Senátor i poslanec mají od začátku roku 2026 základní plat 115 000 Kč hrubého měsíčně, ministr 219 300 Kč a premiér i předsedové obou komor Parlamentu 308 700 Kč. Nejvyšší ústavní činitel, prezident republiky, bere měsíčně 383 200 Kč. Tyto částky určuje zákon č. 236/1995 Sb. jako součin platové základny, která pro rok 2026 činí 106 433 Kč, a příslušného platového koeficientu podle vykonávané funkce.
K platu náležejí politikům také paušální náhrady výdajů spojených s výkonem funkce. U řadového poslance a senátora se jejich součet pohybuje od 59 700 do 81 000 Kč měsíčně v závislosti na vzdálenosti bydliště od Prahy. Stejný nárok mají senátoři zvolení v říjnu 2026 ve 27 obvodech, plat a paušály jim náležejí ode dne, kdy splní zákonné podmínky pro výkon funkce.
Od ledna 2027 by měly platy podle platného vzorce v zákoně vzrůst o dalších pět procent. Ve Sněmovně však leží návrh, který by platovou základnu do konce roku 2030 vrátil na úroveň roku 2025.
Poslanec i senátor mají základní plat 115 000 korun
Poslanec i senátor mají základní plat 115 000 Kč hrubého měsíčně, tedy 1,08 × platová základna 106 433 Kč, zaokrouhleno podle zákona na stovky nahoru. Ačkoliv Sněmovna na svém webu v sekci často kladených dotazů uvádí jako modelový příklad částku 114 948 Kč, zákon o platu představitelů státní moci v paragrafu 3 výslovně předepisuje, že se výsledná částka zaokrouhluje na celé stovky směrem nahoru. Český europoslanec má hrubý plat 11 255,26 eura, v přepočtu zhruba 274 000 Kč, a nevyplácí mu ho Sněmovna, ale Evropský parlament.
Proti roku 2025 vzrostl základní plat o 5 500 Kč, tedy o 5,0 %. Tato částka odpovídá 2,34násobku průměrné hrubé měsíční mzdy v celém národním hospodářství za rok 2025, kterou Český statistický úřad vyčíslil na 49 215 Kč. Zákon přitom pro výpočet platu senátorů používá stejná pravidla i koeficienty jako pro poslance.
Sněmovna má 200 poslanců a Senát 81 senátorů
V České republice působí 200 poslanců volených na čtyři roky. Horní komora, Senát, má 81 členů volených na šestileté období. Každé dva roky se obměňuje třetina senátorů, první kolo posledních senátních voleb proběhlo 9. a 10. října 2026 a o tom, kdo kandidoval ve 27 obvodech, rozhodovali voliči v jedné třetině území.
Do Sněmovny se volí podle poměrného systému, pro Senát platí většinový systém, ve kterém o vítězi často rozhoduje druhé kolo senátních voleb. Bez ohledu na způsob zvolení mají členové obou komor totožné nároky na odměňování i paušální náhrady.
Paušální náhrady závisí na vzdálenosti bydliště
Každý poslanec a senátor má nárok na víceúčelovou paušální náhradu určenou na reprezentaci a stravování při tuzemských cestách. Ta činí 16 % platové základny, což v roce 2026 odpovídá částce 17 100 Kč. K této fixní sumě se připočítává paušál na dopravu, jehož výše se odvíjí od vzdálenosti obce, kde má zákonodárce trvalý pobyt nebo poslaneckou kancelář, od sídla komory v Praze.
Zákonodárci s bydlištěm do 50 km od Prahy dostávají dopravní paušál 40 % základny, tedy 42 600 Kč. Při vzdálenosti nad 50 km se náhrada zvyšuje na 45 % neboli 47 900 Kč. Pokud poslanec bydlí dále než 150 km, náleží mu 50 % základny, což je 53 300 Kč. Pro ty, kteří mají trvalý pobyt ve vzdálenosti nad 250 km od sídla komory, činí náhrada 60 % základny, tedy 63 900 Kč měsíčně.
Dohromady tak řadový poslanec pobírá na paušálních náhradách měsíčně 59 700 až 81 000 Kč. Předsedové komor mají místo těchto rozlišených paušálů pevný příspěvek 58 % základny (61 800 Kč) a místopředsedové 54 % (57 500 Kč). Kromě toho se proplácejí prokázané výdaje na zahraniční cesty, na ubytování při cestách a na přechodné ubytování v Praze. Na odborné a administrativní práce lze čerpat až 26 608 Kč měsíčně.
