Jak fungují volby do Kongresu USA v polovině prezidentského mandátu

V úterý 3. listopadu 2026 Američané volí všech 435 členů Sněmovny reprezentantů a 35 ze 100 senátorů. Jde o volby v polovině prezidentského mandátu, anglicky midterms, které přicházejí dva roky po volbě prezidenta. Prezidentem je od ledna 2025 Donald Trump z Republikánské strany, která dnes drží většinu v obou komorách Kongresu.

Strana prezidenta v těchto volbách obvykle ztrácí. Podle tabulky Brookings Vital Statistics on Congress přišla od roku 1946 o křesla ve Sněmovně v 18 z 20 voleb v polovině mandátu, v průměru o 26 poslanců. V letech 1998 a 2002 naopak posílila, historický průměr proto není předpověď. Nově zvolený 120. Kongres se ujme mandátu 3. ledna 2027.

Volí se vždy v úterý po prvním listopadovém pondělí

Den voleb do Kongresu určuje federální zákon 2 U.S.C. § 7. Je to úterý po prvním pondělí v listopadu každého sudého roku. Letos připadá první listopadové pondělí na 2. listopadu, proto se volí 3. listopadu. Pro senátory platí stejný den podle 2 U.S.C. § 1.

Sněmovna se volí každé dva roky, prezident každé čtyři. Každé druhé volby do Kongresu proto vycházejí doprostřed prezidentského mandátu. Na stejném lístku bývají i státní volby, letos se podle přehledu Ballotpedie volí také 36 guvernérů.

Výsledek rozhoduje, která strana bude další dva roky ovládat Sněmovnu a Senát. USA jsou prezidentská republika, prezident nepotřebuje důvěru Kongresu, ale zákony a federální rozpočet schvalují obě komory (Ústava USA, čl. I). Jak probíhaly poslední prezidentské volby a kdo kandidoval mimo dvě velké strany, popisuje článek o volbách v USA v roce 2024.

Sněmovna reprezentantů se volí celá každé dva roky

Všech 435 poslanců má dvouletý mandát, takže se Sněmovna 3. listopadu obměňuje celá. Křesla se mezi 50 států dělí podle počtu obyvatel po každém sčítání lidu. Podle sčítání z roku 2020 má nejvíc poslanců Kalifornie (52), Texas (38) a Florida (28), šest nejméně lidnatých států včetně Aljašky a Wyomingu má jediného.

Každý poslanec zastupuje jeden volební obvod, vícemandátové obvody zakazuje zákon 2 U.S.C. § 2c. Ve většině států vyhrává kandidát s nejvyšším počtem hlasů v jediném kole, nadpoloviční většinu nepotřebuje. Výjimky jako Maine, Aljaška nebo Georgie popisuje další část. Od českých sněmovních voleb, kde se hlasy přepočítávají na mandáty poměrně, se americký systém liší od základu.

Kandidovat může člověk, kterému je aspoň 25 let, je nejméně sedm let občanem USA a žije ve státě, za který kandiduje (Ústava USA, čl. I, odd. 2). Hranice obvodů kreslí státy. Podle Ballotpedie bude letos deset států volit podle jiných hranic než v roce 2024. Šest je překreslilo dobrovolně v polovině desetiletí, Ohio kvůli státnímu zákonu a Alabama, Louisiana a Utah kvůli soudním sporům.

Vedle 435 poslanců zasedá ve Sněmovně šest zástupců hlavního města Washington a zámořských území, jako je Portoriko. Na plénu hlasovat nemohou a letos se podle Ballotpedie volí pět z nich.

Kde nestačí získat nejvíc hlasů

Maine a Aljaška používají preferenční hlasování. Volič řadí kandidáty podle pořadí, a když nikdo nezíská nadpoloviční většinu, vypadává kandidát s nejmenším počtem hlasů a jeho hlasy se přesouvají na další volbu jeho voličů. Podobný australský model se v Česku navrhoval pro jednokolové senátní volby.

Na Aljašce se 3. listopadu podle Alaska Public Media hlasuje i o návrhu tento systém zrušit. V roce 2024 podobný návrh neprošel o 737 hlasů z téměř 321 tisíc.

Georgie používá druhé kolo. Koná se jen tam, kde žádný kandidát nezíská nadpoloviční většinu, a postupují do něj dva nejlepší. Pro letošní volby ho stát stanovil na 1. prosince 2026. V roce 2022 takto o jednom senátním křesle rozhodlo až prosincové kolo.

Senát se obměňuje po třetinách, letos volí třída 2

Senát má 100 členů, dva za každý stát, s šestiletým mandátem. Ústava USA (čl. I, odd. 3) rozdělila senátory do tří tříd, aby se každé dva roky volila jen třetina. Přímo je volí voliči od 17. dodatku z roku 1913, předtím je vybíraly zákonodárné sbory států. Kandidát musí mít aspoň 30 let a devět let občanství.

Letos končí mandát třídě 2. Řádně se proto volí 33 senátorů, podle seznamu na senate.gov jde o 20 republikánů a 13 demokratů. K tomu se konají dvoje mimořádné volby, celkem se tedy obsazuje 35 křesel. V Ohiu se doplňuje zbytek mandátu J. D. Vance, který se stal viceprezidentem, na Floridě zbytek mandátu Marca Rubia, který odešel do čela ministerstva zahraničí.

Obě mimořádně volená křesla dnes drží jmenovaní republikáni, Jon Husted a Ashley Moody. Republikáni tak obhajují 22 z 35 křesel, demokraté 13.

