Kolik berou poslanci, senátoři, ministři a prezident

Poslanec i senátor mají od začátku roku 2026 základní plat 115 000 Kč hrubého měsíčně, ministr 219 300 Kč a premiér i předsedové obou komor Parlamentu 308 700 Kč. Nejvyšší ústavní činitel, prezident republiky, bere měsíčně 383 200 Kč. Tyto částky určuje zákon č. 236/1995 Sb. jako součin platové základny, která pro letošní rok činí 106 433 Kč, a příslušného platového koeficientu podle vykonávané funkce.

K platu náležejí politikům také paušální náhrady výdajů spojených s výkonem funkce. U řadového poslance se jejich součet pohybuje od 59 700 do 81 000 Kč měsíčně v závislosti na vzdálenosti jeho bydliště od Prahy. Od ledna příštího roku by měly platy podle platného vzorce v zákoně vzrůst o dalších pět procent, ve Sněmovně však leží návrh, který by platovou základnu do konce roku 2030 vrátil na úroveň roku 2025.

Poslanec i senátor mají základní plat 115 000 korun

Poslanec i senátor mají základní plat 115 000 Kč hrubého měsíčně, tedy 1,08 × platová základna 106 433 Kč, zaokrouhleno podle zákona na stovky nahoru. Ačkoliv Sněmovna na svém webu v sekci často kladených dotazů uvádí jako modelový příklad částku 114 948 Kč, zákon o platu představitelů státní moci v paragrafu 3 výslovně předepisuje, že se výsledná částka zaokrouhluje na celé stovky směrem nahoru.

Proti roku 2025 vzrostl základní plat o 5 500 Kč, tedy o 5,0 %. Tato částka odpovídá 2,34násobku průměrné hrubé měsíční mzdy v celém národním hospodářství za rok 2025, kterou Český statistický úřad vyčíslil na 49 215 Kč. Zákon přitom pro výpočet platu senátorů používá stejná pravidla i koeficienty jako pro poslance.

Sněmovna má 200 poslanců a Senát 81 senátorů

V České republice působí 200 poslanců volených na čtyři roky. Jak se hlasy voličů přepočítávají na 200 mandátů ve Sněmovně, určuje volební zákon. Horní komora, Senát, má 81 členů volených na šestileté období. Každé dva roky se obměňuje třetina senátorů, nejbližší první kolo senátních voleb připadá na 9. a 10. října 2026.

Zatímco do Sněmovny se volí podle poměrného systému, pro Senát platí vlastní většinový systém. Bez ohledu na způsob zvolení mají členové obou komor totožné nároky na odměňování i paušální náhrady.

Za funkce ve Sněmovně a Senátu se koeficient zvyšuje

Základní koeficient 1,08 se zvyšuje v momentě, kdy poslanec nebo senátor zastává konkrétní funkci v orgánech komory. Místopředseda podvýboru má koeficient zvýšený o 0,11. Místopředsedům výborů, předsedům podvýborů a jednomu místopředsedovi poslaneckého klubu za každých 15 členů náleží příplatek ke koeficientu ve výši 0,22.

Výraznější navýšení o 0,44 mají předsedové výborů, komisí a poslaneckých klubů. U předsedů klubů se koeficient dále zvyšuje o 0,03 za každých započatých deset členů nad zákonné minimum. Místopředsedům komor náleží koeficient zvýšený o 0,98. Místopředseda, který jako první zastupuje předsedu komory, má příplatek 1,09. Samotní předsedové Sněmovny a Senátu mají koeficient zvýšený o 1,82.

V praxi to znamená, že místopředseda podvýboru bere 126 700 Kč a místopředseda výboru 138 400 Kč. Předseda výboru má plat 161 800 Kč. Místopředseda komory dostává 219 300 Kč a první místopředseda 231 000 Kč. Předsedové obou komor Parlamentu mají plat 308 700 Kč. Pokud poslanec zastává více placených funkcí, náleží mu podle pravidel Sněmovny jen jedna platba za tu nejvyšší z nich.

