Senát má 81 senátorů na 6 let, kandidovat lze od 40 let

Senát Parlamentu České republiky má 81 senátorů. Každý z nich je volen na šest let (v doplňovacích volbách jen na zbytek období) v jednom z 81 jednomandátových obvodů a každé dva roky se volí třetina, tedy 27 senátorů. Kandidovat může občan, kterému je aspoň 40 let. Všechna tři čísla stanoví přímo Ústava v čl. 16 odst. 2 a čl. 19 odst. 2.

Níž najdete odpovědi na pět otázek, které lidé o Senátu hledají nejčastěji. U každého údaje je konkrétní článek Ústavy nebo paragraf zákona, ať si ho můžete ověřit sami.

Kolik je senátorů a kolik poslanců

Ústava ČR dělí Parlament na dvě komory s pevným počtem členů. V čl. 16 odst. 2 doslova stojí: „Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Každé dva roky se volí třetina senátorů.“ Poslanců je 200 a volí se na čtyři roky (čl. 16 odst. 1). Obě funkce najednou mít nelze, nikdo nemůže být současně členem obou komor (čl. 21).

Tabulka ukazuje rozdíly mezi komorami podle Ústavy ve znění účinném od 1. ledna 2026, volebního zákona č. 247/1995 Sb. a platového zákona č. 236/1995 Sb.

Plat počítá zákon č. 236/1995 Sb. pro senátora i poslance stejně. Platová základna pro rok 2026 činí 106 433 Kč, násobí se koeficientem 1,08 (§ 8) a výsledek se zaokrouhluje na stovky nahoru (§ 3 odst. 2). Příplatky za funkce a paušální náhrady rozebírá článek plat senátora i poslance.

Proč se každé dva roky volí jen třetina Senátu?

Kvůli prvním volbám v roce 1996. Tehdy se volilo ve všech 81 obvodech a zákon č. 247/1995 Sb. v § 94 rozdělil obvody do tří skupin po 27, s mandátem na dva, čtyři a šest let. Senát na svém webu v textu Jak se volí do Senátu dodává, že další volby byly v roce 1998 a „od těchto voleb je délka mandátu všech senátorů 6 let“.

Senát proto nikdy nekončí celý. Každé dva roky se obmění 27 obvodů a zbylých 54 senátorů pokračuje. Podle senat.cz je proto Senát „institucí trvalou, nemůže být rozpuštěn“. Které obvody kdy volí, plyne z § 94 a šestiletého cyklu.

V říjnu 2026 volila skupina C, mimo jiné obvody 3 Cheb, 6 Louny a 9 Plzeň-město. Kdo v nich uspěl, shrnují výsledky senátních voleb. Když mandát senátora skončí dřív, vyhlásí prezident v jeho obvodu doplňovací volby, které se konají do 90 dnů (§ 80 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb.). V posledním roce před koncem mandátu se už nekonají a nově zvolený senátor dosedne jen na zbytek šestiletého období (§ 80 odst. 3 a 4).

Kdo může kandidovat do Senátu

Zvolen může být každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 40 let (čl. 19 odst. 2 Ústavy). Volební zákon v § 57 upřesňuje, že čtyřicítku stačí mít „alespoň ve druhý den voleb“. U poslanců je hranice 21 let. Senátor zároveň nesmí být soudcem, prezidentem ani zastávat další funkce, které vylučuje zákon (čl. 22 odst. 1).

Kandidátní listinu podává registrovaná politická strana nebo hnutí, koalice, nebo nezávislý kandidát (§ 60 odst. 1). Nezávislý kandidát musí přiložit petici podepsanou aspoň 1 000 voliči z obvodu, kde kandiduje (§ 60 odst. 3). Za registraci kandidátní listiny se platí poplatek 20 000 Kč (§ 61 odst. 3). V každém obvodu se volí jediný senátor.

V prvním kole vyhrává kandidát s nadpoloviční většinou platných hlasů (§ 75). Když ji nikdo nezíská, postupují do druhého kola dva nejlepší. Druhé kolo začíná šestý den po skončení hlasování v prvním kole (§ 76). Jak to v praxi probíhá, popisuje článek druhé kolo senátních voleb.

Co Senát dělá se zákony a kdy ho Sněmovna přehlasuje

Návrhy zákonů se podávají Sněmovně (čl. 41 odst. 1) a Senát je dostává až poté, co s nimi poslanci vysloví souhlas. Návrh zákona přitom může podat i Senát sám jako celek (čl. 41 odst. 2). Na projednání zákona postoupeného ze Sněmovny má Senát 30 dnů (čl. 46 odst. 1). Možností je pět:

• schválí ho (čl. 46 odst. 2),
• zamítne ho a Sněmovna o něm hlasuje znovu (čl. 47 odst. 1),
• vrátí ho s pozměňovacími návrhy a Sněmovna hlasuje o znění Senátu (čl. 47 odst. 2),
• vyjádří vůli nezabývat se jím, čímž je zákon přijat (čl. 48),
• do 30 dnů se nevyjádří a platí, že je zákon přijat (čl. 46 odst. 3).

Zamítnutí Senátu Sněmovna přehlasuje, když návrh schválí nadpoloviční většina všech poslanců. To je 101 hlasů z 200, bez ohledu na to, kolik poslanců sedí v sále (čl. 47 odst. 1). Stejných 101 hlasů je potřeba, když Sněmovna odmítne pozměňovací návrhy Senátu a chce prosadit své původní znění (čl. 47 odst. 3). Pro srovnání, běžné usnesení komory potřebuje jen nadpoloviční většinu přítomných (čl. 39 odst. 2), takže při 120 přítomných poslancích stačí 61 hlasů.

Některé zákony bez Senátu neprojdou vůbec. Ústavní zákon potřebuje souhlas třípětinové většiny přítomných senátorů (čl. 39 odst. 4) a volební zákon i zákon o jednacím řádu Senátu musí schválit obě komory (čl. 40). Opačně je to u státního rozpočtu, o tom se usnáší jen Sněmovna (čl. 42 odst. 2). Vláda odpovídá jen Sněmovně (čl. 68 odst. 1), takže Senát nemůže vyslovit nedůvěru vládě.

Mimo zákony dává Senát souhlas ke jmenování soudců Ústavního soudu, kterých je 15 (čl. 84). Se souhlasem Sněmovny může podat ústavní žalobu proti prezidentovi (čl. 65 odst. 2). Když je Sněmovna rozpuštěna, přijímá v neodkladných věcech zákonná opatření, nikdy však ve věcech Ústavy, rozpočtu ani volebního zákona (čl. 33). Vlastní pravomoci vůči hlavě státu má předseda Senátu.

Kdy jsou další senátní volby a jak najít svůj obvod

Další řádné volby do Senátu budou v roce 2028, a to ve 27 obvodech skupiny A s čísly 1, 4, 7 a každým třetím až po 79. Ústava v čl. 17 odst. 3 určuje termín obecně: volby do Senátu „se konají v prvním celém týdnu měsíce října“. Konkrétní dny stanoví až vyhlášení voleb.

Číslo svého obvodu najdete v příloze č. 3 zákona č. 247/1995 Sb., kde je ke každému obvodu výčet obcí a sídlo. Bydlíte v obvodu skupiny B nebo C? Pak se u vás senátor v roce 2028 nevolí a na řadu přijdete v roce 2030, respektive 2032. Termíny všech typů voleb na několik let dopředu má přehled kdy jsou volby.