Několik senátorů se chystá prosadit změnu volebního systému do Senátu Parlamentu České republiky. Senátor za ČSSD Jiří Dienstbier dlouhodobě hovoří a chce prosadit jednokolové senátní volby.
Obsah článku
Senátní volby v jednom kole
Dosavadní volební systém do Senátu je dvoukolový s absolutní většinou. V prvním kole udělí voliči jednu preferenci jednomu z kandidátů na senátora. První dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů postupují do druhého kole.
Druhé kolo se nemusí konat pouze za předpokladu, že by v prvním kole senátních voleb jeden z kandidátů získal nadpoloviční většinu tedy přes 50 % hlasů. Pokud se tak nestane nastává kolo druhé, kde získá senátorský mandát kandidát s vyšším počtem hlasů.
Model volby prosazovaný Jiřím Dienstbierem vychází z australského volebního modelu, kterým se tak volí v Austrálii do dolní komory Parlamentu. Dále se používá v prezidentských volbách v Indii či Irsku.
Jak by fungovaly jednokolové senátní volby?
Australský volební model má hned několik označení. Můžeme se setkat s pojmem „alternativní hlasování“, který celý volební systém trefně vystihuje. Možná ještě lepší označení je preferenční hlasování či rozdávání preferencí.
Jak by to mohlo modelově fungovat? Na příkladu senátních voleb na Praze 2 si můžeme celou situaci ilustrovat. Je zde 7 kandidátů a vy máte rovně sedm hlasů. Vy na hlasovacím lístku rozdáte preference všem sedmy kandidátům dle Vaší náklonnosti k nim.
Váš favorit je například Libor Michálek, současný senátor kandidující za Piráty, tak mu dáte nejvyšší preferenci. Následně Vám přijde dobrý také pan Gabal a Kratina, tak jim dáte dvojku a trojku. Naopak Vám přijde absolutně nepřijatelný pan Jakl z SPD, tak mu dáte nejnižší preferenci.
Jak probíhá přepočet hlasů a preferencí při jednokolových senátních volbách?
V prvé řadě se spočítají veškeré první preference a pokud má někdo již v této fázi nadpoloviční většinu všech preferencí, tak zvítězil. Pokud ne, tak se vyřazuje poslední kandidát. Jeho hlasy se následně dělí a jsou počítány druhé preference těchto hlasů. Následně se v obdobném přepočítávání pokračuje až vypluje na povrch kandidát, který má nadpoloviční většinu.
Argumenty pro a argumenty proti jednokolové volbě
„Australský systém spíše směřuje ke konsensuálnějším kandidátům, kteří jsou schopni oslovit větší část společnosti. Dnes jsou někteří senátoři zvoleni šesti nebo sedmi procenty hlasů, když se to vztáhne na všechny voliče. To není drtivá podpora“ říká hlavní podporovatel změny volebního systému Jiří Dienstbier.
Další výhodou je podle Diensbiera absence taktizování nad výsledky. Občané budou moci volit kandidáty, kteří jsou jim nejbližší a nemusí mít strach, že by ztratili hlas.
Hlasy proti přicházejí především od ODS, která kritizuje obtížnost a složitost celé jednokolové volby pro voliče i při konečném sčítání. ODS se také bojí, že by mohli vyhrávat zcela populističtí kandidáti.