Většina poslanců nějakou funkci v orgánech komory zastává. Podle Novinek z července 2026 pobírá pouze 31 z 200 poslanců základní plat bez jakéhokoliv funkčního příplatku. Zbylých 169 poslanců má plat navýšený o některý z uvedených koeficientů. Současné složení Sněmovny vzešlo z výsledků sněmovních voleb v říjnu 2025.

Tabulka platů a náhrad podle funkce

Následující tabulka přehledně shrnuje výši hrubého měsíčního platu a paušálních náhrad pro jednotlivé ústavní funkce v roce 2026. Částky jsou vypočteny z platové základny 106 433 Kč a odpovídají zákonnému zaokrouhlení na celé stovky směrem nahoru. U paušálních náhrad zákonodárců je uveden rozsah, který závisí na vzdálenosti obce jejich trvalého pobytu od sídla komory v Praze.

Tabulka kombinuje pevně stanovený plat s náhradami výdajů, které mají odlišný režim u zákonodárců, členů vlády a prezidenta republiky. Zatímco u poslanců tvoří významnou část náhrad příspěvek na dopravu, členové vlády i předsedové a místopředsedové komor mají služební vozidlo a paušál na dopravu z bydliště nedostávají. U poslanců a senátorů se paušální náhrady daní stejně jako plat a odvádí se z nich zdravotní a sociální pojištění.

Paušální náhrady poslance závisí na vzdálenosti bydliště

Každý poslanec a senátor má nárok na víceúčelovou paušální náhradu určenou na reprezentaci a stravování při tuzemských cestách. Ta činí 16 % platové základny, což v roce 2026 odpovídá částce 17 100 Kč. K této fixní sumě se připočítává paušál na dopravu, jehož výše se odvíjí od vzdálenosti obce, kde má zákonodárce trvalý pobyt nebo poslaneckou kancelář, od sídla komory v Praze.

Zákonodárci s bydlištěm do 50 km od Prahy dostávají dopravní paušál 40 % základny, tedy 42 600 Kč. Při vzdálenosti nad 50 km se náhrada zvyšuje na 45 % neboli 47 900 Kč. Pokud poslanec bydlí dále než 150 km, náleží mu 50 % základny, což je 53 300 Kč. Pro ty, kteří mají trvalý pobyt ve vzdálenosti nad 250 km od sídla komory, činí náhrada 60 % základny, tedy 63 900 Kč měsíčně.

Dohromady tak řadový poslanec pobírá na paušálních náhradách měsíčně 59 700 až 81 000 Kč. Předsedové komor mají místo těchto rozlišených paušálů pevný příspěvek 58 % základny (61 800 Kč) a místopředsedové 54 % (57 500 Kč). Kromě toho se proplácejí prokázané výdaje na zahraniční cesty, na ubytování při cestách a na přechodné ubytování v Praze. Na odborné a administrativní práce lze čerpat až 26 608 Kč měsíčně.

Na asistenta mají poslanci i senátoři až 60 000 korun měsíčně

Asistenty poslanců hradí Kancelář Sněmovny na základě faktur za služby, limit je 60 000 Kč měsíčně na poslance. Jde o samostatnou položku vedle náhrady za odborné a administrativní práce. Senátorům zvýšil limit na asistenty na stejnou částku hospodářský výbor Senátu od května 2026.

Další prostředky plynou na nájem poslanecké kanceláře v regionu, kde limit závisí na velikosti města. V Praze činí 27 000 Kč měsíčně, ve městech s 10 000 až 25 000 obyvateli 16 000 Kč. Na telefon a internet má poslanec 36 000 Kč ročně.

Ministr a premiér mají vlastní paušál a služební auto

Členové vlády mají nárok na víceúčelovou paušální náhradu, paušál na dopravu z bydliště nedostávají. Ministr dostává 30 % základny, což je 32 000 Kč. Místopředseda vlády má 33 % neboli 35 200 Kč a předseda vlády 37 % základny, tedy 39 400 Kč. Všichni členové vlády mají k dispozici služební vozidlo s řidičem i k osobním účelům.

