V Estonsku se už volí, v Německu zabil Afghánec mladého německého policistu

Oficiální data evropských voleb jsou 6. až 9. června, přičemž většina zemí jde k volbám v neděli 9. června. První hlasy ale už byly ve volbách do Evropského parlamentu odevzdány v Estonsku.

Estonsko má ale třídenní náskok, přičemž hlasování je povoleno od pondělí elektronicky – od 9 hodin online a od poledne osobně. Začátek hlasování se ale neobešel bez problémů, protože některé internetové prohlížeče zablokovaly konkrétní aplikaci potřebnou pro hlasování. Příčina technického problému se vyšetřuje, uvedli volební činitelé. Samotné hlasování a ověřování hlasů podle nich fungovalo normálně.

Estonci už volí, protikremelská politika se nevyplácí

Veřejnoprávní estonská televize již uvedla,  že 5 000 lidí hlasovalo online kolem 11:30 v pondělí třetího června. Estonsko bude mít v příštím Evropském parlamentu sedm poslanců ze 720.

Konzervativní strana Vlast bývalého ministra zahraničí Urmase Reinsalua vede v průzkumech posledních šest měsíců tím, že se staví proti zeleným opatřením a požaduje větší dohled nad výstavbou železniční sítě spojující Pobaltí s Polskem.

Při volbách v Estonsku se prakticky nemluví o bezpečnosti nebo hrozbách, které představuje Rusko, se kterým Pobaltí sousedí. Tvrdý postoj vůči Kremlu se estonské premiérce Kaje Kallasové z Estonské reformní strany, nevyplácí.

Její liberální Estonská reformní strana ztratila v posledních měsících podporu, částečně v důsledku škrtů v rozpočtu veřejného sektoru. Občané navíc Kallasovou vnímají jako někoho, kdo hledá významnější funkci, než je „jen“ premiérka Estonska „ – zejména v NATO. Podle estonských médií nevidí občané pobaltské země Kallasovou jako premiérku, která se dostatečně zabývá domácími problémy.

Řeckem otřásl skandál kolem vládní Nové demokracie, zneužila seznamy voličů

Jen aby volby do Evropského parlamentu platily, říkají si zřejmě v Řecku, kde se voličské seznamy ministerstva vnitra se dostaly k europoslankyni za vládní liberálně – konzervativní Novou demokraci, která se uchází o znovuzvolení.

Řecké ministerstvo vnitra bude i tak muset zaplatit mastnou pokutu za to, že nechránilo osobní údaje voličů před volbami do Evropského parlamentu, potom, co k člence vládnoucí strany Nová demokracie unikly záznamy o voličích žijících v zahraničí.

Úřad pro ochranu osobních údajů uložil už v pondělí ministerstvu vnitra pokutu 400 000 eur a pokutu 40 000 eur europoslankyni Nové demokracie a současné europoslankyni Anně-Michelle Asimakopoulou , za narušení soukromí voličů.

Pokuty následovaly po skandálu kolem Asimakopoulouové, která 1. března poslala e-mail Řekům žijícím v zahraničí, aby podpořila svou kandidaturu na znovuzvolení.

Desítky příjemců e-mailu od Asimakopoulové uvedly, že s ní nikdy předtím nekomunikovaly a nesouhlasily s přijímáním jejích e-mailů. Asimakopoulouová, která byla v minulém funkčním období místopředsedou výboru pro mezinárodní obchod, nevysvětlila, jak data získala, a  15. března rezignovala a odstoupila z kampaně za Novou demokracii v evropských volbách. Stranu vede premiér Kyriakos Mitsotakis.

Podle šetření úřadu pro ochranu osobních údajů se do rukou europoslankyně dostal spis obsahující údaje o všech voličích zaregistrovaných pro volby v červnu 2023. Seznam poslala neznámá osoba úředníkovi Nové demokracie, který se zabýval záležitostmi diaspory. Úředník jej poté předal Asimakopoulouové, který jej použila k rozesílání hromadných e-mailů se svojí kampaní.

