Předseda Sněmovny bere 308 700 Kč, místopředseda 219 300 Kč

Předseda Poslanecké sněmovny má plat 308 700 Kč hrubého měsíčně, stejně jako premiér a předseda Senátu. Místopředsedové berou 219 300 Kč, ten z nich, kterého předseda určí jako prvního náhradníka, 231 000 Kč. Předsedovi náleží přiměřeně vybavený byt a služební auto k osobní dispozici, místopředsedům služební auto pro výkon funkce a styk s rodinou. Volí je tajně celá Sněmovna, tedy 200 poslanců, a místopředsedů může zvolit libovolný počet, zákon žádné číslo nepředepisuje. K listopadu 2026 zastávají tato křesla Patrik Nacher, Jiří Barták, Jan Skopeček a Barbora Urbanová, předsedou Sněmovny je Tomio Okamura.

Dolní komora Parlamentu má 200 poslanců a předseda i místopředsedové jsou jejími funkcionáři. Zůstávají poslanci a k poslaneckému platu dostávají příplatek za funkci. Následující přehled ukazuje, z čeho se plat skládá, kdo a jak vedení Sněmovny volí a odvolává, co všechno patří k funkci kromě peněz a jak se liší od obdobné funkce v Senátu.

Plat předsedy Sněmovny počítá zákon stejně jako u premiéra a předsedy Senátu

Zákon č. 236/1995 Sb., o platu představitelů, určuje plat jako součin platové základny a koeficientu, zaokrouhlený na celé stovky korun nahoru (§ 3 odst. 2). Pro rok 2026 činí základna 106 433 Kč, vyhlásilo ji ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením č. 549/2025 Sb. Zákon v § 1 písm. a) řadí poslance i senátora pod stejné označení, dál je nazývá souhrnně poslancem, koeficienty jsou proto pro obě komory shodné.

Základní koeficient poslance je 1,08, tedy 115 000 Kč. Funkce v orgánech Sněmovny ho zvyšují. Předsedovi komory náleží podle § 8 příplatek 1,82, dohromady koeficient 2,90. Stejný koeficient má i předseda vlády, platy obou proto vycházejí na stejných 308 700 Kč. To je o 193 700 Kč víc, než dostává řadový poslanec.

Kompletní přehled koeficientů od místopředsedy podvýboru po premiéra shrnuje článek o tom, kolik berou poslanci a senátoři. Výpočet platu předsedy vlády, který má shodný koeficient jako předseda komory Parlamentu, rozebírá článek o platu předsedy vlády.

Platová základna navíc podléhá dvěma pojistkám. Meziročně nesmí vzrůst o víc než 5 % oproti konci předchozího roku, tento strop se poprvé uplatnil u výpočtu základny pro rok 2026. Druhá pojistka, takzvaná dluhová brzda, by základnu naopak o pětinu snížila, kdyby zadlužení státu přesáhlo polovinu hrubého domácího produktu. Pro rok 2026 se tahle druhá pojistka neuplatnila a platy se počítají z plné základny 106 433 Kč.

308 700 Kč dostává předseda, místopředsedové berou 219 300 až 231 000 Kč

308 700 Kč vychází z výpočtu 2,90 krát 106 433 Kč, tedy 308 655,70 Kč, zaokrouhleno nahoru na celé stovky. Místopředseda má koeficient 2,06, po zaokrouhlení 219 300 Kč. Tomu z místopředsedů, kterého předseda určí jako prvního v pořadí zastupování, náleží koeficient zvýšený na 2,17, výsledkem je 231 000 Kč. Rozdíl mezi oběma typy místopředsedů je 11 700 Kč měsíčně, první místopředseda zastupuje předsedu jako první v pořadí.

Následující tabulka porovnává plat předsedy s místopředsedou, předsedou výboru nebo klubu a řadovým poslancem, podle zákona č. 236/1995 Sb. a platové základny pro rok 2026.

Paušální náhrady fungují podobně jako plat, jen podle jiného procenta základny. Řadový poslanec dostává 16 % na reprezentaci a stravování a k tomu 40 až 60 % podle vzdálenosti bydliště od Prahy. Předseda a místopředsedové mají místo tohoto rozpětí pevnou částku, 58 % u předsedy a 54 % u místopředsedů, bez ohledu na to, odkud do Prahy dojíždějí.

Součet platu a paušálu dělá u předsedy 370 500 Kč měsíčně. U místopředsedy je to 276 800 Kč a u toho, kdo předsedu zastupuje jako první, 288 500 Kč. Paušál se daní stejně jako plat a odvádí se z něj zdravotní i sociální pojištění, naturální plnění popsané níž naproti tomu žádnou korunovou hodnotu v zákoně nemá.

Po skončení funkce náleží předsedovi i místopředsedovi odchodné podle § 7 zákona č. 236/1995 Sb. Tvoří ho poslední měsíční plat vynásobený počtem celých let ve funkci, započítají se nejvýš čtyři roky. Nárok nevzniká, když do tří měsíců začne pobírat plat z jiné funkce představitele.