Členové vlády mají také zajištěno ubytování v místě sídla, pokud tam nemají trvalý pobyt, a služební telefon. Premiér má navíc nárok na přiměřeně vybavený byt k užívání. Služební auto mohou členové vlády užívat ještě tři měsíce po skončení výkonu funkce. Členům vlády nenáležejí příjmy z jiných funkcí a činností, s výjimkou správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké činnosti.

Prezident dostává paušál 235 nebo 335 procent základny

Prezident republiky má specifický režim náhrad. Místo běžných paušálů pobírá zvláštní paušální náhradu ve výši 335 % základny, což je 356 600 Kč. Pokud má prezident manžela nebo partnera, který vykonává protokolární povinnosti a veřejnou činnost, rozděluje se tato suma. Prezident pak dostává 235 % (250 200 Kč) a jeho protějšek 100 % základny neboli 106 500 Kč.

V současnosti se využívá varianta s rozdělením náhrad pro oba manžele. Prezident dále užívá nemovitosti tvořící jeho sídlo, má hrazené zdravotní služby a k dispozici služební vozidlo a dvě telefonní stanice. Plat i náhrady mu náležejí i po dobu, kdy funkci dočasně nevykonává. Pravomoci prezidenta upravuje Ústava.

Kdo zastává dvě funkce, dostane jen vyšší plat

Stává se, že jeden představitel zastává více funkcí současně. Typickým příkladem je poslanec, který je zároveň jmenován členem vlády. V takovém případě zákon č. 236/1995 Sb. jasně stanoví, že dotyčnému náleží pouze jeden plat, a to ten vyšší. Poslanec v roli ministra tedy pobírá plat ministra 219 300 Kč.

Při souběhu funkce poslance a člena vlády dochází také k omezení paušálních náhrad. Představitel dostává pouze náhrady výdajů spojené s tou funkcí, za kterou pobírá plat. Poslanecké paušály na reprezentaci a dopravu mu tedy nenáležejí. Ponechává si však nárok na provozování poslanecké kanceláře ve svém volebním kraji.

Toto pravidlo o jednom platu platí pro všechny kombinace funkcí podle zákona o platu představitelů. I když politik vykonává práci v legislativě i exekutivě, jeho plat odpovídá vždy lépe placené funkci. Vedlejší funkce vykonávají poslanci podle Sněmovny bez nároku na další příplatek, což platí i pro předsednictví v komisích nebo delegacích.

Pokud je někdo předsedou výboru a zároveň místopředsedou podvýboru, dostává plat odpovídající předsedovi výboru. Funkce každého poslance jsou uvedené u jeho profilu na psp.cz, podle nich lze plat dopočítat.

Odchodné může dosáhnout až pěti měsíčních platů

Při skončení výkonu funkce mají poslanci, senátoři a členové vlády nárok na odchodné. Jeho výše se počítá jako měsíční plat z posledního měsíce ve funkci navýšený o násobek téhož platu a počtu celých ukončených let ve funkci. Horní hranice odchodného je stanovena na pět měsíčních platů. U řadového poslance tak může odchodné dosáhnout částky 575 000 Kč hrubého, po jednom ukončeném roce ve funkci je to 230 000 Kč.

Odchodné nenáleží, pokud politik během tří měsíců po skončení funkce pobírá plat z jiné funkce představitele nebo soudce. Pro účely daně z příjmů se odchodné považuje za plat. Prezident republiky jako jediný z uvedených představitelů nárok na odchodné nemá.

Za neomluvenou absenci přichází poslanec o polovinu platu

Plat zákonodárců může být také krácen z důvodu neomluvené absence. Pokud se poslanec nebo senátor během jednoho měsíce bez omluvy nezúčastní dvou jednacích dnů komory nebo jejího orgánu, kam byl zvolen, ztrácí polovinu platu i paušálních náhrad za následující měsíc. Při neomluvené neúčasti na čtyřech a více jednacích dnech přichází o celý plat i paušály za následující měsíc.

