Německá vláda se nemůže dohodnout na rozpočtu: Německo krůček od předčasných voleb?

Zatímco všechny oči jsou upřeny na předčasné volby ve Francii a na všeobecné britské volby. I Němci mohou brzy řešit předčasné volby.

Otázkou podle německých médií nyní není, zda vláda kancléře Olafa Scholze přežije, ale spíše, jak vydrží dlouho. 

Cesta k předčasným volbám není snadná, ale kancléřovy dny jsou prý sečteny

Německý sociálně – demokratický premiér Olaf Scholz čelí revoltě ve vlastní straně SPD, a přestože věřil, že se dokáže vyhnout zúčtování poté, co byla jeho strana poražena na ponižující třetí místo krajně pravicovou stranou Alternativa pro Německo (AfD) v evropských volbách, pravděpodobně se mýlí. Scholz říká, že předčasné volby nejsou v plánu, ale pravděpodobně to už nyní nezávisí na něm.

„Faktem je, že koaliční vláda byla odhlasována a Olaf Scholz musí vyhlásit nové volby jako Macron,“ řekl po evropských volbách bavorský premiér Markus Söder (CDU) v německé veřejnoprávní televizi ZDF.

Dokonce i komentátor levicově orientovaného „Die Zeit“ vyzval k vypsání nových voleb již letos v létě. „Stejně jako ve Francii byly evropské volby hlasováním o nedůvěře vládě,“  napsal Alan Posener.

Ačkoli neexistují žádné pevné plány na vyvolání takového hlasování, vysocí poslanci Scholzovy trojkoalice sdělili proevropskému listu POLITICO, že se na tuto možnost připravují.

Navzdory maximální snaze tábora okolo sociálně-demokratického premiéra Scholze ho ochránit nebylo možné popřít, že volební výsledek evropských voleb ukázal, že pouze 31 procent Němců podpořilo jednu ze tří stran německé koalice při rekordní volební účasti německých voličů. Či-li volební fiasko koalice sociálně – demokratické SPD, Zelených a liberální FDP.

Po pouhých dvou a půl letech funkčního období dosáhla Scholzova vratká vláda bodu zlomu. Scholz sužovaný vnitřními boji a – podle názoru většiny kritiků prostou neschopností – předsedá „nejnepopulárnější“ vládě v moderních německých dějinách, přičemž více než dvě třetiny Němců si tuto vládní koalici nepřejí!

Negativní rekord zaznamenal i osobní „obraz“ premiéra Scholze, protože podle agentury IPSOS více než 70 procent Němců je nespokojeno s prací, kterou odvedl. 

Poté, co Scholzova vláda nezvládla zásadní reformu, která měla přesunout německou topnou infrastrukturu z fosilních paliv k obnovitelné energii, utrpěla potupnou porážku od nejvyššího soudu země, který rozhodl, že její rozpočet je protiústavní. Rozhodnutí z listopadu minulého roku okradlo koalici o desítky miliard eur, s nimiž počítala na financování zbytku své agendy.

Nejméně schopná vláda v historii moderního Německa

Koalice je od té doby ve sporu, přičemž obě levicově orientované strany, Scholzova Sociálně demokratická strana (SPD) a Zelení, neustále bojují s fiskálně konzervativní Svobodnou demokratickou stranou (FDP), kterou vede ministr financí Christian Lindner.  

Zjednodušeně řečeno, SPD a Zelení chtějí utrácet více peněz a FDP s odkazem na německou ústavní dluhovou brzdu (a jejich vlastní fiskální ortodoxii) méně.  Tato patová situace musí v nadcházejících mšsících ne-li týdnech vyvrcholit, když koaliční strany zamíří do závěrečného kola vyjednávání o rozpočtu na rok 2025. Strany se chtějí dohodnout do začátku července před letní přestávkou, ale vzhledem k tomu, že se všechny strany snaží zachránit své politické bohatství, dohoda se zdá nepravděpodobná. 