Kolik místopředsedů má Sněmovna a kdo je ve funkci

Počet místopředsedů zákon nepředepisuje číslem. Jednací řád Sněmovny v § 26 odst. 1 říká „na návrh předsedy rozhodne Sněmovna o počtu místopředsedů a provede jejich volbu“. Do působnosti celé Sněmovny pak patří podle § 50 odst. 1 písm. o) „volit a odvolávat předsedu a místopředsedy Sněmovny a stanovit počet místopředsedů“. Číslo se tak může měnit i v průběhu volebního období, pokud se na tom Sněmovna usnesením shodne.

K listopadu 2026 má Sněmovna čtyři místopředsedy. Poslední z nich, Barbora Urbanová, je ve funkci od 5. června 2026, tedy o sedm měsíců později než zbylí tři. Přehled aktuálního vedení podle oficiální stránky Sněmovny ukazuje následující tabulka.

Aktuální složení vedení i jeho případné změny zveřejňuje oficiální stránka Sněmovny. Kdo všechno v dolní komoře zasedá a kolik hlasů stál jeden mandát, popisuje článek o tom, kolik má Sněmovna poslanců.

Předseda a všichni místopředsedové dohromady navíc automaticky tvoří organizační výbor Sněmovny, který připravuje termíny a pořad schůzí. Volební řád v příloze č. 2 jednacího řádu to popisuje jednoznačně, organizační výbor tvoří „jeho předseda, kterým je předseda Sněmovny, místopředsedové výboru, kterými jsou místopředsedové Sněmovny, a další členové výboru ustavení podle zásady poměrného zastoupení“. Čím víc má Sněmovna místopředsedů, tím větší je i toto grémium.

Jak se předseda Sněmovny volí a kolik hlasů potřebuje

Volbu upravuje zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Ustanovení je stručné, § 25 říká jen „Sněmovna zvolí svého předsedu.“ Hlasuje se tajně, § 75 odst. 1 stanoví, že „tajným hlasováním se volí předseda, místopředsedové Sněmovny, předsedové výborů a komisí“. Volební řád v příloze č. 2 pak upřesňuje, že se hlasuje nejvýš ve dvou kolech a že je zvolen ten, kdo získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců.

Nerozhodne-li první kolo, postupují do druhého dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Pravidlo pro nezdar je stejně stručné jako pro volbu samotnou. „Nebyl-li předseda Sněmovny zvolen ani ve druhém kole, koná se do deseti dnů nová volba podle tohoto volebního řádu,“ cituje volební řád doslova. Za počet přítomných se podle § 75 odst. 2 jednacího řádu považuje počet vydaných hlasovacích lístků. Při účasti všech 200 poslanců by kandidát potřeboval aspoň 101 hlasů. Sněmovna se vůbec může usnášet, jen je-li přítomna aspoň třetina poslanců, tedy 67 (čl. 39 odst. 1 Ústavy), volba předsedy ale v praxi probíhá na ustavující schůzi za vysoké účasti.

Než je předseda zvolen, povede jednání ten, kdo ustavující schůzi svolal. Jednací řád v § 22 odst. 3 určuje pořadí, kdo to má na starosti. Nejprve bývalý předseda Sněmovny, je-li poslancem, jinak nejstarší bývalý místopředseda, a pokud ani ten není poslancem, nejstarší poslanec nově zvolené Sněmovny. Stejná osoba podle odstavce 4 schůzi zahájí a řídí ji, dokud není zvolen nový předseda.

80 poslanců musí podpořit návrh na odvolání předsedy

Odvolání upravuje jediná věta. Jednací řád v § 31 stanoví, „odvolat předsedu Sněmovny nebo místopředsedu Sněmovny lze jen na písemný návrh nejméně dvou pětin všech poslanců“. Dvě pětiny z 200 poslanců je 80. V Senátu stačí k podání návrhu na odvolání předsedy třetina senátorů, jak popisuje článek o tom, co dělá a jak se volí předseda Senátu. Sněmovnu lze na rozdíl od Senátu rozpustit (čl. 35 Ústavy), a tím skončí i funkce jejího předsedy.

Funkce předsedy i místopředsedů je svázaná s volebním obdobím Sněmovny, nejvýš čtyři roky (čl. 16 odst. 1 Ústavy). Dojde-li k předčasnému rozpuštění, musí se podle Ústavy konat nové volby do 60 dnů a se Sněmovnou skončí i její vedení. Podmínky, za kterých lze Sněmovnu rozpustit, shrnuje článek o tom, jak dopadlo vyslovení nedůvěry vládě v minulých letech. Opakované zvolení na další období zákon nijak neomezuje.

Být předsedou nebo místopředsedou a zároveň členem vlády nejde. Ústava v čl. 32 takovou kombinaci vylučuje, poslanec, který je členem vlády, nemůže zastávat funkci ve vedení Sněmovny ani být členem jejích výborů a komisí. Stejné pravidlo platí pro senátory vůči Senátu.