Úřad pro ochranu údajů stále vyšetřuje roli Nové demokracie ve skandálu, což by mohlo vést k dalším pokutám. Státní zástupce také vede samostatné vyšetřování a desítky voličů podaly žaloby jak na Asimakopoulovou, tak na ministerstvo vnitra. Kvůli skandálu v březnu rezignoval i nejvyšší státní úředník ministra vnitra. Ministerstvo v prohlášení uvedlo, že „důkladně prostuduje“ rozhodnutí úřadu, než rozhodne o dalším právním postupu.

Opoziční strany včetně extrémně levicové strany Syriza a socialistického hnutí Pasoka nyní vyzývají k rezignaci ministra vnitra Nikiho Kerameuse. „Je nepřijatelné, aby se z ministerstva vnitra stalo volební centrum Nové demokracie a aby osobní údaje tisíců řeckých voličů byly předány vládnoucí straně a jejím kandidátům – odhalování země a otřásání důvěry občanů,“ uvedly v prohlášení levicové opoziční strany.

Voliči míří k volbám v Řecku 9. června. Řekové žijící v zahraničí mohou své hlasovací lístky zaslat poštou do 8. června.

Afghánec brutálně zavraždil německého policistu, debata o migraci před volbami sílí

Krátce před volbami se dějí věci i v Německu. Příšerná vražda policisty – zachycená na videu přihlížejícím a široce sdílená na sociálních sítích – vyvolala v Německu velmi emotivní debatu o migraci a radikálním islamismu, jen pár dní před volbami do Evropského parlamentu.

Důstojník, identifikovaný jako devětadvacetiletý Rouven L., 29, zemřel v neděli poté, co byl bodnut zezadu do hlavy pětadvacetiletým mužem z Afghánistánu, který přijel do Německa v roce 2014. 

Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) chce proměnit unijní volby v referendum o migrační politice. „Myslíme na všechny státní úředníky, kteří musí každý den vystavovat své životy nebezpečí kvůli pomýlené migrační a bezpečnostní politice,“ sdělili národní spolulídři  AfD Tino Chrupalla a Alice Weidelová. Vyzvali k „bezpečným hranicím a pevnosti Evropa“, zastavení imigrace a „repatriaci“ afghánských migrantů, kteří již v zemi jsou.

Průzkumy ukazují, že mnoho Němců je i nadále hluboce nespokojených s přistěhovalectvím a přeje si omezení počtu žadatelů o azyl, kterým bude povolen vstup do země. V průzkumu provedeném pro německou veřejnoprávní televizi respondenti uvedli uprchlickou, azylovou a integrační politiku jako nejnaléhavější problém, kterému Evropská unie čelí, přičemž 41 procent to uvedlo jako jeden ze dvou hlavních problémů EU – větší důležitost, než jakémukoli jinému problému.

Šedesát čtyři procent Němců uvedlo v průzkumu, že považují migraci za relativně nevýhodnou pro společnost, zatímco pouze 27 procent ji považuje za čistý přínos. V tomto kontextu se politici AfD snažili vykreslit dopad imigrace na Německo v téměř apokalyptických termínech, jako by země bojovala o přežití tváří v tvář násilí, kterého se údajně dopouštějí migranti.

„Kolik z nás musí ještě zemřít, než najdeme odvahu žít svůj život?, uvedl Björn Höcke, jeden z nejradikálnějších politiků AfD a její vůdce ve východoněmecké spolkové zemi Durynsko.

Policista byl brutálně zabitAfgháncem, na veřejném náměstí v jihozápadním německém městě Mannheim, kde se skupina protiislámských aktivistů nazývající se Občanské hnutí Pax Europa připravovala na shromáždění. Podezřelý zaútočil nožem na lidi shromážděné na náměstí a několik jich zranil, včetně Michaela Stürzenbergera, zakladatele protiislámské skupiny. 

Poté, co policie dorazila na místo, podezřelý Afghánec údajně přistoupil k policistovi zezadu, když klečel nad jiným mužem, a svou oběť ubodal. Další policista pak zastřelil podezřelého, který byl hospitalizován. Policie útok vyšetřuje, podezřelý se narodil v Afghánistánu, byl ženatý, má dvě děti a žil s rodinou v Heppenheimu v Hesensku. 

Vzkaz von der Leynové: Němečtí liberálové už nechtějí zelenou, ale žlutou dohodu

Pár dní před volbami do Evropského parlamentu mění strategii němečtí liberálové – Svobodní demokraté z FDP. Němečtí Svobodní demokraté začali tvrdit, že jejich podpora příští nejvyšší exekutivy EU závisí na oslabení klimatických zákonů EU. Jasně řečeno liberálové z FDP se zříkají green dealu – zelené dohody a mění ji na takzvanou žlutou dohodu.

Německá FDP vyzvala k utlumené „žluté dohodě“, která by odstranila byrokracii, klimatické cíle pro jednotlivé země a zákaz nových aut na fosilní paliva.

„Ztlumte Evropskou zelenou dohodu! To je poselství, které němečtí propodnikatelští liberálové posílají předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové před celokontinentálními volbami,“ sdělil proevropskému listu POLITICO předseda FDP Christian Lindner.

Svobodní demokraté (FDP), člen centristické skupiny Renew Europe v Evropském parlamentu a zveřenili seznam požadavků na „nezbytné politické změny“, které chce strana po volbách vidět.

Její podpora nové Evropské komisi, píše strana, je podmíněna provedením těchto změn. To je nejvyšší priorita FDP: Odstranění nových ekologických předpisů. „Zelená dohoda se v Evropě stala ztělesněním nadměrné byrokracie. Nová komise EU musí proměnit Zelenou dohodu na liberální Žlutou dohodu,“ píše se v dokumentu FDP.

V jasné hrozbě von der Leyenové liberální strana FDP slíbila, že bude „uplatňovat svůj vliv“ ohledně „personálních rozhodnutí pro novou Evropskou komisi. FDP je nejmenší součástí německé třístranné vládní koalice a její veto by mohlo přimět Berlín, aby se zdržel rozhodnutí Evropské rady mezi vůdci EU o tom, kteří kandidáti budou podporovat vysoce výkonné posty v Komisi. Jeho europoslanci – v současnosti jich má pět (a asi jich ubyde) – by také mohli hlasovat proti von der Leyenové v červencovém potvrzovacím hlasování o tom, kdo bude šéfem evropské komise. Ale FDP jde hlavně o to, aby se do Evropského parlamentu němečtí liberálové vůbec dostali.

FDP, jejíž politická barva je žlutá, uvedla, že „žlutá dohoda“ by znamenala zrušení „podrobných regulací v malém měřítku“ a klimatických cílů pro jednotlivé země.

Zelení zůstávají jako kůl v plotě

FDP také požaduje, aby Brusel stanovil šrotovné, které by zakázalo prodej nových aut na fosilní paliva v roce 2035, a zrušilo všechny emisní cíle pro výrobce automobilů – jde dále než němečtí křesťanští demokraté, středopravá strana, která kontroverzně chce zrušit vyřazení spalovacího motoru a jde na ruku další německé vládné straně – Zeleným.

„EU je největší souvislý trh na světě. Nicméně za předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové Evropská unie dramaticky ztratila konkurenceschopnost,“ uvádí dokument od německých liberálů z FDP a dále v dokumentu uvádí: „V rámci blokového systému obchodování s emisemi (ETS) se cena za tunu uhlíku aktuálně pohybuje kolem 75 EUR, což je pokles z loňského maxima blízko 100 EUR.“ Dokument se se přitom odvolává na Potsdam Institute – Postupimský Institut.

Potsdam Institute for Climate Impact Research upozornil na to že „cokoli, co zhorší dlouhodobou důvěryhodnost klimatických cílů, by mohlo způsobit, že ceny uhlíku ETS v krátkodobém horizontu znovu zkolabují a povede to k nedostatečným investicím do ochrany klimatu“.

Použité zdroje: