Sněmovní volby by v červnu vyhrálo opoziční hnutí ANO s 32,9 procenta hlasů. Ukazují to výsledky průzkumu agentury STEM zveřejněné televizní stanicí CNN Prima News.
Druhá by skončila vládní ODS s 14,8 procenta hlasů a třetí by byli vládní Piráti s 8,7 procenta hlasů. Pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Sněmovny by překročily ještě opoziční SPD, vládní hnutí STAN a nově i KSČM.
Obsah článku
TOP 09 mimo Sněmovnu, KDU-ČSL skoro na dně
Proti březnovému modelu si významně pohoršili Piráti, SPD i vládní TOP 09, která by se v červnu do Sněmovny nedostala. Dál ztrácí i vládní lidovci, v červnu se před ně dostaly hnutí Přísaha a Motoristé sobě, které společně uspěly ve volbách do Evropského parlamentu (EP).
Hnutí SPD podle autorů průzkumu pravděpodobně získalo v souvislosti s volbami do EP novou konkurenci pro roli reprezentanta protestních hlasů. Posiluje KSČM, která uspěla v rámci koalice „STAČILO!“ v evropských volbách a rovněž strana PRO zůstává na zisku kolem dvou procent.
„Nejsilnějším projevem voleb do Evropského Parlamentu je růst relevance strany Motoristé sobě a posílení možného zisku hnutí Přísaha, které společně výrazně uspěly v evropských volbách,“ dodali zástupci agentury STEM.
V porovnání s březnovým volebním modelem si hnutí ANO udrželo 32,9 procenta hlasů, ODS si o tři desetiny procentního polepšila, naopak třetí Piráti a čtvrtá SPD s červnovou podporou 7,3 procenta si výrazně pohoršili, Piráti o 1,8 procentního bodu a SPD o dva procentní body.
„V obou případech se dá říct, že výrazný pokles odráží i výsledky evropských voleb, ve kterých jak Piráti, tak SPD museli konstatovat velký neúspěch a ztrátu mandátů,“ uvedli autoři průzkumu.
Hnutí Starostů – STAN si mírně polepšilo na 6,8 procenta. Do Sněmovny by v červnu prošli ještě komunisté v čele se znovuzvolenou europoslankyní Kateřinou Konečnou, získali by 5,1 procenta hlasů, oproti březnu o 0,6 procentního bodu více. Ve sněmovních volbách 2021 KSČM získala 3,6 procenta hlasů a do Sněmovny se nedostala.
Motoristé sobě: ODS Revival?
Naproti tomu vládní TOP 09, pokud by kandidovala sama a nikoliv v koalici Spolu, by ve volbách v červnu s podporou 4,5 procenta poslanecké mandáty nezískala. To samé platí pro KDU-ČSL, pro které by v červnu hlasovalo 2,5 procenta voličů. V červnu se před ně dostala Přísaha s 3,7 procenta hlasů a Motoristé sobě s 2,7 procenta hlasů voličů.
Průzkumu STEM se od 10. do 17. června zúčastnilo 1600 respondentů.
Ještě na jaře bývalý poslanec ODS Boris Šťastný veřejně mluvil o svých plánech kandidovat za Babišovo hnutí ANO. Nakonec ho ale nalákala úplně jiná strana – nyní potvrdil, že se stane předsedou pražských Motoristů sobě, kteří jsou v politických kuloárech označováni jako „ODS Revival“.
„Poté, co jsem v reakci na hrůzostrašnou politiku Fialovy vlády dospěl k rozhodnutí vrátit se po více jak deseti letech do politiky, obdržel jsem hned několik nabídek politických subjektů. Nakonec jsem přijal nabídku Motoristů,“ řekl Šťastný.
„Není to jen ideová blízkost, moc mě baví být u něčeho tak nového, unikátního a s takovým tahem na branku,“ zdůvodnil své rozhodnutí, které přišlo krátce po úspěchu Přísahy a Motoristů ve volbách do Evropského parlamentu.
Lékař a kdysi vlivný poslanec ODS Boris Šťastný působil ve Sněmovně v letech 2006 až 2013. Byl i expertem strany na zdravotnictví a poradcem Václava Klause v době jeho prezidentství. Před jedenácti lety ale z řad občanských demokratů odešel, protože podle něj strana „opustila své ideje“.
Šťastný byl také ošetřujícím praktickým lékařem bývalého prezidenta Miloše Zemana. Letos na jaře pak oznámil, že chce kandidovat v nadcházejících senátních volbách za hnutí ANO. Zájem měl o obvod číslo 17 – Prahu 12. Z toho ale sešlo a přednost dal Motoristům.
Jurečka podle Čunka nesplnil podmínky, musí odejít
Předseda lidovců Marian Jurečka si stanovil tři podmínky setrvání v čele strany, první nesplnil, proto pro něj existuje jasná cesta, uvedl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). Situaci okolo Jurečky prý nyní považuje za vyřešenou a strana by se měla soustředit na podzimní krajské a senátní volby. Jiří Čunek nevyloučil přitom ani svou kandidaturu do čela strany.
Říjnový sjezd KDU-ČSL by měl rozhodnout o personálních změnách ve vedení strany. Alespoň v to doufá její bývalý předseda Čunek. Osud současného šéfa podle něj již nevisí na žádných podmínkách.
„On sám si stanovil nějaké cíle. Jedním z nich byl zisk alespoň dvou mandátů v evropských volbách. Když tento cíl nesplnil, tak si myslím, že z toho pro něj vyplývá jasná cesta,“ uvedl senátor Jiří Čunek ohledně šéfa KDU – ČSL.
Jiří Čunek znovu předsedou?
Mezi možnými nástupci Jurečky se občas skloňuje právě i jméno senátora za Vsetínsko. Jiří Čunek již předsedou byl v letech 2006 až 2009, kdy byl také ministrem pro místní rozvoj v Topolánkově vládě. „Uvidíme,“ odpověděl Čunek na otázku, zda hodlá v říjnu na předsedu kandidovat.
„Zcela odpovědně říkám, že se touto otázkou, tedy kandidaturou do čela strany, se nyní skutečně nezabývám, protože pro mě dříve nastávají daleko důležitější věci, a to jsou krajské a senátní volby,“ dodal Čunek.
Použité zdroje:
STEM, CNN Prima News