Neschopnost dosáhnout kompromisu by mohla nabídnout FDP, která byla od začátku tím „zvláštním partnerem“ v koalici, šanci z koalice vystoupit a zachránit se, jelikož v průzkumech se pohybuje okolo pěti potřebných procent, aby se dostala do německého parlamentu – Bundestagu! A to je důvod, že přes přetrvávající napětí v koalici ohledně zásadních otázek, jako je rozpočet, se FDP zdráhá vystoupit z koalice ze strachu, že by to rozzlobilo i její voliče, které ztrácí.

Ale po tristních výsledcích SPD a Zelených ve volbách do EU se politický kalkul pro FDP možná vychýlil.

Jak postupně umírá levicová německá koalice

Ve většině parlamentních systémů by nepsaná pravidla demokratického dekoru přiměla vůdce země vypsat nové volby po drtivé porážce, kterou Scholz utrpěl v evropských volbách.

Ne tak v Německu. V dobrém i ve zlém je téměř nemožné rozpuštění a kolaps německé vlády. Aby se vyhnuli opakování zapeklité politiky výmarské éry – Výmarské republiky, která přispěla k vzestupu nacistů, snažili se tvůrci německého poválečného základního zákona zajistit stabilitu vytvořením politického systému, který vyžadoval rychlé řešení konfliktů.

Jako takové nasadili předčasným volbám vysokou laťku. V Německu existují dva způsoby hlasování o důvěře. Podle prvního, známého jako „konstruktivní hlasování o nedůvěře“, může parlament kancléře sesadit, ale pouze v případě, že do 48 hodin odhlasuje náhradu.

Vzhledem k tomu, že hlavním problémem současné koalice je neschopnost stran dohodnout se na klíčových prioritách, a nikoli kancléř, se tento scénář jeví jako nepravděpodobný.

Podle druhého scénáře může kancléř vyvolat hlasování o důvěře, což se obvykle provádí z taktických důvodů, jako je sražení své koalice do souladu spojením hlasování o důvěře s důležitým právním předpisem. 

Bývalý kancléř SPD Gerhard Schröder to udělal například v roce 2001, když spojil kontroverzní návrh vyslat německou armádu do Afghánistánu po útocích z 11. Září 2001, proti kterým se mnozí v jeho koalici postavili, se svou vlastní budoucností ve funkci kancléře. Zvítězil.

Někteří v Bundestagu si myslí, že Scholz by mohl udělat takový krok s rozpočtem, aby si vynutil poslušnost ze strany liberálně – konzervativní FDP. To by však bylo riskantní, protože FDP by také mohla využít hlasování k tomu, aby směřovala k odchodu z koalice. Pokud by Scholz prohrál, bylo by na rozhodnutí prezidenta, zda vypíše nové volby.

V takovém případě by prezident Frank-Walter Steinmeier místo vypsání nových voleb mohl požádat středopravé Křesťanské demokraty (CDU), aby se pokusili sestavit vládu na základě výsledků voleb v roce 2021, kdy tato strana skončila druhá. Pokud by se nepodařilo sestavit novou koalici, mohl by teprve pak vyhlásit nové spolkové volby.

Tento zdlouhavý proces je důvodem, proč jsou hlasování o důvěře v poválečném Německu vzácná (bylo jich pouze pět) a obvykle jde o taktické kroky kancléřů, kteří se snaží posílit své politické postavení. 

Z historie: Mistrovský tah Helmuta Kohla

Jediný případ, kdy byl kancléř odvolán nedobrovolně, byl v roce 1982, kdy FDP opustila koalici s SPD kancléře Helmuta Schmidta, což bylo konstruktivní hlasování o důvěře, které sociálně – demokratický premiér prohrál.

Tehdy byly v Bundestagu jen tři strany, FDP přešla k CDU Helmuta Kohla a ten se stal kancléřem bez nových voleb. Kohl, který chtěl pevnou podporu od voličů, svolal další hlasování o důvěře brzy po svém nástupu do úřadu, čímž zajistil, že ji prohraje, aby mohl požádat prezidenta o vypsání předčasných voleb. Jeho taktika fungovala dokonale, Kohlova strana vyhrála volby a on zůstal kancléřem až do roku 1998. 

