, v podobném duchu vydala písemné prohlášení krajně pravicová strana Národní shromáždění pro list POLITICO, čímž potvrdila zprávu ve francouzském deníku Libération .

Francouzská strana Národní shromáždění, vedená Marine Le Penovou, se roky snaží oslovit voliče hlavního proudu a distancovat se od své krajně pravicové minulosti, zatímco AfD zaujímá stále tvrdší názory.

Francouzská i německá strana jsou členy skupiny Identity and Democracy (ID) v Evropském parlamentu, která by podle předpovědí měla v červnových volbách potěšit nárůstem podpory. Parmentierová neupřesnila, zda Národní shromáždění plánuje odchod z ID nebo zda bude usilovat o vyloučení německé krajně pravicové strany AfD z frakce ID.

„Nebude to mít žádný dopad na ID v budoucím evropském parlamentu, protože máme dostatek národně, vlastenecky a euroskepticky orientovaných stran na udržení naší politické skupiny, ať už se bude jmenovat ID nebo jinak,“ řekl poradce Le Penové, který mluvil s listem POLITICO pod podmínkou anonymity. “ a dodal: „Informovali jsme naše spojence v celé Evropě, že si nepřejeme sedět s AfD při vytváření další frakce v parlamentu EU.“

Německého spisovatele i Alternativu pro Německo dohnala minulost

Rozhodnutí francouzského Národního shromáždění následuje po rozhovoru s Maximilianem Krahem v italském deníku La Repubblica , ve kterém hlavní kandidát Alternativy pro Německo AfD řekl, že „nikdy neřekne, že kdokoli, kdo nosil uniformu SS, byl automaticky zločincem“. Od volebního lídra AfD to byl odkaz na německého romanopisce Güntera Grasse, který přiznal, že koncem svého života se jako teenager připojil k Waffen-SS.

Anders Vistisen, dánský krajně pravicový europoslanec, jehož strana je také ve frakci Identita a Demokracie, aby se Alternativa pro Německo „zbavila Kraha“ nebo aby frakci ID v europarlamentu úplně opustila.

Nicméně Alternativa pro Německo Güntera Grasse nepovažuje za zločince. A tohoto postoje se nechce zříci. Úředník frakce Identita a Demokracie, kterému byla udělena anonymita, aby mohl svobodně mluvit, řekl: „Toto rozhodnutí můžeme také číst jako prohlášení, že francouzské Národní shromáždění (RN) chce jít do nové frakce v Evropském parlamentu.

Zajímavé je, že spisovatel Gunther Grass, který zemřel ve věku osmdesáti sedmi let v Lubecku a který se narodil ve Svobodném městě Gdaňsk, byl dlouholetým členem Německé sociální demokracie, ale k jeho odkazu se nyní hlásí Alternativa pro Německo.

Macron prohrává, jde o budoucího prezidenta Francie

Prohlášení francouzského Národního shromáždění přichází ve chvíli, kdy Emmanuel Macron čelí dokonalé bouři ve své zemi a kdy ve Franci umírají lidé především v muslimských částech měst a zejména v Nové Kaledonii – francouzském zámořském území v Tichomoří, kde ani přes zásahy francouzských četníků, nemá francouzská vláda situaci pod kontrolou.

Francouzský prezident Macron se snaží přesvědčit voliče, aby podpořili jeho prounijní vizi silného bloku s Francií v jeho středu. Už teď ale svádí nelehký boj, kdy krajně pravicové Národní shromáždění Marine Le Penové (RN) upevňuje svůj podstatný náskok před Macronovou stranou v předvolebních průzkumech. 

V sázce není už jen složení Evropského parlamentu a směřování tvorby právních předpisů EU nakloněných doposud doleva, nyní zřejmě doprava, ale také potenciálně budoucnost Francie.

Politologové ve Francii jsou si jistí, že potencionální vítězství Národního shromáždění nasměruje Le Penovou na cestu k vítězství v příštích prezidentských volbách v roce 2027.

Macronův seznam renesenace poráží i blok socialistů

Začátkem tohoto roku francouzský prezident Macron jmenoval pětatřicetiletého Gabriela Attala předsedou vlády s nadějí, že svému sužovanému druhému funkčnímu období dá nový začátek a postaví tvrdého a oblíbeného protivníka proti oblíbenému lídrovi Národního shromáždění do eurovoleb Jordanu Bardellovi.

Francouzská exekutiva se oháněla svou podporou Ukrajině proti ruské invazi, zdvojnásobila obvinění, že krajní pravice sympatizuje s Kremlem. V očích francouzských voličů se ale evropská témata a Ukrajina nadále jeví jako nesmírně vzdálená témata.

V jednom průzkumu Odoxa mezi 1000 lidmi, který se uskutečnil ve dnech 15. až 16. května, pouhá desetina dotázaných uvedla válku na Ukrajině jako jeden ze tří faktorů, které by ovlivnily jejich hlasování ve volbách do EU, zatímco více než třetina (35 procent) uvedla bezpečnost a nelegální muslimskou migraci.

Francouze zajímá více příliv muslimských migrantů, než válka na Ukrajině

„Francouzi se mnohem více zajímají o bezpečnost na svých hranicích než o bezpečnost globální,“ řekl Erwan Lestrohan, analytik průzkumu společnosti Odoxa a dodal: „Toto je volební cyklus, kterému dominují domácí problémy, který končí v polovině prezidentství Emmanuela Macrona a voliči jej mohou vnímat jako hlasování v polovině volebního období.“

Předvolební průzkumy v EU odhadují, že krajně pravicové Národní shromáždění (RN) získá ve volbách do Evropského parlamentu přes 30 procent hlasů, přičemž Macronův seznam renesance se drží kolem 16 procent a hrozí, že bude ve volbách až třetí, jelikož Macronovo uskupení ještě porazí středolevicová kandidátka stran vedená socialistickou stranou.

 „Krajní pravice může nejvíce získat, když jsou bezpečnostní otázky kladeny do středu politické debaty,“ řekl Christian Mouhanna, francouzský sociolog, jehož výzkum se zaměřuje na bezpečnost.

V roce 2002, řekl Mouhanna, se kampaň RN z velké části soustředila na zločin a nejistotu, což pokazilo kampaň odcházejícího socialistického premiéra Lionela Jospina. Ani kladné hospodářské výsledky za Jospinova působení ve funkci příliš nepomohly.

„Obava o bezpečnost je velmi svázána se současnými událostmi,“ řekl Lestrohan z průzkumu veřejného mínění Odoxa a dodal: „Vždy je to silné, když nějaká událost vyvolá silné národní emoce.“

Použité zdroje: