České eurovolby potřetí za sebou vyhrálo opoziční hnutí ANO Andreje Babiše, které získalo sedm mandátů. O jeden více, než dosud. Druhá skončila vládní koalice Spolu, přičemž ODS dokázala obhájit tři ze čtyř křesel, KDU-ČSL jedno ze dvou a jen TOP 09 z této koaliční trojice uhájila oba mandáty.
Obsah článku
- 1 Lidovci a Piráti bojují nejen v Česku o přežití
- 2 Spolu a Piráti před rozpadem? Politologové to nevylučují
- 3 Uspělo hnutí hlásící se k odkazu Jozefa Tisa
- 4 Macron neunesl prohru a vypsal předčasné parlamentní volby
- 5 Bavorský premiér vyzval Olafa Scholze k rezignaci
- 6 Hrozí ohrožení Výmarského trojúhelníku
Lidovci a Piráti bojují nejen v Česku o přežití
Na pomyslnou bronzovou příčku se dostalo doposud neparlamentní hnutí Přísaha, které v koalici se stranou „Motoristé sobě“ získalo, dvě křesla. Stejného počtu mandátů dosáhly koalice „Stačilo!“ v čele s KSČM a uskupení Starostů, které si tak v porovnání s minulými evropskými volbami před pěti lety o jedno křeslo polepšily.
Ztrátu naopak utrpěli vládní Piráti, kteří ze tří mandátů znovu obsadili jen jeden. Podobně opoziční hnutí SPD v koalici s hnutím Trikolóra, o jedno ze dvou míst v Evropském parlamentu přišlo. K letošním volbám do Evropského parlamentu přišlo v Česku 36,45 procenta oprávněných voličů, což byla nejvyšší účast od vstupu Česka do Evropské unie.
Výsledky voleb do Evropského parlamentu by podle politologů mohly mít dopad na fungování méně úspěšných koaličních stran. KDU-ČSL podle politologa Miroslava Mareše zřejmě bude čekat na podzimní krajské volby.
Změna lídra se ale u lidovců v ČR nedá vyloučit ani dříve, nespokojenost už vyjádřil Cyril Svoboda, který na CNN PRIMA NEWS doslova řekl, že jedinou záchranou pro lidovce je opustit koaliční uskupení Spolu. S politologem Janem Kubáčkem se shoduje na tom, že u Pirátů se začnou ozývat protestně naladěné a nespokojené části strany.
Dvě procenta překročila v českých eurovolbách koalice PRO Jindřicha Rajchla, jedno procento Svobodní, zadlužená sociální demokracie SOCDEM a Strana Zelených.
„U KDU-ČSL zřejmě budou čekat na krajské volby, ale změna lídra se vyloučit nedá ani dříve,“ míní politolog Mareš. Lidovecký předseda Marian Jurečka po vyhlášení výsledků označil za těžké naplňování podmínek, které si na jaře stanovil pro setrvání v čele KDU-ČSL. Uvedl tehdy tři, jednu z nich, udržení dosavadní pozice v EP, nenaplnil.
Spolu a Piráti před rozpadem? Politologové to nevylučují
Podle Kubáčka je u lidovců problém po volbách největší, nicméně očekává ve straně velké tápání. Domnívá se, že KDU-ČSL zůstane v koalici Spolu, než aby se pokoušela ve sněmovních volbách příští rok kandidovat sama a dodal: „Nakonec tam myslím, že zvítězí varianta opatrnická a bude to pro lidovce znamenat, že se dostávají do submisivní pozice.“
Výsledek Spolu je podle politologa Lubomíra Kopečka maximum možného v situaci, kdy jde o hlavní formaci nepopulární vlády. „Dovnitř Spolu je důležité, že se neodehrála žádná „kroužkovací revoluce‘ a všechny tři strany mají přiměřený mandátní zisk, byť lidovci a ODS si o jeden mandát pohoršili oproti předchozímu EP,“ uvedl. Projekt Spolu ale podle něj potvrzuje smysl i pro sněmovní volby.