Specifická pravidla platí pro situace spojené s výkonem trestu. Pokud je poslanec odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, po dobu jeho výkonu mu nenáleží plat, náhrady ani naturální plnění. Zákon také poskytuje ochranu v zaměstnání. Zaměstnavatel může poslanci ukončit pracovní poměr proti jeho vůli jen s předchozím souhlasem předsedy komory, a to i 12 měsíců po zániku mandátu.

Platová základna odpovídá zhruba 2,5násobku průměrné mzdy

Výpočet platů politiků začíná u platové základny soudců, která odpovídá trojnásobku průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok. Základna pro poslance, senátory a členy vlády se následně vypočítá jako 83,3 % z této soudcovské základny. Celkově vzorec dává 2,499násobek, tedy zhruba 2,5násobek průměrné mzdy za předminulý rok.

Novela zákona z února 2025 přidala omezující pravidlo. Meziroční růst platové základny politiků nesmí překročit 5 % oproti stavu k 31. prosinci předchozího roku. Pro rok 2026 činí základna soudců 137 697 Kč, což je trojnásobek průměrné mzdy za rok 2024. Čistý výpočet 83,3 % by vedl k základně politiků 114 702 Kč, což by znamenalo skokový nárůst o 13,2 %.

Kvůli pětiprocentnímu stropu však ministerstvo práce a sociálních věcí ve svém sdělení č. 549/2025 Sb. vyhlásilo základnu pro rok 2026 ve výši 106 433 Kč. Toto zastropování bylo letos použito poprvé. Do konce roku 2025 byla základna stanovena pevnou částkou 101 364 Kč přímo v zákoně. Základna se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Dalším kontrolním mechanismem je takzvaná dluhová brzda. Pokud je vyhlášena výše zadlužení vyšší než 50 % hrubého domácího produktu, základna pro platy poslanců a senátorů se v následujícím roce automaticky snižuje o 20 %. Toto opatření platí do té doby, než se vyhlásí zadlužení pod stanovenou hranicí. Pro rok 2026 se toto snížení neaplikovalo a platy se počítají z plné základny.

Jak se platová základna měnila v posledních deseti letech

Vývoj platové základny v uplynulém desetiletí odráží jak ekonomický růst, tak politická rozhodnutí o zmrazování příjmů ústavních činitelů. Celkově se základna mezi lety 2016 a 2026 zvýšila o 75 %. V letech 2021 a 2022 byly platy politiků zcela zmrazené na úrovni roku 2020. Podobná situace nastala v roce 2024 kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku. Následující přehled ukazuje výši platové základny v jednotlivých letech v korunách.

• rok 2016, 60 815,65 Kč
• rok 2017, 65 733,50 Kč
• rok 2018, 70 195 Kč
• rok 2019, 76 245 Kč
• rok 2020, 84 060 Kč
• rok 2021, 84 060 Kč
• rok 2022, 84 060 Kč
• rok 2023, 94 757,50 Kč
• rok 2024, 94 775 Kč
• rok 2025, 101 364 Kč
• rok 2026, 106 433 Kč

Výraznou změnu přinesl nález Ústavního soudu z 15. května 2024. Soud zrušil dřívější snížení koeficientu pro výpočet platové základny soudců, od které se odvíjejí i platy politiků. Od ledna 2025 se proto koeficient pro soudce vrátil na trojnásobek průměrné mzdy. Novela zákona z února 2025, která koeficient soudců vrátila, zavedla zároveň zmíněný pětiprocentní strop pro meziroční růst základny představitelů.

V historii se platy měnily také v závislosti na aktuální průměrné mzdě v národním hospodářství. Pokud mzdy v zemi rostou, s dvouletým zpožděním se tento růst promítá do základny ústavních činitelů, pokud není v zákoně uvedeno jinak. Údaje o vývoji do roku 2024 pocházejí z tiskové zprávy ministerstva práce a sociálních věcí z října 2024.