Vzhledem k tomu, že křesťanští demokraté nyní mají v průzkumech náskok 14 bodů, což by jim v případě potvrzení u volební urny umožnilo ovládnout jakoukoli koalici, strana by se pravděpodobně vydala podobným směrem. Předseda strany CDU Friedrich Merz vyzval Scholze (SPD), aby proces uvedl do pohybu a tím dal jasně najevo, že je připraven převzít vedení Německa.

Volání po předčasných volbách podle Scholze pravděpodobně zesílí v září, kdy se na východě země, kde je Alternativa pro Německo – AfD nejsilnější, konají troje zemské volby. A AfD pravděpodobně vyhraje všechny tři zemské volby.

Je to jen další důvod, proč mohou být Scholzovy dny ve funkci německého kancléře sečteny.

Rozpočtová mezera? 40 miliard eur!

Po kalamitních volbách do Evropského Parlamentu pro koalici kancléře Olafa Scholze vláda možná nepřežije vleklý spor o rozpočet. Pokud by bylo možné stanovit cenu za přežití německé koaliční vlády, přišla by na zhruba 40 miliard eur.

To je odhadovaná částka, kterou musí kancléř Olaf Scholz a jeho koaliční partneři snížit ve federálních výdajích, aby podle expertů zaplnili rozpočtovou mezeru vlády na rok 2025.

Po katastrofálních výsledcích evropských voleb pro tři strany německé levicové koalice – které dohromady získaly pouze 31 procent hlasů – může přežití Scholzovy vlády docela dobře záviset na tom, zda se strany dokážou dohodnout na rozpočtu bez větších střetů.

„Buď se dáme dohromady hned, nebo toho raději nechme,“ řekl webu POLITICO Tim Klüssendorf, poslanec SPD z finančního výboru Bundestagu.

V rámci vládnoucích stran panuje široká shoda, že těžce oslabená koalice nemůže přežít další drtivý spor o rozpočet, jako se to stalo loni poté, co bombový rozsudek německého nejvyššího soudu vyhodil díru do financí země za 60 miliard eur. Toto rozhodnutí omezilo schopnost vlády čerpat peníze ze speciálních fondů, které byly zřízeny k obcházení ústavní dluhové brzdy, která omezuje federální deficit na 0,35 procenta HDP s výjimkou období nouze.

Důsledky tohoto rozhodnutí nadále pronásledují koaliční vládu a nutí koaliční strany k prudkým škrtům ve federálních výdajích pro rok 2025.

Očekává se, že ministr hospodářství Robert Habeck, ministr financí Christian Lindner a premiér Scholz předloží návrh rozpočtu do začátku července, před letní přestávkou Bundestagu.

Vzhledem k tomu, že se koalice vzpamatovává z ostudného volebního výsledku – a mezi vůdci konzervativní opozice sílí volání po předčasných volbách – jejich politická budoucnost pravděpodobně závisí na tom, zda se jim podaří dosáhnout dohody o rozpočtu na rok 2025.

Uzavření dohody, se kterou budou všichni spokojeni, se však vzhledem k nesourodým politickým prioritám uvnitř koalice jeví jako hodně vzdálená možnost.

Bez škrtů rozpočet německá vláda nesestaví

Členové levicově orientovaných vládních stran – SPD a Zelení – jsou vytrvale proti škrtům v sociálních programech a upřednostňují uvolnění přísných výdajových pravidel, zatímco Svobodní demokraté FDP chtějí tato pravidla dodržovat.

Politická slabost vládních stran navíc znamená, že jejich vnitřní frakce pravděpodobně zdvojnásobí své základní – a často protichůdné – politické priority.

Za současného stavu věcí mají koaliční strany také malý prostor pro fiskální manévry v rozpočtu, který by měl na rok 2025 dosáhnout celkové výše asi 450 miliard eur.