Na asistenta mají poslanci i senátoři až 60 000 korun měsíčně
Asistenty poslanců hradí Kancelář Sněmovny na základě faktur za služby, limit je 60 000 Kč měsíčně na poslance. Jde o samostatnou položku vedle náhrady za odborné a administrativní práce. Senátorům zvýšil limit na asistenty na stejnou částku hospodářský výbor Senátu od května 2026.
Další prostředky plynou na nájem poslanecké kanceláře v regionu, kde limit závisí na velikosti města. V Praze činí 27 000 Kč měsíčně, ve městech s 10 000 až 25 000 obyvateli 16 000 Kč. Na telefon a internet má poslanec 36 000 Kč ročně.
Řadový nový senátor dostane 115 000 Kč a 59 700 až 81 000 Kč paušálů
Senátor zvolený v říjnu 2026 má stejné nároky jako jeho kolegové, tedy plat 115 000 Kč hrubého a paušální náhrady od 59 700 do 81 000 Kč měsíčně. Za celý kalendářní měsíc to dělá 174 700 až 196 000 Kč. Zákon č. 236/1995 Sb. v § 34 odst. 1 stanoví, že plat náleží „ode dne, v němž splnil zákonné podmínky pro výkon funkce“, stejně váže i paušální náhrady v § 35 odst. 1. Za první neúplný měsíc proto nemusí jít o celou částku.
V roce 2026 se volila třetina Senátu, tedy 27 z 81 senátorů. Podle ČSÚ bylo v prvním kole 9. a 10. října 2026 zvoleno 5 senátorů, ve zbylých 22 obvodech rozhodne druhé kolo 16. a 17. října 2026. Postupují do něj dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů z prvního kola, všechny dvojice pro 22 obvodů jsou přehledně v samostatném článku. Zvolen je ten, kdo ve druhém kole získá nejvíce platných hlasů.
Okamžik vzniku mandátu určuje Ústava v čl. 19 odst. 3 jednou větou: „Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením.“ Státní volební komise pak podle § 78 zákona č. 247/1995 Sb. vydá zvoleným senátorům do jednoho měsíce od uveřejnění výsledků osvědčení o zvolení. Nové funkční období Senátu začíná zahájením první schůze, která se koná po vydání osvědčení, a tím zároveň končí předchozí funkční období (§ 24 odst. 2 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu).
| Krok po zvolení | Co platí | Předpis | |
|---|---|---|---|
| Volby | třetina Senátu, 27 obvodů, 1. kolo 9. a 10. 10., 2. kolo 16. a 17. 10. 2026 | čl. 16 odst. 2 Ústavy, § 76 zákona 247/1995 Sb. | |
| Vznik mandátu | zvolením | čl. 19 odst. 3 Ústavy | |
| Osvědčení o zvolení | vydá Státní volební komise do 1 měsíce od uveřejnění výsledků | § 78 zákona 247/1995 Sb. | |
| První schůze | nejpozději do 30 dnů od uveřejnění výsledků voleb | § 26 zákona 107/1999 Sb. | čl. 23 Ústavy, § 4 zákona 107/1999 Sb. |
| Plat a paušály | ode dne splnění zákonných podmínek pro výkon funkce | § 34 a § 35 zákona 236/1995 Sb. | |
| Peníze za celý měsíc | 115 000 Kč plat a 59 700 až 81 000 Kč paušály | zákon 236/1995 Sb., základna 106 433 Kč | |
| Člen zastupitelstva, který je senátorem | uvolněný 0,4násobek odměny, neuvolněný starosta nebo místostarosta nejvýše 0,4násobek | § 72 zákona 128/2000 Sb. | |
| Délka mandátu | šest let, zaniká uplynutím volebního období | čl. 16 odst. 2 a čl. 25 Ústavy |
Slib senátor skládá na první schůzi Senátu
Senátor složí slib na první schůzi Senátu, které se zúčastní, tak stanoví čl. 23 odst. 2 Ústavy. Tato schůze se podle § 26 odst. 1 jednacího řádu Senátu sejde nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění výsledků voleb do Senátu. Slib podle čl. 23 odst. 3 zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“
Podle § 4 jednacího řádu Senátu to senátor učiní pronesením slova „slibuji“ a podáním ruky tomu, do jehož rukou slib skládá, a složení potvrdí podpisem. Odepření slibu nebo slib s výhradou mají podle čl. 25 Ústavy za následek zánik mandátu.