Od ledna platy vzrostou o pět procent, pokud se zákon nezmění

Pro rok 2027 vychází výpočet platové základny z průměrné mzdy za rok 2025, která činila 49 215 Kč. Pokud nedojde k úpravě zákona, čistý vzorec by vedl k základně 122 989 Kč. Pětiprocentní strop ji však omezí na hodnotu 111 755 Kč. V takovém případě by plat řadového poslance a senátora vzrostl od ledna 2027 na 120 700 Kč, tedy o 5 700 Kč měsíčně.

Další navýšení by se týkalo ministra na 230 300 Kč a premiéra i předsedů komor na 324 100 Kč. Plat prezidenta by poprvé v historii překročil hranici 400 000 Kč a zastavil by se na částce 402 400 Kč. Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje základnu sdělením ve Sbírce zákonů, pro letošní rok to udělalo 8. prosince 2025.

Návrh na zmrazení by vrátil základnu na 101 364 korun

Ve Sněmovně leží návrh na zmrazení platů politiků, evidovaný jako sněmovní tisk 35. Skupina koaličních poslanců v něm navrhuje, aby platová základna zůstala na úrovni 101 364 Kč až do konce roku 2030. Vláda s tímto návrhem vyslovila souhlas už v prosinci 2025.

Kdyby prošel v předloženém znění, platy by klesly na úroveň roku 2025, poslanec by měl 109 500 Kč, ministr 208 900 Kč, předseda vlády 294 000 Kč a prezident 365 000 Kč. Poslanci ho ale při projednávání mohou změnit. Přehled voleb, které do roku 2030 proběhnou, nabízí článek jaké volby nás čekají do roku 2030.

První čtení návrhu proběhlo 24. září 2026. Opoziční kluby STAN, ODS, KDU-ČSL a TOP 09 vetovaly možnost schválení hned v prvním čtení. Návrh dostaly rozpočtový a ústavně-právní výbor, podle historie sněmovního tisku 35 ho ke 3. říjnu 2026 ještě neprojednaly. Další jednání pléna Sněmovny je možné nejdříve 24. listopadu 2026, pak návrh musí projednat Senát a podepsat prezident. Podle ČTK je pravděpodobné, že do konce roku 2026 účinný nebude.

Jak si plat konkrétního politika spočítat a ověřit

Pro ověření přesné výše platu konkrétního politika stačí postupovat v několika krocích. Nejdříve je nutné na webu Sněmovny nebo Senátu najít profil dotyčného představitele a vypsat všechny jeho aktuální funkce v orgánech komory. Pokud politik zastává více placených pozic, pro výpočet se bere v úvahu pouze ta s nejvyšším příplatkem ke koeficientu.

Následně se k základnímu koeficientu 1,08 přičte příslušné navýšení za funkci, jak ho definuje zákon č. 236/1995 Sb. v paragrafech 8, 11 a 14. Celkový koeficient se vynásobí platovou základnou pro daný rok, která je pro rok 2026 stanovena na 106 433 Kč. Výslednou částku je třeba zaokrouhlit na celé stovky nahoru. U členů vlády a prezidenta se místo toho použije jejich vlastní koeficient a postup je stejný.

• Aktuální znění zákona č. 236/1995 Sb. obsahuje koeficienty všech funkcí.
• Detaily o funkcích a oficiální výklad nabízí Sněmovna na stránce Časté dotazy k platům.
• Průměrné mzdy pro výpočet budoucí základny zveřejňuje Český statistický úřad.
• Stav návrhu na zmrazení ukazuje historie sněmovního tisku 35 na psp.cz.

Platy ústavních činitelů a odměny v samosprávě se řídí odlišnými zákony. Zatímco poslance a ministry řeší zákon o platu představitelů státní moci, odměny starostů a zastupitelů určuje zákon o obcích. Jak se počítají v různě velkých obcích, popisuje článek kolik bere starosta a jak se počítají odměny zastupitelů.