„Téměř polovina federálního rozpočtu je nakonec zablokována pro sociální výdaje a penzijní dotace, což znamená, že prostor pro snižování výdajů je velmi omezený,“ řekl Moritz Schularick, prezident Kielského institutu pro světovou ekonomiku. Dosažení desítek miliard škrtů by nebylo možné bez omezení sociálních výdajů, dodal.

„Úsporný rozpočet na úkor sociální soudržnosti v zemi nemůže a nenastane,“ řekl začátkem měsíce novinářům Kevin Kühnert, generální tajemník SPD. Dodal, že dohoda o rozpočtu představuje „krátkodobý test“, zda koalice může ještě spolupracovat do řádných voleb.

Ministryně obrany za Zelené: Jaká větší nouze by mohla nastat?

Jednou z klíčových otázek sporu o rozpočet Německa pro rok 2025 je obrana a způsob, jak najít peníze na zaplacení Scholzových slibů na obnovu německé armády a splnění cíle NATO ve výši 2 procent HDP každý rok do budoucna.

Ministr obrany Boris Pistorius uvedl, že v roce 2025 bude zapotřebí dalších 6,5 miliardy eur na vojenské výdaje, aby byly splněny závazky vlády v oblasti obrany. Aby byly tyto sliby financovány – navrhl, aby byly výdaje na obranu hrazeny ze speciálního fondu mimo normální německý rozpočet, argumentuje tím, že němečtí občané mají ústavní právo na bezpečnost.

Ministryně zahraničí za Zelené Annalena Baerbock také tvrdí, že ruská invaze na Ukrajinu představuje nouzovou situaci, čímž ospravedlňuje pozastavení dluhové brzdy za účelem financování vojenských výdajů a podpory Kyjeva. „Jaká větší nouze by mohla nastat než tato válka uprostřed Evropy?“ řekla v rozhovoru pro německý list Süddeutsche Zeitung, kde také uvedla: „Bylo by fatální, kdybychom za pár let museli říkat: Zachránili jsme dluhovou brzdu, ale přišli jsme o Ukrajinu.“

FDP na hranici volitelnosti

Ministr financí za FDP Christian Lindner ale odmítl myšlenku, že by výdaje na obranu měly pocházet ze speciálního fondu, a on a členové jeho strany brojí proti pokusům obejít nebo reformovat dluhovou brzdu. „Rozčiluje mě, že SPD a Zelení nikdy nevynechají příležitost opakovaně zpochybňovat dodržování dluhové brzdy,“ řekla POLITICO poslankyně FDP Claudia Raffelhüschen, která zasedá v rozpočtovém a finančním výboru Bundestagu a dodala: „Zrušení by vyžadovalo dvoutřetinovou většinu v parlamentu, což se nestane.“

Navzdory zdánlivě neřešitelnému konfliktu lídři koaliční vlády tvrdí, že se vyhnou takovému dlouhotrvajícímu sporu, který jen zvýší volání po předčasných volbách, jako se to děje ve Francii.

„Největší laskavost, kterou bychom mohli prokázat nepřátelům liberální demokracie doma i v zahraničí, by bylo, kdyby jiná evropská demokracie – tentokrát ta německá – šla do předčasných voleb,“ řekl Baerbock.

Předvolební průzkum podle agentury IPSOS

Křesťansko – demokratická strana Německa / Křesťansko – sociální strana Bavorska CDU/CSU…30 procent

Alternativa pro Německo (AfD)……..16 procent

Sociální – demokracie (SPD)………….13 procent

Zelení ……………………………….10,5 procenta

Aliance Sahry Wagenknechtové – Rozum a spravedlnost…..7 procent

Liberálové – Svobodní demokraté (FDP)…………..5,1 procenta

Levice 2,7 procenta, Svobodní voliči Bavorska 2,7 procenta, Volt Německo 2,6 procenta, satirická strana DIE PARTAI 1,2 procenta.

Ostatní strany nepřekročily 0,5 procenta (např. Strana Rodin Německa 0,2 procenta, Piráti Německa 0,1 procenta)

Použité zdroje: IPSOS, ZDF