Neslučitelné funkce a souběh se starostou
Podle čl. 22 odst. 1 Ústavy je s funkcí poslance nebo senátora neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky, funkce soudce a další funkce, které stanoví zákon. Dnem, kdy se senátor takové funkce ujme, jeho mandát zaniká. Nikdo také nemůže být současně členem obou komor Parlamentu (čl. 21). Senátor smí být členem vlády, pak ale podle čl. 32 nemůže být předsedou nebo místopředsedou komory ani členem parlamentních výborů a komisí.
Funkce starosty nebo zastupitele s mandátem senátora neslučitelná není, zákon o obcích ale krátí odměnu. Uvolněnému členovi zastupitelstva (typicky starostovi), který je senátorem, poskytuje obec podle § 72 zákona č. 128/2000 Sb. odměnu ve výši 0,4násobku částky, která by mu jinak náležela. Neuvolněnému starostovi nebo místostarostovi, který je senátorem, může obec poskytovat odměnu nejvýše ve výši 0,4násobku odměny, která by mu jinak náležela. Senátorský plat 115 000 Kč se souběhem s funkcí v obci nemění.
Za funkce ve Sněmovně a Senátu se koeficient zvyšuje
Základní koeficient 1,08 se zvyšuje v momentě, kdy poslanec nebo senátor zastává konkrétní funkci v orgánech komory. Místopředseda podvýboru má koeficient zvýšený o 0,11. Místopředsedům výborů, předsedům podvýborů a jednomu místopředsedovi poslaneckého klubu za každých 15 členů náleží příplatek ke koeficientu ve výši 0,22.
Výraznější navýšení o 0,44 mají předsedové výborů, komisí a poslaneckých klubů. U předsedů klubů se koeficient dále zvyšuje o 0,03 za každých započatých deset členů nad zákonné minimum. Místopředsedům komor náleží koeficient zvýšený o 0,98. Místopředseda, který jako první zastupuje předsedu komory, má příplatek 1,09. Samotní předsedové Sněmovny a Senátu mají koeficient zvýšený o 1,82.
V praxi to znamená, že místopředseda podvýboru bere 126 700 Kč a místopředseda výboru 138 400 Kč. Předseda výboru má plat 161 800 Kč. Místopředseda komory dostává 219 300 Kč a první místopředseda 231 000 Kč. Předsedové obou komor Parlamentu mají plat 308 700 Kč. Co předseda Senátu dělá a jak ho senátoři volí, popisuje článek o předsedovi Senátu. Pokud poslanec zastává více placených funkcí, náleží mu podle pravidel Sněmovny jen jedna platba za tu nejvyšší z nich.
Většina poslanců nějakou funkci v orgánech komory zastává. Podle Novinek z července 2026 pobírá pouze 31 z 200 poslanců základní plat bez jakéhokoliv funkčního příplatku. Zbylých 169 poslanců má plat navýšený o některý z uvedených koeficientů. Jak se strany o křesla rozdělily, ukazuje přehled složení Poslanecké sněmovny a kolik hlasů stál jeden mandát. Za každého poslance navíc dostává strana, za kterou byl zvolen, 900 000 Kč ročně ze státního rozpočtu, jak popisuje článek o financování politických stran.
Tabulka platů a náhrad podle funkce
Následující tabulka přehledně shrnuje výši hrubého měsíčního platu a paušálních náhrad pro jednotlivé ústavní funkce v roce 2026. Částky jsou vypočteny z platové základny 106 433 Kč a odpovídají zákonnému zaokrouhlení na celé stovky směrem nahoru. U paušálních náhrad zákonodárců je uveden rozsah, který závisí na vzdálenosti obce jejich trvalého pobytu od sídla komory v Praze.