Předseda Sněmovny navrhuje premiéra, když vláda dvakrát neuspěje

Mimo plat má funkce i reálné pravomoci. Jednací řád Sněmovny je v § 29 vyjmenovává slovem „zejména“ a jedna z nich míří přímo na Hrad. Doslova zní „navrhovat prezidentu republiky jmenování předsedy vlády podle čl. 68 odst. 4 věta druhá Ústavy“. Jde o třetí, poslední pokus sestavit vládu, pokud první dvě jmenování prezidentem skončí bez důvěry Sněmovny.

Mezi další pravomoci podle § 29 patří:

• zastupovat Sněmovnu navenek,
• určovat pořadí, v jakém ho zastupují místopředsedové,
• svolávat, zahajovat a ukončovat schůze Sněmovny i společnou schůzi se Senátem,
• podepisovat zákony a usnesení Sněmovny,
• jmenovat a odvolávat vedoucího Kanceláře Sněmovny.

Podpis zákonů patří mezi nejviditelnější úkony. Ústava v čl. 51 říká jasně, „přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády“. Společnou schůzi obou komor, na které prezident skládá slib do rukou předsedy Senátu, svolává podle čl. 37 odst. 1 Ústavy předseda Sněmovny, ne předseda Senátu. Pořadí, v jakém ho při nepřítomnosti zastupují místopředsedové, určuje sám předseda, stanoví to § 29 odst. 2 písm. c) jednacího řádu.

Mezi méně nápadné pravomoci patří povolání náhradníka na uprázdněný poslanecký mandát, třeba když se poslanec mandátu vzdá. Náhradník nastupuje ze zákona, předseda mu podle § 29 odst. 2 písm. a) vydá osvědčení, že se stal poslancem, a od kterého dne (§ 54 zákona č. 247/1995 Sb.).

Předseda má nárok na byt i auto, místopředsedové na auto a telefon

Naturální plnění řeší zákon o platu představitelů zvlášť pro členy vlády, zvlášť pro předsedy komor Parlamentu a zvlášť pro řadové poslance a senátory. Pro předsedu komory platí doslova „naturální plnění podle odstavce 1, s výjimkou naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. e), a dále naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a), d) a i)“ (§ 10 odst. 4 zákona č. 236/1995 Sb.).

Zákon v § 6 odst. 1 vyjmenovává, co se naturálním plněním rozumí. Mezi jednotlivými písmeny jsou:

• vozidlo s řidičem i bez něho pro výkon funkce i k osobní dispozici,
• vozidlo s řidičem i bez něho k výkonu funkce a ke styku s rodinou,
• přiměřeně vybavený byt,
• ubytování v místě sídla pro toho, kdo tam nemá trvalý pobyt,
• zřízení a užívání jedné telefonní stanice.

Předsedovi Sněmovny náleží z tohoto výčtu auto k osobní dispozici, byt a užívání telefonu, ubytování místo bytu nemá. Místopředsedové mají totéž co řadoví poslanci a navíc auto k výkonu funkce a styku s rodinou a jednu telefonní stanici. Ubytování v Praze dostanou místopředsedové i řadoví poslanci, pokud v Praze nemají trvalý pobyt. Řadový poslanec na byt ani na služební auto nárok nemá, telefon mu zákon zajišťuje jen přednostním zřízením.

Jak si plat a složení vedení Sněmovny sám ověřit

Ověřit aktuální stav je jednodušší, než by se čekalo. Na stránce Sněmovny věnované jejímu vedení zjistíte jména a stranickou příslušnost, na webu zakonyprolidi.cz aktuální znění zákona č. 236/1995 Sb. a jeho koeficienty, a z platné platové základny pro daný rok si koeficient jen vynásobíte.

Ve Sněmovně leží od 20. listopadu 2025 návrh na zmrazení platové základny na úrovni roku 2025, tedy 101 364 Kč, evidovaný jako sněmovní tisk 35. Ke dni 12. listopadu 2026 ho rozpočtový výbor přerušil usnesením z 29. října a ústavně-právní výbor ho neprojednal, další jednání je možné od 24. listopadu 2026, kdy začíná 37. schůze. Pokud zákon zůstane beze změny, plat předsedy i místopředsedů od ledna 2027 naroste nejvýš o pět procent podle stropu v zákoně, konkrétní sdělení o nové platové základně pro rok 2027 ale ministerstvo práce a sociálních věcí ke dni vydání tohoto textu ještě nevydalo.

Plat předsedy roste vždy stejným tempem jako platová základna, protože se násobí stále stejným koeficientem 2,90. Kdo chce ověřit, kolik má kdo přičteno za konkrétní funkci ve výboru nebo v klubu, najde úplný výčet koeficientů přímo v § 8 zákona. Čísla v tomto textu pokrývají jen funkce ve vedení Sněmovny jako celku.

Kdo se zajímá, jak podobně funguje odměňování mimo Parlament, najde srovnání v článku o tom, kolik bere starosta a jak se počítají odměny zastupitelů v obcích. Odměny v obcích určuje jiný zákon a jiná tabulka, k porovnání s platy ve Sněmovně ale poslouží dobře.