„Nemyslím si, že výsledek uvnitř stran Spolu vyvolá nějaké velké spory. Pozice předsedy lidovců Jurečky jen jeden mandát samozřejmě nepomůže, na druhou stranu jeho pozici mnohem víc oslabuje dlouhodobě nízká podpora strany a dopady některých vládních kroků na její voliče,“ uvádí politolog Lubomír Kopeček.
Pirátům po ztrátě dvou europoslaneckých mandátů může podle Mareše hrozit i rozštěpení. „Část krajně levicového křídla by mohla následovat Ondřeje Dostála do Stačilo!“ uvedl doslova. Dostál byl dříve v poradním vládním týmu koalice Pirátů a hnutí STAN, nyní se dostal do EP jako dvojka na kandidátce vedené šéfkou KSČM Kateřinou Konečnou.
V Pirátské straně se podle Kopečka dá čekat velká vnitřní debata. „Asi se oživí i vnitřní spor o jejich účasti ve vládě, na druhou stranu nedá se čekat, že by kvůli druhořadým volbám, což jsou evropské, Piráti odešli z vlády,“ poznamenal.
Také podle Kubáčka se začnou ozývat protestně naladěné a nespokojené frakce uvnitř strany. „Začíná etapa zlobivého dítěte ve vládě,“ řekl. Dodal, že Piráti podle něj nastartují postupnou odluku od koaličního kabinetu.
Uspělo hnutí hlásící se k odkazu Jozefa Tisa
Opoziční strana Progresivní Slovensko se stala vítězem eurovoleb na Slovensku se ziskem 27,81 procenta hlasů a šesti mandátů. Ficův SMĚR – Sociální demokracie skončil druhý (24,76 procent) se ziskem pěti mandátů, třetí skončilo krajně pravicové nacionalistické hnutí Republika se ziskem 12,53 procenta a ziskem dvou mandátů. Hnutí Republika neuspělo ve sněmovních volbách, hlásí se k odkazu Slovenského státu Jozefa Tisa.
Do europarlamentu se dostali i kandidáti za Hlas – Sociální demokracie (7,18 procenta). Jeden mandát získalo Křesťansko-demokratické hnutí (7,14 procenta). Do europarlamentu se nedostala Suíkova liberální Svoboda a Solidarita (4,92 procenta), Demokraté (4,68 procenta) ani Maďarská aliance (3,88 procenta).
Na mandát v europarlamentu nedosáhla ani koalice Igora Matoviče Slovensko – Za lidi (1,98 procenta), a také vládní Slovenská národní strana SNS (1,90 procenta). Voliči si mohli vybírat z 23 politických subjektů, zbylé strany získaly pod jedno procento hlasů. Účast v eurovolbách dosáhla 34,38 procenta (1.505.176 voličů, kteří se zúčastnili hlasování). Těsně před volbami odstoupila Pirátská strana Slovenska.
Macron neunesl prohru a vypsal předčasné parlamentní volby
Krajně pravicové strany dosáhly ve volbách do Evropského parlamentu velkých úspěchů, otřásly tradičními politickými silami a přiměly francouzského prezidenta Emmanuela Macrona vyhlásit předčasné parlamentní volby.
Macronovo uskupení Renesance utrpělo těžkou porážku od krajně pravicové strany Národní sdružení (RN). V Německu, kde se podpora sociálních demokratů kancléře Olafa Scholze propadla na 13,9 procenta, také sílí hlasy volající po vypsání předčasných voleb do Spolkového sněmu. Podle italské premiérky Giorgie Meloniové, jejíž strana ovládla hlasování v Itálii, volební výsledky ukázaly, že Evropa potřebuje pragmatičtější politiku.
Ve Francii, kde ve volbách do EP zvítězilo krajně pravicové RN s 31,5 procenta hlasů, získala koalice podporující Macrona jen 14,5 procenta. Macron v reakci rozpustil parlament a vyhlásil na přelom června a července předčasné volby. Národní sdružení Marine Le Penn ve francouzském deníku Le Monde oznámilo, že jeho kandidátem na post francouzského premiéra bude osmadvacetiletý znovuzvolený europoslanec Jordan Bardella.