| Funkce | Koeficient | Plat | Měsíční paušální náhrada |
|---|---|---|---|
| Poslanec, senátor | 1,08 | 115 000 | 59 700 až 81 000 (16 % plus doprava 40 až 60 %) |
| Místopředseda podvýboru | 1,19 | 126 700 | jako poslanec |
| Místopředseda výboru | 1,30 | 138 400 | jako poslanec |
| Předseda výboru nebo poslaneckého klubu | 1,52 a víc | 161 800 a víc | jako poslanec |
| Místopředseda Sněmovny nebo Senátu | 2,06 | 219 300 | 57 500 |
| Místopředseda komory, který první zastupuje předsedu | 2,17 | 231 000 | 57 500 |
| Předseda Sněmovny nebo Senátu | 2,90 | 308 700 | 61 800 |
| Ministr | 2,06 | 219 300 | 32 000 |
| Místopředseda vlády | 2,49 | 265 100 | 35 200 |
| Předseda vlády | 2,90 | 308 700 | 39 400 |
| Prezident | 3,60 | 383 200 | 250 200 (manžel nebo partner 106 500), jinak 356 600 |
Tabulka kombinuje pevně stanovený plat s náhradami výdajů, které mají odlišný režim u zákonodárců, členů vlády a prezidenta republiky. U poslanců tvoří významnou část náhrad příspěvek na dopravu, členové vlády i předsedové a místopředsedové komor mají služební vozidlo a paušál na dopravu z bydliště nedostávají. U poslanců a senátorů se paušální náhrady daní stejně jako plat a odvádí se z nich zdravotní a sociální pojištění.
Ministr má 219 300 Kč a prezident 383 200 Kč
Členové vlády mají nárok na víceúčelovou paušální náhradu, paušál na dopravu z bydliště nedostávají. Ministr dostává 30 % základny, což je 32 000 Kč. Místopředseda vlády má 33 % neboli 35 200 Kč a předseda vlády 37 % základny, tedy 39 400 Kč. Všichni členové vlády mají k dispozici služební vozidlo s řidičem i k osobním účelům.
Členové vlády mají také zajištěno ubytování v místě sídla, pokud tam nemají trvalý pobyt, a služební telefon. Premiér má navíc nárok na přiměřeně vybavený byt k užívání. Co všechno k funkci předsedy vlády patří, od bytu po trvalou ochranu policie, shrnuje článek o platu premiéra. Byt, telefon a služební vozidlo ze stejného zákona má i veřejný ochránce práv, jehož plat a náhrady se počítají ze stejné platové základny.
Služební auto mohou členové vlády užívat ještě tři měsíce po skončení výkonu funkce. Členům vlády nenáležejí příjmy z jiných funkcí a činností, s výjimkou správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké činnosti.
Prezident dostává paušál 235 nebo 335 procent základny
Prezident republiky má specifický režim náhrad. Místo běžných paušálů pobírá zvláštní paušální náhradu ve výši 335 % základny, což je 356 600 Kč. Pokud má prezident manžela nebo partnera, který vykonává protokolární povinnosti a veřejnou činnost, rozděluje se tato suma. Prezident pak dostává 235 % (250 200 Kč) a jeho protějšek 100 % základny neboli 106 500 Kč. Kolik bere prezident v mandátu a jakou rentu dostane po jeho skončení, rozebírá článek o platu prezidenta.
Podle E15 se uplatňuje varianta s rozdělením náhrad pro oba manžele. Prezident dále užívá nemovitosti tvořící jeho sídlo, má hrazené zdravotní služby a k dispozici služební vozidlo a dvě telefonní stanice. Plat i náhrady mu náležejí i po dobu, kdy funkci dočasně nevykonává. Pravomoci prezidenta upravuje Ústava.
Kdo zastává dvě funkce, dostane jen vyšší plat
Stává se, že jeden představitel zastává více funkcí současně. Typickým příkladem je poslanec nebo senátor, který je zároveň jmenován členem vlády. V takovém případě zákon č. 236/1995 Sb. v § 34 odst. 2 stanoví, že dotyčnému náleží pouze jeden plat, a to ten vyšší. Poslanec v roli ministra tedy pobírá plat ministra 219 300 Kč.
Při souběhu funkce poslance a člena vlády dochází také k omezení paušálních náhrad. Představitel dostává pouze náhrady výdajů spojené s tou funkcí, za kterou pobírá plat. Poslanecké paušály na reprezentaci a dopravu mu tedy nenáležejí. Ponechává si však nárok na provozování poslanecké kanceláře ve svém volebním kraji.