Stejný princip zná Česko. Podle článku 16 Ústavy ČR se každé dva roky volí třetina z 81 senátorů, letos 9. a 10. října. Další termíny shrnuje přehled Jaké volby nás čekají do roku 2030. Český Senát se ale volí dvoukolovým většinovým systémem, americký ve většině států v jediném kole.

Ve Sněmovně je dnes 218 republikánů a 214 demokratů

Podle úřadu Clerk of the House mají k 2. říjnu 2026 republikáni ve Sněmovně 218 křesel, demokraté 214 a jedno drží nezávislý poslanec. Dvě místa jsou neobsazená, 20. obvod na Floridě a 23. obvod v Texasu. Hned po volbách v listopadu 2024 měli republikáni podle přehledu House History 220 a demokraté 215 křesel.

V Senátu sedí 53 republikánů, 45 demokratů a 2 nezávislí, kteří hlasují s demokraty. Pro většinu ve Sněmovně je potřeba 218 z 435 křesel, v Senátu 51. Při rovnosti 50 na 50 rozhoduje hlas viceprezidenta.

Většina v Senátu se tedy změní, pokud republikáni čistě ztratí aspoň čtyři křesla. Při ztrátě tří by byl Senát rozdělený 50 na 50 a rozhodoval by viceprezident J. D. Vance.

Strana prezidenta ztratila poslance v 18 z 20 voleb v polovině mandátu

Tabulka 2-4 Brookings Vital Statistics on Congress, aktualizovaná v dubnu 2026, srovnává počet křesel strany prezidenta po volbách v polovině mandátu s počtem po předchozích všeobecných volbách. Od roku 1946 strana prezidenta ve Sněmovně ztratila křesla v 18 z 20 případů. Průměrná ztráta je 25,8 křesla, medián 22.

Sedmkrát přišla o 40 a více křesel, nejvíc v roce 2010, kdy demokraté za prezidenta Baracka Obamy ztratili 64 poslanců. Výjimkou jsou jen roky 1998 a 2002, kdy strana prezidenta 4 a 8 křesel získala.

D znamená demokraty, R republikány. Přehled stranického složení od historického oddělení Sněmovny (House History) dává ve 14 z 20 let stejná čísla, v šesti se liší o jedno až dvě křesla. Rozdíl vzniká metodikou, například v letech 1958 a 1962 se kvůli přijetí Aljašky a Havaje dočasně měnil počet křesel.

Většina ve Sněmovně se v polovině mandátu změnila sedmkrát

Ve Sněmovně se většina v polovině mandátu změnila v letech 1946, 1954, 1994, 2006, 2010, 2018 a 2022, pokaždé ve prospěch opozice. Vyplývá to z přehledu stranického složení House History, který zachycuje stav hned po volbách.

V Senátu jsou výkyvy menší, protože se volí jen třetina křesel. Strana prezidenta tam od roku 1946 ztratila v průměru 3,6 křesla. Ztrátu zaznamenala 13krát, šestkrát naopak posílila a v roce 1998 zůstala na stejném počtu. Většina v Senátu přešla k opozici šestkrát, v letech 1946, 1954, 1986, 1994, 2006 a 2014.

V roce 2002 to bylo naopak. Senát získala zpět strana prezidenta George W. Bushe, poté co ho po přestupu senátora Jamese Jeffordse ovládali demokraté. Je to jediný případ od roku 1946, kdy strana prezidenta ve volbách v polovině mandátu získala většinu v některé z komor.

Sčítání trvá dny a úřední výsledky potvrzují státy

V USA neexistuje celostátní volební úřad, který by v noci vyhlásil výsledky. Vítěze jednotlivých závodů ohlašují média podle projekcí, nejčastěji agentura AP, úřední výsledky potvrzují státy. Lhůty si určuje každý stát sám, podle přehledu NCSL od pátku po volbách v Oklahomě po druhé prosincové úterý v Missouri.

V roce 2022 se volilo 8. listopadu. Většinu demokratů v Senátu potvrdilo až vítězství v Nevadě 12. listopadu. Republikánskou většinu ve Sněmovně vyhlásila AP 16. listopadu, osm dní po volbách, když se dopočítaly hlasy v kalifornském 27. obvodu.

Jak sledovat výsledky z Česka a kdy nastoupí nový Kongres

Výsledky z jednotlivých států přicházejí až po zavření jejich volebních místností. Česko i USA budou 3. listopadu už mít zimní čas a rozdíl proti východnímu pobřeží USA je šest hodin.

První místnosti zavírají v 18.00 místního času v částech Kentucky a Indiany, tedy o půlnoci českého času. Poslední zavírají na Havaji a na Aljašce, v Česku bude ve středu 4. listopadu mezi 6.00 a 7.00 ráno.

Při sledování výsledků rozhodují dvě čísla, 218 křesel ve Sněmovně a 51 v Senátu, případně 50 a hlas viceprezidenta. Konečný výsledek se dá porovnat s tabulkou výše, poválečný průměr ztrát strany prezidenta je 26 křesel ve Sněmovně a necelá 4 v Senátu.

Mandáty nově zvolených poslanců a senátorů začínají podle 20. dodatku Ústavy USA 3. ledna 2027 v poledne, kdy začíná 120. Kongres. Do té doby zasedá Kongres v dosavadním složení.

Projekce médií nejsou úřední výsledky. Ty zveřejňují volební úřady jednotlivých států a souhrnně za celé USA je později vydává Clerk of the House v publikaci Statistics of the Congressional Election.