Bavorský premiér vyzval Olafa Scholze k rezignaci
V Německu vyhrála opoziční konzervativní Křesťansko demokratická unie Německa a Křesťansko sociální unie Bavorska CDU/CSU, která získala 30 procent hlasů. Na druhém místě skončila pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) s 15,9 procenta hlasů. Nejmenší německá vládní strana – liberální FDP získala jen pět procent hlasů a sotva „bude mít výrazný hlas“ Evropského parlamentu. Kvůli neúspěchu Scholzových sociálních demokratů vyzval bavorský premiér Markus Söder k vypsání předčasných parlamentních voleb po vzoru Francie. Scholzova vláda podle něj v eurovolbách přišla o mandát dál vést Německo.
Na tom, že jde o fiasko pro Scholze a politické zemětřesení pro Francouze se shodují německé deníky, podle nichž je zřejmé, že Evropa se posunula doprava. Vzestup krajní pravice je výrazným motivem i v britském tisku, podle nějž hlasování zasadilo ránu tradičním politickým silám starého kontinentu. Posílení nacionalistických a populistických proudů podle něj může vést kromě podkopání klimatických plánů také k přitvrzení imigrační politiky.
Hrozí ohrožení Výmarského trojúhelníku
Podle italské premiérky Meloniové, jejíž strana Bratři Itálie (FdI) vyhrála s téměř 29 procenty hlasů, výsledek ukazuje, že Evropa potřebuje pragmatičtější politiku. Uvedla také, že Itálie bude mít v EU klíčovou roli poté, co strany italské vládní koalice dostaly od italských voličů dohromady přes 47 procent hlasů.
V Polsku skončilo národněkonzervativní hnutí Právo a spravedlnost (PiS) druhé. Ve volbách těsně zvítězila proevropská Občanská koalice premiéra Donalda Tuska s 37,1 procenta hlasů. Tusk je po volbách v EU hráčem těžké váhy, napsal v reakci list Rzeczpospolita. Hodně podle něj záleží na výsledku předčasných francouzských voleb, po kterých by v Paříži mohla vzniknout euroskeptická vláda.
Francouzská euroskeptická vláda by mohla ohrozit Výmarský trojúhelník, tedy platformu pro posílenou spolupráci mezi Francií, Německem a Polskem. Berlín a Varšava by v takovém případě musely stavět širší evropskou koalici. Z téměř konečných výsledků, v nichž chybí jen údaje z Irska, kde se stále sčítá, vyplývá, že lidovecká frakce EPP získala v evropských volbách 185 mandátů a zůstává největší politickou skupinou v EP. Na druhém místě skončila frakce socialistů a demokratů (S&D) se 137 mandáty.
Na třetím místě je liberální Obnova Evropy (Renew Europe) s 80 mandáty, což je o 22 méně než měla dosud. Konzervativní frakce ECR by měla mít 73 mandátů (o čtyři více) a krajně pravicová Identita a demokracie (ID) 58 křesel (o devět více). Frakce Zelených získala 52 mandátů, což je o 20 méně. Levice v EP (GUE/NGL) měla v předchozím europarlamentu 37 europoslanců, nyní by měla mít o jednoho méně.
Celkem 46 europoslanců je nezařazených, což znamená, že v současném EP nepatřili do žádné ze skupin. Dalších 53 nově zvolených europoslanců odhady zařadily do takzvané skupiny „Ostatní“, tedy ještě neví, do jaké z frakcí se přičlení. Počty členů jednotlivých politických skupin a jejich podoba se tak ještě budou měnit.
Mezi největší poražené patří bezesporu Piráti, kteří uhájili v České republice jen jeden ze tří mandátů v Bruselu. Do Evropského parlamentu se nedostali Piráti ani v Německu, kde mimochodem neplatí žádná klauzule ke vstupu do Evropského parlamentu, a tak se do něj dostala i německá strana rodiny a dva mandáty získala i satirická strana DIE PARTEI. A aby toho nebylo málo, ránu jim zasadil i známý režisér Jiří Strach, který vyzval Českou pirátskou stranu k zaplacení 150 tisíc za porušení autorských práv.
Použité zdroje: CNN PRIMA NEWS, Lemonde.fr, Bild.de, Euroactive.eu