Toto pravidlo o jednom platu platí pro všechny kombinace funkcí podle zákona o platu představitelů. Vedlejší funkce vykonávají poslanci podle Sněmovny bez nároku na další příplatek, což platí i pro předsednictví v komisích nebo delegacích. Pokud je někdo předsedou výboru a zároveň místopředsedou podvýboru, dostává plat odpovídající předsedovi výboru.
Odchodné může dosáhnout až pěti měsíčních platů
Při skončení výkonu funkce mají poslanci, senátoři a členové vlády nárok na odchodné. Týká se to i senátorů, kteří v říjnu 2026 mandát neobhájí. Jeho výše se počítá jako měsíční plat z posledního měsíce ve funkci navýšený o násobek téhož platu a počtu celých ukončených let ve funkci. Horní hranice odchodného je stanovena na pět měsíčních platů.
U řadového poslance nebo senátora tak může odchodné dosáhnout částky 575 000 Kč hrubého, po jednom ukončeném roce ve funkci je to 230 000 Kč. Odchodné nenáleží, pokud politik během tří měsíců po skončení funkce pobírá plat z jiné funkce představitele nebo soudce. Pro účely daně z příjmů se odchodné považuje za plat. Prezident republiky jako jediný z uvedených představitelů nárok na odchodné nemá.
Za neomluvenou absenci přichází zákonodárce o polovinu platu
Plat zákonodárců může být také krácen z důvodu neomluvené absence. Pokud se poslanec nebo senátor během jednoho měsíce bez omluvy nezúčastní dvou jednacích dnů komory nebo jejího orgánu, kam byl zvolen, ztrácí polovinu platu i paušálních náhrad za následující měsíc. Při neomluvené neúčasti na čtyřech a více jednacích dnech přichází o celý plat i paušály za následující měsíc.
Specifická pravidla platí pro situace spojené s výkonem trestu. Pokud je poslanec odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, po dobu jeho výkonu mu nenáleží plat, náhrady ani naturální plnění. Zákon také poskytuje ochranu v zaměstnání. Zaměstnavatel může poslanci ukončit pracovní poměr proti jeho vůli jen s předchozím souhlasem předsedy komory, a to i 12 měsíců po zániku mandátu.
Platová základna odpovídá zhruba 2,5násobku průměrné mzdy
Výpočet platů politiků začíná u platové základny soudců, která odpovídá trojnásobku průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok. Základna pro poslance, senátory a členy vlády se následně vypočítá jako 83,3 % z této soudcovské základny. Celkově vzorec dává 2,499násobek, tedy zhruba 2,5násobek průměrné mzdy za předminulý rok.
Novela zákona z února 2025 přidala omezující pravidlo. Meziroční růst platové základny politiků nesmí překročit 5 % oproti stavu k 31. prosinci předchozího roku. Pro rok 2026 činí základna soudců 137 697 Kč, což je trojnásobek průměrné mzdy za rok 2024. Čistý výpočet 83,3 % by vedl k základně politiků 114 702 Kč, což by znamenalo skokový nárůst o 13,2 %. Kolik z této základny dostávají soudci jednotlivých soudů, ukazuje přehled platů soudců.
Kvůli pětiprocentnímu stropu však ministerstvo práce a sociálních věcí ve sdělení č. 549/2025 Sb. vyhlásilo základnu pro rok 2026 ve výši 106 433 Kč. Zastropování tak bylo v roce 2026 použito poprvé. Do konce roku 2025 byla základna stanovena pevnou částkou 101 364 Kč přímo v zákoně. Základna se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
Dalším kontrolním mechanismem je takzvaná dluhová brzda. Pokud je vyhlášena výše zadlužení vyšší než 50 % hrubého domácího produktu, základna pro platy poslanců a senátorů se v následujícím roce automaticky snižuje o 20 %. Toto opatření platí do té doby, než se vyhlásí zadlužení pod stanovenou hranicí. Pro rok 2026 se toto snížení neaplikovalo a platy se počítají z plné základny.
Jak se platová základna měnila v posledních deseti letech
Vývoj platové základny v uplynulém desetiletí odráží jak ekonomický růst, tak politická rozhodnutí o zmrazování příjmů ústavních činitelů. Celkově se základna mezi lety 2016 a 2026 zvýšila o 75 %. V letech 2021 a 2022 byly platy politiků zcela zmrazené na úrovni roku 2020. Podobná situace nastala v roce 2024 kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku. Následující přehled ukazuje výši platové základny v jednotlivých letech v korunách.
