Policejní prezident má tarif až 73 450 Kč, za vedení až 14 000 Kč

Policejní prezident nemá plat v tabulce jako úředník, ale služební příjem složený z tarifu a příplatků. Nejvyšší základní tarif, do kterého jeho funkce spadá, činí od 1. ledna 2026 podle nařízení vlády 73 450 Kč měsíčně. K němu jde příplatek za vedení ve výši 10 000 až 14 000 Kč a nenárokový osobní příplatek, který mu může přiznat ministr vnitra teoreticky až do výše dalšího celého tarifu. Skutečnou částku na výplatní pásce policie nezveřejňuje, jde tedy o model z tarifní tabulky a ze zákona.

Pro vedoucího sboru jsou podstatné čtyři složky příjmu

Policista není zaměstnanec v pracovním poměru. Je ve služebním poměru podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Proto se jeho odměna nenazývá plat, ale služební příjem, a skládá se z jiných kousků než výplata úředníka nebo zaměstnance firmy.

Zákon v § 113 vyjmenovává devět složek služebního příjmu, u vedoucí funkce rozhodují čtyři:

• základní tarif podle tarifní třídy a tarifního stupně,
• příplatek za vedení pro vedoucí příslušníky,
• zvláštní příplatek za ztížené nebo zdraví škodlivé podmínky služby,
• osobní příplatek za výkon služby v mimořádné kvalitě nebo rozsahu.

Další složky, třeba příplatek za službu ve svátek, odměna nebo služební příjem za službu přesčas, jsou vázané na konkrétní situace. U vedoucí funkce na Policejním prezidiu nehrají hlavní roli. Rozhodují první čtyři složky, a z nich hlavně první dvě.

Zákon č. 361/2003 Sb. se nevztahuje jen na policisty. Platí i pro hasiče v Hasičském záchranném sboru, příslušníky Vězeňské služby nebo zpravodajských služeb. Každý z těchto sborů má v čele svého ředitele, se stejnou stupnicí tarifů a stejným zákonným rozpětím příplatku za vedení.

Tarifní třídu a stupeň určuje náročnost služby a praxe

Tarifní třída se podle zákona neodvozuje z hodnosti, ale z nejnáročnější činnosti, kterou má dané služební místo. Katalog, který přiřazuje konkrétní činnosti k tarifním třídám, stanoví vláda nařízením. Řízení celého bezpečnostního sboru patří mezi nejnáročnější činnosti a spadá do jedenácté, nejvyšší tarifní třídy ze jedenácti, které zákon rozlišuje.

V každé tarifní třídě navíc existuje dvanáct tarifních stupňů. Stupeň roste s odbornou praxí po tříletých úsecích, od prvního stupně pro nováčka bez praxe až po dvanáctý pro příslušníka s praxí nad 33 let. U dlouholetého kariérního policisty je reálné, že je zařazen na nejvyšším stupni.

Představte si příslušníka, který nastoupil k policii v roce 1994 a od té doby sloužil bez přerušení. K listopadu 2026 by měl za sebou 32 let praxe, tedy pod hranicí 33 let pro dvanáctý stupeň. Do praxe se ale podle § 117 započítává i jiná využitelná praxe, vojenská základní služba nebo rodičovská dovolená, takže skutečný stupeň může být vyšší.

73 450 Kč je nejvyšší tarif základní stupnice

Konkrétní částky stanoví vláda nařízením, od 1. ledna 2026 platí nařízení vlády č. 407/2025 Sb. Proti předchozímu roku zvedlo tarify o pět procent, u nejvyššího stupně nejvyšší třídy to znamená nárůst o 3 500 Kč. Jedenáctá třída a dvanáctý stupeň dělá 73 450 Kč měsíčně.

Stejná třída na prvním stupni, tedy u příslušníka s nejnáročnější prací, ale bez praxe, činí 50 360 Kč.

Nařízení vlády obsahuje ještě druhou, o deset procent zvýšenou stupnici pro příslušníky ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu. U dvanáctého stupně jedenácté třídy je to 80 800 Kč. Vedení bezpečnostního sboru ale neslouží ve směnách jako hlídka v ulicích, proto se u policejního prezidenta počítá se základní stupnicí.

Pro srovnání s běžnými příjmy, průměrná hrubá mzda v Česku za rok 2025 byla podle ČSÚ 49 215 Kč měsíčně. Nejvyšší tarif je tak zhruba jedenapůlnásobek průměrné mzdy, a to bez příplatků.

Kolik k tarifu přidá příplatek za vedení?

Příplatek za vedení dostává každý vedoucí příslušník navíc k tarifu, a to v rozpětí podle řídicí úrovně svého služebního místa a náročnosti řídicí činnosti. Zákon v § 118 odst. 3 rozděluje vedoucí do pěti úrovní:

• ředitel bezpečnostního sboru, 10 000 až 14 000 Kč,
• vedoucí první úrovně, 4 000 až 10 000 Kč,
• vedoucí druhé úrovně, 2 500 až 7 000 Kč,
• vedoucí třetí úrovně, 1 500 až 4 000 Kč,
• vedoucí čtvrté úrovně, 1 000 až 2 000 Kč.

Policejní prezident je podle § 1 odst. 2 zákona ředitelem bezpečnostního sboru, patří tedy do kategorie podle § 118 odst. 3 písm. a). Ve věcech služebního poměru policejního prezidenta rozhoduje podle § 2 odst. 2 zákona ministr vnitra, ten tedy určuje i konkrétní výši jeho příplatku za vedení.

K tarifu 73 450 Kč tak přibývá dalších 10 000 až 14 000 Kč, čímž se základ služebního příjmu pohybuje mezi 83 450 a 87 450 Kč měsíčně. Rozpětí je v zákoně napsané v pevných korunách, ne v procentech tarifu. Stanoví ho přímo zákon a roční nařízení vlády o tarifech ho nemění.

Zvláštní příplatek se k vedení sboru nepočítá

Zvláštní příplatek cílí jinam než příplatek za vedení. Podle § 120 zákona náleží za výkon služby ve ztížených nebo zdraví škodlivých podmínkách, třeba s izolačním dýchacím přístrojem, kde se pohybuje mezi 500 a 1 500 Kč měsíčně. Vyšší pásmo, 5 000 až 10 000 Kč v první skupině a 1 000 až 5 000 Kč ve druhé skupině, patří službě s ohrožením života nebo zdraví, nebo s mimořádnou psychickou zátěží.

Řízení celého sboru z Policejního prezidia takovým podmínkám neodpovídá. Zvláštní příplatek je konstruovaný pro přímý výkon rizikové služby, ne pro vedení úřadu, proto s ním model nepočítá.

Může osobní příplatek tarif zdvojnásobit?

Osobní příplatek je jediná složka, kterou lze zcela individuálně upravit podle výkonu konkrétního člověka. „Osobní příplatek lze určit až do výše 60 % základního tarifu příslušníka,“ stanoví § 122 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb.

U hodností vrchní komisař až vrchní státní rada zákon v § 122 odst. 3 dovoluje až 100 % základního tarifu, a to za výkon služby v mimořádné kvalitě nebo v rozsahu nad základní dobu služby, pokud zvýšený rozsah není zohledněn v tarifu.

Policejní prezident do této skupiny hodností spadá, platí pro něj tedy horní hranice 100 %. Osobní příplatek mu teoreticky může přidat až dalších 73 450 Kč. Takový strop je ale zákonná horní hranice, ne běžná praxe. Zda a v jaké výši osobní příplatek skutečně pobírá, se nezveřejňuje.

Osobní příplatek nemá nárokovou povahu jako základní tarif. Může se podle výkonu zvýšit, snížit nebo odebrat, aniž by se měnilo služební zařazení příslušníka. O osobním příplatku policejního prezidenta rozhoduje podle § 2 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb. ministr vnitra. U nižších vedoucích pozic tuto pravomoc mívá policejní prezident nebo jím pověřený vedoucí.

O jmenování i platu rozhoduje ministr vnitra

Policie je podle § 5 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, podřízena ministerstvu vnitra. „Policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi,“ píše se v odstavci 3 téhož paragrafu.

O služebním poměru policejního prezidenta, včetně jmenování a odvolání, rozhoduje podle § 2 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb. ministr vnitra. Funkční období ředitele bezpečnostního sboru trvá podle § 1 odst. 2 téhož zákona pět let. Tatáž osoba nemůže být na místo ředitele ustanovena víc než dvakrát za sebou.

Generálské hodnosti uděluje prezident republiky na návrh vlády, ne ministr vnitra sám. Od 1. dubna 2022 je policejním prezidentem Martin Vondrášek, jeho první pětileté období končí 31. března 2027. Jeho přesné zařazení do tarifního stupně policie nezveřejňuje.

Jak si stojí proti jiným funkcím?

Model 83 450 až 87 450 Kč z tarifu a příplatku za vedení staví policejního prezidenta mezi vysoké státní funkce, ale ne na vrchol platové škály. Pro srovnání je užitečné podívat se, kolik berou jiné nejvyšší funkce státu podle zákonných koeficientů, bez náhrad výdajů.

Model 83 450 až 87 450 Kč je pod platem poslance (115 000 Kč) a zhruba na 40 % platu ministra. Ani se zákonným maximem osobního příplatku, tedy celkem asi 160 900 Kč, by nedosáhl na plat ministra.

Na druhém konci žebříčku uvolněný starosta bere podle velikosti obce 58 307 až 166 156 Kč a soudce začíná na 121 200 Kč. Guvernér ČNB měl v průměru 571 000 Kč čistého měsíčně, to je ale čistý příjem, ne hrubý tarif, proto v tabulce chybí.

Spočítejte si služební příjem vedoucího příslušníka

Kdo chce odhadnout služební příjem jiného vedoucího příslušníka bezpečnostního sboru, postupuje stejně jako u policejního prezidenta.

1. Zjistí tarifní třídu služebního místa podle katalogu v nařízení vlády a roky započitatelné praxe.
2. V tabulce najde základní tarif pro danou třídu a stupeň.
3. Přičte příplatek za vedení podle řídicí úrovně, pokud jde o vedoucího příslušníka.
4. Zváží, zda jde o rizikovou službu se zvláštním příplatkem, a připočte ho, pokud ano.

Osobní příplatek do výpočtu zahrnout nejde. Jeho výše se nezveřejňuje a u každého člověka se může lišit. Výsledný model tak ukazuje jen rozpětí, ne přesné číslo na výplatní pásce.

Tarify vláda každý rok posouvá novým nařízením, příplatek za vedení zůstává v zákoně. Kdo si chce model spočítat znovu za rok, ověří nejdřív nové nařízení vlády a pak dosadí stejné čtyři kroky.