Poslední únorový průzkum agentury STEM uvádí volební prognózu, v níž dosahuje slabšího výsledky koalice SPOLU, silnější je naopak strana Piráti, ANO je opět jasným vítězem.

SPOLU ztrácí, sedm stran ve sněmovně?

Volby do sněmovny by podle nejnovějšího modelu agentury STEM vyhrálo hnutí ANO s 33,6 procenty hlasů. Oproti předchozímu modelu STEM hnutí ANO asi jeden procentní bod ztratilo. O 2,3 bodu oslabila koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), posílili naopak Piráti o 0,9 bodu a Starostové (STAN) o 1,5 procenta. Do sněmovny by se podle průzkumu dostalo sedm subjektů. Přesně na hraně pěti procent hlasů se pohybují Motoristé sobě. Jistější pozici má SPD a hnutí Stačilo!

Pokles koalice SPOLU podle analytiků STEM může být i to, že se předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová rozhodla nekandidovat ve volbách.

ANO se na prvním místě drží nějakou dobu, nicméně v porovnání s předchozímy výsledky mírně oslabilo, předtím mělo podporu 34,7 procenta.

Naopak STAN podle STEM na úkor koalice Spolu posílil, od minulého týdne si připsal 1,5 bodu. Podpora hnutí SPD, které by ve volbách skončilo čtvrté, se udržela na 8,1 procenta. Piráti by nyní získali 6,8 procenta hlasů a na rozdíl od mnohých jiných prognóz by se dostali do sněmovny. Hnutí Stačilo! by vyšlo z voleb stejně jako v předchozím průzkumu se ziskem 5,7 procenta hlasů.

S nejtěsnějším možným výsledkem by se dostali do Sněmovny i Motoristé sobě, kteří si proti minulému týdnu polepšili o půl bodu na pět procent.

„Strana postupně získává na známosti a její voličská základna se pozvolna rozšiřuje. Motoristé zaznamenávají vyšší míru podpory zejména mezi mladšími věkovými skupinami a výrazněji oslovují mužské voliče,“ uvedli výzkumníci STEM.

Mandáty: ANO bude potřebovat koaličního partnera

Při přepočtu na mandáty by ANO obsadilo ve Sněmovně 83 křesel, Spolu by jich mělo 38 a STAN 28. Hnutí SPD by mělo 18 poslanců, Piráti 13, Stačilo! 11 a Motoristé devět poslanců.

Hnutí ANO dosahuje i nejvyššího volebního potenciálu, tedy podílu voličů, kteří zvažují volbu dané strany. V případě ANO podle STEM činí 41,4 procenta. STAN má potenciál 23,3 procenta a Spolu 22,3 procenta. U SPD je to 20,4 procenta. Následují Motoristé s potenciálem ve výši téměř 17 procent.

O podpoře Pirátů uvažuje 15 procent voličů a u „Stačilo!“ 14,6 procenta. Volbu Svobodných 7,7 procenta, SOCDEM 7,5 procenta a Zelených přibližně šest procent voličů.

Agentura STEM průzkum prováděla v době od 7. do 25. února a zúčastnilo se ho 1571 respondentů z celé České republiky.

V Německu se strany „kolem pěti procent“ propadly

Zbrojení takzvaným „malých partají“ kolem pětiprocentní hranice je teď nejžhavější fází kampaně, tím spíše, že nedávné volby v Německu dopadly podobně jako volby v Česku 2021. A sice tak, že pouhý zlomek hlasů dramaticky ovlivnil povolební matematiku, propadly se takzvané „malé strany“.

Kdyby se do Spolkového sněmu dostala levicově-populistická BSW, nejspíš by vítězní křesťanští demokraté nedosáhli na většinu a nebyly by schopni vytvořit dvoukoalici se sociální demokracií Německa – s SPD, ale potřebovali by ještě jednu partaj. Což by skládání vlády značně ztížilo – jelikož by museli křesťanští a sociální demokraté v Německu přibrat do koalice Zelené, což by v podstatě znamenalo další volby.

BSW – levicové protiimigrační spojení Sáry Wagentknechtové scházelo 14 tisíc hlasů – dostala 4,97 procenta. Pod čarou postupu do Bundestagu tak zůstala ještě těsněji, než ČSSD a Přísaha před čtyřmi lety, těm ke vstupu do Sněmovny chybělo kolem 17 tisíc hlasů. Kdyby je tehdy bývaly získaly, sestavování vlády a asi i jeho výsledek by vypadaly jinak. Vládu by zřejmě sestavoval Andrej Babiš a nikoliv Petr Fiala.

Na „kdyby“ se samozřejmě nehraje, ale průzkumy před dalšími českými volbami napovídají, že voliči se znovu chystají rozdávat mnoho karet právě kolem magické pětiprocentní hranice. Momentálně to vypadá takhle: Tématem číslo jedna bude, jak blízko se ANO dokáže dostat k nadpoloviční většině mandátů, nebo zda jí dokonce dosáhne. Hned druhá klíčová otázka: které strany „prolezou do sněmovny“ a které skončí jako letos BSW a minule Přísaha.

Mimochodem, obě partaje mají společné to, že jsou nové a vznikly jako projekt jedné ženy, respektive muže. Jejich jména se dostala i do názvu hnutí. Přísaha se v roce 2021 jmenovala „Přísaha – občanské hnutí Roberta Šlachty“.

Před čtyřmi lety byla Přísaha ze svého výsledku paradoxně v euforii: šlo přece o start z nuly málem pět procent. Jenže právě málem! Letos už by si nad takovým výsledkem zoufala, i když by jí opět zajistil státní příspěvek na činnost.

SOCDEM hledá cestu, jak získat poslance

Přísaha patří ke stranám, které sedm měsíců před volbami usilovně, a místy až zoufale hledají, jak takticky zabezpečit své vyhlídky na nějaké to poslanecké křeslo. Kromě ní se to týká hlavně Motoristů sobě, SOCDEM a Stačilo!. Jdou na to různě. Motoristé sobě „furiantsky“ a sólově. Šlachtovi dali po eurovolbách vale a kandidují sami.

Sociální demokraty straší pětiprocentní hranice asi nejvíc. Buď se o ni pokusí sami, nebo potřebují vymyslet, ke komu své kandidáty přifaří. Anebo s kým utvoří koalici, jenže dvoučlenná koalice nepotřebuje pět, ale už osm procent hlasů. A na takový podnik není SOCDEM zrovna nejbohatší nevěstou. SOCDEM i Přísaha si budou muset brzy vybrat nějaký strategický, asi i bolestný předvolební kompromis.

Stačilo! Kateřiny Konečné pětiprocentní otázku začalo řešit tím, že se po krajských volbách 2024 přestalo nazývat koalicí a registrovalo se jako hnutí. Koalice, anebo hnutí? To může rozhodovat o vstupu do Parlamentu a třeba významně ovlivnit i sestavování vládní většiny. Hnutí potřebuje pět procent hlasů, koalice osm nebo i jedenáct, když ji tvoří tři a více stran.

Hnutí „Stačilo!“ funguje v první řadě jako marketingová nálepka pro Komunistickou stranu Čech a Moravy. Samo asi nebude mít skoro žádné členy, protože ti jsou všichni v KSČM. Včetně její předsedkyně Konečné.

Ani Wikipedie si neví rady s hnutím Stačilo!

Média někdy označují „Stačilo!“ jako „uskupení“. Wikipedie „šalamounsky“ a chybně uvádí, že „Stačilo! je volební koalice českých politických stran, od 10. října 2024 se jedná také o politické hnutí. Ale jestli to hnutí je (protože je tak zaregistrované na vnitru), pak to koalice byla, protože „Stačilo!“ rozhodně  nesmí být hnutíma zároveň koalicí politických stran. Anebo je „Stačilo!“ hnutí jen naoko, aby zvýšilo své šance na zvolení do Parlamentu.

Kolem přemalování koalice na hnutí je prostě příliš mnoho otázek, které stojí nejen za zájem KSČM, která to z velké části platí. Ujasnit si, čím Stačilo! je a bude, není žádné politické slovíčkaření, ale veřejný zájem par excellence. V důsledku může jít o to, kdo s kým a za jakých podmínek bude vládnout.

Zbrojení partají kolem pětiprocentní hranice se neodehrává na billboardech, ale v zákulisí. Přesto je teď tou nejžhavější – a v něčem i nejdůležitější – fází volební kampaně.

I v Německu bude těžká dohoda dvoukoalice, přestože se do Bundestagu nedostala ani liberální a bývalá vládní FDP, která získala „jen“ 4,3 procenta hlasů. Ztratily skoro všechny strany – Strana za ochranu zvířat klesla z jednoho a půl procenta, na jedno procento, Němečtí Piráti nedali dohromady ani kandidátky, recesistická DIE Partei místo jednoho získala jen půl procenta. Naopak jedno místo v Bundestagu získala se ziskem 0,2 procenta strana SSW – Jihošlevický volební svaz, který zastupuje dánskou menšinu žijící na území severního Německa. Takovouto stranu ale v ČR nemáme.

Použité zdroje: STEM, ard.de