- rok 2016, 60 815,65 Kč
- rok 2017, 65 733,50 Kč
- rok 2018, 70 195 Kč
- rok 2019, 76 245 Kč
- rok 2020, 84 060 Kč
- rok 2021, 84 060 Kč
- rok 2022, 84 060 Kč
- rok 2023, 94 757,50 Kč
- rok 2024, 94 775 Kč
- rok 2025, 101 364 Kč
- rok 2026, 106 433 Kč
Výraznou změnu přinesl nález Ústavního soudu z 15. května 2024. Soud zrušil dřívější snížení koeficientu pro výpočet platové základny soudců, od které se odvíjejí i platy politiků. Od ledna 2025 se proto koeficient pro soudce vrátil na trojnásobek průměrné mzdy. Novela zákona z února 2025, která koeficient soudců vrátila, zavedla zároveň zmíněný pětiprocentní strop pro meziroční růst základny představitelů.
V historii se platy měnily také v závislosti na aktuální průměrné mzdě v národním hospodářství. Pokud mzdy v zemi rostou, s dvouletým zpožděním se tento růst promítá do základny ústavních činitelů, pokud není v zákoně uvedeno jinak. Údaje o vývoji do roku 2024 pocházejí z tiskové zprávy ministerstva práce a sociálních věcí z října 2024.
Od ledna 2027 platy vzrostou o pět procent, pokud se zákon nezmění
Pro rok 2027 vychází výpočet platové základny z průměrné mzdy za rok 2025, která činila 49 215 Kč. Pokud nedojde k úpravě zákona, čistý vzorec by vedl k základně 122 989 Kč. Pětiprocentní strop ji však omezí na hodnotu 111 755 Kč. V takovém případě by plat řadového poslance a senátora vzrostl od ledna 2027 na 120 700 Kč, tedy o 5 700 Kč měsíčně.
Další navýšení by se týkalo ministra na 230 300 Kč a premiéra i předsedů komor na 324 100 Kč. Plat prezidenta by poprvé v historii překročil hranici 400 000 Kč a zastavil by se na částce 402 400 Kč. Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje základnu sdělením ve Sbírce zákonů, pro rok 2026 to udělalo 8. prosince 2025.
Ve Sněmovně leží návrh na zmrazení platů politiků, evidovaný jako sněmovní tisk 35. Skupina koaličních poslanců v něm navrhuje, aby platová základna zůstala na úrovni 101 364 Kč až do konce roku 2030. Vláda s tímto návrhem vyslovila souhlas už v prosinci 2025. Kdyby prošel v předloženém znění, platy by klesly na úroveň roku 2025, poslanec i senátor by měli 109 500 Kč, ministr 208 900 Kč, předseda vlády 294 000 Kč a prezident 365 000 Kč.
První čtení návrhu proběhlo 24. září 2026. Opoziční kluby STAN, ODS, KDU-ČSL a TOP 09 vetovaly možnost schválení hned v prvním čtení. Návrh dostaly rozpočtový a ústavně-právní výbor, podle historie sněmovního tisku 35 ho ke 14. říjnu 2026 ani jeden z nich neprojednal. Další projednávání návrhu je podle historie tisku možné od 24. listopadu 2026, pak ho musí projednat Senát a podepsat prezident. Podle ČTK je pravděpodobné, že do konce roku 2026 účinný nebude.
Jak si plat konkrétního politika spočítat a ověřit
Pro ověření přesné výše platu konkrétního politika stačí postupovat v několika krocích. Nejdříve na webu Sněmovny nebo Senátu najděte profil dotyčného představitele a vypište všechny jeho aktuální funkce v orgánech komory. Pokud politik zastává více placených pozic, pro výpočet se bere v úvahu pouze ta s nejvyšším příplatkem ke koeficientu. U senátorů zvolených v říjnu 2026 se funkce v orgánech Senátu obsazují na nové funkční období, které začne první schůzí po vydání osvědčení.
Následně k základnímu koeficientu 1,08 přičtěte příslušné navýšení za funkci, jak ho definuje zákon č. 236/1995 Sb. v paragrafech 8, 11 a 14. Celkový koeficient vynásobte platovou základnou pro daný rok, která je pro rok 2026 stanovena na 106 433 Kč. Výslednou částku zaokrouhlete na celé stovky nahoru. U členů vlády a prezidenta se místo toho použije jejich vlastní koeficient a postup je stejný.
- Aktuální znění zákona č. 236/1995 Sb. obsahuje koeficienty všech funkcí.
- Detaily o funkcích a oficiální výklad nabízí Sněmovna na stránce Časté dotazy k platům na psp.cz.
- Průměrné mzdy pro výpočet budoucí základny zveřejňuje Český statistický úřad.
- Stav návrhu na zmrazení ukazuje historie sněmovního tisku 35 na psp.cz.
- Výsledky druhého kola senátních voleb 16. a 17. října 2026 zveřejňuje ČSÚ na volby.gov.cz.
Platy ústavních činitelů a odměny v samosprávě se řídí odlišnými zákony. Poslance, senátory a ministry řeší zákon o platu představitelů státní moci, odměny starostů a zastupitelů určuje zákon o obcích. Jak se počítají v různě velkých obcích, popisuje článek kolik bere starosta a jak se počítají odměny zastupitelů.








[…] Nejvíc hlasování, po pěti, čelily druhá vláda Mirka Topolánka a vláda Petra Nečase, vláda Petra Fialy čtyřem. Andrej Babiš čelil jako předseda vlády také pěti hlasováním, ale ve dvou různých vládách. Hlasování 27. června 2019 skončilo ve 3.54 ráno a hlasování 19. října 2023 ve 0.35, obě po rozpravě přes noc. Kolik za tuto práci poslanci berou, rozepisuje článek o platu poslance a senátora. […]
[…] Plat počítá zákon č. 236/1995 Sb. pro senátora i poslance stejně. Platová základna pro rok 2026 činí 106 433 Kč, násobí se koeficientem 1,08 (§ 8) a výsledek se zaokrouhluje na stovky nahoru (§ 3 odst. 2). Příplatky za funkce a paušální náhrady rozebírá článek plat senátora i poslance. […]
[…] Kdo zastupuje váš obvod, zjistíte v tabulce výše podle čísla obvodu. Výsledky v jednotlivých obcích a okrscích najdete v aplikaci ČSÚ. Kolik senátor dostává za výkon mandátu, shrnuje článek o platu senátora a poslance. […]
[…] zhruba 274 000 Kč hrubého a 213 500 Kč čistého. Český poslanec má od ledna 2026 základní plat 115 000 Kč hrubého, europoslanec si tak v hrubém přepočtu vydělá přibližně 2,4krát […]
[…] Za každého poslance a senátora dostává strana 900 000 Kč ročně, za člena zastupitelstva kraje a zastupitelstva hlavního města Prahy 250 000 Kč. Strana s 20 poslanci tak má jen z jejich mandátů 18 000 000 Kč za rok. Nejde o plat, ten dostává sám zákonodárce, viz plat poslance a senátora. […]
[…] Kdo chce vědět, kolik bude nový primátor jeho města brát, nemusí čekat na žádnou oficiální kalkulačku navíc. Stačí zjistit, do které velikostní kategorie město spadá, a dosadit do stejného vzorce, který používá i Ministerstvo vnitra ve svém doplňku pro rok 2026. Pro srovnání s jinými veřejnými funkcemi se hodí i přehled odměn poslanců a senátorů. […]
[…] srovnání, poslanec i senátor mají při koeficientu 1,08 plat 115 000 Kč, ministr při koeficientu 2,06 bere 219 300 Kč. […]
[…] Plat poslance je stejný jako plat senátora, 115 000 Kč, ministr bere 219 300 Kč. […]
[…] platů poslanců, senátorů a ministrů s celou tabulkou koeficientů popisuje článek o platu poslanců a senátorů. Tento text se soustředí jen na funkci premiéra, na jeho náhrady, naturální plnění a na to, […]
[…] přehled koeficientů od místopředsedy podvýboru po premiéra shrnuje článek o tom, kolik berou poslanci a senátoři. Výpočet platu předsedy vlády, který má shodný koeficient jako předseda komory Parlamentu, […]
[…] poslanec nebo senátor […]
[…] Ministr má 219 300 Kč a řadový poslanec nebo senátor 115 000 Kč, jak ukazuje přehled platů poslanců, senátorů a ministrů. Plat premiéra je 308 700 Kč a prezident bere 383 200 Kč. Začínající státní zástupce […]